Mano Ziegler Messerschmitt ME 163 Vnovno naemu nezapomenutelnmu ` HEIM DITTMAROVI i vodem Sthac letadlo, jeho pbh tato kniha vyprv, znamenalo v roce 1943, kdy bylo poprv nasazeno v leteck vlce k obran na vlasti, technickou senzaci. Me 163 byl prvnm raketovm sthacm letadlem na svt a ve sv dob pedbhl vvoj v ostatnch zemch o dobrch deset let. Psobil jsem tehdy jako generl sthacho letectva, kdy Me 163 pichzel pod mm velenm k bojovm zkoukm. Nebyl jet technicky vyzrl, ani jej vroba nedokzala produkovat v takovch potech, aby mohl rozhodujcm zpsobem ovlivnit bh vlench udlost. Ltat Me 163 bylo tehdy hrou se smrt. K jeho vyzkouen se dobrovoln pihlsilo asi 30 mu. Tajemstv tto rakety s osdkou znali tehdy jen oni - generln konstrukti Lippiseh, Walther, Messerschmitt - a nkolik mlo dalch osob. Je zsluhou tto knihy, e popsala dramatick dn kolem zkouek a prvnch bojovch akc Me 163, a zabrnila nm tak zapomenout na n. Pej knize, jej autor spolupracoval jako pilot pi zkoukch Me 163, aby mezi teni udrela zjem o historii a zachovala vzpomnky na ony staten mue, kte revolunmu vvoji obtovali ivoty. . Adolf Galland, generlporuk ve vslub. Pedmluva Nen to vlen pbh, akoliv se odehrval v letectvu za vlky. Nen to nic jinho ne pbh jednoho letadla a pilot, kte s nm ltali. Alexandrem Lippischem konstruovan Me 163 bylo prvn pln letu schopn raketov letadlo na svt a jeho piloti prvnmi piloty raket. Tento Me 163 doshl a tak pekroil jako prvn na svt rychlost 1000 kilometr za hodinu a piblil se hranici rychlosti zvuku. Konstrukc, letovmi vlastnostmi a vkony byl Me 163 prkopnkem a snad dosud nejvznamnjm letadlem v djinch letectv vbec. Toto letadlo pedbhlo svou dobu o vce ne 10 let. Pravdpodobn lo i o nejnebezpenj letadlo, kter kdy bylo stavno sriov. Kdy Me 163 vznikl a zaal ltat, vdlo o jeho existenci jen pr lid. Na psemnostech nikdy nechyblo oznaen "psn tajn"; kdokoliv s nm ml nco spolenho, byl zavzn psnm mlenm. Toto mlen trvalo a do poslednch vlench dn. Po skonen vlky odeli peiv technici, konstrukti a piloti, kte Me 163 na jeho ivotn pouti provzeli, do celho svta. Stejn tak zmizely nkresy. denky a fotografie. Zachovalo se jich jen mlo. Tato kniha vznikla ze vzpomnek, krtkch poznmek a z mnoha rozhovor. Autentick pbhy, skuten jmna a msta dopluj osobn pocity a zitky autora. Nepovaoval jsem za nejdleitj vypotvat nekonen ady dat a udlost. namsto toho jsem se snail vykreslit lidsk a leteck zitky. Chtl jsem pedevm zachovat povlenmu svtu djiny skupiny letc, kte se zcela dobrovoln zastnili zkouek pevratnho letadla. Do slova a do psmene se vzneli mezi ivotem a smrt - a vtina z nich ivot ztratila. Ne vak beze smyslu. Vechny s velkmi obmi zskan zkuenosti pily nakonec vhod vem pilotm, kte po vlce v rznch zemch pokraovali v jejich lpjch pi vvoji trojhelnkovch kdel a raketovch pohonnch jednotek. Mnohmu nebezpe se vyvarovali jen dky vdomostem zskanm pi prci zkuebnch pilot. manda 16. Mano Akoliv je veobecn znm pod jmnem "Me 163B", je vlastm pisvojenm dtkem. Jeho otec se nejmenoval Messerschmitt, jak bychom mohli oprvnn usuzovat ze znaky "Me" - ale Lippisch, v jeho geniln hlav ltajc vejce vzniklo. Messerschmitt se vak postaral o jeho stavbu a pi o n, a proto ono "Me". Nezle na tom, jak jmno je v rodnm list. Na svt je urit hodn jinch dt, je tak nenos jmna svch skutench otc, ale tch, kteri o n peuj... Ltajc vejce bylo letadlo a tm, kte v nm kdysi smli ltat, je jet dnes pi vzpomnkch teplo u srdce a bh jim mrz po zdech. Letadlo mlo stejn vlastnosti jako krsn lehkomysln eny, kter dokzaly kohokoliv bhem nkolika mlo minut vynst a do nebes a pak poslat do pekla - zcela podle nlady. Nejen proto jsme je milovali: 9 Byl to jako bernek tich ervencov den roku 1943, kdy jsem vystoupil v Bad Zwischenahn z vlku, kter navzdory svmu vku stle jet rostelsv star kola "pro vtzstv". Pilot se nezape, a tak mj prvn pohled smnoval k nebi. Bezmran modr obloha skrvala tajemstv, o nm se v poslednch dnech mezi sthai hodn mluvilo: raketa... len rychl... stoup jako projektyl vbec neexistuje... blbost... Stl jsem na ndra a nevidl ani mouchu. Obloha byla modr, A pece - ano, tam - je njak ern bod. Snad je to jen halucinace - ne krou- pad - podrovnv - kloue a sn se n. Njak trojhelnkov vc se pohybuje po obloze, komick, e nco takovho vbec let, a bl se, neslyn jako zjeven: a pak, jako zaklet, se obrac a miz v dlce za lesem na horizontu. Strn u vchodu na letit by se na mne nemohl dvat podezravji ani kdybych ped nm stl s naondulovanou hlavou a v plavkch. Jzdn rozkaz ve kterm bylo krsn iteln napsno, e poruk Ziegler byl peloen ke zkuebnmu komandu 16 do Bad Zwischenahn, a vojensk knka s erstvm povenm na poruka zpsobily, e jsem sml vstoupit. Tak jsem se ocitl ve svt kter edn jet vbec neexistoval, v nirvn generlnho velitelstv... Pak se neekan cosi rozevalo, prskalo to jako Siegfriedv drak a jako hav elezo ve van. M vyvalen oi sledovaly fialovoern mrak, pak jsem uvidlped sebou cosi, co poskakovalo stle rychleji a rychleji, a se to odpoutalo od zem, odhodilo pr kol a vystelilo jako p k obloze... Kdy se m konen podailo zavt sta, u to zmizelo a ve vzduchu nezbylo nic ne zvolna mizejc fialov kouov stopa. O nco pozdji se ta ltajc vc objevila jako pelud nad ndran, neslyn vyklouzla z teru, zakrouila a naltla k pistn nemohl jsem jinak ne bet tam, kde se te tie, jako unaven motl, snesl k zemi. Tak jsme se seznmili - ltajc vejce a j - stejn jako se s nm seznmilo onch sotva ticet pilot nmeckho sthacho letectva, kte dobrovoln pijelido Bad Zwischenahn nebo sem byli peloeni, aby jako zkuebn komando pipravili k bojovmu pouit novou zzranou zbra. 10 * Jet odpoledne prvnho dne pobytu jsem se dozvdl, e kouc a prskajc letadlo, s nim jsem se zbn seznmil, vbec nebylo opravdov ltajc vejce, ale jeho pedchdce, Me I63A. Tch bylo postaveno jen nkolik kus, abychom se na nich mohli seznmit s raketovm ltnm. Dvra ct, pomyslel jsem si a odeel s Herbertem Langerem a Ottou Oertzem k velkmu hangru, aby mi v klidu ukzali a vysvtlili funkce ka. Otto byl jeden z naich inenr, Herbert mladik nadporuk a pobonk prv neptomnho velitele. V zeel hale mi pipadal Me 163A se thlm tlem a trojhelnkovm kdlem nn jako mlad netopr. Na rozmrech kdla bylo znt, e je teba velk rychlosti, aby letadlo uneslo. Motor, nato vrtuli, nebylo vbec vidt. Marn jsem se snail pedstavit si, odkud ta vc bere svou nespoutanou slu. Herbert a Otto oteveli na boku krytku a j uvidl systm trubic, podobn jako v lednice. To je motor, ekli mi. Jedny trubky pivdj ltku Z, jin ltku T. Vzadu ped spalovac komorou je systm trysek, jimi jsou pivdny ob ltky do komory, kde po smen exploduj. Vznik pi tom tlak okolo 20 atmosfr a vsledn vkon pak je 2000 kon. Hovoili jako dva profesoi zoologie nad kostrou ichtyosaura. Asi nejsem vhodn typ, nebo jsem neporozuml niemu. Imponovalo mi jen onch 2000 kon, protoe to bylo pesn, a pesto nepochopiteln slo. Dva tisce koskch sil k doprav jedinho zstupce druhu Homo Sapiens - ano, to imponovalo. Pekvapiv objevy jsem vak udlal i pi jdle. Kad den nm byla servrovna jdla, kter se ji dlouho neobjevovala ani na svtenm stole: re se zapeenm ovocem, omeleta s ledvinkami, snhobl makarny s gulem, k sndani byla pravideln szen nebo mchan vejce na toustu, dokonce na blm. ern chlb se vbec neobjevoval. Pipadal jsem si jako pi trvalm pobytu na brazilskm vyslanectv, protoe nm podvali pravou kvu a prav aj. Kdy jsem se zeptal na dvod tchto oslav csaovch narozenin, padl poprv zlovstn pojem "vkov dieta". Dr. Dunker, k nm odvelen tbn lka a expert pro vkov lety, mi vysvtlil, e Me 163 lt ve vkch, jejich vliv na lidsk organismus je pro ns dosud uzavenou knihou opatenou nkolika peetmi. Dal peet jsou na knihch o vlivu rychlosti stoupn a sestupu. Vkov dieta nebyla v podstat nic jinho ne vyazen tce stravitelnch a nadmn psobcch jdel, kter by nm ve velkch vkch psobila pote. Proto nm byly odprny pedevm lutniny a ern chlb. Sbohem m zamilovan hrachov polvko se pekem. J nsledujc rno m oekvala podtlakov komora, v n se mlo ukzat, jak snm vky. 11 Jet jsem se musel hlsit u fa, kter veer piletl Tajfunem (poznmka pekladatele) - Jde o Messerschmitt Me 108 Taifun). Hlen jsem se ponkud obval, m dost o peloen k raketm byla dvakrt odmtnuta "pro vysok vk jsem v ptaticeti mezi sthai starcem a pro raketov odbornky urit metuzalmem. asem to pelo, protoe Wolfgang Spte, hodnost kapitn, estatictnk s piblin 100 sestely a dubovou ratolest na rytiskm ki, byl navzdory ernm om a jet ernjmu obo v jednn se mnou - "starm chlapcem" byl velmiptelsk a okamit m jmenoval dstojnkem jdelny. To, e zpotku nedvoval mmu staroitnmu vku, jsem mu prominul, protoe se mi lbil svou sveepou tvrdost, kter - pokud jsme byli ve slub - nepovolovala ani procento pod sto. Na druh stran se vak k nm tak dokzal pipojit ve spolench prvizch klackovskch let, pokud se jednalo o ert. N "houf" pipomnal osdku pirtskho korbu v dob hlubokho dvnovku. Shromdn byl skoro ze vech sthacch eskader z Ruska, Francie. Itlie a Finska, a tak navzdory spolen matetin mezi nmi panovaly rozdln nzory, e jiskry z horkch hlav jen srely. Kad "vychvaloval krsnmi emi" to sv a zapomnal na smliv "co je doma, to se pot. asto to bylo tvrd, ale tvrdost ns nerozdlovala, nbr spojovala. A i kdy lo o krk, na startu s horkmi motory a s dlouhm ohnm za zdy, chlapi jednotnm proudem kamardstv, povinnosti a bojovho ducha. stli pi sob. Ve pro m zaalo nsledujcho rna v podtlakov komoe, kterou jsme ukoistili v Rusku. Byl to ocelov kolos velikosti poloviny elezninho vagnu kter pedstavoval oehav dopravn problm. Tkmi dvemi, podobajcmi se dvem nedobytnch pokladen, jsem na ptelsk vyzvn doktora vstoupil. Vnitek vypadal stejn lkav jako prostor osdky v ponorce "Volskm okem" ve dvech ns pozorovaly vyvalen a zvten dv oi. Uvnit na lavici jsem sedl mezi Herbertem Langerem a Fritzem kte pli nkolik dn pede nnou a tento ert urt znali. Ped sebou jsme mli papry a tuky na psan. Fritz docela vn prohodil: "Tady jich u mnoho zemelo." "Nebo zmrzlo, " dodal Herbert. Pak to zaalo. Jet jsem neml tu est plout v ponorce, ale to, co nastalo, muselo bt podobn tomu, co nsleduje po rozkazu "ponoit". Rd jsem se dal pouit v kadm ppad to kolem ns zaalo syet a kloktat, jako kdy si pluk isti zuby, a ruika na selniku pomalu klesala na tisc, dva tisce, 12 tyi tisce metr... Souasn nm byla m dl vt zima. V rukou jsme mli tuky a psali sla na papr lec ped nmi. Stle krsn jako v prvn td - 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8. Kdy se ruika piblila k sedmi tiscm metr, zpozoroval jsem, e m prav ruka sebou zan kubat. Docela krtce a bezbolestn, jako by mi zezadu nkdo brnkal na nervy v ptei. V psan jsem vak pokraoval. Fritz vedle mne zaal bzuet njakou melodii, tak jsem se pidal. Herbert si sm pro sebe cosi zcela nesrozumitelnho mumlal, moje ruka s sebou trhala astji a tuka mezi prsty se zaala svjet jako slep pipraven o nedln klid. To ve jsem jet pozoroval; pak se mi zdlo, e jet vidm, jak se ruika pohybuje kolem osmi tisc - pak nastalo ticho. Opt slym hluk. Znovu to sy, ale hlasitji ne dv. Ruika manometru opt zakolsala kolem ty tisc metr. Fritz oil, Herbert si mne prsty a pipad mi skoro jako krtek probuzen po zimnm spnku. Se mnou se odehrlo nco, o em jsem do t chvle neml ani tuen. Popsan list papru na stole byl k smchu: Prvn dky napsan ist a pkn, dal u nerovn a velik. Pipomnaly mi psmo osmdestiletho prastrce. M slice "nad est tisc metr" byly prv tak roztesen a v sedmi tiscch jsem peel do mranic hieroglyf abecedy ze estho stolet ped nam letopotem. Jakmile byl opt vyrovnn tlak vzduchu mezi na ocelovou krabic a vnjm svtem, dr. Dunker otevel dvee a j se dozvdl nkolik opravdu zajmavch vc. Napklad to, e jsem byl skoro mrtv nebo alespo jako mrtv. Kdy se ruika zastavila na osmi tiscch metrech, vbec nic jsem nepozoroval a nepocioval, zato vekerou energii jsem vnoval bzuen. U by to trvalo jen pr minut a Fritz, Herbert a j bychom byli vthli ruku v ruce do Walhally jako vesele zpvajc ti muketi. Docela mal koleko v ruce dr. Dunkera ns znovu pivedlo k ivotu. V kadm ppad jsem si umnil, e si to s nam doktorem nikdy nerozhzm. Dozvdli jsme se, e ns kad den ek jet druh sndan v podtlakov komoe. To abychom byli odolnj ve vkch, a pedevm abychom vas poznali pznaky ponajc vkov nemoci. To ve je nutn znt pro ppad, e by kyslkov pstroj zaal stvkovat, nebo byl rozstlen. Pak bychom mli i bez lkaskho dozoru poznat, e nm hroz vkov nemoc. Pokud jej pznaky vas nepoznme, meme klidn zstat nahoe, protoe iv se u dol stejn nedostaneme. Zpozorujeme-li vak vkovou nemoc vas, je prvn povinnost raketovho obana postavit raketu co nejrychleji na hlavu a pokusit se stemhlavm letem doshnout bezpenj hladiny kolem 4000 metr. To pirozen plat i pro jin letadla operujc ve vkch nad 4000 metr. Rozdl vak je v tom, e stoupav let, kter u normlnho sthacho letadla trv 13 piblin pl hodiny, je pro "raketu" zleitost necel minuty. Ta toti nestoup ale pmo ns "vystel do vnch lovi" - pokud si to Manitou peje S nepjemnm pocitem kolem aludku, ale s vdomm, e jsme se nco novho nauili, penechvme nae msta dalm tem kandidtm podtlakov kabiny. V doprovodu Fritze a Herberta poznvm garderobu pilot ltajcch vajec. Nejprve vci obvykl, jako koeinov boty, kukla a rukavice, a pak nco navc - kombinza z ltky pr odolvajc kyselin. "To je proti masu ve vlastn v", vyjdil Fritz sue svj nzor. "Jestlie se toti ltka T msto ve spalovac komoe vypa v tvch kalhotch, pak ho jak nsk novoron ohostroj." "Jak je to mon?" "Obas se stv, e veden netsn, nebo e ndr tak trochu exploduje to byl Fritz Kelb. 14 Jet prvn den zaal mj praktick vcvik pilota ltajcho vejce. Jako kad nebezpen vcvik zaal zcela nevinnm kolenm - vlastn zvltnm bezmotorovm letem. Nejdve na normlnch vtronch typu Kranich a Baby, pak jsme peli na adu Kranich, z nich kad dal ml o nco men rozpt ne pedchzejc - m krat kdlo, tm vy rychlost za letu i bhem pistn. Tm zpsobem to dothl n nadupan "Vykouen Jestb" na pistvac rychlost 100 kilometr za hodinu, kter je pro vtron stle jet bjen. Me 163A pistval asi ve 160 km/h a pln vyoen Me 163B pi rychlosti 220 kilometr za hodinu. Oba typy nesedaly na klasick podvozek, protoe ten byl pi raketovm letu krtce po startu odhazovn, ale na krtkou a irokou lyi. Navc nebylo mon se "stotiaedestkou" dvakrt naltvat na pistn, a u jste piltli ze kterhokoliv smru nebo vky. Byla jen jedin monost - naltnout klouzavm letem na letit tak, abychom z pimen vky posadili letadlo k pistvacmu ki, a mli tak jet dost prostoru k zastaven. To byla novinka z nejhorch, nebo s kadm jinm strojem jsme v nouzovm ppad mohli jet jednou pidat plyn, obltnout znovu letit a teprve pak bezpen pistt. To ovem s "raketou" nebylo mon, a proto jsme museli bt vykoleni na odbornky v pistvn na cl. Cesta k tomu vedla pes nevinn vtron. Kad letec v, e nauit se ltat nen v podstat nic jinho ne nauit se pistvat. Za stejnou dobu, za jakou se od instruktora na dvousedadlovm stroji naume pistvat, si osvojme vce mn ve ostatn. Udret za dobrho poas ve vzduchu obyejn letadlo je leh ne pomhat babice pi navjen pletac vlny. Chcete-li umt pistt, muste vak sami umt i plst. V Me 163 vm pistvn instruktor neusnadn, protoe v jednomstnm stroji pro nho nen msto. Kamardi m nabdali (vojensky se tomu k instruovali), abych se ped pistnm nejdve soustedil na vysunut odpruen lye, protoe pistn se zataenou ly pokozuje stroj a tak pte (pilotovu, tedy i moji). Zkouky v Peenemiinde pr stly nkolik pte a kostr, dokonce mnohem prominentnjch ne je ta moje. Dle jsem se dozvdl, e pistn s dojezdem mimo letit, kter by u normlnho letadla znamenalo snad jen natluenou nebo ohnutou vrtuli, zpsobuje u Me 163 velice snadno pevrcen a s velkou pravdpodobnost i explozi zbytku paliva. 15 Znal jsem dost dobe tyto stavy zkosti mladch adept kniplu, ale v tomto ppad nadazenost "starch zajc" nepomhala. Neustle jsem ml pocit, e se kolem dje nco podivnho, jako bych potkval po zuby ozbrojenho Marana v non koili. Pisply k tomu i udlosti, kter jsem zail hned prvn odpoledne mho pobytu na zkladn. Tehdy jsem se seznmil v "jedov chi" na motorsk dlny s Elim a Ottou. Eli se vlastn jmenoval Elias a byl inenrem. Oba nesmli prakticky nic prozradit, a tak pro mne mnoh zstvalo stle zhadou a v blzkosti inenr jsem se neustle ctil jako kosteln zpvek ped aljapinem. Prvn, co mi ti dva pedvedli, byla sla pohonnch hmot Me 163. Otto postavil na zem misku a nalil do n dva nebo ti nprstky bl tekutiny. Pak pilil nkolik kapek jin tekutiny. Vsledkem byl sykot, vbuch a zeh plamene - ve najednou. Jsem lovk, kter se nerad div, ale tentokrt jsem se neubrnil. Eli sue konstatoval: "To bylo jen nkolik gram. V ndrch Me 163 jsou toho svinstva skoro dv tuny. Pro Me 163A jsou ureny ltky T a Z, Me 163B pouv ltky T a C. Co se za tmito tajemnmi znakami skryvalo, jsem se dozvdl mnohem pozdji, vlastn a po skonen vlky. Tak tajn to bylo. Byli jsme jako dtka, kter tak nevd, co si strkaj do st. Po prvnm pokusu Otto namoil do jedn z ltek ukazovek a po prvn kloub a vyzval m, abych udlal tot. Poslechl jsem. V nkolika vteinch byla pika mho ukazovku pln bl a zanala hoet. Otto ml svj ukazovk ji dvno v stech a se smchem na mne volal, abych udlal tot, mm-li svj prst rd. Hned jsem ho napodobil a tm ukazovk zachrnil. Pokud obyejn lidsk sliny ru inky tto ertoviny, a mi jet nkdo vyprv, e kouzla neexistuj. Veer jsem zstal sm. Fritz a Herbert mli srden zleitosti, f tu nebyl a j neml nic na prci. Potloukal jsem se v okol msteka Bad Zwischenahn. U stolu v jedn restauraci se mnou sedl dstojn pn, nco mezi Bismarckem a Vilmem II. Zeptal se mne, zda tak nejsem z tch, co ltaj s V 1. Udlal jsem na nho hloup obliej. Naklonil se a ke mn a otcovsky se usml. "No ano, mn to mete klidn ci. Budete ztra opt ltat?" Podval jsem se na nho jet hloupji. Pn se naklonil jet ble k mmu uchu: "My tu pece vichni vme, e ltte na V 1 a k anglickmu pobe!" Pokril jsem rameny. Star pn kvl na vrchnho a tak jemu poeptal cosi do ucha. Pak se opt s smvem obrtil ke mn. "Nemuste nic kat, ale my to pece vidme kad den. Ty vci pece odltaj a ji se nevrac. A dvaj takov rny, e ns kad den rno vyenou z postele..." Po druh lhvi vna, jednoho z nejlepch, co jsem kdy pil, jsem u docela pesn vdl, e jsem jednm z tch, kte odltaj s V 1 nad Anglii. Ne, ne docela a nad Anglii. Jen do blzkosti anglickho pobe. Tam musm seskoit padkem, kdy jsem navedl V 1 na sprvn kurs. pak ns z vody vylov rychl lun a odveze zpt do Bad Zwischenahn. Paneboe, jak jsem byl rd, e umm plavat. Vno bylo ale dobr... * Ppravn lety na vtronch vyplnily jet nkolik dn, ale pak byly pojednou pry, stejn jako pedehra opery. Opona se zvedla a zaalo pedstaven. Nejprve jsme vystoupili na jevit jako statist po boku naich hlavnch pedstavitel Wolfganga Spteho, kapitna a velitele, Joschi Phse, jeho neustle veselho stnu, Toni Thalera, jeho prav ruky, a naeho malho statenho Rudolfa Opitze, zvanho "Pitz". Wolfgang a Pitz byli zdaleka nejstar stotiaedestnci. Ne vkem, ale letovmi zkuenostmi, kter oba zskali v Peenemnde ji u zrodu ltn s raketami. Nsledovali je Toni Thaler a Joschi Phs. Ti tyi te mli ns, asi ticet "uednk", zasvtit do raketovho ltn. V Peenemiinde se bok po boku s V 1 a V 2 zkouely jen motory a draky raket, zatmco my, jako zkuebn komando 16, jsme nyn mli za kol zjistit, zda se to ve hod pro praktick pouit v letectvu, a pak se stt veliteli skupin a letek, uitli a zaltvai pro pozdj sriovou vrobu. Z rozhovor, a sten tak pi teoretick vuce, jsme se my mlad po stech dozvdli, co .ve se kolem Me 163 pihodilo a pedevm, co se jet me stt. Nebylo nm to tak jasn eeno, ale nae leteck ui dobe porozumly, e se napklad nikdo neme zaruit, e Me 163 nevybuchne pi startu nebo krtce po odlepen, bhem letu nebo pi pistn. Vichni se sice snaili nedat mu k vbuchu pleitost, ale zdlo se, e zabrnit tomu je prv tak nemon jako nedostat ihadlo pi vykuovn lu. Tak to byl jeden pklad z prody. Dozvdli jsme se tak, e nen mon v kabin zabrnit tvoen jakhosi slznho plynu nebo pry, kter znemouj jakkoliv vhled. Letadlo me podle okolnost tak zat hoet, pro kterto ppad pak mme padk, pokud nm ovem dosaen vka seskok dovol. Pi nucenm vstupu jsme si ovem museli dvat pozor, abychom nenarazili hlavou do smrovky, protoe to bychom mohli klidn zstat v kabin. Dle nm bylo vysvtleno, e nae PC kombinza m pi prasknut trubek i jin havrii na palub zabrnit naemu ukvaen ve vyteklm palivu, ale e to ve vech ppadech nedoke. Nebylo by tedy dobr se na ni spolhat. Jen tak mimochodem nm tak oznmili, e pokud zapomeneme nebo nm technick zvada znemon po startu odhodit podvozek, kter svvoln zstane viset pod mainou, je pistn se zdrnm koncem skoro stejn neprav16 ~ 17 dpodobn jako nalezen ztracenho knoflku od lmeku. Posledn informace znla, e pokud bychom po letu nedoshli letit, nemme radji vbec pistvat, protoe je to tak jako tak konec. Cel teoretick pprava se vlastn skldala z podobnch varovn a z pouen o funkcch pk, tlatek a pstroj a pouen o konech. Minula ns vak jako pednka svdka Jehovova o zniku svta - a bylo to dobe. Pestoe jsme se mohli svobodn rozhodnout, podali, pokud si dobe pamatuji, jen dva mui o peloen do mn lechtivch lovi. N houf to nenaruilo. Promite mi, e nebudu jmenovat vech ticet pslunk zkuebnho komanda. S odpovdajcmi komenti by to byl dal romn. Z prvn party, nyn po celm svt roztrouen, se jich hol kad rno jako j jen sedm nebo osm. Ale jsou s nmi stle i vichni ostatn, skoro kad den stoj vedle ns, i kdy je slym vykikovat: "To u nepotebuju." Takov chlapci to byli. Pokud nebyli aktivnmi vojky, nechyblo mezi nimi snad dn povoln - od dvornho hudebnka Juppa po pstitele osiva Ottu. Jupp a Fritz Kelb byli naimi pedstaviteli, ertry vysokho formtu, kte nemaj strach ped nebezpem stejn jako ped jdelnm lstkem. Krom opravdu krsnch dvek z Bad Zwischenahn a naich hodnch radistek k nm patily jet dv eny. Ob byly svm zpsobem nedostiiteln originln a dobr - Hilda Dyckerhoffov a Hanna Reitschov. Provzely nai innost jen v epizodnch rolch, ale pat k obrazu celku stejn jako Hildin mu Helmuth... Ale o tom pozdji. * I bez leteck maturity jsme z dosud naerpanch znalost pochopili, e k bezpenmu letu s Me 163 pat ti veliiny. Za prv musme umt odstartovat, za druh pistt. No a za tet nesm "ptk" explodovat ani shoet. Protoe jsme nemli na posledn uveden monosti pm vliv, pirozen jsme cviili nejdve vzlety a pistn. A to za naprostho vylouen tet monosti - do vzduchu ns vytahoval na lan dvoumotorov Messerschmitt Bf 110. To byla pedehra, kterou znal kad plachta a kad, i neletec, si ji dovede pedstavit. Na konci asi 100 metr dlouhho drtnho lana byl za Bf 110 pipoutn Me 163A a na znamen speen vyrazilo. Prvn se do vzduchu zvedl leh Me 163A. Jakmile byl ve vzduchu i Bf 110, zathl pilot Me 163 za pku, odhodil podvozek a pak spokojen a bez nesnz vystoupal za stodestkou do nkolikatiscov vky, vypnul lano a letl. Jednoho dne jsem byl na ad j. Sedl jsem do malik kabiny Me 163A a pozoroval napnajc se lano. Srdce mi tlouklo jako pacientovi lzn Nauheimer, drel jsem se kniplu jako kdysi Hermann mee (myslm bjnho Hermanna) a ilhal po pce uvolujc podvozek, jako by mohla utci. Pak jsem se nhle ocitl ve vzduchu s onou samozejmost, s n jsem kdysi napsal prvn latinskou lohu. Jak - to v obou ppadech dodnes nevm. Ale pamatuji si, jako by se to stalo dnes rno, jak to bylo, kdy jsem v 3000 metrech vypnul lano a poprv sm letl Me 163. Te mm strach, zda doki vrn vyjdit sv pocity. Pedstavte si... Hloupost, to si toti vbec nedovedete pedstavit. Tak tedy pemlejte, snte, ppadn fantazrujte - a - dlejte co chcete... Snad tak Ikarus, kdy odltal od svho otce, poctil stejn vnitn zajsn kter ho zdvhalo k slunci. Urit je zail i Lillienthal, to bosk ltn, tu jedinenou melodii volnosti, tento suvernn proitek a pokorn dk - letm. Mezi ltnm a "ltnm" je rozdl. Opravdu ltat se lid nikdy nenau. to je bo dar, kter jsme nedostali. Nejble se mu pibliuje bezmotorov let bez pohonu. A to v letadle, kter lovku dv pocit, e kdla m. Takov byl Me 163. Letm... Mm kdla jako ptk... Stejn pohybliv, mrtn, odvn a stejn dobr... Kolik odvahy mus mt i docela mal vlatovka, kdy poprv vypadne z hnzda a let. Byl jsem tou vlatovkou. Zkusil jsem si let a zajsal jsem. Nco takovho se stane jen jednou - byl to valk duevnho tst - ano byl to Ikarus, kter doletl k Slunci. Nebezpen? - To ne, dtsk hra - krouen vzduchem, jednou sem, jednou tam, dokola, to nen nesnadn... K sob jsem piel ve chvli, kdy mi dolo, e nemm motor a je na ase pistt. Ta "okliv zem" se neustle blila a ze mne se nhle opt stal lovk lpc na tom kousku ivota, kter mus vykemrat na ruice vkomru, neuviteln nepodplatiteln vci. lovk, kter mus opatrn naltnout, aby doletl proti hloupmu pistvacmu teri asi v esti stech metrech, pak pkn podl okraje letit, opt zatka - snad se ta star rachotina nerozsype. Ah tady je u okraj letit. Zatracen - trochu velk rychlost - ne, jet to ujde San pojednou padaj jako kmen - knipl pomalu pithnout, ano, jet to let - prima, tsn za pistvacm kem. Dosednout, dothnout. Na zemi pak jzda jako po zadku ze schod. Ale pkn to bylo... Skoro nn jsem po dojezdu poloil Me 163 na kdlo. Leel tak, jak jsem ho potkal poprv, nyn ale se mnou v kabin. S kamardy se ke mn vrtil i svt Otevt kabinu, vysoukat se ven a znovu na start. Kamardi si ze mne trop erty. Na startu mi Toni k, e pistn bylo dobr. Mn je vechno lhostejn Stle jet sedm tam nahoe, jsm, blbolm podivnou e, kter nerozumn Konen m bud Fritz derem do ramene, do zasnnho oblieje mi hz jeden ze svch samorostlch zkratek: "No, Mano, t. n. n.!" V pekladu: "To nic nen! "Z. t. j. t. n.!" odpovdm se smchem, co m znamenat: "Zato tady je to nco!" _ 18 Tak hloup jsme my, letci. asto... Toni pojednou peruuje provoz. Na druh stran obrovskho letit vythli na start "ostr A" pro Pitze. To je Me 163 s motorem a plnmi ndremi. Pirozen tam vichni bme. Pitz used do stroje. Otto Oertz s Elim mu vis u u jako boxerovi sekundanti. Zavraj kabinu. Dm - rna - start. Ptz zmizel. Poprv vidm tohle divadlo docela zblzka, protoe zatm se oste neltalo. Pitz se odpoutv od zem. Podvozek pad, tan divokmi skoky po letiti a pak jako opil odjede do jednoho rohu. Pitz vysteluje vzhru, me bt dva nebo ti tisce metr vysoko a zan s vlekou koue klesat. Pitzi, love, jen opatrn, ndre jsou jet skoro pln... Pitz krou s plnmi ndremi blzko zem - Pitzi, ty spadne. Ne, nepad, sna se dostat ern dm na zem. S ndremi plnmi vbunho paliva dosed na trvu tm dvojnsobnou rychlost rychlku, ale tak jemn, jako by pistval na vejce - a to ve s vtrem v zdech. Po zemi dojd a tm ke startoviti, odkud jej bez dechu pozorujeme. Posledn trhnut, u stoj a otvr kabinu. Ale to jsem u u nho, zdvihm Pitze ze sedadla, zatmco pornci mohutnmi proudy vody zalvaj vemi otvory kouc stroj. Pitz je trochu pobledl, strhv kuklu z hlavy a smje se: "Letm znovu." Pak odchz s Ottou a Elim za mokrm strojem do dlen, aby tam nali pinu poruchy. Toni ns pouuje, abychom se nepokoueli v podobnm ppad napodobovat Pitze stejnou zatkou. Tu krom Pitze nedoke nikdo. V ppad, e by se nm stalo nco podobnho, mme okamit zathnout za pku k rychlmu vypoutn ndr a pokusit se pistt v pmm smru. "S ohledem na vdaje pokud mono smrem ke hbitovu", doplnil Fritz. Podruh vzltm s przdnm Me 163A za Bf 110. Veer v jdeln jsme se dovdli, e Pitzovi vysadil motor pravdpodobn vlivem negativnho peten. To ale klidn mohla bt vmluva, protoe hlavn ped nmi bylo vechno supertajn. Ovem tm jsme se dozvdli, e motor Me 163A p negativnm peten, tedy pi potlaen, se rd zastav, nebo sele pvod paliva. To byla pirozen levrna, protoe jsme sotva mohli zaruit, e se nikdy neocitneme v negativnm peteni. Bylo to nco podobnho, jako kdybychom vyadovali od idie auta, aby pod trestem smrti nikdy nezl zatku. Navzdory koalce pi bohat oslav Pitzovch narozenin se mi veer ped spanm honily v hlav mylenky jak koka s my: Nikdy negativn peten - dn zatky ze strachu - stle smr na hbitov - vzhledem k vdajm - urit ne negativn - hloup pse, tak u spi... Po mm prvnm samostatnm vleku a Pitzov nezdaenm startu trvalo dlouho, ne pro ns, nenavn raketov chlapce, vythli na start prvn ostrou Me 163A. Mezitm nm Pitz, Spte a Thaler pedvedli nkolik ostrch start, kter probhly bez zvad, take i my, prvci, jsme ji nebyli tak skeptit. Fritz Kelb, dve ne se vyplhal do Me 163A k prvnmu ostrmu startu, shl velice hluboko do kapsy kalhot, vythl hodn potrhanou krabiku cigaret a pedal mi ji se slavnostnmi slovy: "Mano, jsou tam jet ti, vyku je na mou pamtku, jestli m to roztrh." Ono ho to ale neroztrhalo. Zdlo se mi, e ho dokonce slym jsat, kdy vystelil z fialovoernho mraku do ve, uvidl posledn vbuchy svho velkolep fungujcho motoru a provedl odvn zatky v rychlm klouzavm letu. "Tomu napam tak tlust cigro, e bude mt dva roky co kouit," kiel Toni Thaler, kdy vidl Fritzovo divok krouen, ale jeho oi nebyly zl. Pi rozpotu na pistn a dosednut pracoval Fritz opt dobe, a ono "cigro" mu bylo slbeno spe pro zachovn autority nadzench. Ale Fritz, jakmile se zbavil padku, mi ekl: "Ty, Mano, to bylo krsnj ne nejhez dve," a to u u Fritze nco znamenalo. Pak jsem el na adu j. Jet nikdy v ivot jsem nejezdil na divokm koni, ale srdce by mi asi bilo ped jzdou stejn divoce, jako ped prvnm ostrm startem. Ml jsem poprv strach. Nah, nepikrlen strach, kter jsem samozejm nesml dt najevo, protoe jsem "mu" a protoe tu kolem stoj ostatn "mui". A tento strach se mnou zachzel jako arogantn bardma, kdy mm v kapse mlo penz. Nemilosrdn ti ped nosem mch nejkrsnj koktejl, nakln se k tob svdnm vstihem a v ptm okamiku utpan odhal rty. Pak si odfrkne a potupn se zasmje. Pravou rukou shne po sklence a levou zajede do kapsy kalhot, ale protoe je przdn, vybhne ven a po nkolika vteinch se opt vrt zpt do baru. Snad m v nkter jin kapse jet nkolik marek... Strach je pojednou pry a slym posledn uitelovy pokyny - pi startu knipl nechat v klidu, ani po odlepen nepotlait jako u normlnho letadla, pak ve vce pt a deset metr odhodit podvozek. Nezapomenout. Potom nechat na20 ~ 21 rstat rychlost a asi na hranici letit trochu thnout... a se motor zastav. Pejt do vodorovnho letu, provst nkolik utaench zatek a pokraovat stejn jako po vlecch a do pistn. Jet vyvit, trochu t na zadek. A jet jednou - nezapomenout na podvozek a dobe hldat pstroje. Zavt kabinu - start voln. Vechno je pry. Strach i bardma. Knipl odpov v m ruce jako ruka ptele. Levika se sune ke spouti a po prvnm pohledu na pstroje dvm pku na pln plyn. Pstroje jsou spolehliv. Ui drsajc vbuch z venku slym v kabin jen jako hluk, ale to u klouu - ne - u m ene 2000 kon po letitijako tyspe v msk arn. Ne, to je patn srovnn, protoe tu pece chyb oov. A tak tu nen obyejn motor a stbit prstenec vrtule... Pede mnou nen nic ne krtk kousek pd a pode mnou stle rychleji ubhajc zem. A pstroje. Nabrm rychlost - a hop - vism ve vzduchu, ustaly poskoky kol a se mnou je ji jen bzuiv.sykot spalovac komory. Odhodit podvozek. Jako bych dostal rnu do zad. M mal A svit po letiti jako p. Nad okrajem letit trochu pitahuji pku a stoupm. Mj Boe, jak je to jednoduch. Jako jzda vtahem - druh poschod - poteby pro domcnost, nbytek, zclony, armatury... Zem zmizela. Stoupm tak strm, e nevidm nic jinho ne nekonenou mod oblohy a vysoko nahoe nkolik cir, thnoucch sv stbit zvoje. Zatracen, to je krsa. Zapomnm na nebezpe a vnmm jen krsu kolem. Uchvacujc hru ivl, pi n selhv e. Po letu ale budu pst hlen, a tak musm dvat pozor a na okol hledt zcela stzliv. Jsou tu pedepsan otky a tlak 21 atmosfr, kter jsou v tomto okamiku zatracen dleitj ne cel sebran renesann lyrika. A je tu plnic tlak a variometr a opt ten nepodplatiteln vkomr, na kter dvm pozor jako policista na rohu na podek a kter m znervzuje, stejn jako kdysi profesor matematiky. O vech tchto smnch ukazatelch budu muset pozdji pst hlen. Ti dole, kde je jim te konec, chtj o nich vdt ve, a to docela pesn. Na m .pocity se vykalou. Slzami nevyhrajeme dnou vlku - tuhle u urit ne. Bum! Neekan rna a j se ctil jako prudce zastaven houpaka. Do tla se mi zazly popruhy, sykot za mnou ustal. Palivo je vyerpno. Kolem mne nastalo pln ticho. Letm jet nkolik set metr vzhru, pak pokldm - policajt ukazuje okolo 4000 metr - ptka lehce pes kdlo do roviny a rozhlm se po krajin. Vlevo dole se leskne Zwischenahnsk jezero, u kterho tak asto rybame a kvli ktermu jsme mli plhodinovou pednku "Jak se zachovat pi pistn na vodu". Pochopiteln nouzovm pistn. Uklidujc vtah z tto pednky byl ten, e Me 163 se po pistn na vodu okamit potop. My se jen meme snait odhodit kryt kabiny a vzdlit se co mon nejrychleji. Na konci Zwischenahnskho jezera (je to mimochodem sice hezk, ale jinak docela normln vnitrozemsk jezero) jsou rozloeny bohat domeky brmskch milovnk vkend, pak se objevuje vlastn msteko. Kolem dokola, kam oko dohldne, se rozprostr zdravm oplvajc zemdlsk oblast s bohatmi usedlostmi a pjemnmi starmi vepy. V jednom z nich jsme nedvno veer jedli erstv uzen hoe a pili k nim znakovou plenku - bez pdlovch lstk. My byli QBI a poas nsledujc den dky bohu tak. Pro nezasvcen - QBI znamen pro ltn absolutn nezpsobil poas, "poas letc", tedy opak "letovho poas", pi kterm ltat musme - i pi duevnm QBI. Ano, i k takovmu pozorovn mme as, kdy kloueme v ivotu nebezpenm raketovm letadle k zemi. Vm, e by to bylo mnohem napnavj, kdyby se mi nhle zablokovalo vkov kormidlo, zaal se trhat potah kdel nebo selhaly vztlakov klapky, ppadn bych nemohl najt letit... Nic z toho se nestalo. dn strach, to ve jet pijde - bohuel. Mj prvn motorov let na Me 163A byl - chuovkou. A to je vc ne veker senzace tohoto svta na jedn hromad. Pistl jsem a poloil stroj na zem ohledupln, jako mladou enu po svatebn cest v novm pbytku. Byli jsme astn - m A i j. A tak Toni, kter ml vdy radost, kdy nkter z jeho oveek se opt vrtila do ohrady zdrva a nepokozen. 22 ~ 23 lovk si zvykne na vechno. Na kadodenn vysedvn v kanceli a patn naladnho fa, stejn jako na obtn vysedvn v podtlakov komoe a na ltn s raketami. Za krtk as jsme tm kad den nastupovali do naich A, stejn jako si jin sedli na motorku nebo do auta a jeli do prce. A kad rno jsme vstupovali do podtlakov komory, stejn jako nai mil doma do nevytopen koupelny. Muselo to tak bt. Pestoe nae podtlakov komora nm zaala pomalu vadit a chudk dr. Dunker uslyel mnoh tvrd slova, byli jsme mu pozdji za jeho dkladnou pi vdni. Ji dvno jsme necviili pjemn pomal pumpovn do 8000 metr nebo spoutn na zem. Nyn jsme vyumli - br no podle tlaku - bhem necel minuty do 8000 metr a vraceli se za mn ne minutu na zem, kdy jsme se tam nahoe jet pr minut tepotali. Prosm o prominut - ve vkch se i z nejmenho prdu stval baln a pi tchto rozmrech nm dlal takov pote, e jsme vali. Z lehounk rmy v uzavench elnch dutinch nm vyrel na ele pot ze strachu, e nm pukne hlava. Dr. Dunkers ns sice hldal a okamit zasahoval u ovldacho ventilu, ale my mli daleko milej pedstavy o naem byt. m divoej byl pobyt v podtlakov kabin, tm vc se blil vysnn den pchodu prvnch Me 163B, skutench ltajcch vajec - naich bojovch raket. V t dob se pihodila udlost, kter vlastn nemla s ltajcm vejcem a mnou nic spolenho, protoe to tu jet vbec nebylo. Byl jsem ji enat, dokonce velice astn, ale zase ne tak, abych si obas nedopl alespo pohled na jinou krsku. Jedna z nich se pirozen nala i v Bad Zwischenahn, snad by dnes byla "Miss Oldenbursko", kdo v. Tenkrt byla jen npadnm, hezkm a naprosto zpsobnm dvetem, jmenovala se Zuzanka a byla snem celho zkuebnho komanda. Kad z ns se podval na ni i za n, kdy la kolem, kad ml tak urit tajn, v takovm ppad obvykl pn. A Zuzana samozejm vychutnvala pocit dostivosti pevnch a zkuench mu, a proto nosila hlavu pyn a vysoko. Mohla se ctit jako orchidej ve slunci nebo tu kret jako la, dky n si dva jeleni zaklesli navzjem parohy. Pak ale Zuzanu zashl osud, a to tak straliv, e se otsla i nae ztvrdl srdce ra ketr. Zuzaninm osudem se stal Joschi. Joschi byl mu, jak dnes neexistuje ani mezi filmovmi herci. A mi pni filmv hvzdy prominou, ale co jsem ek plat. Joschi mil asi 185 centimetr, byl ern, bezvadn rostl, dobrch, po nkud vzneench mrav, mimoto velkolep vojk, letec, a ke vemu jet s ry tskm kem. A kdy se Zuzana objevila na ulici a nebyla sama, byl to Joschi, kdo ji jako zcApollon doprovzel. Tm byly kostky vreny a my vichni jsme se omezili jen na pozorovn. Joschi a Zuzana se stali Romeem a Juli letit, bohuel v pravm slova smyslu. Spte, n velitel, byl tehdy jet zatvrzelm starm mldencem, od kte rho jsme nemohli oekvat dnou milost. Bylo zvykem, e pobonkova ena musela hrt roli prvn dmy, proto jsme tak uvtali Zuzanin pchod Pro tedy ne Zuzana, kter prv na nemal marnivosti v takovchto v cech naprosto vyhovovala. Tak jsme zaali velice serizn nlhat na jejich zasnouben, protoe "jsme to ji chtli vdt". Joschi a Zuzana se setkvali kad den. Vdali jsme je na plachetnici, na pli, na cestch okolo rozleh lho letit, veer v Oldenburgskm divadle, a vdali jsme je rdi. Pak jed noho dne rno Joschi nasedl do Me 163, pevn se upoutal, jet je:dnou se usml na Pitze a Toniho a odstartoval. Od Pitzova pistn se ji nic nepiho dilo, dn motor nestvkoval a vechny lety probhly hladce a bez zvad Tak Joschiho stroj s narstajc rychlost jel po trv, vznesl se a tsn nad zem se zvedal ke stoupavmu letu. Tu se odpojil podvozek, a bu nebyl stroj jet dost vysoko, nebo to zpsobila nerovnost letit, v kadm ppad tk ocelov podvozek s pevnou osou jet jednou vyskoil proti letcmu stroji a ve stejnm okamiku motor vysadil. Podvozek perazil pvod ltky T... Joschi to musel okamit zpozorovat, protoe se jeho stroj nhle kolmo vzepjal a setrvanost vystoupal asi do 100 metr. Joshi obrtil - stejn jako Pitz a vracel se zpt na letit. Zdlo se, e ve probh dobe, a ji jsme si chtli vydechnout, kdy se Joschiho stroj zaal povliv pibliovat proti letadlov vi, stojc na okraji letit. V zatce Joschi v pes kdlo nevidl nemohl. V nsledujc vtein se j lehce dotkl. A pak se ve odehrlo v zlomku asu. Po dotyku s v stroj rychle klesl, dopadl ikmo na plochu, asi 100 metr klouzal a pak se zastavil. To ve se odehrvalo nejmn dva kilometry od naeho stanovit a my pdili, co nm nohy dovolovaly, za hasii a sanitnm vozem. 24 Joshi mohl mt nanejv zlomeno nkolik kost, snad se mu nestalo vbec nic... doufali jsme, stejn jako osdka sanitky. Ale Joschi... u nebyl... Vytekl ltka T Joschiho v bezvdom doslova rozloila... Nemohlo mu ji nic pomoci, ani tisc litr vody, kterou hasii zalili havarovan stroj, aby neutralizovali ltku T. Uboh Zuzana. Joschiho smrt tvrd zashla nae nervy, mnohem tvrdji ne kterkoliv jn ztrta kamarda v prbhu ty vlench let, kter, Bh v, nebyla na ztrty chud. Byla to ale prvn ob 163 z naich ad, a byl to prv Joschi. O pr tdn pozdji pithla jednoho dne mal, dchavin lokomotiva po vlece k velkmu hangru zapeetn vagn. A jako ohe se po letiti a ubytovnch rozila zprva - prvn Me 163B je tady. Odsunut dve vagnu bylo oekvno s naptm a probhlo stejn tajupln jako otevrn prv objevenho egyptskho krlovskho hrobu. Mui, kte ped lety poprv spatili Nofretin krsn obliej (pozn.redaktora - Nofret byla manelka prince Rahotepa; jej socha, kter .pochz z pohebit v Mednu, je jednm z nejvzcnjch poklad egyptskho muzea v Khie), urit neztratili e vc ne my, kdy jsme poprv vidli skuten ltajc vejce. U vousatho Di - to byl stroj. Spojenectv sly a rychlosti, vraz nespoutanosti, vrn obraz netvora. Byl naten jasn ervenou barvou. Vdl jsem pro, ale tato erve mi pojednou pipadala jako znovuzrozen rudho stroje Manfreda von Richthofena, kter kdysi zaloil slvu nmeckho sthacho letectva. Me 163B nebyl tak hezk a elegantn jako jeho star bratr A. Trup ji nebyl thl jako pstruh, ale zavalit a skoro neohraban, tm kap. Kdla ji nebyla pvabn jako letky vlatovky, ale siln a tlust jako dra. Kabina z plexiskla sedla na tlustmn trupu jako zl oi a tlust pancov sklo ped pilotnm sedadlem dchalo bojem a nebezpem. A pesto byl krsn v tto neomezen sle a pevaze. Zahrocen p skrvala tk panc proti elnm tokm. Pod nm bylo zabudovno nezbytn rdio, chrnn jako srdce skryt pod silnmi prsnmi svaly. Pilotn kabina byla proti 163A prostornm obvacm pokojem. Proto v n tak byly pmo vedle sedadla umstny dv ndre s ltkou T. Sedli jsme tedy od hlavy po paty mezi ndremi s ltkou T. Jak radost je bt vojkem. "Jestli bouchnou, vlet svatmu Petrovi do o jako psek," ekl jeden z ns, a vbec nepehnl. Pod podlahou kabiny bylo soustroj ovldajc lyi, jeho hlavn st - pracovn vlec - ml dv funkce: lyi vysouval, zasouval a tlumil nrazy. Za pilotnm sedadlem byl panc chrnc hlavu a protiporn pepka. Pmo za n byla hlavn ndr ltky T. Druh protiporn pepka oddlovala pedn a zadn dl trupu, jen v sob skrval vlastn motor se spalovac komorou. Trup byl postaven pevn z hlinku, kdla z pekliky. Vpedu mla tr26 27 binov sloty, uvnit ndre ltky C. Na zadn stran kdel pak byly pistvac klapky a kidlka. Protoe stroj neml obvykl ocas, slouila zrove jako vkov kormidlo. Kolov podvozek byl opt odhazovac. Ctn pteli, ed je veker teorie. Te, kdy jsme konen mli objekt k pozorovn, byli jsme s nm nejprve seznmeni na zemi. Byl to takzvan such lyask kurs pro piloty raket. Konen jsme se dovdli mnoh z toho, co nm dosud - snad v moudrm oekvn - bylo tajeno, nebo co snad ani sami nai ineni nevdli, nebo nm to dosud nesmli prozradit. O jejich vztahu k nm se hned zmnm. Otto a Eli se sice stali naimi dobrmi pteli a u piva a skatu byli nramn chlapci, ale edn mi stle jet pipadali jako osobn kuchai lidoroutskho nelnka. Nyn musm ci nco, co nekm rd, ale pat to sem jako rka za vedlej vtu. Ve svm nepli vznamnm leteckm ivot jsem doposud strvil mezi nebem a zem o mnoho vc ne 2000 hodin. Mnoh z nich byly docela blzko nebe v pravm slova smyslu, ale nikdy jsem se pli nenamhal vdt, pro zapalovac svka nezapaluje. A tak jsem dosud neslyel o nikom, koho by zkoueli, zn-li rozlin vsledky lepen deva a umlch hmot, u-li se jezdit na lych. Znm opravdu jen mlo cyklist, kte by umli jednodue vysvtlit funkci volnobhu. Pitom je jzda na lych i na kole prokazateln mnohem nebezpenj ne ltn. Znm jen jednoho lovka, kter jet dnes u ltat, jen se musel skoro propracovat minikursem nauky o motorech a djinami tytaktu, akoliv - estn slovo - neznm jedinho pilota (a znm jich hodn), kter by po vysazen motoru a vtinou nsledujcm nouzovm pistn ml as doplnit palivovou ndr, nastavit zapalovn nebo dokonce zabrousit ventily. Ale o tom si snad popovdme nkdy jindy. Krtce a dobe, Otto, Eli, Pitz a Spte, jet s nkolika pomocnky, nm pedvali raketov teorie trochu zaobalen. Tak zaobalen, e mi pipad ve vzpomnkch pprava k maturit skoro jako prochzka... Promite, budu-li nyn trochu such, ale technick zleitosti m vdycky vysuovaly. Uili jsme se tedy, e palivo, na kter my, ppadn Me 163B ltme, se skld z 84 procentnho peroxydu vodku s uhlkem jako katalyztorem. Prvn ltka je oznaena T, druh C. Pi rozkladu ltky T ltkou C vznikne straliv exploze, kter - zkrocen v motoru - ns vynese do vzduchu. Samotn motor sestv z plnicho zazen, regultoru a spalovac komory. Ped startem uvedeme spnaem do chodu elektromotor, pohnjc malou turbnu. Ta pak promn mal mnostv ltky T na plyn. Po odpojen elektromotoru pohn turbnu zplynova a zane pumpovat ltky T a C z ndr do regultoru, a to v pomru ti ku jedn. V tomto pomru jsou pak dvancti trubicemi odvdny do spalovac komory na konci trupu, do kter jsou vhnny tryskami se zptnmi ventily. Pi spojen rozprench kapalin dochz ke kontinulnmu vbunmu spalov n, pi nm se vyvine tlak a 24 atmosfr. Spalovn d regultor, ovldan pkou z pilotn kabiny. Pi posunut pky regultor vpust do zplynovae vce ltky T a regultor se oteve tak, aby protkalo i odpovdajc mnostv ltky C. Tato ltka C, protkajc chladicm pltm spalovac komory a tm zaht. pak reguluje v tlakov hmotnosti mnostv ltky T. Pi plnm tlaku je cel zsoba paliva - asi dv tuny - splena za tyi a pt minut. Motor m na zemi vkon asi 4500 koskch sil, kter se ve vce 10 a 14000 metr zv na dvojnsobek. Cel motor nev vc ne 150 kilogram, turbna je men ne krabika margarnu a regultor byste mohli zastrit do kapsy u kalhot. Spalovac komora je zhotovena z obyejnho mkkho plechu, ale deska s tryskami z ulechtil oceli. Motor byl upevnn tymi rouby a bylo mon ho vymnit za dv hodiny. Nov motor jsme zkoueli vodou. Napustili jsme ji do ndre a nechali projt zplynovaem a rourami. Pokud byly roury vodotsn a voda byla vytlaena z ndre za tyi a pt minut, pak byl z naeho pohledu motor v podku. Ltky T a C bylo mon edit vodou, a protoe obzvl ltka T pi dotyku zapalovala vechno organickho pvodu, stl neustle u stroje hasi s pipravenou hadic, aby kad troek vytekl ltky T okamit neutralizoval. Nyn si ji piblin dovedeme pedstavit, jak to vypadalo v hale, kde se zkouely zabudovan i dosud neinstalovan motory ve studenm i horkm chodu. Byla to jedna vc, kouc, syc a ohe plivajc prdelna, v n jste sotva rozeznali majora od kominka a nerozumli jedinmu slovu. Nen proto divu, e jsme ztrceli respekt a nae e doshla pozoruhodn vysok hladiny decibel. Ve kolem ns bylo nov a zajmav jako prochzka po Marsu a my nedokav oekvali den, kdy budeme smt lett na tchto belskch sanch. Na to jsme si ale museli pokat dlouho. Pi studiu jsme se pohybovali hlavn mezi cvinmi starty s Me 163A, prdelnou a rdiovou stanic. Protoe hork motor pirozen nemohl pracovat v uzaven mstnosti, byly v zadn sti haly dry, velikost pesn odpovdajc vstupnmu otvoru spalovac komory. Kdy se motory zkouely na ostro, lehaly z dr ohniv jazyky. Postavit se deset a dvacet metr za tyto dry, byli bychom urit mrtv. Proto jsme to nedlali. Zpotku jsme mli ohromnou radost, kdy jsme si stoupli asi sto metr za dry a nechali jsme ohniv vlny, aby s nmi otsaly. Postupovali jsme proti plamenm tak dlouho, dokud jsme npor vydreli. Rna pi zehu motoru byla prv tak nepedstaviteln, jako nesnesiteln. 28 29 Proto ml kad mechanik, inenr nebo pilot dva gumov punty, ktermi si ucpal ui, kdy se motor spoutl. Jinak by un bubnky ly neodvolateln k ertu. Zachzen s ltkami T a C vyadovalo obzvltn bezpenostn opaten. Ob tekutiny byly bezbarv, take k jejich rozeznn se pouvalo rznobarevnch vder a konv. V Peenemiinde njak mechanik nalil nkolik litr ltky C do vdra se zbytkem ltky T. Plamen ten uboh chlapk nepeil. Svou nepozornost vak pravdpodobn zachrnil ivot mnohm jinm, protoe podobn pehldnut se ji nikdy neopakovalo. Krom toho se ltka T skladovala jen v hlinkovch ndrch, protoe elezo pi styku s n okamit rezavlo a guma nebo jin organick ltky shoely. Trubky a spojky pro ltku T byly vyrbny z uml ltky Mipolamu. Ndre musely mt spolehliv kohout, protoe jakkoliv zneitn, napklad prachem nebo hmyzem, vyvolvalo chemick proces, kter mohl vst k vbuchu. Ltka C smla bt uskladnna jen v polvanch, smaltovanch nebo eloxovanch ndrch, protoe naopak rozerala hlink. e se v tto arodjnick kuchyni nikdy nic nepihodilo, povauji do dnenho dne za skuten zzrak, ale urit to spovalo v tom, e kad dval pekeln pozor, kdy se jednalo o nebe... * V t dob jsme dostali prv tak neobvyklou, jako vtanou nvtvu - Hannu Reitschovou. Nepila, aby nm popla dobr den, ale aby s nmi ltala. Osobn se s n znali jen nkte z ns, ale vtinou jsme vichni vdli, e toto zn dve ped rokem pi cvinm startu s Me 163 mlo v ezn tak tkou nehodu, e bylo zapoteb vekerho lkaskho umn a Hanniny elezn vle, aby peila. Nyn stla stejn Hanna kad den s nmi na startu, stejn jako ns ji Bf 110 vlekl vzhru, chodila s nmi do podtlakov komory, do arodjnick kuchyn a ila s nmi skoro jako vojk mezi vojky. Pitom byla ve jin ne vojk a cokoliv jen ne muatka. Ne, byla to skoro nn bytstka, kter se umla smt jako abka a vypadala jako dcerka z vych kruh na dovolen. Jen v jejch och blskala elezn vle, kter musela vzet v nnm tle. Kdykoliv jsme j pomhali po ebku do kabiny a pi upoutvn, vdy jsme ji obdivovali pro jej odvahu. A tak jsme se o ni obvali. Bh v, e jsme si nemysleli, e jako mui umme s Me 163 ltat lpe, ale my byli mui a ona byla dve, a dn mu nevid rd dve v nebezpe. A k tomu jet Hanna nebyla jen tak nkdo, ale prv Hanna Reitschov, svm zpsobem kouzelnice nmeckho ltn, kter si prost nesm sednout blu na lopatu... To ale Hanna nechpala. Prv tak nepozorovala, e ji nikdo nepiel k sndani neoholen - ani za nejhust mlhy, kdy bylo jasn, e ltat nebudeme. Byla letkyn tlem i du, nevidla rozdl mezi muem a enou, jen rozdl mezi letcem a neletcem. Proti tomu jsme nemohli nic dlat. V tu dobu se poprv ltalo s horkmi motory. Za krsnho zijovho podzimnho jitra je zahjil Wolfgang Spte. Letit mezi tmavmi lesy, ledovou plochou jezera a zc modrou oblohou bylo pokryto erstvm snhem jako cukrem. Ze zwischenahnskch komn stoupaly mal oblky koue pi rannm zatpn a staik vlek do Oldenburku si bafal, obklopen blou prou, pro vtzstv. "Mano, t. l. s. - te let star," ekl Fritz Kelb. V tch dobch byla jet pprava k raketovmu startu plnm ceremonilem. Po krtkm ebku jsme se vyplhali na kdlo, pak pes trup do pilotn kabiny s pomrn irokm sedadlem. Na n jsme si museli pod zadek sprvn uloit padk. Mechanik pak pithnul upnac psy kolem tlust kombinzy a pilot s dosud nezakrytma oma a volnm nosem pohldl na pstroje, zasunul z kukly vedouc ru do zstrky rdia, zapnul elektrick pstroje, reflexn zamova, topen a dal nezbytn zazen, vyzkouel pohyblivost kormidel a klapek, nastavil vyven o ti a tyi stupn tak, aby byl tk ocas, a nakonec si nasadil na sta a nos kyslkov dcha. Teprve pak prvn mechanik zavel kabinu, kterou bylo teba zevnit zajistit. Tyto ppravy ke startu jsme jako pozorovatel provali poprv, a tak jsme neetili poznmkami. Pak byl f hotov, prvn mechanik napojil startovac vozk a spoutc turbna zaala huet jako foxterir, ponechan o samot. Odpojit startovac vozk - start voln. Palivo s teskem zasyelo ve spalovac komoe, zmizela bl pra a z komory vylehl nejdve klokotajc, pak divoce vouc plamen. Letoun se ponkud tkopdn pehoupl pes asi ti centimetry vysokou, ped kola poloenou pekku, pr metr se jet kval jako kachna u zem a pak s ohluujcm hlukem vyrazil po drze. Ve jsme pozorovali dostivma oima, bez dechu jsme jako pelud sledovali po drze ubhajc stroj a ekali na okamik, kdy se odlep od zem. Jakoby skokem se odpoutal, vyletl do desetimetrov vky a odhodil podvozek. Ten skkal z jedn strany na druhou a vyskakoval metr nad trvnk, zatmco letadlo, zbaven mnohametrkov zte, letlo jako p a nad okrajem letit se vzepjalo a s divokm jsotem proniklo do modrho teru. Hergot, to bylo divadlo. Sledovali jsme stle se zmenujc bod se stbrnm plamennm ocasem, dokud nm nezmizel z o. Ani pak jsme ho nepestvali 30 ~ 31 hledat, a jsme konen objevili kondenzan stopu v deseti, jedencti nebo dvancti tiscch metrech. Tam nkde se hnal pry, alespo jak se nm zdlo. Bl hvzdm ne nebi, blou pnou vyznaoval plyovou cestu po modr, neohranien zimn obloze. Nehlun jako pzrak. Ubhaly minuty, a ticho peruil hvizd, podobn hlubokmu tnu varhan. Pak nkdo objevil smr a ukzal "tam", kde se malik bod zvtoval, jak se k nm piblioval strmm sestupem. Nad zem pilot vyrovnal a letoun jako meteor peletl letit a bez motoru, jen pebytkem rychlosti po sestupu se opt zvedl do ve, a nm tm zmizel z o. Nyn jsme ho ji pevn udrovali v dohledu, sledovali v dlce zpomalen ped pistnm, vidli let a obrtku k pistn, mkk dosednut na trvu a skpotem provzen klouzn po poli, a se s trochou koue za zd zastavil a mkce se dotkl kdlem zem: Za kniplem sedl Wolfgang Spte s radostnm obliejem, ale neschopen se pohnout. V nevyhovujcch rukavicch z uml ltky mu pln promrzly prsty, take nebyl schopen uvolnit popruhy ani se zvednout. Pomhali jsme mu z kabiny a po ebku jako v povijanu zavinutmu dtti a teli mu prsty snhem, zatmco on nm sue vyprvl o sv kraouk nvtv stratosfry, jakoby se tam dal osthat. Oi mu zily, a to u Wolfganga Spteho znamenalo mnoho. * Pirozen jsme byli nadeni a den za dnem rostla nae snaha vyrovnat se fovi, dokud vydr ndhern poas. Mezitm dolo nkolik dalch ostrch bojovch stroj a ohe plivajc dry zkuebn haly si neodpoinuly. Cviili jsme den za dnem, abychom co nejrychleji absolvovali povinn vlen lety za Bf 110. Mezi nmi byl i tich ndhern kamard Alois Wrndl z obce Aschau v okrese Chiem. Byl tak tich a spolehliv jako zem, ze kter piel, jako okoln kopce a obyejn dm, v nm ili jeho rodie. A tak tak ltal. S pesnost micho pstroje dil svj letoun na startu, zvedl jej do vzduchu a sklonil ho pi pistn tak, aby se dotkl zem deset metr od pistvac znaky. Dky sv povaze se bez jmenovacho dekretu stal pln samozejm jakmsi pedkem ns raketr a nikdo se s nim o tuto hodnost nepel. Nkolik dni po Sptem se vyplhal jako prvn k do ostrho B. "A to dopadne dobe, Alois..." Pn peruil ev turbny, trysky zahuely, kola nadskoila pes zarku a stroj zvyoval rychlost. Opt letl jako podle hodinek, odpoutal se od zem, odhodil podvozek a vystelil do modr oblohy. Nm na zemi se opt zdlo, e slyme, jak pilot nahoe js... Pro prvn koln lety se ndre plnily jen sten, aby byly lety bezpenj a dosahovan vky byly men. Aloisovi se tak motor zastavil u v esti nebo sedmi tiscch metrech. Pesn podle pedpisu se vracel klouzavm letem zpt k zemi, nasadil na pistn a blil se k nm. "Glizdu," volal kdosi z ns, protoe jsme pojednou vidli, e Alois je jet pli vysoko, aby bezpen pistl u znaky. "Glizdu!" volali jsme vichni, jako by ns nahoe mohl slyet. Pak se pehnal kolem ns. Pli vysoko a pli rychle. S rychlost v nepomru k dlce letit plaval ve vzduchu a nemohl se dostat na bezpenou zem. zkostlivmi pohledy jsme sledovali jeho stroj, kter se daleko za letitm dotkl zem, jet jednou se vzepjal ke skoku vzduchem, jako by se brnil nvratu na zem. Bezmocn strachem jsme vidli, jak se ponoil do nerovnho, mladm lesem porostlho msta, narazil na zvlnn povrch a tm okamit se pevrtil. Skoro souasn z trupu vylehl bl plamen a hibovit mrak vyskoil mezi nzkmi kei... Zahldl jsem jet hasie a sanitku vyjet k mstu nehody, ale pak jsem na nic neekal a s nkolika kamardy jsem u startovit naskoil do rozjdjcho se vozu. Hnali jsme se k pomalu stoupajcmu koui. Pojednou jsem si vzpomnl na Joschiho a uvidl jsem ped sebou Worndlv zc obliej, kdy ped nkolika minutami vylzal na stroj, slyel sykot motoru... Vdyt bylo ve v podku, Aloisi, tys pece neudlal dnou chybu... "Drte se pevn!" velel idi vozu a s plnm plynem se vytil na vlnu, kter ns skoro shodila ze stuptka. Byli jsme jet nejmn kilometr od msta dopadu a za jzdy jsme vidli, e hasii u naphli hadice s proudy vody proti koui, a dlensk vz, enouc se sem z jinho koutu letit. Dojeli jsme na okraj letit a tvrd ctili dery nerovn pdy do keovit sevench, promrzlch prst. "Dvej pozor na osy!" kiel nkdo. "Vyser se na osy!" volal druh a stle jet chyblo pt set metr k mstu, kde mizela pra a kou a kde bylo vidt nkolik trosek a mue, choulc se o dvacet nebo ticet metr dl k zemi. "Aloisi, zatni zuby..." Seskoili jsme a beli k poiti. Stli jsme nm ped Aloisovm hocm hrobem, bezmocn pozorovali bl plameny, zmenujc se a rudnouc pod proudy vody, slyeli praskn havch kus kovu a vidli odltat bl cry pry k modr obloze. Vzadu, stranou od skomrajcho ohn, pokldali dva zdravotnci mrtvho kamarda na nostka, jakmile lka vykonal posledn povinnost. Aloise to muselo pi pevren vymrtit z kabiny. Ml zlomen nohy a vaz a byli jsme vlastn rdi, e jeho smrt byla alespo rychl a bezbolestn. Pozd odpoledne si m zavolal f. "Zieglere, Worndlovi pbuzn si peji 33 pevoz jeho tla. Doprovote rakev do Aschau, vezmte s sebou poddstojnka Glognera, pozdravujte ode mne Wrndlovy rodie, sourozence a kondolujte jm- z bot jako W~rndl. nem velitelstv." Spteho rozkaz byl sen, skoro tvrd, ale jeho hlas ml ciz" pzvuk, jako by nechpal, co k. Nyn sevel rty do zk ry a podval se na mne. Mte njakou otzku?" "Ano, pane majore. Pro Wrndl klouzal tak daleko. Ml pece neustle dobr pistn. Spte pokril rameny. "Podle zjitn hasi bylo pravdpodobnou pinou velk mnostv paliva v ndrch a pli velk rychlost pistn zpsoben velkou vhou. Byl by teba kohout pro vypoutn paliva, pro rychl vypoutn paliva." "Pro jej jednodue a pmo neinstaluj hned pi stavb?" "To nen tak jednoduch. Otvor mus bt dostaten velik, aby jm v pr sekundch proel obsah cel ndre. U dalch stroj to u m bt v podku. " Na nkolik minut se odmlel a pak skoro zaraen pokraoval. Jet nco?" "Ne, pane majore." "Splte kol dobe." "Ano, pane majore." V eru asnho rna jsme naloili rakev do nkladnho vagnu a poloili na ni vnec. Nastoupila rota. Mlky jsme sedli s Rolfem Glognerem v osobnm oddlen. Jindy tak vesel Berlan s jasnm mladistvm obliejem pomalu Kouil a moulal mrzut cigaretu. Nad nmi v zavazadlov sce leely nae brany a dva kufky s Worndlovmi vcmi. Tu mi projela hlavou obludn mylenka, co kdyby v sce leely m kufry a pod nimi sedli dva jin kamardi? Jakoby Glogner uhdl m mylenky, nhle ekl: "Odvezete m tak jednou dom, pane poruku? Probral jsem se. "Nebo vy mne?" "Vdyt to nem dnou cenu, jen tak jednodue padnout na umk. Nejdve Phs a ted Wrndl. A to vechno bez neptele, bez jedin bojov akce. Bude-li to tak pokraovat, budeme vichni nebotci ne prvn Me 163 vbec vylet proti nepteli." To je mon, Glognere, ale vdy to je konen lhostejn, m-li ns oddlat njak Anglian nebo rozehnme-li se sami s pozemskm ivotem. Smrt je smrt, tak jako tak." Ne, pane poruku, jedno to nen. Chci vdt, pro mm zavat. Je pece 34 35 rozdl, jestli se nahoe kdlme se Spitfirem, nebo pi smnm pistn vypadnu z bot jako Wrndl." "Nen to vbec dn rozdl, Glognere. Bh se jet nikoho neptal na dvod jeho cesty na vnost." "To m ale smrd, jen tak bezdvodn se zakousnout do trvy." "Rd byste zemel hrdinskou smrt, Glognere, e ano?" "kejte tomu jak chcete, ale nestal jsem se vojkem, abych zemel v posteli." "PoShs a Wrndl tak nezemeli v posteli." "Ale tak njak podobn. V kadm ppad nesmysln. Snad kvli podvozku nebo rychlmu vypoutn paliva, ale v kadm ppad nesmysln a blb." Mlad Berlan, kter skoro mohl bt mm synem, se ve zlosti rozpovdal, mrtil cigaretou na zem a podpatkem ji rozdupal. Vythl jsem koakem naplnnou termosku a nalil mu. Trochu se uklidnil a usml. "Podvejte se, Glognere, kdyby to bylo nesmysln, pak bychom vbec neltali, protoe kad, kdo lt pro dosaen njakho pokroku, nasazuje hlavu a tak ji asto ztrat. Neltme Me 163, abychom sestelovali Ameriany a Angliany, ale abychom vyzkoueli prvn raketovou sthaku na svt." "Dlme to pece tak, abychom udlali konec bombardovacm nletm." "Ano, ale k tomu musme Me 163 jet ledacos nauit. Jsme tu proto, abychom ji k tomu pimli. love, Glognere, pemlejte pece, my jsme prvn, kte ltaj bez vrtule, kte odhazuj podvozek, stoupaj pmo do nebe a imraj rychlost zvuku na bie. Je to tak? Kdyby nebyla vlka, etli by o ns ve vech asopisech a nedokzali by ns ochrnit ped lovci autogram." Chvilku se ped sebe zadval a pak ekl: "Ano, snad mte pravdu. Kdy se to tak vezme..." O dva dny pozdji jsme spustili rakev s pozstatky Aloise Wrndla pomalu do kamenit zem malho hbitova v Aschau. Dole na rovin mezi horami se rozprostralo ve stbit modi Chiemsk jezero a nad v malho vesnickho kostelka se vypnaly pkr skly Kampenwaldu. 35 Ve Zwischenahn se stal v dalm obdob problmem slo jedna zpsob rychlho vypoutn paliva. Wolfgang Spte byl prvn, kdo usedl do prvnho tovrnho stroje a letl. Napjati jako vdy jsme sledovali jeho let podle stbitch kondenzanch ar a netrpliv ekali na pistn. Pistvac znaka leela na tme mst jako pi Wrndlov poslednm letu. Spte peletl letit ve vce 1000 metr a naltval na pistn. Opt jsme vichni kieli "glizdu". Jako by ns slyel, padal dol jako kmen, srovnal stroj a sprvn naltval. Pak ale proltl kolem ns jako p. Ndre se urit nevyprzdnily, dal komplikac byla mokr trva. Skoro pesn, jako ped dvma tdny Worndl, peletl letit... pli rychle... pli daleko. Krev se nm zastavila v ilch, protoe se te nemohlo stt nic jinho ne tot, co se stalo Wrndlovi tam nkde vzadu, kde byla zem jet dnes zernal exploz a ohnm. Spteho letadlo poskoilo, jet jednou vyskoilo vzhru a vilo prach pi klouzn suchm chladnm polem. Ocas letadla se zvedl a vypadalo to na pevrcen - v pt vtein to mus bouchnout. Snad zzrakem zstal letoun nkolik vtein stt na pice, se zd trc pmo vzhru, ale pak se pomalu vrtil do normln polohy. Opt jsme sedli a viseli na aut a vidli jsme, jak jet pi jzd n velitel ze stroje vyskoil a utkal od nho. Z ern dry spalovac komory vychzel bl dm, ale to u pijeli hasii a postkali cel letoun vodou. Nebezpe pomnulo. Spte, kdy jsme k nmu dobhli, neekl ani slovo. Jen se dval na hasie a na utrenou pku rychlho vypoutn paliva ve sv pravici. Byla to jen atrapa, letoun nebyl vbec zpsobil k rychlmu vypoutn. Jen nm to zapomnli ci ped startem. Nikdo nezuil, na pekvapen jsme byli zvykl. Podobn nhody ns vycviily tak, e jsme s nimi u potali. dnm pekvapenm nebylo velk mnostv paliva, je zbylo v ndrch po zastaven motoru. Tyto zbytky ltek T a C zpsobovaly ivotu nebezpen exploze pi jinak docela bezpench pistnch mimo letit. U budoucch bojovch letadel by urit vedly k ad zbytench pedasnch seskok padkem. Odjeli jsme k hangru, kde Oertzen a Otto Bihner, kter po Joschiho smrti pevzal technick veden, prohldli havarovan stroj. Motor vysadil pesn v 8000 metrech, v ndrch zbylo jet znan mnostv paliva. Vyeit tenhle problm nebylo snadn. Ndr ltky T vyplovala vlastn cel vnitek trupu, take pohonn jednotka nemohla bt namontovna na nejni bod ndre. Pokoueli jsme se tedy zahnutou trubkou vyst zbytek obsahu ndre, co se nm tak bez nmahy dailo. Ve zkuebn motor nejednou spoteboval cel obsah ndr, co vak za letu nebylo mon. Stoupal-li Me 163 s plnmi ndremi a plnm tlakem 23 atmosfr, dosahoval vek pes 15 000 metr, co bylo nenosn bez petlakovch kabin, kter jsme ovem nemli. Pokud jsme letli na nejvy vkon vodorovn, okamit jsme nareli na zvukovou bariru, kter zase nedorostly profily nach kdel. Z nezbytnosti jsme tedy ponkud snili rychlost pi stoupn, abychom pi pechodu do horizontlnho letu mli men rychlost. Ovem pi vzniku negativnho peten vnikl do palivovch trubek vzduch a motor selhal. Bylo to asi, jako kdybychom chtli jet autem, ale nemli v ndri benzn, po natankovn jsme si museli poradit se zanesenmi svkami, po jejich vmn by zase zaal zlobit ucpan pvod benznu. Pak u se stejn do kina vas nedostaneme. Do takov kry je nejlep kopnout. Do t na jsme kopnout nemohli, nebo jsme byli zkuebn komando. Proto tak nemlo smysl se vzruovat. Pomhal nm jen stoick klid a mohamednsk fatalismus tch, kte nm v dlnch mli, a tak chtli, pipravit pod pedly bezchybn motory. Otto a Eli lomili zlostn rukama. Bihner vkal sv stejn ji rozcuchan vousy. Pesto vak jet odpoledne tho dne stl na startu pipraven Me 163B, nebo Spte tomu vemu chtl bezpodmnen pijt na kloub. Tentokrt u vdl, e nem rychl vypoutn paliva. Chtl si vzt na muku negativn peten a hledat, jak zabrnit jeho psoben na palivov systm, u proto, e my, ci, jsme v t dob tak jeden po druhm pechzeli na ostr B. Dodnes bych mohl pesn popsat oba lety - Wrndla i Spteho, start i stoupn, protoe se nestalo vbec nic mimodnho. Nov motor srel a prskal stejn jako ten star. Spte hnal letoun po letiti, odhodil podvozek a zvedl se kolmo k nebi. Na okamik zmizel. Pak se objevily kondenzan pry, kter nyn, jak se nm alespo ze zem zdlo, byly daleko v ne pi dopolednm letu. Spustil se dol a vypadalo to jako triumf, kdy se irokm obloukem pehnal kolem letit a naltval na pistn. A pak se po tet stalo, e nm tuhla krev v ilch, protoe stejn jako rno klouzala kovov lye po napl zmrzl pd pli rychle. Opt se letadlo nezadriteln hnalo k protjmu okraji plochy. Kryt kabiny odletl a my jsme zahldli Spteho tlo, jak vyletlo z kabiny, spadlo na kdlo a pak narazilo do zem. Ve v rychlosti daleko pesahujc hranici 100 kilometr za hodinu. Vedle sebe jsem zahldl kiujcho se mechanika a myslel jsem si tot. Ve stejnm okamiku zmizel pevrcen letoun v oslnivm vbuchu a koui. 36 37 Vzedmut ern houba stoupala vzhru... fa jsme nali leet v bezvdom v trv, jej stvoly v chladu trely vzhru jako hebky. Zem byla tvrd jako kmen. Z temene Spteho hlavy vytkala struka krve... "D. m. t. s.", poznamenal Fritz Kelb, kdy sanitka s bezvdomm velitelem zmizela po vzletov drze smrem k nemocnici - "dnes mi to sta". "Ml m poslechnout, nestartovat a neplhat se znovu na kopec," prohlsil Herbert Langer. "Mus vechno lmat pes koleno. Jako by neml dost asu ztra." "Nech starho na pokoji, ten v, co chce. Mohli bychom dostat tak takovho, co vbec nelt. Takovho, co si dl do kalhot, vechno v lp, ale nic neum." Kdy jsme sedli v jdeln u veee, volala Hilda Dyckerhoffov, manelka naeho tbnho lkae. "Chtla jsem vm jen ci, e se panu Sptemu vede pomrn dobe. Mu prv volal z Oldenburku. Ne, dn zlomenina lebky, jen tk otes mozku a naraen. Dky bohu. Nemte-li na dnen veer jin pln, pijte na chvilku k nm. Ano, pivete s sebou pana Langera a pana Kelba. Hanna pijde tak." Hilda Dyckerhoffov byla Vdeaka, e si opravdovj nedovedete pedstavit. A jej mu, dr. Helmuth Dyckerhoff, prv tak typick Poran. Oba dohromady tvoili pr, ve kterm se spojila veker radost, vechen vtip a duch, kter Rn a Dunaj vyplchly na beh. Jejich dm v Zwischenahn byl chrmem pohostinstv, na kter nezapomnl nikdo, kdo je sml vychutnat. Lkadlem byl sice Helmuthv sklep a Hildina vborn kuchyn, ale zleelo pedevm na on bjen atmosfe, kter se rdi oddvaj lid, v jejich srdcch bydl humor, vnost, duch a vtip, lid, kte jsou schopni i s tkm bemenen lehce stoupat k vrcholu. Nebyl jsem u Hildy a Helmutha poprv, tak Fritz a Herbert se tu ctili jako doma. Dyckerhoffovi ns pijali, pestoe mohli bt skoro naimi rodii, jako sob rovn a my je oslovovali skoro tak dvrn jako teto a strku. V radosti i utrpen projevovala Hilda svj vdesk arm a dokzala bez mrknut oka z kousku cukru udlat dort s mslovm krmem. "Co kte Spatemu?" pijala ns. "Nen to stran? Je mi toho chlapka lto. Ale dky bohu to nen zl. Musel mt dost tst, e vbec vyskoil. V t rychlosti. J bych byla zstala sedt a jednodue zavela oi." "N. v. - na vky," ekl sue Fritz, ale Hildu se mu nepodailo zmlit. "Ale jdte, nco takovho nekejte, Fritzi. Pochzm z tvrdho rodu. Pojte, Hanno, posate se ke mn na pohovku. Nikdy nepochopm, pro chcete ltat na t ertovsk vci. Mus to bt?" Hannu to vyvedlo trochu z mry. "Nevm, mus-li to bt, ale myslm si, e to letadlo ke mn prost pat, stejn jako j patm k ltn. Je mon, e to je posedlost, ale j za to nemohu." Dmy pily aj, mui dobr such vermut. "Helmuth mus pinst nco lepho, a pjde," utovala ns Hilda, pestoe jsme vermut povaovali za pesn to prav. Helmuth se objevil po tvrthodin. "Pkn pozdrav od vaeho fa. Mte vypt dobrou lhev na jeho zdrav." Pinesl tuto vysoce cennou lhev osobn ze sklepa a nyn jsme se dozvdli, e Spte nabyl vdom ji cestou do nemocnice a okamit se stran rozzlobil, protoe mu vbec nic nechib, je zdrav jako pa a peje si bt okamit odvezen zpt na letit. Ten mal otes mozku si me vylit ve sv posteli. "Zeptal jsem se ho, zda si radji nechce hned opt sednout do stotiaedestky, protoe na njakm malm krvcen do mozku si nijak zvl nezakld. Jestlie mu ale zle na tom, aby mohl bt i nadle dobrm otcem svho malho houfu, zarum mu to jedin, pokud pistoup na tynedln klid v posteli. Jeho protinabdka pak znla na trnct dn a po krvavm smlouvn jsme se nakonec domluvili na tech tdnech. Po proputn ho polu jet na trnctidenn dovolenou a pak, pro mne za mne, me opt ltat." Helmuth zvedl sklenku: "Na jeho zdrav." * Po dobu Spteho nedobrovoln dovolen pevzal velen Pitz a jednoho po druhm ns posadil do ostrho B. Skoro ti tdny vechno probhalo dobe, a na jeden nezdaen start, pi kterm byl znien stroj. Se zastavenm motorem se til irokm obloukem po letiti, kdy pilot v poslednm okamiku vyskoil a zstal tak nezrann, zatmco letoun explodoval. Jinak se nic zvltnho nestalo. Spte se vrtil pesn po tech tdnech z nemocnice a my oslavili jeho nvrat pozoruhodnm verkem v jdeln. Z dovolen, kterou mu Helmut vyhrooval, nebylo nic. Nsledujcho dne, kdy Spte odjel vlakem ke generlovi do Berlna, se stalo nco stralivho. Krtce ped obdem vythli na start ostr B a mechanici zaali s poslednmi ppravami. Mezitm jsme odeli do jdelny a Walter, kter ml se strojem lett, hned po jdle vstal a odeel na start. Netrvalo ani deset minut a loudal jsem se vedle Pitze a ostatnch pes letit ke stroji, zatmco od jdelny vyjel vz s pipaenm vozkem. Pitz prv vyprvl o novm tlakovm odvu, kter mme pt vyzkouet a kter nm, pokud bude fungovat, umon nvtvu vtch vek, kdy ticho peruil jasn sykot a zvuk podobn prsknut biem. Zstali jsme ochromen stt. Stroj, kter stl na startu, explodoval. "Walter!" vykikl nkdo a pak jsme ji pdili po rozlehlm letiti, jak nm 38 .39 to jen dovolovaly kombinzy a koeinov boty, k obrazu naprost zkzy. Tam, kde stval stroj, zbyla jen tmav skvrna, a to, co kdysi bval Me 163, leelo ve vtch i mench neforemnch kouscch rozhzeno stovky metr kolem. Krev se nm skoro zastavila v ilch, kdy jsme v jednom kousku trupu, kter snad patil ke kabin, nali nkolik nervovch vlken a blavou elistn kost. O chvilku pozdji ns volal mechanik asi o 80 metru dl. Tam leela pod kolenem utren, nah noha. To bylo ve, co jsme z Waltra nali... Nikdo nemohl ci, jak dolo k explozi. Najt vysvtlen nebo dvod nebylo mon. Nkde ve veden se musela objevit netsnost, snad jen malik trhlinka, kterou se ale smrt prothla. Poprv jsem si dovedl pedstavit peru a jej ab solutn slu ty, pti nebo snad jet vce tisc koskch sil, spoutanch v palivu, aby poddily svou niivou slu uitku. Snad jsme k tomu nco ekli, snad jsme v t minut mleli, ji si nevzpomnm. Ale vichni jsme byli bled a polykali rozhoen, zlost, nechu a strach. Pijeli zdravotnci, aby Waltrovy pozstatky odvezli. Jet tvrthodinku prohledvali okol, ale marn. Pak zvedli nostka s nohou a kost a zmizeli s nimi v aut. Vypadalo to a komicky, ale smch nm zstal vzet v sevench hrdlech. Pijelo nkladn auto a my posbrali, jen abychom nco dlali - trosky, ukazovali si ten nebo jin kus a nkolik tch kus jsme spolen zvedli na korbu. Pozd odpoledne jsem sepisoval s nam rotmistrem Walterovy vci. Byla u nich fotografie hezkho dvete, svazeek hlednch dopis, fotografie bratra ve stbrnm rmeku s ernm flrem. Na uniform nmeck k ve zlat. A jet obrzek rodi. Hlasit jsem jmenoval vci zapisujcmu rotmistrovi: "Osm kapesnk, tyi pry ponoek, troje krtk spodky, dvoje spodky dlouh, tyi ntlnky, jedny civiln kalhoty hnd s blmi prouky... napite svtlmi, ne blmi. Ach, vdy je to vechno tak jedno..." Kdy byl mal kufk zabalen, odeel jsem na oetovnu. Tam na stole leely Waltrovy pozstatky. Snadno by se byly jet vely do kufku, pomyslel jsem si a dal si pohlavek. Pak jsem ekl jednomu ze zdravotnk: "Dejte do rakve metrk psku, pokryjte ho pilinami a borovm jehlim, a pak tady to." Ne vzpomnl jsem si na jin pojmenovn. Bylo to ve, co jsem pro Waltera mohl udlat. "Neml bych jet jednou promluvit se Sptem?" Kdy jsem nsledujc den pichzel k velitelov kanceli, potkal jsem od chzejc Hannu. Mla v och slzy - nebo jsem se snad zmlil? Prola kolem mne skoro bez pozdravu, co nebyl jej styl. Tak Spte psobil rozruenm, skoro pobouenm dojmem, kdy jsem k nmu vstoupil. neznal kompromis. V podobnm rozpoloen jsem ho vidl poprv. Ve vzduchu bylo cosi ne zdravho, nebo snad i jemu a Hann verej zitek zapsobil na nervy? Podal jsem krtk hlen. "Dobr," odpovdl Spte. "Rakev ale mus doprovzet nkdo jin. Vy ztra rno mte prvn ostr start s B. Hned prvn, podle poas v devt nebo v deset." "Ano, pane majore." "Stroj, se kterm polette, bude hotov jet dnes v noci. Nejdve polet kapitn Opitz, pak vy." "Ano; pane majore." "Abych nezapomnl, mte-li dnes chu, mete veer jt na koncert do Ol denburku. Beethovenova tet, pokud si pamatuji. U pokladny jsou na m jmno dva lstky. J nemm as." "Dkuji, pane majore." Propustil m. Star byl prohnan chlap. Le roy est mort... a Beethoven k tomu. Koho ale vzt s sebou? Ano, Hannu nebo Hildu. Hledal jsem Hannu a po delm hledn jsem se dozvdl, e odela do svho pokoje. Klepal jsem, ale ozvala se teprve po tetm zaklepn. Vstoupil jsem a vidl plac Hannu sedt na posteli. "Proboha, Hanno, co se stalo?" Ze sv bolesti nedlala dn tajemstv a po oblieji j tekly slzy. "Spte mi zakzal ztej start." To tedy byl dvod. Oddechl jsem si. Hanna pokraovala: "V, jak jsem se od sv nehody na tento start pipravovala, a te mi krtce ped startem zabouchl dvee ped nosem." "A propak?" "Bylo by to pli nebezpen a on neme zodpovdat, kdyby se mi nco stalo. To je sprosrna. Jako kdybych se nkdy ptala, zda je nco nebezpen. Prost nechce, abych j - ena - ltala Me 163." "Vy jste ho ale ltala, Hanno," pokouel jsem se odporovat, protoe mi bylo ve jasn. "Ale co, ltala jsem s nm jen ve vleku za jinm letadlem, jako by to bylo bhvco." "Ltala jste pece ostr A." "A nen B, a j chci a budu ltat B. Jet dnes jedu ke Stiringovi." "Neml bych jet jednou promluvit se Sptem?" "To nem smysl, j neebrm. Odjdm jet dnes." S nenvist zaala opt balit poloprzdn kufr, stojc vedle postele. Slzy byly poraeny a zvtzilo pevn rozhodnut. Narazili na sebe dva, z nich ani jeden neznal kompromis. Spte se po poslednch tkch nehodch rozhodl, e nebude vystavovat ne bezpe tuto jedinenou enu, jej jmno se v letectv stalo pojmem. Ale Hanna 40 ` 41 Reitschov, poslen vl a vytenm clem, chtla pomoci v tto tk loze. Tady neexistovalo dn "pro" a "ale". Stlo tu jen tvrd "ne" proti prv tak tvrdmu "ano". "Pozdravujte srden vechny kamardy, Mano. Vem vm dkuji za krsn dny, kter jsem tu s vmi proila. Nikdy na n nezapomenu." Tak od ns odela Hanna Reitschov, vstc jinm kolm, nemn dleitm ne n Me 163. Byla vak s nmi, stala se a zstala jednou z ns. Sedm s lstky na koncert. Hanna je pry, Hilda nem as, Herbert dostal rozkaz pipravit Waltrv poheb a krom toho ml dozor slubu. Sm jsem jt nechtl. Truchlit se m o samot, ale slavit mus nejmn dva. To je m star zsada, a proto musel na koncert nkdo se mnou. Odkudsi se vynoil Fritz Kelb, kter vak sue prohlsil, e Beethoven je pro nho pli muzi kln, komponuje najednou pli mnoho tn. Herbert nakonec navrhl, e za vol Helgu, kter bude mt urit radost, nemm-li nic proti tomu. Helga byla ji nkolik tdn Herbertovou dobrou ptelkyn. Pracovala v Oldenburku a Herbert ji poznal na tanenm verku oldenburskch myslivc ekal jen na pt dovolenou, aby vzal Helgu s sebou do svho slezskho domova a tam se s n zasnoubil. Byl to jeden z tch pr, kterm kad peje ze srdce tst, a byli tak mlad a zamilovan, e jakmile se objevili, zmnil se nejkrunj zimn den v jarn oslavu. Neuplynulo pli mnoho dn a Herbert musel pedstavit Helgu zvdavost znepokojen Hild Dyckerhoffov. "Mil dvka, ale je j koda pro letce," byl Hildin rozsudek a souasn pochvala, po kter byl Herbert jet astmj, protoe to, co Hilda schvlila, me obstt i ped rodii. Kdy jsem pro Helgu zael dom, ekala m zc ve stbitm broktu a modr sametov apce. Byl jsem astn, e jsem si po dlouh dob opt oblkl svj nejlep oblek a hrd jsem doprovzel Helgu na nepli dlouh cest k domu slavnosti. Til jsem se ze svho zivho doprovodu na krsn koncert... Jako vlnc se itn pole ns objala prvn vta Eroicy, naplnila srdce elestem akord, zmocnila se boulivm nalhnm du, polaskala nnma rukama a tvrdmi pstmi rozbila sen. Hmla, jako by vysoc giganti zdvhali zem udic a zpval chr vl a lesnch nek. Obrovsk armdy pochodovaly do nekonench dlek, bouliv moe narelo na skalnat tesy a klidn ensk ruce hladily vlnobit. A ji tu byla opt dal zem se zamrzlmi brzdami a strnulmi bezlistmi lesy, a vylo slunce, zem roztla, pupence pukaly do zc zelen a v kln zem se probudil ivot. Ve zaalo rst a rozkvetlo barvami pod nekonenou mod oblohy, slunce vystoupilo v, kvty splilo a plody zabarvilo do purpurovho zlata. Pak nastalo poas s krupobitm a blesky, burcenm a 42 hmnm s bolestnm kvasem, zem bolestn stnala a chvla se, vzprala se smrti. Jet jednou zvtzil ivot, ale vzadu ji ekala smrt. Dirigentovi klesla taktovka, lid vydechli a provali dozvuky obsahu vzneen hudby. Jen krtk napt, pak ji smuten pochod zahalil ponurm zvojem prostor. V t chvli ve mn tato hudba zmlkla a j pojednou slyel tyt tny z necviench trumpet, horn a bas na cest ze selskho domu v Asheu ke hrobu Aloise Worndla. Tch nkolik starch mu, kte zstali doma, foukalo nenavyklmi rty do nstroj, jen zdka pouvanch, protoe mlokter z padlch nael klid v domovsk pd. Alois byl jednm z mla, kte nele v Rusku nebo v Africe. Tomu museli zahrt smuten pochod, i kdy jen tko nachzeli tny. Opt jsem zamnil aschauskou selskou kapelu za velk oldenbursk orchestr. Ztratil jsem ote a byl jsem vydn na milost a nemilost vlastnm mylenkm, v nich se mi kdosi pochechtval: ztra mus ltat, mon, e t to ztra potk, hihi, prvn ostr start s horkm motorem, kter tak snadno exploduje... Zavel jsem oi, ale nepomohlo to, nhle jsem je otevel, nic se nezmnilo - snad se vbec nedostane do vzduchu, nebo jen na nkolik metr, ale to je pece jedno. Mon se tstm doshne vky 10000 metr, ale pak mus pistt... teba jako Spte - vyskoit ve stokilometrov rychlosti. Nezstane pece sedt, nebo snad zstane... Zatnul jsem zuby, upnul pohled na dirigenta, vedoucho klidn a slavnostn taktovku, a .podval se vedle sebe na Helgu. Ta vak se zavenma oima nic nezpozorovala. Ruce mla lehce zken v kln. Najednou jsem byl opt klidn. Trumpety doznly a housle nn ohlsily buc srdce. Opt jsem nalezl Beethovena a jeho svt, ctil jsem, jak vstupuji pes most do on zem, ve kter se neije a neumr, kter spojuje bolest s radost, smch s plem a smrt se zrozenm. Pod je tu tat hudba, kterou hrli rolnci v Chiemgau a umlci tady na scn, vichni se stejnou vroucnost ped gniem skladatele a vichni plnou duevn silou. Rozdl byl jen v umn, ale jak miziv je toto umn ped velikost dla a jak miziv ivot ped velikost cle. Znamen n ivot vc ne jeden z tn, kter utv, obdarovv a umr, aby se znovu vytvoil, kdy jej duch gnia zavol? Zavel jsem oi, zapomnl, kde jsem, pro iji, zapomnl jsem na cestu i cl. Chtl jsem vlastn hned po skonen koncertu zpt do Bad Zwischenahn; kdy jsem Helze pomhal do plt, rozhlas ohlsil naltvajc neptelsk svazy. Doli jsme jet do mal vinrny, jej majitel ml slabost pro piloty, a proto mu vdy pro n zbvalo trochu dobrho vna. Sotva jsem objednal, zaaly sirny nakat. Hostinsk ns s nkolika dalmi hosty odvedl do pjemn zazenho sklepa a servroval vno a srov chlebky, jako bychom sedli v hotelovm baru Palermos. Rdio hlsilo nlety ve smru na Hamburg a Berln. "Doufejme, e to pestane, a budou vae letouny nasazen ve vtm potu," vzdychla Helga. "Kdyby to tak u bylo vechno za nmi." "Ji bude," odpovdl jsem. Asi to ale neznlo dost pesvdiv, protoe Helga se okamit zeptala znovu: "Skuten vte na zzran zbran?" "Pirozen, e v n vm," odpovdl jsem a v tom okamiku jsem nevdl, zda lu nebo mluvm pravdu. "V kadm ppad je nyn mme a ti druz ne, a to by mohlo bt jednoho dne rozhodujc - snad?" "Jen jestli nebude pli pozd." "Nikdy nen pli pozd, Helgo, jen nkdy nen dost brzy. Slyela jste to pece. Po umjcch, boulivch a svitcch akordech prvn vty nsledoval hlubok smutek druh, tu a tam zjasnn a otevrajc malou branku do budoucna. Konec ale nen nikdy a po tet symfonii nsleduje tvrt." "...jako druh svtov vlka po prvn." "Ano, Helgo, pesn tak." "To je ale straliv, to pece neme jen tak jednodue pokraovat." "Urit to ale bude pokraovat tak dlouho, dokud se lid neuskrovn." "Jak to myslte?" "Lid maj jednu patnou vlastnost - neustle chtj bt syt. Jen nasycen lovk je dobr - pirozen a na vjimky - ale je to tak. Teprve kdy se do nho ji nic nevejde, je spokojen, hne si a sp. U dtte je to zlat, sladk nebo milovan. U dosplch to povaujeme za nevychovanost, ale jen mlokdo netrp vnou dostivost mt vce. Rdi tomu kme pud sebezchovy, ale abychom sami vydreli, nepotebujeme ani polovinu toho, co mme. Pak se omlouvme pokrokem, kter pestane existovat, jakmile zvtz spokojenost. Pokrok nm ale umouje rychleji jezdit a ltat a tak - umrat. Prodluuje ivot, abychom umrali mlad. Dejte dtti kousek okoldy, ono chce dva, podejte lovku kus chleba, chce dal, dejte krli druhou korunu a on zatou po tet. Tito lid se nezastav ani ped Bohem. Vichni ho chtj mt jen pro sebe. Tak to urit je, Helgo. Lid jsou hladovj, ne me zem nasytit; proto jsou vlky. K tomu pak pistupuje domnl prvo, kter v na nos Bohu, aby je pak vdy zneuili, jakmile jim k tomu bo milost d moc. Ale nechme toho, nevede to k dnmu konci." Vzal jsem do ruky sklenku. Mal hodiny na stn jedenctkrt rozeznly jasn zvonek. "Napijeme se na Herbertovo zdrav, prv provd kontrolu." ukli jsme si a vyprzdnili sklenky do dna. "Doufejme, e do t dn vyjde Herbertovi dovolen," ekl jsem, abych pivedl Helgu na jin mylenky. "Velice se t, a vs doma pedstav. Vera napsal matce, aby napekla dost kol, a otec m zabt nejtunj prase." Helga se usmla. 44 "Doufm, e se budu jeho rodim lbit. Snad by jim byla milej siln selsk dcera, ne takov mstsk rostlinka ze severu?" "Tuto starost penechte Herbertovi. On ji rodim zasad mstskou kvtinku do sprvnho kvtine." Zahoukn konce poplachu ns popohnalo, protoe jsem musel stihnout posledn vlak do Zwischenahn. Helga nepovolila a doprovodila m na ndra. "Pkn dkuji za pekrsn veer," volala jet, kdy u se vlak rozjel, a j ml radost ze astnho, radostnho oblieje tohoto mladho dvete. Byl jsem v kup sm, vyhrnul jsem si lmec plt a stl u otevenho okna celch dvacet minut jzdy. Hvzdami poset obloha byla bez mrku a irok zem leela v rozptlenm msnm svtle ped mma oima. Ztra poletm nahoru, doprosted moe hvzd, zamrkm na Orion a Velkou medvdici poimrm na enichu. Snad jet stam udlat na Kasiopeu zamilovan oi. Mus to bt slavnost a j budu mt nejlep motor, kter kdy prskal vzduchem. Knipl budu dret docela klidn a m letadlo bude stoupat skoro svisle a polet! Nahoe, nkde mezi hvzdami, ho mkce polom do klouzavho letu a budu ltat velk, velmi velik okruhy z jednoho konce oblohy na druh konec a budu tam nahoe pln oputn, docela blzko slunce, kde bude teplo a pjemn. Pak ponom Me 163 dol a jen troiku potlam na devt set nebo tisc kilometr, bude to skoro rychlost zvuku, polet tak rychle, jak dosud letlo sotva deset lid na svt. Teprve pak pomalu nastane as piblit se zemi a letiti, zezadu pes kus lesa, po jedn zatce se vyno vlek. To budu jet asi 1000 metr vysoko a budu klouzat pomalu rychlost asi 220 kilometr za hodinu pes letit, velkm obloukem zatom - jet dl - opatrn vysunu vztlakov klapky a naletm, snad malou glisdu, protoe u tam bude pistvac k... "Dobytku, ty sn," ekl jsem si hlasit, kdy zaskply brzdy vagnu, jako by nkdo zatahal koku za ocas. "Bad Zwischenahn" zaznl dobe znm hlas vlakvedoucho do noci a "dobrou noc, pane poruku," kdy jsem kolem nho odchzel k vchodu. "Dobrou noc, pane poruku," ekl mu, sbrajc lstky a jako ozvnou zaznlo i "dobrou noc, pane poruku," strnho u vrat letit, kdy jsem prochzel kolem nho a on zavral za mnou brnu. Pokoj jsem nael vzhru nohama, nnku nahoe a prostradlo dole, kalhoty pyama na lamp, kabtek na zclonov tyi. ttka na holen byla zastren do lhve minerlky, kartek na zuby v kalami, polovina kole, kter jsem dostal z domova, byla propikovna iletkami a zrcadlo naten krmem. Kravaty, kapesnky a podobn malikosti byly napnky pipchnuty na pikrvku a tyily se tam jako vnon ozdoby. Na stole leel kus papru s npisem: "Vojk m svou boudu pedevm zamknout, za druh kle odevzdat a za tet s nevstou druhho nezstvat tret dlouho venku. Dobrou noc, pane poruku, Herbert, Fritz." Kolem est rno jsem se probudil z njakho nedobrho snu, ale byl jsem jet pli unaven, abych ji vstval. Leel jsem se zavenma oima a strach nehlun jako had, chladn a skliujc, se mi prodral krkem do hlavy. Za tyi nebo pt hodin to zane. Motor - start - prskav let vzhru - pistn - explo ze... Nesmysl, nic explodovat nebude. Co kdy ale patn pistanu? - Kec pistanu dobe, stejn jako vdycky. - Nebu si tak jist, mil pteli. Spitz um tak ltat, stejn jako ty, ne, lpe ne ty, a Wrndl to uml stejn dobe a Phs teprve. Tak Pitz to skoro schytal... Hrom a blesky. Vstvej, chlape a vye ta straidla. Jen aby nevysadil motor pi startu: Nahoe me seskoit padkem... a rozbt si lebku o smrovku. A ivot je tak krsn, i te, ve vlce Beethoven. Pirozen, e ho musm opt slyet, a kravaty, zdvhajc se na pikrvce, a modr kartek na zuby... ach tak, to musm Herbertovi jet oplatit... Zlostn jsem se obrtil na druh bok, ale lep to nebylo. Strach hovl vedle mne na polti, seskoil dol, klekl si k mm nohm a kdy jsem se oblkl, skoil mi s klebkem doprosted aludku. A tam zstal sedt. Sedl tam jako ba s tlustmi stehny a nafouklm obliejem a natahoval mokr nohy k mmu krku... Radi jsem strhnul pokrvku, vyskoil z postele, rozsvtil svtlo, zlostn pes sebe pehodil upan a probhl chladnou chodbou do sprch. Voda byla studen a to bolelo, ale udlala mi dobe a ba neobratn vyskoila oknem pry Nechal jsem vodu stkat na zvednut obliej tak dlouho, a m bolely oi i elo pak jsem pdil zpt do teplho pokoje, skoil mokr do postele a za nkolik minut usnul. Urit bych byl zaspal, kdyby Herbert a Fritz nebyli zvdav a neobjevili se tu, aby alespo opodn vychutnali triumf svho inu. "M dovolenou?" provokoval Herbert zkoumav. "Dlej, ven z pe, stoe desttrojka u kou." "Podn se ohol, aby posmrtn maska nezstala viset za vousy. N.m. - namidli se levnjm mdlem." To byl Fritz. Stl jsem ji u umyvadla a kloktal. Fritz za sv ei dostal do oblieje sprchu z lahviky stn vody. "Jak byl koncert?" zeptal se Herbert. "Vbec jsme nebyli na koncert," sue jsem odpovdl. "A kde jste byli?" "V Helin pokoji. Jej rodie byli pry a j koupil lhev sektu a tu jsme spolu vypili. Byl to docela vzruujc veer." 46 "Pse, ty le!" vykikl Herbert. "A pi poplachu jsme byli ve sklep, tak docela sami. Nali jsme jet lhev likru a vzali jsme ji s sebou. Ach tak, jet jsem t ml od Helgy pozdravovat a e dnes nem as." Vychutnval jsem slovo za slovem, a i kdy mi Herbert nevil ani slovo, znal jsem jeho obrazotvornost. "Jet slovo a je z tebe mrtvola," vyhrooval. "Dky bohu," ekl Fritz. "Konen se stanu svdkem hrdelnho zloinu." "Co to znamen, jet jedno slovo? My jsme se prv tak dobe bavili jako vy tady pi vzdob. Kad podle svho..." V tomto okamiku vltla jedna z mch polobotek do plnho umyvadla takovou silou, e voda vysoko vystkla. Z mch pyamovch kalhot se stal pytel proskl vodou. Bota ale vesele plavala na neklidn vod. "Lo se prodr vlnami, Fridolne," zazpval Fritz zvun a zadrel Herberta ped dalmi nepstojnostmi. Tyhle klukoviny mi udlaly dobe. Pojednou jsem se ctil uvolnn jako primn. Zmizely vechny mylenky na nsledujc hodiny a j, nyn u pravdiv, vyprvl o Helze a verejm veeru a zakonil jsem "...a jestli se s n neoen, jsi nejvt kus hovzho dobytka na celm svt." "Souhlas," doplnil m Fritz. "P. d. - prima dve!" O dv hodiny pozdji u mi Albert, n prvn mechanik, pomhal do padkovch popruh a pidroval mi krtk ebk, kdy jsem vystupoval na kdlo Me 163 a sedal si do kabiny. Pitz tentokrt neletl. Vyzkouel ale mj motor a tvrdil, e b bezvadn. Zatmco Albert uthl ramenn popruhy a jet krtce pezkouel pstroje, vystoupil Pitz po ebku ke kabin a dal mi - jako novkovi - takzvan posledn pomazn. "Vechno jasn, Mano? - Tedy knipl dr lehce pitaen a dobe sleduj tlakomr. Pi malm tlaku pku okamit zpt, nesahej na nic a nech stroj dojet. Pamatuj, e pi jzd po drze me vyskoit. Jinak po odlepen dr knipl docela klidn. Pak v pti a deseti metrech odhod podvozek. Nezapome. Na kraji letit mus zvit rychlost na 800 kilometr a upalovat. Pi stoupn nepotlauj a stoupej, a pestane motor thnout. Rozuml jsi vemu? M jet njakou otzku?" "Vechno jasn, Pitzi." "Zlom vaz." "Dkuji." Pitz zavel kabinu a j ji zevnit zajistil. Albert dal od startovacho vozku znamen, e je pipraven, a tak jsem stiskl tlatko spoute turbny na pce ovldn tahu. Turbna naskoila s tichm vrnnm, skuela stle hlasitji, a protoe nefoukal vtr, vnikal do kabiny bl dm. Nkolik sekund se o m znovu pokouel strach. Chvilku se mi zdlo, e se na mne pstroje pern kleb. ale pak to pelo. Turbna jet dvakrt zavala, pak jsem u posunul pku na zapalovn, co se projevilo tichm vbuchem. Ukazatel tlakomru vyskoil na znaku pti atmosfr. Pku plynu jsem dal na pln tah, ruika vyskoila na 24 atmosfr a j se chvli radoval z dobrho motoru, protoe nkter dosahovaly sotva 21 atmosfr. Podvozek se pehoupl pes nzkou zarku. Venku hraje motor pekeln koncert, ale v kabin je ve slyet jen jako siln um. Konen tyi tuny vc ptk nabral rychlost. Pibvala stle rychleji. Oima jsem visel na ruice ukazatele tlaku. Stle na 24 atmosfrch, pak ale nhle klesl na 22, za okamik opt vyskoil na 23,5. Rychlomr ukazoval 200 kilometr za hodinu, pak 250, ale ty tyi tuny se jet od zem neodtrhly. Ji dvno jsem zapomnl. 48 e existuje jet nco jinho ne j a tento ohe plivajc ptk, e se svt skld jet z jinch vc ne ze mne, z ukazatele tlaku a jako provaz rovn vzletov drhy, kter stle rychleji ubh pode mnou. Ruka rychlomru ukzala 300, ctil jsem, e Me 163 je m dl tm leh. Zbsile roztoen kola se drhy ji sotva dotkaj a konen odskakuj - jsme ve vzduchu. Ruika stle jet ukazovala 23,5 a motor prskal jako syc drak. U jsem urit est nebo sedm metr vysoko, a tak tisknu pku a odhazuji podvozek. Osvobozen od ocelovch pout vyrazil, mj ptk kupedu a j ten skok ctm v zdech a podle tlaku na kormidlo. Sahm po vyven, posunutm pi startu dozadu, kter pi stoupn mus dopedu. Jinak neodvolateln pejdu do obrovskho pemetu. dn lovk neudr pi stoupavm letu vlastnmi silami pi rychlosti 800 km/h letadlo vyven na z: U jsem byl nejmn 50 metr vysoko; rychlomr nad prvnmi zwischenahnskmi domy ukazuje 750 kilometr a po nkolika vteinch ji 800. Vyvil jsem letadlo a pomalu pithl knipl dozadu, jen trochu, a pak jsem vystelil vzhru - vysoko - vysoko. Ponechal jsem tlak na 22 atmosfrch a teprve te jsem zaal let vychutnvat. Zem zmizela a j stoupal do nekonen, stle temnj mode nade mnou. Najednou jsem ve sluchtkch zaslechl hlas: "Zvonek netoprovi, kde zstal ebk?" Zatracen, na to jsem zapomnl. Zvonek byl pozemn vysla, ktermu jsem ml ohlsit kadch 1000 metr dosaen vky. Pohled na vkomr, byl jsem prv 4 500 metr vysoko a skoro jsem se zakoktal: "Netopr zvonku - prv jsem ve tyech a pl, te v pti." "Zvonek netoprovi," dola okamit odpov, "non epec." "Netopr zvonku," odpovdl jsem podle pedpisu - "Viktor Viktor," co znamenalo "rozuml jsem." Mezitm se m raketov zdvi valila dle vzhru, neustle jsem ohlaoval vku, a kdy se mj staten motor v 8 500 metrech zastavil, a tm vznikl brzdn m mkce zamklo do popruh, nemohl jsem se udret a zajsal jsem do mikrofonu: "Netopr zvonku; prd je venku. Dotaz - Viktor? " A zdola pila odpovd.': "Zvonek netoprovi - nco takovho se nahlas nek. Viktor, Viktor. Konec." Rychle jsem pustil knoflk pro hovor, aby neslyeli mj hlasit smch, zatmco mj netopr byl, dv ne jsem ho poloil do vodorovnho letu, vynesen setrvanost do vce ne 10000 metr, Co vechno bylo napsno o raketovm startu a pedevm o zastaven motoru. Pr budeme tak upoutni, e se nm nebude dostvat dechu. Pi startu pr bude pilot zamknut do opradla tak siln, e bude skoro bezmocn, a pi zastaven motoru se mu popruhy prudce zaznou hluboko do masa, a potee krev... a jet dal podobn nesmysly. Pokud nestvkoval motor, nic zvltnho se nestalo, a na to, e kadho pepadla tak dobr nlada, e by nejradji hlasit jsal... V osmi tiscch jsem klouzal chvli pomalu, chvli s trochu potlaenm knip lem, tedy rychle, a tak daleko od zem, jako bych k n ji ani nepatil. Ciz hvzda, do jej blzkosti jsem doletl, byla pokryta istmi domeky a ernymi hady, dmajcmi pestrou krajnou, malmi blechami a spoustou lou, kter byly tak mal, e jsem je mohl peskoit jedinm skokem. Naproti bylo msto pln dom - Brmy - a na horizontu se thla stbit modr pska pobe Severnho moe. Ano, nahoe bylo krsn. Hledal jsem nae letit a zneklidnl jsem. Nikde nebylo vidt. Zatracen, jestli je opt nenajdu. Vpravo nebylo vlevo tak ne, po zwischenahnskm jezee ani stopa. Znervznl jsem, naklonil jsem letoun vlevo, pak vpravo a dumal, kam jsem zaletl. Hledal jsem. Konen jsem docela vzadu, vedle jedn loue, objevil hrozn malik letit s halami, vypa dajcmi jako stdeko krtk. U jsem je z o nespustil. irokmi smykami jsem se piblioval k zemi. 8000 - 7000 - 6000. Vidl jsem pod sebou koleje z Oldenburku a msto, kde sed v njak kanceli Helga, a nhle jsem si vzpoml na Beethovena a holic ttku v jablkov marmeld. Pane, jak to vechno bylo krsn a vesel. Pak se vynoil stn. I Wrndl byl urit tak naden a astn kdy klouzal k zemi s przdnmi ndremi a jist nepomyslel na nic zlho Snad byl pli astn, snad se pli dlouho radoval a pli pozd myslel : pistn. Pod vlivem podobnch mylenek jsem knipl uchopil pevn u ve 4000 metrech a zaal jsem pemlet o pistn. To byl nesmysl, protoe jsem stle jet mohl ltat nad letitm podle libosti. Teprve v 1500 metrech zanalo bt pistn vn. U jsem v potebn vce. Pomalu letm na druhou stranu, ke skupince lesk. Stle jsem pli vysoko, a tak letm jet dl. Mjm lesk a jsem pesn v 1000 metrech. Te pes letit, pes vchodn roh jezera, pak podl jezera zpt. Sedm, est, pt set metr. Nasadit k posledn zatce. Tak, te mi zbv jet 300 metr vky a pode mnou le pistvac k. Vysunuji lyi a tsn na to tak pistvac klapky. Jsem vak pli vysoko je teba vce vysunout klapky, jsem i pli rychl - vce pithnout. Rychlomr ukazuje 250 kilometr za hodinu, co je pli mnoho. Jen neo chotn kles ruika na 230, pak 220. Hopla, te pad ptk jako kmen trochu povolit, tam je pistvac k. Mjm jej pece jen trochu vysoko, a pak bum, sedm. Popruhy se mi zaezvaj do ramenou, lye skpav nar do zem, letadlo nkolikrt posko, ots se jako selsk kra na koich hlavch , ale pak u mj Me mkce kloue - ano, mj Me. Nakonec tie stoj a skln prav kdlo. love, j iji. Strhvm z oblieje kyslkovou masku, tlam kryt kabiny vzhru - jde to tce - a vyskakuji ven. Pijd auto, na nm Pitz a nkolik kamard. Fritz a Herbert pirozen tak. Pitz mi podv ruku: "Jak to bylo?" Vidm v jeho 50 och, jak je rd, e jsme oba - j i Me - zdrav na zemi. "Ndhern, Pitzi, dkuji. Nejradji bych letl okamit znovu." "koda," ekl Fritz, ji jsem si rezervoval tvoji porci. Budou buchtiky s okoldovou polevou." "Je mi lto, Fritzi, ale ty dnes dostane tak jako tak." "Pak gratuluji, pane poruku. Ale pedvedl jsi prima pistn." "Jen trochu dlouh." "ei, vbec nebylo dlouh. Dosedl jsi sotva dvacet metr za kem." ,;Ml jsem pocit, e to bylo sto metr." Herbert m vzal pod pai. "Kam jdeme dnes veer?" Chvilku jsem pemlel. "eknu ti to pesn - se temi lhvemi sektu do m boudy, nejdve uklidme a pak budeme slavit." A tak se tak stalo... * Ptho dne absolvoval Jupp Miihlstroh, n dvorn zpvk a kuriozita z Kolna, svj tet nebo tvrt ostr start, na kter nikdo z ptomnch nikdy nezapomene. Jupp patil mezi pozoruhodn lidi, kte krej ivotem s pmost malho slona. Ke vemu byl fatalistou, nic nebral ve zlm a tak nechtl bt brn ve zlm. Pokud to bylo mon, udlal Jupp ve, co jsme po nm dali. Pi jdle byl prv tak horliv jako pi prci a zbav, plnil sv sluebn povinnosti, jak nejlpe uml, a neltal patn. Krom toho veho byl Jupp hlavn postavou mnoha pro nho typickch .absurdnch historek. Napklad pi non jzd z Oldenburgu do Bad Zwischenahnu vyklonil hlavu z oknka vlaku pli daleko a vtr mu odnesl epici. Ve vtein si uvdomil, e vojk bez brigadrky nen vbec dn vojk, e ho me dopadnout kad hldka. Vzen by bylo hor ne cokoliv jinho, protoe se za n plat volnm asem. Jupp se rychle rozhodl, zathl za zchrannou brzdu, sebral epici a s klidem v dui se vrtil do svho kup. Vlakvedouc se do nho zlostn pustil, ale ji po chvli Jupp tohoto dobrho mue pesvdil, e leteck epice byla vlastn dvodem, pro drha zchrann brzdy vbec zavedla. Takov byl Jupp Miihlstroh. V den jeho letu bylo poas prv tak neprhledn jako Juppova due, ale pesto takov, e se start nezdl bt nebezpen. Jupp se s motorem na pln tah vydal na cestu a bhem pl minuty zmizel ve velk de v mracch. Ubhla dal minuta a z radiostanice se ozval Juppv hlas: "love, vbec nic nevidm, kde je letit?" Rdiem dostal pokyny, ale opt se ozval kolnskm dialektem: "love, j nemm vcvik v ltn bez vidu, u vbec nevm, kde jsem." Udali mu smr a dostal pokyn, aby el n, a pod spodn zkladnu mrak Ale Jupp stle jen kiel: "love, nemm pece vcvik v ltn bez vidu, j pece nemm vcvik v ltn bez vidu." Pak nastal klid. Ubhlo pt minut, est, sedm, a kad trvala celou vnost. Od zpadu pechzela fronta, hnala ped sebou nzk mraky padal slab d a viditelnost se zhorila. "Chlapci, Jupp zakufroval," vyslovil nkdo nahlas to, na jsme vichni mysleli s pohledy upenmi k obloze, abychom objevili jakoukoli stopu po Juppovi Najednou se odkudsi shora ozval podivn zvuk a nkdo vykikl: "Jupp pichz zalehnte! " Trhli jsme hlavami a padli, jako by ns nkdo podsekl, a pak to z jednoho cru mraku zasvitlo a v nesmrn rychlosti se kolem ns mihla stotiaedestka. Jupp vyvedl raketu ze stemhlavho letu sotva deset metr nad zem a na rychlomru ml urit nejmn 900 kilometr za hodinu. til se jako meteor pes cel letit, na jeho konci prudce pithl a vzltl a do nzkch mrak. Chvilku byl v nich, pak zase vypadl ven a v irokm okruhu obltval letit. Stle jet se lenou rychlost naltl pedposledn zatku, opt pithl a vysunul pistvac klapky. Vichni jsme radji zaveli oi, ale Jupp elegantn piuml, peel do glizdy, a nm z toho oi i ui pechzely. Elegantn ji zakonil a pistl. Hur, pistl. tili jsme se k nmu jako hasii. Jupp stl vedle stroje a vypadal, jako by prv od pnaboha odkoupil svt Prvn byl u nho Toni Thaler: "love, Miihlstrohu, vy jet ijete?" "Podle rozkazu, pane kapitne." "Chlape, chlape, vy mte vc tst ne rozumu." "Podle rozkazu, tot neustle k i m nevsta v nefalovan kolntin.' Udlal obliej, jako by ml za sebou prvn pistn na Marsu. "Pro jste se okamit nevrtil dol, nebo pro jste rovnou nezstal pod mraky? love, vs nenapadlo, e by to mohlo patn dopadnout?" "Vechno probhlo tak rychle, pane kapitne, e na pemlen nezbval as Kdy jsem se dostal do mrak, okamit jsem se rozhlel po njak de, kterou bych se dostal dol, ale ta u tam nebyla. Tak jsem nejdve nahoe pomalu klesal a do vky 4000 metr a myslel na to, e jestli to bude takhle pokraovat pjdu o krk. Pak m napadlo, e rychlost je pl ivota, a tak jsem tu vc postavil na hlavu a zamil piblin smrem k letiti. V devti stech kilometrech jsem vltl do mrak, a kdy jsem z nich vypadl, nejdve jsem uvidl jen les, pak njakou silnici, a ta u mi pipadala njak znm. Juppe, km si, tady jste pece byli vera s nevstou na prochzce, a sotva jsem na to pomyslel, uvidl jsem ped sebou bunkr... a pak letit... a pak jsem pistl." 52 Vidl jsem, jak Thaler skousl zuby a sevel rty, aby se hlasit nerozchechtal jako my ostatn. "Tak svou nevstu pozvte na podnou oslavu narozenin, Miihlstrohu, zaslou si to." "Podle rozkazu, pane kapitne, jde to na sttn traty?" "To bych vm pkn spotal," vyhrooval smjc se Toni. Jupp si hodil taku s padkem pes rameno. "To jsem se jen tak zeptal, pane kapitne, kdyby Me vybuchl, bylo by to dra." Juppv let mezi mraky byl na dlouhou dobu poslednm vzletem Me 163 v Zwischenahn. Draky naich ltajcch vajec stly przdn v halch, zatm co motory nakaly ve zkuebn a ineni si lmali hlavy, jak odstranit smrteln nebezpe negativnho peten. K tomu se jet pidalo patn poas s mlhami a snhovmi bouemi, take na ltn nebylo ani pomylen. My jsme zatm "gamlovali". Tato innost, i spe neinnost, byla postrachem vech pilot a vysvtlit, co obn tm, kte u toho nebyli, je neobyejn obtn. vcartvojci kali svmu ndob k vaen "gammele", a proto je docela dobe mon, e nmeck slovo gammeln pochz odtud. Oznauje piblin stav, kter se vyznauje tm, e jsme chtl nco dlat, ale nemohli jsme. Gamlovn zanalo pjemnou zahlkou a konilo nervy drsajc nudou. Je to skoro stejn pern jako kdybychom nutili nadenho rybe tdit na behu eky potovn znnky Je to doba, kdy cente zuby na pedstaven, pete bez odvahy obtn dopisy a zjiujete, e je opt zapoteb osvit si znalost anglitiny a pleitostn opt pest Schopenhauera. Pak ale nedlte vbec nic, jen porovnvte ptelkyn, myslte na enn, na co jste dosud nikdy nemyslel, dlte ped sevzet, e budete rno cviit a kad tden se dvakrt probhnete lesem, les na to ek stejn marn jako tlovchovn instruktor na vstvn. Krtce je to obdob nesplnnch ivotnch tueb, v nm jste stle bl stavu, ve kterm se ji nedovedete ubrnit a stvte se sami sob pt. V tomto stavu jsme se nachzeli ve chvli, kdy jsme Herbert Langer, Fritz a j - jako osvden pojivo potrhanch nerv dostali prci - pelett s Me 163 z Rechlinu do Bad Zwishe nahnu ve vleku za Me 110. Rno jsme pipravili Me 110 ke startu. Fritz a j jsme vydili ve potebn s leteckm dozorem a dostali jsme od rosnik pln patnou pedpov poas. Herbert se usadil ke kniplu, Fritz a j dotrupu. Herbert byl uznvan navigtor, a tak jsme se vzadu o kurs nestarali Mohli jsme bt na cest asi pl hodiny, kdy Herbert nhle zaal krouit. kivka mrak nepjemn klesla a kolem kdla tanily cry mlhy, zatmco lam bert krouil ve stle ostejch kruzch a neustle pozoroval zem postranm oknkem. Nakonec stroj srovnal a odletl kousek dl, kde opt zaal krouit Fritz a j jsme ji del dobu vdli, e zakufroval a hled njak orientan 54 bod, aby se "nael". Konen objevil malik ndra a krouil mezi semafory jako podrdn vosa. Vichni ti jsme mli kukly se sluchtky a mohli jsme se domlouvat vnitnm spojenm. Helmut svitl pr metr nad kolejitm jako sprvce ndra, kdy se ve sluchtkch ozval zvltn Fritzv hlas, kter pouval vdy, kdy ml nco na srdci. "Mano, chce radji hndou nebo ernou rakev?" Nkolik vtein panovalo naprost ticho, bhem nho jen broukaly motory. Pak se z pednho Herbertova mikrofonu ozvalo: "Radji mi eknte, vy paraziti, jak se jmenuje to hnzdo pod nmi, nebo vs nechm pohbt v bednice od doutnk." Potom vak ji ndra poznal a opt naltl sprvn kurs. Za necelou hodinu pistl v Rechlinu. Kdy jsme spolen s nkolika mechaniky vytahovali stoiaedestku na start, uvazovali ji na dlouh lano a pipravovali ke startu, byla nepjemn zima. S cvakajcmi zuby jsem se posadil k zen stotiaedestky, startrv praporek ns odmvl a stodestka se rozjela. Snhov mraky mi brnily v rozhledu, podvozek poskakoval v hlubokch drch a j drel ltajc vejce tak dlouho u zem, a jsem si byl jist, e se po odlepen ji nepropadne a bezpen se vyhne vrm za vrtulemi vlenho letounu. Pak jsem byl jedinm skokem nahoe a snhovou vnic jsem zahldl Fritze na zadnm sedadle Me 110 divoce mvat rukama. Pak nad hlavou sepnul ruce a v vzpt si zaal ukat prstem na elo. Zahldl jsem, e stodestka na konci letit vce ne tsn peskakovala stromy a dal pekky. Nyn jsem pochopil Fritzova gesta - pli dlouho jsem zstal u zem, take Me 110 nemohl stoupat a chyblo mlo, aby se vbec nedostal z letit. Pirozen jsem svj omyl poznal a polilo m horko, ale to nic nezmnilo na skutenosti, e po pistn v Bad Zwischenahn jsem musel ledacos vyslechnout a zaplatit. , Kdy viste za letadlem na lan, je to podobn, jako kdy mal chlapec prochz hrakskm krmem pevn veden matinou rukou. Pipadal jsem si pln stejn, jen nsil, proti ktermu jsem nic nezmohl, bylo mnohem vt - kad pohyb byl pedepsn jako zasedac podek na diplomatick veei. Byla mi takov zima, e jsem knipl drel koleny a ohval si ruce v podpa. Musm ci, e to nijak zvl nepomhalo, a navc, ovldn bylo mnohem obtnj. Stotiaedestka vyboila ze smru. Fritz na mne mval hnvivmi gesty. M prsty byly stle vc prokehl. Zaal jsem zpvat, protoe mi jednou nkdo ekl, e zpv podporuje krevn obh a vyvolv tak teplo. Pestoe jsem hlasit zpval, zdlo se mi, e mj krevn obh kon ped prsty na rukou i nohou. Kolem aludku mi byla jet vt zima ne dv, protoe m vyzpvan tepl nitro se nyn vznelo v kabin a usazovalo se na oknech. Vzdal jsem se tedy a mrzl estn a neomezen dl. Dobrovoln, jako muednk sluby v nmeck Luftwaffe. Kdy jsem stle jet snil o tom, e pt si vezmu na podobn pelet gumovou ohvac lhev, vynoily se z oparu oldenbursk domy a Herbert zaal pomalu stoupat, abych ml dostatek vky pro pistn v prostoru Zwischenahn. V 600 metrech nad letitm jsem lano vypnul a vidl, jak stodestka miz ostrou zatkou vpravo. Fritz se na mne jet jednou uklbl a nechal m pemlet o rozpotu na pistn. Vtr byl dobr, a tak jsem pustil pistvac k k vod, posadil Me 163 o nkolik set metr dl a dojel na lyi skoro a k hale, kam musela bt stotiaedestka stejn odtaena. Prv kdy jsem se snail po namrzlch nohch opustit kabinu a - promite mi ten nepkn vraz - svalil se jako mokr ok, vrata haly se pede mnou otevela a vytil se na mne Toni Thaler. Neodpovdalo to jeho zvykm, protoe na letiti nebyl vbec dn provoz a m pistn bylo docela v podku, ovem a na tu drobnost, e se mlo konat o pkn kousek dl. Uetil jsem tm mechanikm a vlenmu vozu spoustu prce, protoe z msta dojezdu mohla bt stotiaedestka do haly pohodln odtlaena. Snad ho rozzlobila jeho pan, kter ji nkolik dn ve Zwischenahn bydlela, nebo mu snad pohnulo lu nco jinho, v kadm pripad m seval jako torero pacholka ze stj. Dky tomu, e jsme spolu proili nkolik velmi veselch veer, patil Toni mezi m nejlep ptele navzdory dvma hvzdm, o kter byl pede mnou. A tak jsem na nkolik sekund zapomnl na sv vojensk vychovn a odpovdl: "Toni, vyzuj si boty, mme padla." Prv tak dobe jsem mohl ci "Podle rozkazu, pane kapitne," a ve mohlo bt v podku. Byl jsem vak promrzl a touil jsem po klidu a teplu. Toni, jinak dobr chlap, na m vythl vechny rejstky sv kapitnsk dstojnosti, vyhrooval hlenm a jednal se mnou tak nevybrav, e mj prvn mysl - vr tit se k nleit form - odplul jako cigaretov dm. A kdy Toni vi m pouil titul jako "mlad letec" a "kojenec u kniplu", jednalo se u o vojenskou slunost. Zapankoval jsem a ekl s nejarogantnjm obliejem, jakho jsem byl schopen: "Prosm, pane kapitne, abych sml co nejposlunji ohlsit, e jsem na Me 163 provedl mnohem vc start neli pan kapitn." To byla sice pravda, ale tak to byla posledn kapka. "Jet si promluvme," vykikl a zmizel smrem ke sprvn budov... Bohuel jsme si ji nepromluvili, protoe Toni m od tto chvle ignoroval, mluvil se mnou jen sluebn a v srdci mu zstal osten. O dva msce pozdji m jm bodl do nejcitlivjho msta a zranil m vc, ne vbec tuil... Gamlovn nebralo konce, a bylo o to nesnesitelnj, e dokonen vmn palivovch ndr motor Me 163 jet nen u konce. Na nkolik mlo dn byla nuda peruena rozkazem, kter pesthoval piloty stotiaedestek do soukromch byt v Bad Zwischenahn. Pinou byla nronost - a tm i velk nklady 56 57 - provzejc n vcvik. Nlet bylo stle vce a bylo mon tm vypotat den, kdy kobercov bombardovn udl msn krajinu i z tak dleitho letit, jakm bylo Bad Zwischenahn. My vak mli znanou cenu, nebo jsme skonili leteck vcvik stojc skoro milin marek (kad start Me 163 stl jen na palivu okolo 10000 marek), a tak bylo jasn, e nae ivoty je teba uchrnit ped bombardovnm. Tm byla ve svm ivlu Hilda Dyckerhoffov, nebo dcery z zwischenahnskch vych kruh ji dvno daly sv srdce pilotm raketovch Me 163 a po okol strailo vce; ne jedno tajn zasnouben. Voln nebo pipraven pokoje byly jen v domech rodi dcer z vych kruh, a tak zleelo na Hildin diplomatickm umn, aby byli mlad pnov sprvn rozdleni. Jej zsluhou dostal mnoh dm pesn toho raketrskho podnjemnka, kter podle rodi pro dceru vbec nepichzel v vahu. Vedlo to ke zbsilm vzjemnm nvtvm, je nebylo v lidskch silch omezit. Dnes tm nkolika ijcm, kte tyto doby pamatuj, pipomnm okdlen slova, kter tehdy razil Herbert Langer: "...a v pozad zwischenahnsk laviky." Gamlovn pokraovalo, a tak jsme dostali - jak to originln mylenka - vedle kadodenn nvtvy podtlakov kabiny opt jednou rozkaz k vyuovn meteorologie a navigace, dv skoro nevyerpateln tmata nmeck leteck pedagogiky. Tak jsme se chvli ped kumuly a soustevali na ciry a ltali s panem Knemeyerem teoreticky nad zem, kloptali pes prav i jin hly a tvrd usnali nad deviac. Nevyeenou otzkou dodnes zstv, koho toto teoretick zamstnn vce nudilo - zda nae uitele nebo ns. Do vn, nekonc a dlouhotrvajc nudy nkdo jednoho dne provolal: "Lym zdar!" Bylo to plamenn poselstv. Tajemstv okolo jsavho "lym zdar" je teba vysvtlit. U jsem se zmioval o pjemn vkov smrti a tak o tom, jak nm ji a do urit doby pi kad pleitosti veli na nos. Pobyt v nepohodln podtlakov komoe vak bylo velice dobe mon nahradit delm pobytem ve vysokohorskch chatch. Tedy pokud je dostatek penz a asu. Lid, kte se del dobu zdrovali na Mont Blancu i Zugspitze, nebo tam dokonce bydleli, byli mnohem odolnj ne ten, kdo ml svou chi postavenu na behu Severnho moe. Proto tak strvilo zkuebn komando 16 ped zahjenm raketovho ltn tyi tdny na Zugspitze. Velice iv jsme si nyn tento pobyt vybavili a povaovali jsme za daleko innj gamlovat s lyemi na Zugspitze ne se uit meteorologii v Bad Zwischenahn. Nebylo ovem jednoduch tento nzor nleitou formou pednst naemu veliteli. Byla svolna tajn konference, a kdy jednoho krsnho beznovho rna Spte vstoupil do jdelny s pozdravem "zdar kamardi", zahmlo mu v strety velice vesel "lym zdar, pane majore." Nyn Wolfgang Spte projevil velkolepou schopnost ovldat se, pokud mu to nevyhovuje. S pruskou znost zachoval kamennou tv. Ale mnostv kapek i kmen proraz. Jednoho dne, kdy jsme sedli u lhve vynikajcho vna z nevyerpatelnho sklepa Helmuta Dyckerhoffa, nm Hilda a Helmuth pomohli prolomit Spteho odmtn. Se sarkastickm obliejem nae nalhn ukonil "Dobr, Zieglere, pokud se vm poda ohlsit mi ztra do osmi hodin rno, e jste nael ubytovn pro 12 a 14 mu ve vce pes 2000 metr, pak mete pozt s prvn skupinou odjet. Finann otzky projednejte s pslunm finan nim dstojnkem." Tento podmnn souhlas jsme zskali veer kolem jedenadvact hodiny N "Vlek" m stejn dobe mohl podat, abych mu do sndan opatil Chur chillv doutnk - nebylo by to ani o chlup obtnj. Ml jsem pocit, e Spteho skok z pistvajc stotiaedestky nezstal bez nsledk. Ale nebudu nad tm dlouho meditovat, na to tehdy opravdu nezbval as. Vdl jsem, e "Snn dm" na Zugspitze ji nen mon pronajmout. Jin vhodn vrch s ubytovac monost v takov vce neexistoval. Te se ale hodilo, e m kdysi vichni ptel prohlsili za blzna, protoe jsem strvil svou svatebn cestu v "Sela joch-Hausu" v Dolomitech, ve vce 2 200 metr. Jedin monost, pokud vbec njak byla, znamenala odjet tam. Jakmile Spte, kter se brzy rozlouil, odejel usadil jsem se u telefonu a poprosil ospal telefonistky v Oldenburku, aby mne spojily s mstnm vojenskm velitelstvm v Brixenu v jinm Tyrolsku. Kdybych mohl, jet dnes bych obdaroval ta bjen dvata, stejn jako jejich mnichovsk kolegyn, krabikami pralinek. Jako nevysloven dkaz lsky obou telefonistek kdy se pesn po sedmi minutch ohlsilo mstn velitelstv v Brixenu. Byla to tedy skoro neuviteln rychlost, hodn zaznamenn mezi rekordy. A opt, z hlubokho spnku vytren svobodnk se nejdve do krve brnil probudit dozorho dstojnka. Teprve kdy jsem se zaal ohnt vrazy jako "zvltn komando "raketov piloti" a "rozkaz generla", zbledl i po telefonu a vzbudil fa. Ion byl zpotku nepjemn, ale i jeho kouzeln slovo raketa zlomilo v kolenou a slbil mi, e nm ubytovn na Sellajochu zajist. * S nejkodolibjm obliejem na svt jsem nsledujcho rna hlsil na lan aludek naemu veliteli svj spch a Spate mi nyn musel volky nevolky vydat jzdn rozkaz do Brixenu jako pednmu voji. Tak to bez mrknut udlal J jsem pt rno vyjel. Ale ji mezi Oldenburkem a Hanoverem jsemm se dozvdl e Brixen pat do oblasti pedpol AIp a v tto dob je tam zakzn vstup vem 58 pslunkm armdy. Tentokrt nepomohl ani trik s raketami, jen tko jsem mohl vysvtlovat, e nejsem pslunkem armdy, ale "obchodnkem s horskm vzduchem". lenov hldky mi doporuili, abych se vrtil do Bad Zwischenahn. Kdy jsem jim vysvtloval, e nvrat vbec nepichz v vahu, nechali m jt: "Jak myslte," prohlsili, "chtli jsme vm jen uetit nesmyslnou cestu do Mnichova, protoe odtud vs stejn polou zpt." Zstal jsem sedt s unylm obliejem a pevykoval jsem bolestn pochyby. Tentokrt mi trvalo hodn dlouho, ne jsem z lcnch toreb sv odvahy vyhrabal rov optimismus. Jako far svten kzn jsem si pipravoval velkolepou e k veliteli ndra, pohrval jsem si s mylenkou ukrt se pod osu rychlku do Itlie, dokonce jsem se povaoval za schopnho pevlci se za topie a odjet lokomotivou. Ale tm by nvrat nepichzel v vahu, co by pro m znamenalo morln degradaci na doivot. V bojov nlad a s chmurnmi vyhldkami jsem pijel do Mnichova a opatrn poloil jzdn rozkaz na stolek poddstojnka ndran hldky. Ten mi ptelsky ekl: "Mte tst, pane poruku, od dnenho rna je cestovn opt povoleno." Veer tho dne jsem opt stl ped dozorm poddstojnkem, tentokrt ale mstnho velitelstv v Brixenu, a ten mi se zcm obliejem ohlsil, e nm zajistili ubytovn ve Svatm Ulrichu. Zbledl jsem. Sv. Ulrich je sotva 1000 metr vysoko a tud pro nvyk vysokohorskho prosted zcela nezpsobil. "Bezpodmnen musme do Seellajoch-Hausu," ekl jsem a vydal jsem si s nm telefonick spojen. Hostinsk Valentini mi sdlil, e dm je sice pln przdn, ale je zabaven nejvym komisaem pro alpsk pedpol. Komisa vak sed v Bozenu. Proklel jsem cel ozdravovac lyask pln. Ale u jsem ekl e, je teba tedy pokraovat. Nyn mi zbvala jet noc v Brixenu. Ptho dne ped polednem jsem stl ped nejvym komisaem operan oblasti alpsk pedpol, zdatnm muem s potem pokrytm obliejem a vlenm zslunm kem, na kter jsem nepestal uprat zrak, zatmco jsem mu vysvtloval, e konen nmeck vtzstv nen mysliteln bez zkuebnho komanda 16 v Sellajoch-Hausu a e prv on mus rozhodnout o zdrav a bolestech na generace. Samozejm se rozhodl pro zdrav a j poslal stroh, ale obsahem jsav sluebn telegram do Bad Zwischenahn. Ptho veera jsem sedl mezi kvetoucmi kei v brixensk ndran restauraci a ovvn vtkem jsem ekal na kamardy. Po snhu ani stopa, neleel ani na rud svtcch skalch Langhoffelu. A my chtli jezdit na lych. Kdy pijel vlak s celou hordou, dostalo se mi msto dk vhrky, e m zmaluj, pokud nebude na Sellajochu snh. Pr sem nejeli skoro dva dny, aby trhali kvtinky. Bylo mi horko a pak opt dobe, kdy chlapci nad chutnou vee zapomnli na starosti se snhem. Hned se vak objevil dal problm. Kdy jsme si chtli koupit cigarety, ukzalo se, e potebujeme liry, protoe nae marky tu maj sotva vt cenu ne utren lstek do kina. Bolen hlavy nepestvalo, ale j ve odsunul na rno. Z kae nm opt pomohl komisa "Vlen zslun k". Prodal nm - na kor finank - za marky tisc cigaret, urench pro blc se dovolenou. V t dob byly cigarety ji nedostatkovm zbom. i pro ns od stotiaedestek, stejn jako alkohol v jakkoliv form. Teprve pozd odpoledne ns vyvezl nejpomalej evropsk vlek Grdnerskm dolm na planinu. A tam u leel prvn opravdov snh. Pi vstupu na Sellajoch jej bylo stle vc, a tak nebezpe vprasku docela zmizelo. Kdy ns o plnoci Valentini, kucha od Boha, pozval na uvtanou k veei, sestvajc z koenn fazolov polvky, zk jako pro devorubce, erstvho saltu, opkanch brambor a ndhernho ovoce, byla moje povst zcela napravena. Pt minut po poslednm kytnut leela ji vechna bicha v postelch. S Valentinim jsem jet tvrthodinku stl ped domem. Bavili jsme se o onch dnech v dubnu roku 1935, kdy se nad domem tyily tyt bizarn skly s mohutnmi snhovmi pevisy i stejn diamantov hvzdy a dm byl pln Nmc a Ital, Rakuan a Francouz, Anglian a Amerian, ptelsky spcch vedle sebe... Rno jsme s vojenskou pesnost zjistili, e k pln spokojenosti nm po ndhern sndani chyb jet est pr ly a nkolik lir. Liry, kter jsme zskali cestou, by s nmahou vystaily na dva, ti dny. Protoe se nikdo nechtl sm ujmout tkho kolu, usedli Langer, Glogner a Miihlstroh na san a j pipnul lye, abychom odjeli do Wolkensteinu, kde sdl tbn finann dstojnk. Potebovali jsme asi 2000 marek, tedy slo v lirch tko vyjditeln bez logaritmickho pravtka, ovem k jejich pevzet jsme nemli ani to nejmen oprvnn. Dnes ji nevm, zda si Wolfgang Spate pedstavoval, e vykrademe banku, ale kadopdn si s financovnm naeho podniku nedlal ani nejmen starosti. Jako by se vichni finann dstojnci operan oblasti rekrutovali z uniformovanch andlk strnch, i pan Rach z Wolkensteinu, jeho jmno zapomenu teprve s poslednm dechem, odpovdl na nae poadavky ptelskm ano. Nejene vyszel na devo tisce lir, ale nael ve sklep svho pekrsnho zmeku i est pr ly. Radostn a lehce jsme se vydali na zpten cestu. Cestou pro penze jsme nechali Juppa Mhlstroha v jednom hostinci na plni Garba. Pi nvratu jsme nevili svm om - sedl na lavice ped hospodou s kudrnatm ernovlasm dvetem a popjeli erven vno. Zc Jupp ns pedstavil stejn 60 61 zc krsce: "Olga - grande amore." Jet ped hodinou nerozuml Jupp jedinmu italskmu slovu... Okamit jsme zaali tomuto domu kat "Albergo Mhlstroh", pestoe se nazval "Albergo Plan da Gralba". Kdy jsme, patin hrdi na svj spch, pyn vthli do Sellajoch-Hausu, stl ve vchodu Valentini s hezkm mladm muem a npadn krsnm dvetem, kolem nj jsme prochzel se zvdavmi pohledy. Nahoe v pokoji jsem s divem zjistil, e moje postel je ist povleen. Fritz ve vedlej mstnosti balil kufr. Udiven jsem se zeptal: "Co se tu dje, Fritzi?" "M. t. s." odpovdl Fritz. "Mn to smrd, Mano." "Tak mi ekni, co se dje?" "Vidl jsi ty dva dole? Jsou na zsnubn cest a Valentini pro n potebuje dva jednolkov pokoje. My musme do dvoulkovho. Jako by nebylo jednodu, kdyby se rovnou vzali." Musel jsem se zasmt Fritzov zlosti, kter vce pramenila ze zvisti ne z okolnosti, e se bude muset se mnou dlit o pokoj. Petr, jak se mlad mu jmenoval, se nasthoval do mho pokoje, jeho vyvolen do Kelbovy komnaty. A do veera zstala situace napjat, ale kdy po jdle Petr objednal pro vechny vstupn rundu a spolen s dvkou odpovdali na nae vtipy, byly ledy prolomeny. Pt rno, kdy se ti dva objevl u sndan a dlouho po ns, pozdravili jsme je sborov psnikou: "Pete, Pete, kdes byl dnes v noci...?" do kter Fritz tie zazpval: "...v m posteli." * Nae dny na Sellajochu mnly samozejm svj pln. Skldal se vak vlun z jdla, spnku a jzdy na lych. Kelb, Schametz a j jsme vyrostli pod horami, a proto jsme byli poveni vukou ostatnch. Byly to nepopsateln krsn a bezstarostn hodiny, strven pi dalekch vyjkch mezi Langkoffelem, Sellatnnenem a jet vzdlenjm Marmolatou. Vdy jsme stli onml ped hndmi bomi, kdy je ve veernm slunci pokrylo rud roucho, snh pod nm zmodral a obloha nad nm zezelenala. A my se smli jako rozpustil dti, kdy Oeltjen, velkolep raketov pilot, zaal na nejmenm kopeku pemlet, patn se otoil a pistl na bie, nebo kdy dlouhn Nelte si tak zapletl lye s nohama, e jsme mu je museli pomoci rozmotat. Jednoho dne jsme se dozvdli, e se v dol kon njak slavnost s tancem. "T. t. p." ekl Fritz Kelb - "tak tam pjdeme." Odeli a j podal Fritze, aby se postaral o zdrn prbh a vasn nvrat. Herbert, nkolik dalch a j jsme zstali nahoe, nebo jsme se rno chtli vydat na tru, a li jsme tud brzy spt. Okolo tvrt hodiny rno rmusil Fritz v pokoji, pln m probudil a vzruen ekl: "Mano, vstvej, Miihlstroh se ztratil." Myslel jsem, e patn slym. "Co se stalo?" "Mhlstroh je pry. Zmizel pi stoupn v mlze. Ji hodinu na nho ekme ale jet nepiel." Okamit jsem byl pln il. "Nedlej patn vtipy, Fritzi." "Nesmysl, mn nen do ertovn. Jupp cestou sundal lye, protoe mu prasklo vzn a el pky za nmi. Pak jsme se dostali do chumelenice a mlhy a on v n zmizel." "Urit byl zase pil," odpovdl jsem zlostn, navlkl si kalhoty a obul lyask boty. "Jdeme, musme ho najt dv ne zmrzne." "Schametz u odeel, ale tak se jet nevrtil," ekl polohlasn Kelb. To u jsme ale beli po schodech dol, pipnali si lye a opatrn odjdli smrem k plni. Stopy byly skoro zavt novm snhem, po obloze se prohnly ern mraky, mezi ktermi se obas objevoval jasn msc a osvtloval skalnat stny z tmav hndi a stbit uly, tyc se kolem ns. S pestvkami jsme volali do noci Mhlstrohovo jmno, ale po Juppovi nebylo vidu ani slechu. Po deseti minutch vyel proti nm Schametz, kter sjel skoro a k plni a pro jistotu se na Juppa zeptal v "Alebergo Miihlstroh". Jeho zpocen obliej se v msnm svtle leskl jako zarosen obrzek. Zeptal jsem se: "Kde jste ho naposledy vidli?" Schametz ukzal na ohyb cesty kousek v. "Piblin tam si odepjal lye." "Dobr, tak se te vrtme podl cesty zpt a jestlie ho nenajdeme, vzbudme cel dm a budeme pokraovat v hledn s pochodnmi." "Z toho bude mt Petr radost," nemohl si odpustit Fritz, ale mn do ert opravdu nebylo. "Te dr hubu a hledej," odpovdl jsem zlostn a vykroil jsem. Jen o nkolik metr dl volal Schametz: "Pojte sem!" A ukazoval na njakou dru ve snhu, kter mohla vzniknout pdem lovka. Podl skal se tak thlo cosi podobnho stop, i kdy tko rozeznatelnho. Sledovali jsme tento smr a v pti minutch narazili na starou sala. Uvnit jsme nali leet na zemi bezvldnho Juppa Miihlstroha ped malmi eleznmi kamny s krabikou zpalek v ledovch rukch. Dvee zejm ji dlouho nepouvan salae byly oteven, ve strop proti nim chyblo nkolik trm, take boudou profukoval ledov vtr. Dostal jsem hrozn vztek a nejradji bych ho byl nemilosrdn zbil. e jsme Juppa vbec nali, byla neuviteln nhoda. Navc kamna sice nemla troubu do komna, ale byla pln sena a slmy. Pmo za kamny byla dal hromada 62 sena. Ped kamny, vedle studen Juppovy ruky s przdnou krabikou, leela spousta vykrtanch zpalek. Kdyby se mu podailo kamna zaplit, asi by si pipravil vlastn hranici, z n by neutekl. A kdybychom ho nenali, byl by za nkolik hodin zmrzl. Zvedli jsme ho, vynesli ze salae a sundali mu z lev nohy lyi. Pak jsme ho naloili na Schametzova irok zda a stoupali k Sellajochu. Tam jsme bezvdomho teli snhem tak dlouho, a se probral. Pomalu otevel oi, hloup se rozhlel kolem sebe a po chvli zakoktal: "Boe, kdyby tak bylo uhl." Tak tedy opt il. Pro zbytek pobytu v Sellajochu mu byl zakzn alkohol, denn pdl cigaret snen na ti a kad odpoledne trvil dv hodiny povinn v posteli. Tento trest opravdu trval a do poslednho dne. Kdy jsme se nsledujcho dne vrtili kolem 17. hodiny z try, stl Fritz, docela proti svmu zvyku, ped dvemi erstv oholen, svten obleen s erstv vyehlenou koil, modrm svetrem a vyehlenmi kalhoty a cel zc oznamoval, e m schzku s Olgou, grande amore. "To je pkn blbost," ekl jsem mu, "jet do dol jen. pro chvilku pemlouvn a pak v noci lzt dv hodiny do kopc." "Mano, tomu ty nerozum," ekl Fritz prost, ale rozhodn "a stoupat mohu tak teprve ztra rno..." Proto jsem ho na zlety pustil. Domluvili jsme se, e kad, kdo bude mt spnou schzku, zaplat do spolen kasiky 10 lir. Jej obsah narstal tak po velkch chybch pi lyovn, provinnch proti mravm pi stolovn a ostatnch prohecch. Veer jsme sedli dlouho do noci s kytarou a zpvali. Petr ml nladu na rozdvn, dokonce i Valentini pispl starm plnoletm Chianti. Spt jsme li pozd a mn se nepodailo potlait nadvky, kdy jsem pi sndani vidl vedle sebe przdnou Fritzovu postel. A podvejme se, v devt hodin, pesn na sndani, byl Fritz mezi nmi a mvnutm ruky odmtl, kdy jsme ho zdravili hlasitm "bravo, bravo" a vznamn ped nho stavli pokladniku. ekl jen: "Kamardi, uetil jsem 10 lir." Existovala tedy jet podn dvata a to bylo dobe. Kdy jsme dva dny po ztrt Kelbovy prestie pozd odpoledne sjdli nejvy kopec z Langkoffelscharte k Sellajochu a odvn projdli snhem na poslednm seku, stl ped nmi, jako by ze zem vyrostl, n velitel. Ano, Wolfgang Spte osobn. Lka mu naordinoval dovolenou, aby se mu lebka docela vylila. Nastalo velk hal. Protoe nesml jezdit na lych, vychutnval slunen lze a ikovnma rukama vymodeloval ze snhu lec Afroditu v nadivotn velikosti, kter te leela ped domem stejn svdn jako chladn. Nazvali jsme ji pan Kelbovou, co Fritz nebral ve zlm. Pokud jej lep tvary za teplejch dn roztly, byly veer s obzvltn p opt obnoveny, a nezdka vylepeny Akoliv se Spte v otcovsk pi o ns pekonal a trnctidenn pobyt prodlouil o dalch osm dn, neodvolateln se blil smutn den rozlouen. Kdy jsem ped odjezdem hovoil s Valentinim a jako dstojnk jdelny mu vyprvl o przdnch reglech v Bad Zwischenahn, nabdl mi 80 litr edestiprocentn koalky vmnou za ti kilogramy sacharinu. Usoudil jsem, e toto mnostv sacharinu je proti 80 litrm koalky malikost, a plcli jsme si. Oznmil mi adresu v bo zenu, odkud si mohu lihovinu odvzt, a se za nkolik dn vrtm s dal skupinou do Sellajochu. Veer jsem nadil hodinu povinnho psan a kad z ns napsal dopis rodim pbuznm, ptelkynm a nevstm, aby okamit odeslali veker zsoby sacharinu zkuebnmu komandu 16, k rukm poruka Zieglera. Malikost, myslel jsem si, nejpozdji za osm dn poadovan ti kila dme dohromady Po hodinovm psan odeli ostatn spt, jen Spate, Langer a j jsme zstali spolen sedt. Wolfgang objednal jet zvl dobrou lhev vna, nalil nm a pipil na nae spchy. Pak zamylen postavil sklenku a ekl: "Tak, a te m dobe poslouchejte. Co vm eknu, zstane jen mezi nmi." "Jasn, pane majore." "Musm na vchodn frontu pevzt skupinu Me 109. Zkuebn komando vede Thaler a Pitz bude dit vcvik." Kdyby se ztila pika Langkoffelspitze, nehledli bychom pekvapenji. >_ bert, kter znal Spteho dle ne j a udroval s nm dvrnj styky, udlal nevc obliej a ekl: "To pece nejde, pane majore. Te, kdy jsme skoro hotovi a budeme moci zahjit bojov lety, odchzte. To je naprosto vylouen "Pesto odchzm," klidn odpovdl Spate. "U je to tak, Langere. Me to trvat jet tyi nebo est tdn, ale pak budu pry. Rozkaz u doel." Herbert tomu nechtl vit a j si bez Spteho nedovedl komando pedstavit Te jsme u pesn vdli, co je teba na zkouenm typu vylepit. A bylo tud jasn, e komandu mus velet nkdo jako Spte, nkdo kdo byl u vech zkouek u od Peneminde. Thaler to v dnm ppad bt neme, protoe cel msce neltal a vdl toho mn ne my. Pitz byl sice velkolep pilot, ale ne velitel Snad nebo sp urit za peloenm vzelo nco, o em jsme nemli tuen. Ale pro ns i pro komando to byla v kadm ppad koda. Spte dopil sklenku a ponechal ns samotn s chmurnmi mylenkami. " Herberte, tak te jsme namydleni, co?" zaklebil se Kelb, "M.m.t.s. - M mn to smrd." "M. t." odpovdl jsem a dopil sklenku. "Mn tak." "Ergo kladvko, smrd nm to obma." 64 "To m matka kala ji tehdy, kdy jsem kiel, e mm pln kalhoty." "Podvejme." ".I.t.n.x.n.m.m.m. Chvli jsme se jet kdlili a pak jsme se dovlekli nahoru do pokoj. Mylenky, honc se nm hlavami, bylo skoro slyet. Tch nkolik dn, kter nm v Sellajochu zbvaly, jsme si nenechali pokazit. Chce to as, mysleli jsme si a vychutnvali ptomnost. Spte leel jako penzista v lehtku, zatmco my jsme zbrzdili vechny okoln kopce. Tak jsme jet docela krtce zapomnli na starosti, kter ns pozdji zashly o to vc. Kdy jsem se vrtil s prvn skupinou do Bad Zwischenahn, kde se nae oplen oblieje vyjmaly mezi tmi, kte tu zstali, jako ernosk masky, byla ji dal skupina pipravena k odjezdu na druh uebn bh Selly, jak jsme tomuto druhu dovolen kali. Musel jsem s nimi opt jako doprovod. Jel se mnou Jupp Miihlstroh, aby pi zpten cest vzal dom 80 litr koalky od Valentiniho. Jet dvno jsem neml pohromad ujednan mnostv sacharinu, ale dobr Valentini mi poskytl "vr" a spokojil se s tmi nkolika krabikami, kter jsem mu pivezl. Kdy jsem na udan adrese v Bozenu pevzal opleten demin s osmdesti litry koalky, rozilenm se mi postavily vlasy na hlav. "Juppe," ekl jsem, jen kdybychom ji u mli v podku doma. Urit bych se ctil lpe." "dn starosti, pane poruku, to se zvldne. A pokud ne, jednodue ji vypijeme." Velk demin byl natst bezpen zajitn a zapeetn, take jsme sice mli spoustu prce s tm, jak tk nklad pekldat z jednoho vlaku do druhho, ale podailo se. Jedn kontrole, kter chtla bezpodmnen vdt, co v deminu je, jsme s obtemi vysvtlili, e se jedn o vysoce vbunou ltku pro pohon raket. Okamit ns zahnali do zvltnho oddlen, kde jsme se mohli pohodln nathnout a spt. Po pjezdu do Bad Zwischenahn jsme nejdve dopravili cenn demin do sptelenho sklepa v msteku, abychom pozdji tekutinu, nalitou do lhv, dopravili na uren msto v jdeln. To mlo ale jet as. Okamit po naem nvratu obdrelo komando zvltn kol - ve zkuebnm stedisku Luftwaffe - Rechlinu - uspodat pedvdc lety. Ml se jich astnit osobn Gtiring, a tak samozejm ml bt pedveden i Me 163 B. Bezpodmnen nutn bylo pedstavit letadlo co mon nejinnj, aby bylo mon pokraovat ve vvoji a zskat vy stupe dleitosti v plnovn nejvyho velen luft waffe. Protoe stle jet nebylo mon potat s Heini Dittmarem, pi cvien pipadal v vahu jen Pitz. Neustle jsme museli potat s tm, e jednou si motor dovol selhat i ped nejvymi hodnosti Luftwaffe, a pokud se to stane, m nejvt zkuenosti pi tomto"chovn ve zvltnch ppadech. " Samozejm, e by i Pitz byl bezmocn, kdyby motor zaal stvkovat v mal vce a za nedostaten rychlosti. Bude-li ale dostaten vysoko, pak by mohl se svou zrunost pedvst lpe ne kdokoliv z ns vlastnosti Me 163. Na spchu pedvdcho letu nm velmi zleelo. Pokud by se toti nezdail nalo by se v ostatnch tborech dost neptel, kte by takov ppad okat vyuili a poloili by dalmu vvoji Me 163 pinejmenm velice nepjemn zarky ped mal kola. To ve tce dolehlo na nae nervy, nebo jsme si mezitm Me 163 oblbili jako kovbojov divok zvata, pestoe asto nebez pen vyhazuj zadnmi... Nebo snad prv proto. Rechlin proval sv velk dny. Stle znovu se stvalo toto svtoznm letit arnou nejen etnch zkuebnch let, zahalujcch roukou sportovnch vkon tajn vyvinut zbran, ale tak mstem pedvdcch leteckch dn, sten i s mezinrodn ast. V Rechlinu bylo zaltno nejen mnoho stroj, ale nad jeho drahami je vyzkoueli nejlep piloti a ineni. Proto ml v Rechlinu vznamnou roli padk, nahrazujc lano k zavovn neplavc pi vcviku na plovrn. Vdy mui, kte zde pracovali, nesli odpovdnost za ivoty vojk a pilot, kte s letadly, jimi vyzkouenmi, pozdji ltali. Mimo tuto kadodenn vzkumnou prci byl Rechlin tak mstem schzek nejvych dstojnk Luftwaffe, kte tu poznvali prv vyvjen letouny a je jich monosti. asto byli na toto letit zvni i zahranin host ze sptelench zem. Tak dnes se tu objevil nejen Gtiring se svm tbem, ale i letet dstojnci z Itlie a Japonska, aby sledovali posledn vkiky leteck mdy. 66 Na start zajdl jeden letoun za druhm, stoupaly vce nebo mn pke vzhru s vt i men rychlost. Ukazovaly se jako manekni v nzkm prletu ze vech stran, pedstranmi toky trochu polechtaly nervy divk a ped pistnm vtinou jet nkolika stoupavmi vkruty nabraly vku, aby pro zvren dojem pistly co mon nejlpe. Stranou ruchu, a na konci dlouh vzletov drhy, pipravovali mechanici ke startu Pitzovu stotiaedestku. Kdy odstartoval Me 262, usedl Pitz do kabiny, nahodil turbnu a za nkolik vtein se ji til s ohluujcm rachotem jasnm plamennm ocasem po drze. Vichni divci napjat sledovali Pitzv stroj a ti, kte Me 163 jet neznali, sta ji nezaveli. Pitz drel Me 163 co nejdle na zemi, pak ji trochu zvedl, odhodil podvozek a nejvy rychlost vystelil kolmo vzhru. Ale ne pli vysoko. Ve 4000 metrech sthl tah na prvn stupe, peel polovinm pemetem do polohy na zdech a nasadil polovin vkrut, pi kterm se zkuen vyhnul negativnmu peten. Tm se dostal do normln polohy a stemhlav se til pesn na msto, kde stl Hermann Gering se svmi vrnmi a hosty. Jako padajc meteor se til Pitzv Me 163 k zemi. Piblin v 1000 metrech dal Pitz opt pln tah a hnal se rychlost 1000 kilometr za hodinu s ochromujcm evem motoru pes generalitu i ostatn divky, a jim pechzel zrak i sluch. Italov byli bled jako jejich proslaven makarony. Hermann se pikril jako ped apokalyptickmi jezdci, a dokonce i stoit Japonci na okamik ztratili vn smv. Ale Pitz byl ji pry, vystelen do nekonen mode oblohy, a ve vi pti nebo esti tisc metr ohlsil lehk vbuch konec chodu motoru. sk marl ji ml v ruce dalekohled a pozoroval Pitzovy nejprve pomal kruhy, pak pkr klesn k zskn rychlosti pro pedveden nkolika akrobatickch figur a zk obrann zatky, kter stle vce sniovaly jeho vku. Z vky asi 2000 metr znovu sklonil p k letiti a bez motoru, za rychlosti 900 kilometr v hodin, se skoro dotkl zem. Po prletu nad letitm pithl a irokou, klidnou zatkou nasadil k pistn. Tu se stalo nco nepochopitelnho. Zatmco Pitz naltval zdaleka na pistn, dve startujc Me 262 nasadil tak na pistn. Usadil se pesn ped Pitze, take ten - nebo u nemohl znovu vzltnout - aby zabrnil nebezpen srce obou stroj a tm ivotu nebezpen situaci obou posdek, se mu musel vyhnout. Msta bylo sice okolo dostatek, ale tam, kam musel Pitz stroj posadit, nebyla ji trva, ale mkk psek. Vdli jsme, e by se musel stt zzrak, aby ve probhlo hladce, a e Pitz je zcela bezmocn. S hrzou jsme ekali, co bude dl. Stoedesttrojka dosedla a okamit se naklonila silnm brzdicm inkem psku vped. Pitz, jak se zdlo, strhl kormidla zpt, protoe se lye jet jednou odtrhla od zem ke krtkmu skoku. Pak ale stoedesttrojka s konenou platnost dosedla, klouzala asi 40 metr, take jsme zaali vit, e je nebezpe zaehnno Najednou ale, kdy se lye zazla do psku, se zase vzepjala, a z s kormidli sekla vped jako halapartna a stoedesttrojka se pevrtila. Syela, kouila ze vech otvor a leela na zdech... A pod n Pitz. Pebhl nm mrz po zdech, protoe to, co se tu hroutilo nad Pitzovmi zdy, jsme dobe znali. Beli jsme k nejblimu autu, zatmco naproti jeli naplno hasii a dal auta. Kadou sekundu se mohl ozvat vbuch, pak bychom ji nemuseli Pitze zachraovat. Byl to jeden z nejkrsnjch let, jak jsme kdy se stotiaedestkou vidli a ml patn skonit? A prv Pitz, probhlo nm hlavou, kterho jsme nyn potebovali jako sl. "Je rychleji, love!" volal jsem na idie a teprve pak jsem vidl, e to je major, kdo sed u volantu a tiskne plynov pedl a k podlaze. Dorazili jsme k mstu nehody krtce po hasich a dalm autu. Zatmco hadice zaplavovali stroj jako pae tlustm proudem ledov vody, postavili jsme svou tiaedestku opt na sprvnou stranu, pln odtrhli kabinu, kterou Pitz ped tm urit odjistil, a vythli ze sedadla napl bezvdomho kamarda. Nikdo nepomyslel na nebezpe exploze, kter by ns vechny roztrhala na cry. do konce se zdlo, e na explozi nemysl ani stoedesttrojka. Jen ltka T syela jak vytkala do trvy, tu a tam se objevovaly mal plamnky, kter ale voda rychle uhasila. Pitz vypadal zle. Po jeho zdech muselo protci mnoho T paliva, zatmco leel v pevrcenm stroji. Kombinza mu visela z ramen v mo krch zuhelnatlch crech a ke na zdech byla rozerna jako rosolovit hmota. Byl pi vdom, a dokonce se pokouel o smv, kdy jsme ho zvedali na nostka, peliv obvzali a naloili do auta. Jet pozd odpoledne jsme odletli zpt do Bad Zwischenahn a veer jsme tup sedli u Hildy a Helmuta v obvacm pokoji. "Jdte, nevte hlavy jako o svatb bez fare. Vechno bude zase v podku Pojte si vypt tamprle." Hilda to myslela dobe, ale Fritz, kter byl jinak pro kad ert, ekl hrub: "Svatba bez fare, to je ten sprvn vraz, prv tak si pipadm." Hilda a Helmut vbec nerozumli, co tm mysl, protoe my jsme pirozen o hrozcm Spteho peloen neekli ani slovo. Pitz, kter by se pravdpodobn stal Spteho nstupcem, leel te v nemcnici, kde asi bude cel msce, tak, e se velitelem stane Thaler. Herbert Langer povede vcvik a ve ostatn zstane pi starm. To, e Thaler navzdory ptelstv nen velitelsk typ, jsme vdli vichni. "Jednoho dne snad rozpust cel komando," mumlal Fritz za sklenic a vyjadoval tm to, eho jsme se vichni obvali. Mli jsme k tomu dost dvod, vdy co 68 jsme vykonali tak velkho za pl roku na existence? Z ticeti mu, zanajcch na podzim v Bad Zwischenahn, je ji nkolik mrtvch, ostatn, a to prv ti nejdleitj, jsou tce zranni a n kol je prv tak nevyeen jako prvn den. Ne, tak to u neme dlouho pokraovat. Co s nmi bude? Vrtme se zptky k Me 109 nebo Fw 190? Plouit se rychlost kolem 500 kilometr za hodinu a k vyplhn do vky, kam te frme dv minuty, budeme potebovat pl hodiny? Ne, ne, my ji nememe ltat nic jinho ne Me 163. I kdyby to byly desetkrt belsk sn, kter ns jednoho po druhm doprav na vnost, nebo z ns nadlaj mrzky, chytily nae tla i srdce jako milenka a v tch nkolika mscch se staly nam osudem, kterho se ji nememe zbavit. A ani nechceme. Splnme sv koly a je pln jedno, zda je kolem ns vlka nebo ne. koly splnme, protoe jsme to snad jen my, kte meme udlat ptr kadononmu proudu bombardr nad nam zemm a zajistit klid naim enm a dtem. Tak znl n kol, a proto jsme usedali do Me 163 a nechvali se vystelovat vzhru, a jet se pitom astn smli, stejn jako kdysi Miinchhausen (p~ozn. korektora - svobodn pn z Miinchhausenu = baron Pril) na dlov kouli. "Pojte, dti, u to mm," ekl jsem a opt se astn chopil sklenky. "My smme ve, jenom.ne vet hlavu, ji kvli Pitzovi ne. Seereme to tak, jak to je a a Herbert opt pojede do Berlna ke starmu, ml by mu ohlsit, e jsme jako k bez hlavy a e opt potebujeme Spteho." "N, t. z. - Na tv zdrav, Mano," ekl Fritz. "Tv slovo do boho ucha a zek do mho chmurnho aludku, to je to prav." Hilda vyskoila. "Jezus, vy uboz chlapci, mte urit hrozn hlad, hned udlm pr chlebk." V tme okamiku se otevely dvee a Herbert se vrtil s Helgou z kina. Ta doprovodila Hildu do kuchyn a pomhala j s chlebky, Herbert musel vypt dv sklenky, aby ns dohonil. Kdy vela Helga s prvnm tcem chlebk a pisunula zvl pkn chlebek s peen k Fritzovi, ten ekl: "Herberte, je ji nejvy as, aby ses oenil, nebo ti tvou Helgu vyphnu a polu t samotnho na svatebn dovolenou." "Dkuji za poklonu, Fritzi, ale tv lska prochz pli hluboko aludkem," smla se Helga. Spokojen bich tlum plinou odvahu," konstatoval Fritz a vzal si druh chlebek. "Jestlie t nkdy Herbertova rtuovitost omrz, vra se ke klidnmu Kelbovi, Helgo. Doporuuj m vdy a vude." "A jestlie hned tenenech ty sv kecy a nepestane obtovat mou nevstu neseriznmi nvrhy, posadm t do ndran restaurace k pivu a tam me dl pokraovat v rozmluv s tlustou Elli," pohrozil Herbert. Fritz se ale nevzdval: "Ndran restaurace vbec nen patn," ujioval` "Dost vyn... A Elli um dobe vait a je to jedin dcera." "Tak tedy, Fricnku, j j to eknu," utovala ho Helga. "A pak nkdy pijedeme s naimi esti dtmi do Bad Zwischenahn, budeme u vs jst a to bude opt v podku." "est dt neme Herbert ze svho poruickho platu uivit," kontroval potuteln Fritz. Hilda, kter vela do mstnosti s druhm podnosem chlebk a pozorn sledovala posledn vty, se smchem konstatovala: "Sice pesn nevm o co se jedn, ale ne bude mt Herbert est dt, bude s pomoc bo nadpo rukem:" "V kadm ppad na zdrav tch esti dt," navrhl Helmuth. "Pedpokldm es to myslela vn, Helgo." "Aha," ertoval Fritz. Herbert nabral na lci ryb salt a vyhrooval: "Jet jedno slovo, Fritzi a hodm ti to na hlavu." Fritz zvedl svm nenapodobitelnm zpsobem ukazovek a pedvedl pro fesionln vraz s vystrenm spodnm rtem a svratlm elem: "Mil Herberte to by bylo provinn proti nejvymu zkonu tvho druhho nejvyho pna - "bojuj proti nien". Dovol, a ten salt radji snme. Bylo by to pro tebe i pjemnj pi esti dtech." Bylo ji dlouho po plnoci, kdy jsme se rozlouili. Helga, kter ji nejel z Oldenburku dn vlak, zstala na noc v obvacm pokoji, zatmco Herbert a Fritz se dlouze louili. Helga s moj pomoc uklidila tale a sklenky, vysypala popelnky a urovnala kesla a idle. "A bude po vlce, Mano, vichni ke mn budete kad rok na tyi tdny jezdit." Musel jsem se smt. "Nepehnj to, Helgo. To by bylo, kdyby se Fritz taky oenil a ml dv dti, dohromady dvanct a trnct osob. Obvm se, e bychom vm serali vechna prasata." "Ale pesto mi to mus slbit. Byla by to koda, kdyby as peruil takov ptelstv." "Nae ptelstv nikdy nezanikne, Helgo, ale bude to asi dobou," odpovdl jsem a skldal ubrus. "Pak bychom ji mli prv ptelstvm napravit, Mano. Herbert t m velice rd. Jednou se vrtil naden z nvtvy u vs v Berln, vyprvl mi o tvm domov a ekl, e si musm tak ve prohldnout a e chce mt dm podobn zazen - pozdji ve Slezsku, a skon vlka a pevezme statek." "Nejdve ale mus skonit vlka, Helgo, a te mus spt, vlak ti jede v 6 - a do t doby ti zbv pesn pt hodin. Pli mlo pro tak mlad dve. 70 "Ach, Mano, nkdy mm opravdu strach z budoucnosti. Herbert si je pli jist sm sebou, kdy ho tu a tam poprosm, aby pi ltn myslel na mne, tak se mi vysmje a ekne, e se ve vzduchu ct bezpenj ne se mnou. U mne pr zstal viset, ale ve vzduchu ne." Trochu rozpait se usmla a pokraovala: "ekni mu, aby nebyl tak drz. Prv nedvno mi opt prozradil, e jen o vlas se mu podailo pi letu se stoedesttrojkou najt letit, protoe zaletl pli daleko. Mus to bt?" "Ono to nebude tak zl, Helgo. My piloti rdi trochu zlehujeme, zvl kdy to ve vzduchu bylo pli hork a vyvzneme jen s jednou modinou. To ovem vznik z toho, e nikdy sami nevme, zda nebezpe, kdy se ji do nho dostaneme, ns chce jen pokdlit nebo skuten zashnout. Nebezpe toti neustle h kolem ns jako Mefisto. k - ltej jet trochu rychleji, pak ti uki nco krsnho. Nebo popichuje - ty m strach? Hihi, a to chce bt pilotem? Nebo lk - to jet nikdo ped tebou nedokzal - zkus to, tak jednou uka tm druhm, co doke. A my to pak udlme. Ltme trochu rychleji, mlze ukazujeme dlouh nos a pak nhle sedme uprosted nebezpe, ani by ns to bolelo. Nejdve z nho mme nepjemn podceujc pocit, ale soasn ns zashne panick strach. Kopeme do nho nohama a padme ped nm na kolena. Kdy ns m ji na tali, vme, e te nm me pomoci jen tst nebo Bh... A kdy pak ve zdrav pistaneme, ekneme velkoryse - seskoili jsme ertu z lopaty - a chovme se jako kornout pln kobylek, pestoe mme kalhoty dosud pln a po lmec. Tak to je, Helgo, se mnou, s Herbertem a Fritzem a vemi ostatnmi, jen se to u kadho podle temperamentu projevuje vce i mn. Zeptej se Fritze, je z ns nejdrzej a snad i nejlhostejnj. Ale vdy, kdy se mu poda vyvznout, odejde dom, lehne si do postele a te si Nietzscheho." "Fritz?" "Ano, Fritz, kter o tom doke hovoit, jako by ji neml ped raketovm motorem vt respekt ne ped kolovrtkem." "A co Herbert?" "Ten nen ani o chloupek jin, jen nete Nietzscheho, ale nape dom dopis, nebo jde za svou Helgou." "Jsem tak astn, e jsem ho poznala." "A je nejvy as, abyste konen spolen jeli k Herbertovm rodim. J na jeho mst bych byl vynechal Sellajoch a odjel do Slezska." "Ty zn Herberta dobe." "No, jasn. U jsem mu nkolikrt ekl, e jeho vdom odpovdnosti v asi jako moucha pi polednm spnku, ale nechce o tom nic slyet." "No jo, on u je takov," povzdychla si Helga. "Tomu ho ale jet odnaume. Prost jsem se ho zeptal, zda chce bt skm marlem, nae po mn hodil epici. Vm, e to tak nemysl, ale jinak to prost neum. Jakmile se Spte vrt, pojedete vy dva do Slezska a dost. Tak, a te rychle do postele." "Jet jednu vc, Mano. Dvej na Herberta trochu pozor, kdyby chtl jt hlavou proti zdi." "Rd, Helgo, ale to mohu jen na zemi. Ve vzduchu je kad sm. Dobrou noc. 72 Zdlo se, e nae lyask dovolen byla klidem ped bou. Spte se vrtil ze Sellajochu dve ne se pedpokldalo a pivezl z Berlna, kde se cestou zastavil, pytel novch rozkaz. Objevili se u ns i ti nevinn vypadajc civilist, kter jsme mli nauit ltat na Me 163. Vypadali nevinn, ale mezi ns vbec nezapadli. Mli jsme s nimi soucit, kdy jsme se dozvdli, e byli vybrni k zaltvn sriovch Me 163 a z celho srdce jsme jim vyslovili soustrast k pikzan cest do nebe. "Ti mui," projevil Fritz svj nzor po krtkm potn z hlavy, vydr - pokud to pjde dobe - sotva msc." Ti ti se jmenovali Voy, Perschall a Lamm. Dva nai kapitn, Bhner a Olejnik, byli vybrni, aby postavili souasn ve Venlo a Wittmundhafenu dv bojov letky Me 163, a okamit tam poslali jednotku, kter by pipravila letit a dlny. Karel Voy ml mimoto ve Wittmundhafenu zaltvat nov stroje, protoe ve vybombardovanm Lechfeldu to ji nebylo mon. Velitel sthacho letectva vyadoval co nejrychlej dosaen bojov pohotovosti jednotek Me 163 a Spte nm objasnil pln vybudovat etz bojovch stanovi Me163 od severu a do nejjinj sti Nmecka, kter by co mon nejdve zabrnil vem neptelskm nletm. Teoreticky to bylo vymyleno dobe. Me 163 ml bojov dolet piblin 80 kilometr, take jednotky na letitch vzdlench asi 150 kilometr od sebe by mohly zachytit vtinu dennch tok, pokud by jich ovem byl dostatek. Sriov vroba lehkch drak a jednoduchch motor nebyla problmem, ale jak vydupat ze zem nkolik set pilot, to byla pro ns hdanka. Protoe jsme vak byli posledn, kte by proti tomuto plnu mohli cokoliv namtat, dali jsme se horliv do prce. Mezitm Elias a Oertz se svmi mui pivezli motory, kter pracovaly spolehliv, ji tak asto neexplodovaly, ale zato ve vkch osm a deset kilometr zapchaly tak straliv, e piloti slzeli, jako by krjeli cibuli pro celou eskadru. I kdy zpach nebyl ivotu nebezpen, bylo to nepjemn jako pro dirigenta zchvat kchn pi zen symfonickho orchestru. Zleelo na tom, jak dobe jsou utsnn ndre ltky T, zpsobujc nae "slzen". I tak jsme se zrovna neradovali z toho, e sedme s hoc cigaretou na otevenm sudu prachu. Voy, Perschall a Lamm byli po tech tdnech pasovni na piloty Me 163 a vyrazili - po radostnm verku na rozlouenou a kestu Spteho olejnikou pro rychlkovou lokomotivu - do Wittmundhafenu. Tato maznika pro rychlkovou lokomotivu potebuje bli vysvtlen, protoe to byla vznamn rekvizita ve litele k udren disciplny. Zda Spteho mylenka byla pvodn nebo pevzat nevm. Pi mm jmenovn dstojnkem jdelny mi dal za kol, abych mu opatil olejniku pro rychlkovou lokomotivu. O nem podobnm jsem dosud neslyel ani na gymnziu, ani na univerzit i v civilnm ivot. Pdil jsem se po n nejdve v oldenburgskch a zwischenahnskch obchodech s vcmi pro domc nost, kdemi vakknejdmyslnjmu, vlku rozhodujcmu nstrumentu nemohl pomoci. Protoe ale pro Spteho slvko "nemon" neexistovalo, odeel jsen na ndra. Bylo tu jasn napsno, e pechzen kolej je zakzno, a tak jsen pes n peel a vstoupil do lokomotivnho depa. Uvnit byl takov vzduch, e na mne zapsobil jako probdl noc. Uvidl jsem mue pinavho od mru jak mae rychlkovou lokomotivu pmo ndhernm exemplem olejniky pro rychlkov lokomotivy. Ta vc vypadala jako zvtenina Aladinovy kouzeln lampy, alespo t, co byla vyobrazena v m star pohdkov knize. A vdy kdy umazan mu stiskl jako prst dlouh pst na olejnice, vytryskl z pednho zapiatlho nstavce odpovdajc pdl hustho, tmavho oleje. Zeptal jsem se mue, zda tu vc mohu od nho koupit. Snad jen m uniforma mu zabrnila vyslovit jednoznan odmtnut. Po del rozmluv m poslal za pednostou stanice, kter nejdve vysvtloval, e ztrta tto olejniky by zp sobila zhroucen celho plnu skch eleznic. Kdy jsem mu ale prozradil e patm k letcm z Bad Zwischenahn, okamit zmkl: "To je ovem nco pln jinho," ekl a vysvtlen tchto slov ponechal na mn. Odjel jsem s olejnikou zpt do Bad Zwischenahn. Tady jsme ji spolen s kuchaem nejdve vykoupali v petroleji a benznu, pak v istm alkoholu pak jsme ji vyvaili, na celou noc znovu naloili do alkoholu, jet jednou vyvaili a veer pedloili veliteli pyn, jako bychom dobyli Moskvu. Spte se podival na tce ziskan kousek se sarkastickm smvem, peliv ji naplnil holandskm genevrem, podal m, abych se posadil do velmi po hodlnho kesla, naklonil hlavu dozadu a otevel sta. Pak mi nasadil nstavec do st a tikrt slavnostn zmkl na prst dlouh pst. A po kadm zmknut vystklo do mho hrdla pslun mnostv genevru s olejovou pchut, m byl nyn ped celm svtem odhalen vlastn el tohoto nstroje. V budoucmosti se podobn akt stal dokladem nejvt cti. Olejnika vak poslouila tak k maln a tkm trestm, stala se nstrojem rafinovanho muen. V ivot jsem ne zail, aby tak jednoduch nstroj ml tak podivuhodn spchy. 73 Tak pi verku na rozlouenou se Sptem, kter se konal ji za nkolik dn, sehrla "olejnika" odpovdajc roli. Kdy vak byl Spte pry, vyistil jsem ji a uloil. Komukoliv jinmu by toto leteck ezlo sluelo stejn mlo jako koruna Karla Velikho... Letky pro Venlo a Wittmundhafen byly postaveny. Nebyl jsem do nich zaazen, Fritz a Herbert tak ne. Vyhldli si ns k jinm kolm, ekl Toni Thaler, kter nyn komandu velel. Tak jsme v Zwischenahn ltali dl a byli spokojeni. Jednou dopoledne za krsnho jarnho poas jsme dostali prvn vnou nvtvu. Dv anglck Mosquita krouila ve velk vce nad nam letitm a zejm ns s velkm potenm fotografovala. Zapsahali jsme Thalera, abychom mohli vzltnout se temi stroji, e tm dvma nahoe jejich ertk pokazme. V halch stly nejmn tyi stroje pipraven k akci, kter bylo teba jen natankovat, ale Toni neml rozkaz ke startu a neodvaoval se poslat ns nahoru na vlastn odpovdnost. Velo to v ns, i kdy jsme ho chpali. Vdli jsme ale, e Spte by to udlal a s nejvt pravdpodobnost by letl s nmi. Odpoledne vypuklo peklo. Po obd zahoukaly sirny a my podle rozkazu odeli na kraj letit do blzkosti bunkru. Ze vech stran se blily formace bombardr, doprovzen stbitmi stelhbitmi sthakami. Flak kolem letit stlel ze vech hlavn, dva Boeingy se rozpadly a sedm - osm - devt - padk klesalo ikmo k zemi. Nad jednm pomalu padajcm vrchlkem se tolo jako javorov semeno kdlo sestelenho Boeingu. My tuto hru o ivot a smrt ve vce 4 a 5 000 metr pozorovali s vytetnma oima od bark na okraji letit. Stle ne a ble krouilo utren kdlo nad padkem a letec pirozen nemohl vdt, co se odehrv nad spsnou stechou z hedvb. Jet nkolik bolestnch sekund, pak toc se kdlo narazilo do padku, utrhlo ry a tlo padalo volnm pdem k zemi. Bylo nm mue lto, jako by patil k nm. Pojednou kdosi vykikl: "Pozor, hloubka!" a nae hlavy se otoily a pozorovaly dv, tsn nad pedpolm letit toc, sthaky letc pmo na ns. Jedinm skokem jsem se temi dalmi leel za hromadou psku, kdy zahmlo ze vech hlavn. "Ta - ta - ta - ta - ta" a u byly pry. Z psku se zakouilo a eln stna barku byla metr nad zem sam dra. Za touto devnou stnou leela na bie nae dvata - radistky. Te se objevila u oken, sice trochu pobledl, ale s smvem. Fritz si vyklepval z kalhot prach, nenvistn pozoroval horizont a hledal zmizel Ameriany. "Svinsk banda, teprve vera jsem pinesl kalhoty z istrny. Mohli by mt tak troku vc ohled, gentlemani." Nae svtlovlas Marie pozorovala kody na Fritzovch kalhotch a s sm vem volala: "Podej mi sem ty kalhoty, Fritzi, vyprm a vyehlm ti je." Fritz smutn odmtl. "To nejde, Marie, nemohu tu pece pobhat ve spodkh Tak jsme pekali prvn neptelskou nvtvu, a vichni jsme vdli, e nen posledn. Sotva pl hodiny po odhoukn nletu jsem dostal rozkaz odvzt v Me 110 njak pstroje letce kapitna Olejnika do Wittmundhafenu. Po plivm skoku pes lesy a pole jsem zakrtko pistl na naem prvnm bojovm letiti. Ji pi okruhu ped pistnm jsem vidl stt na drze ke startu pipravenou stoede sttrojku. Dosedl jsem kousek za n a odroloval se svm velkm ptkem k dlnn "Kdo je na startu?" zeptal jsem se jednoho mechanika, kter m pivtal a pomhal mi s vykldnm. "Kapitn Olejnik, pane poruku," odpovdl. "N prvn start." V tomt okamiku se zaalo kouit ze spalovac komory na drze st stotiaedestky a hned nato tup vbuch oznamoval potek prce spalovac komory. Bl kou vystdal ostr plamen, raketov motor peazen z prvnho stupn na druh se ozval hlasitji, pak se nad letitm rozlehl ev tetho stupn a ji jsme vidli Me 163 v pohybu. Pestoe jsme stejn divadlo pozorovali den za dnem ji skoro rok, viseli jsme oima na jedouc stotiaedestce, jako bychom to vidli poprv. Nikdo to nevyslovil nahlas, ale kad doufal, e to ve dobe dopadne. Olejnikv stroj dobe pejel drhu, odhodil podvozek a Me stoupalo pke vzhru. Jde to dobe, pomyslel jsem si a u jsem chtl opt vnovat pozornost Me 110, kdy Me 163 uprosted stoupn, asi ve 3000 metrech, zaalo vyfukovat nepravideln tmav mrky. Olejnik jet kousek stoupal, peel do vodorovnho letu a zejm se pokouel znovu nahodit stvkujc motor. Me na okamik zmizel, pak se vak z letadla vyvalil edoern dm. "Vysko," pomyslel jsem si nebo snad volal. Zahldl jsem bl proud paliva rychle vypoutn z trupu a kryt kabiny pomalu padajc k zemi. Tak pece Olejnik odhodil kryt kabiny a brzy se objev na padku... Ale nic podobnho se nestalo. Stroj klesal n a n, peel k obletu letit a naltval na pistn jako by se nic nestalo. A opt neekan zmna. Najednou padal rychleji a rychleji vyrovnal a udlal nkolik zvltnch obrat. Zdlo se, e vztlakov klapky se vysunuly jen sten, nebo vbec ne. Pravdpodobn se nevysunula ani 1 Na velkou vzdlenost jsem to ale pesn nevidl. Pak u bylo letadlo elem k nm Nesedlo vak hladce na trvu, ale narazilo na zem a pak se odrazilo vyltlo do vzduchu, sklonilo lev kdlo a bleskurychle se natoilo nap pistvac drhou. Z kabiny vyltlo tlo a v tme okamiku vylehl v doprovodu blho koue jasn plamen. 76 K jzd na msto nehody jsme nemli dn vz, ale hasii, upozornni nepravidelnm letem, tam byli se sanitnm vozem tm okamit. Zatmco zalvali trosky mnostvm vody, vidl jsem, jak sanici b s nostky, nakldaj Olejnika a nesou ho zptky k vozu. Nemm ta slova rd, ale vyslovil jsem je nahlas a zeteln sm k sob: "Do prdele." Olejnik byl star vojk, nositel rytskho ke s nkolika tucty sestel, a tak kamard. Bojoval od prvnch dn vlky, ve ve zdrav peil a nyn ho to postihlo tak. Ml jsem zlost, jako bych se kousl do jazyka, nebo si ho splil horkou polvkou. Pirozen vm, e my letci jsme tu proto, aby ns jednoho po druhm poloili na zda, ale vadilo mi, e se to opakovalo stle stejnm zpsobem. Nesmysln a hloup. Byli jsme jako svtlem oslnn mry. Nejdve Pitz, te zase Olejnik, ped nm Joschi, Wrndl a Walter, o vlas mlem Spte, sam sprvn chlapi. Do prdele... Jedin tato vulgrn, nepkn a pece asto pouvan slova sem pat. Sedli jsme vichni na velitelstv, neklidn kouili a hldali telefon. Vichni jsme mli strach z nemocnin zprvy. Konen telefon zazvonil a nkdo vzal sluchtko. My ostatn naslouchali skpajcmu hlasu z veden, ani bychom nemu rozumli. Pak nkdo sluchtko opt poloil a krtce ekl: "M, blbec, zlomen obratel, ale nen to ivotu nebezpen." Ano, takov to u ns bylo. Kdy si nkdo jen zlomil obratel, ml tst... Odltl jsem zpt do Zwschenahn, ohlsl se u Thalera a podal mu hlen. Pozdji jsem se seel v jdeln s Fritzem a Herbertem. "Jen jeden obratel," projevil svj nzor Fritz, "vdy jich m pece tyiadvacet." "Blbej pse," ekl Herbert, ale rozuml Fritzovi stejn dobe jako j. Fritz byl jako na tvrdo uvaen vejce. Ale copak my jsme takov nebyli? Nebyl n strach, n soucit a vbec vechny pocity v tomto smru jen zbytkem na dvj peliv vchovy? Nejde snad smrt a nebezpe vedle ns jako dvrn ptel, se ktermi si tykme a kte ns tu a tam nakopnou do zadnice? Z nejspodnj police jsem pinesl lhev dobr koalky, za n u zela jen przdnota. Nadeel as vyprzdnit Valentiniho demin a obsah odnst v lhvch do jdelny. Mimoto u byl as shromdit pro Valentiniho slben sacharin, ale by kad dostval z domova tm kad den balek, stle to jet nejsou ti nebo tyi kilogramy. Kadmu jsem nalil skleniku. "Na Olejnikv natluen k." Franzl Medicus a Hans Bott se posadili k nm. Hans kvli koalce, Franzl kvli zbav, protoe pro nj koalka nic neznamenala. Byl jednm z nejzarytjch plachta v Nmecku a urit je takov jet dnes. Pro nho se svt skldl jen z bezmotorovho ltn a jeho rodiny. Hans Bott byl jednm z naich nejodvnjch pilot stoedesttrojky a patil k puntikm, kte chod s uplrou a chtj vecko vdt naprosto pesn. Myslm, e byl prvn, kdo udlal na stoedesttrojce obrcen pemet, pinejmenm v Bad Zwischenahn, te byl bucf neastn za milovan, nebo nevsta byla pli daleko, proto mu chutnala koalka. Eisenma Miihlstroh a Glogner hrli v dalm rohu skat. Miihlstroh urit podvdl druz dlali rmus. Nelte a Oeltjen, dva zdatn rotmisti, hrli achy, ostatn etli nebo psali dopisy. Kdy byly ustaveny letky ve Venlo a Wittmundhafenu, bylo u ns przdno Hans Bott ml ji tak zabaleno a urit pemlel, jak by se co nejdve dostal do Berlna. "Me ztra lett se mnou, Hansi. Mm jet jedno voln msto v Me : Zeptej se starho," ekl Herbert. "Co zase chce v Berln," bruel Fritz, jako by proti tomu nco ml. "Musm k veliteli sthacho letectva." "ekni mu, aby nm zase poslal Spteho." "Na zdrav naeho "Vlka" v Rusku." "Vechno je svinstvo." Tak ltaly poznmky sem a tam, ani by nm to zvedlo nladu. Byli jsme unaveni a Olejnik leel v nemocnici. Medicus koalku nepil a jako prvn nm popl dobrou noc. Brzy potom jsem Herberta a Fritze odvezl na motorce do jejich byt v msteku. Motorka byla obyejn DKW 125, a kdy si na ni sedli ti dospl mui, vypadala jako peplnn nkupn taka. Ale uvezla ns. Fritz seskoil u svho bytu a s Herbertem jsme si u jeho dve jet chvli povdali. "Herberte, ztra se ale opravdu zeptej generla, nemohl-li by poslat Spteho zpt. Mus pece uznat, e ho nutn potebujeme, kdy Pitz a Olejnik jsou na tdny, kdy ne na msce, v posteli a budou pravdpodobn i pozdji jet dlouho pobhat v sde." "Uvidm, snad se mi s tm poda vyrukovat. Jen aby ml star as a nebylo u nj pli mnoho cizch lid." "Kdy startuje?" "Krtce po osm. Musm se hlsit v jedenct." "Tak se jet rno uvidme. Spi dobe." "Dobrou noc." Zavezl jsem motorku do kurnku vedle domu Dyckerhoff a tie stoupal do svho pokoje. V est rno budk nemilosrdn ukonil krtkou noc. Mrknul jsem do otevenho okna a vidl, e se ovocn stromy v zahrad a sousedn domy 78 schovaly do mln polvky rann mlhy. To nebyl v Zwischenahn, s jeho velkm jezerem a sten bainatm okolm, dn div, ale pro ns to bylo dost nepjemn, nebo jsme mli vce asu na podtlakovou kabinu a teoretick kolen. Byla to typick pzemn mlha a slunce bude mt s jejm rozpoutnm v nsledujcch hodinch dost prce. Kdy jsem doel na letit, stl rozzloben Herbert v kanceli leteckho dozoru; pro mlhu mu zakzali let. "M pece mete pustit," huel do vedoucho leteckho dozoru. Ve dvou stech metrech je u urit jasno a ne doletm do Berlna, nebude po mlze ji ani pamtky." "Nebo tak ne, a co potom?" zeptal se vedouc. "Pak je kolem Berlna dost nouzovch leti. V Rusku se ns tak nikdo neptal, je-li stl poas, kdy Rusov naltvali." Vedouc pokril rameny. "Pesto vs nesmm pustit, pane Langere, to pece vte stejn dobe jako j." Pokusil jsem se zashnout: "Je jet pli brzy. Za hodinu to bude lep, ke starmu se dostane vas." Ale Herbert se zviklat nedal. "Poj, zajdeme jet jednou k rosnikm a podvme se na mapy." Mapy vypadaly opravdu nevldn. Mlha se thla a do okol Hannoveru a pes polovinu Lneburskch vesovi, zatmco okol Braunschweigu a Magdeburku se zdlo bt pomrn voln, ale Berln i s okolm byl dosud v hust omce. Vldn rada od povtrnostn sluby s nmi jet jednou probral vechny monosti. Ml tak zjem najt Herbertovi trasu, nebo ztra ml narozeniny a chtl, stejn jako finannk z velitelstv letit, lett s Me 108 do Berlna. Kufk ml postaven vedle psacho stolu. Povtrnostn mapa vak dnou monost nenaznaovala. Nakonec vldn rada navrhl, e kadou plhodinu zavol do Berlna a okamit, jakmile bude mon odstartovat, uvdom Herberta. Vyli jsme opt ven. Na letiti leela tak hust mlha, jako by bylo pikryt obrovskou swarzwaldskou peinou. Nebyl vidt ani vtrn pytel na deset metr vysok tyi. "Tohle poas je k zblznn," neustle opakoval Herbert. "Jestlie se do hodiny nezlep, poletm do Berlna naslepo." "Nepovdej nesmysly, Herberte. Vyvd, jako by generl neml nic jinho na prci ne ekat na tebe. Co nen mon, je prost nemon. Poli mu dlnopis, e pijde ztra." O tom nechtl Herbert ani slyet. "Kdybych ml bet pky, musm tam bt," ekl a doprovodil m k podtlakov komoe, kde mi zanala sluba. "Hodn tst." "Tob tak." Kdy jsem asi po hodin vyel z podtlakov komory a s kamardy jsme se konen dostali z haly ven, zlepila se viditelnost na necel kilometr. Za slabm zvojem mlhy jsme ctili slu slunench paprsk. Na povtrnostn slub jsem se dozvdl, e Herbert s vldnm radou a finannm dstojnkem odstartovali ped deseti minutami. "A co poas?" "Mnoho se nezlepilo. Zrazovali jsme ho, ale on ji nechtl ekat. Podvejte se. Hannover a vesovit jsou jet zamlen, tak na jihu je plno mlhy. Mus ji prolett. Nad Berlnem u je to lep." Jet jednou jsem si pesn prohldl mapu. Berln m viditelnost do 800 metr, ne tam Herbert dolet, mus udrovat vku 1000 metr, mon i vc, ale na mst zn snad kad kmen. Tak pece jen prosadil sv, pomyslel jsem si a pomalu jsem krel po letiti zpt k dlnm, snad abych pezkouel motor. Nae arodjnick kuchyn byla pln blho dmu. Skoro kad den te dochzely od Karla Voye dva nebo ti stroje, kter se svmi vrnmi zaltaval. My je jet jednou pezkoueli a pak jsme je pedali jedn ze t bojovch letek. Venlo mlo teprve tyi stroje, Mittmundhafen est. Prozatm jet oficiln neustaven zwischenahnsk letka nemla stroje dosud pidlen, ale ltala s tmi, kter tu prv byly. Jeden z nich byl zrovna pipevnn na zkuebn stolici, pipraven ke kontrole. Sedl jsem si do nho. Otto Oertzen se postavil vedle ` mne na ebk. Stisknut tlatka, pku tahu trochu dopedu... Pak zaal koncert. Sputn motoru ve zkuebn byla velkolep vc. Hovli jsme si na tyech nebo pti tiscch spoutanch kon a bylo to, jako bychom s tmito komi najeli doprosted tisce mezi zuby si pskajcch bl. Byl to pekeln koncert, jen se ned s nim srovnat. Prskn a van, tyto prazvuky techniky, nelze srovnvat s nim jinm na svt. Pipadalo mi, e se vzduch bzliv schoval ve stranm tlaku spalovac komory. Tlust zdi haly jakoby se otsaly a tk betonov bloky, na kterch se chvla ocelov lana, stnaly. Vdy, kdy jsem malou pkou ovldal tento obrovsk ohniv orkn jako kdysi Thor hromy a blesky, m pemohl nepopsateln pocit. Bezprostedn kolem mne a tsn za mmi zdy protkala krev tohoto pekelnho ohn - ltky T a C - tlaen tenkmi trubkami k belsk 81 svatb, kdy se v ocelov spalovac komoe enil chaos se zkonem. Zkon vzorc svzal sly nsil aby pracovalo do padu. Pstroje, strci tto sly, na nich fosfor selnk svtlkuje v polotm haly, ukazuj lehce se chvjcmi ruikami sla, jako by se radovaly ze sv stlosti, jako by vdly, e mimo n je vechno pechodn. Jenom je budeme stle znovu potebovat, a do konce, do poslednho dne vnosti... Po necelch tyech minutch motor s nemotornm teskem skonil svj bh. Otto Oertz zil, co dlal vdy, kdy motor pracoval obzvl dobe. ;,Chce ho zaltat?" zeptal se m. Pr jestli chci. Protoe byl Herbert pry, musel jsem let ohlsit Thalerovi, co probhlo hladce. O hodinu pozdji jsem sedl na startu ve znovu natankovanm stroji. Byla to jedna z prvnch stotiaedestek, kter byla vyzbrojena msto obvyklch dvoucentimetrovch kann tcentimetrovmi. Uprosted Zwischenahnskho jezera byl zakotven ter a dostal jsem rozkaz, abych pi letu vyzkouel i kanny, protoe stroj byl uren pro bojovou letku ve Venlo. Bez obt, stejn jako v hale, zaal motor prskat, kola peskoila zarku a vzltli jsme. Mlha u skoro pln zmizela a leela nyn jen v malch crech tu a tam nad zem. Po pekonn kritickch dvou tisc metr jsem vychutnval rychl stoupn do nekonen mode oblohy. Nechal jsem ptka stoupat, a kdy u nechtl, peel jsem do horizontlnho letu, odvn provedl nkolik vkrut, potlail, pak pithl a k pdu a rychlost pes 900 kilometr za hodinu jsem krouil daleko za letitm nad msteky a jezery. Nakonec jsem se vrhl na ter. Brzy, abych ml as na zkouku, jsem vystelil prvn rny. Dv dvky byly dobr a sedly tsn vlevo od tere. Pi dal dvce lev kann selhal. Kvli tto nepesnosti jsem zapomnl vas vyrovnat a pak jsem ml pln ruce prce, abych jet vas nad hladinou pithl, s velmi malou rychlost nabral vku a dostal se nad letit. Na opravdu sprvn rozpoet pistn ji rychlost nestaila, ale letit bylo natst przdn, take jsem mohl naltnout s bonm vtrem a klidn dokonit pistn. Pravdpodobn pijd opt bouka. Kdy pijdli mechanici s vozem k mstu pistn, ji z dlky jsem vidl na voze sedt Fritze Kelba a rotmistra Nelteho, ale ti dva neposkakovali jako jindy a dn z nich nevykikoval poznmky, akoliv toto pistn k tomu dvalo dost dvod. Prvn ke mn piel Fritz. Byl vn, skoro zlostn, se zastenm zrakem. "Dobe se dr, Mano," ekl a j opt myslel na ikm pistn. "To m hlavu stt nebude." Ale Fritz se na m podivn podval, jako by se dval mimo nebo skrz mne. Nakonec pomalu ekl: "Herbert je mrtv." Chtl jsem ho podat, aby nedlal hloup vtipy, ale on u byl u stoedesttrojky, vytrhl ze sedadla padk, zavel kryt kabiny a pivolal pod kdlo zvedac vozk. Byl jsen ochromen. "Fritzi, poj sem." "Hm. Pistn v mlze, severn od Hannoveru, vypad to jako pistn na bicho, vichni ti mrtv - zlomen vaz a nohy. Vc toho tak nevm, ale to sta Nechali jsme mechaniky odjet a li k halm pky. Nejdve jsme nepronesli ani slovo. Pak m Fritz vyprvl o telefonickm hovoru s njakm sluebnm stanovitm u Hannoveru. Sedlci nali Me 108 mezi nkolika ovocnmi stromi skoro nepokozen a ti ti v nm dosud sedli bez viditelnho zrann, ale byli mrtv. * Herbert byl mrtv a generl sthacho letectva me ekat, jak dlouho bude chtt protoe Herbert ho u nenavtv. Kik nepomhal, nepomhaly ani slzy, kter se ustavin tlaily do o. Jedn se podailo stct po tvi. V horkm slunci ale rychle uschla. Zatracen, Herberte, pro jsi neshoel? Nebo pro letadlo nevybuchlo? To bychom dokzali pochopit. Ale vdy je to jedno. Mrtv je mrtv a v ponorce nebo v tramvaji... Helga. Nikdo krom mne j tu zprvu nesm donst. Jzdenka do Slezska propadla love, Herberte, jak jsi mohl tak blb ltat v mlze. A ti ostatn, vldn rada a fnann dstojnk? Mrtv, tak mrtv. Narozeniny - mrt, ve v jeden den li jsme stedem vzletov drhy. Nkdo na ns z dlky kiel a mval vlajkou Na startu stla pipraven stotiaedestka. "Strasnicky - pt start," ekl Fritz a odbhli jsme asi padest metr z drhy Strasnicky, jeden z nach nejmladch rotmistr, peprskal se svm letadlem kolem ns, zvedl se, sotva sto metr za nmi odhodil podvozek a stoupal. "Tady nco nehraje," ekl Fritz a vzal mi ta slova z st. Strasnickho motor ml neist zvuk. Nechtli jsme tomu vit, ale nae ui, bohuel znaly motory jako drigent housle ve svm orchestru. Pak se ve sebhlo velice rychle Jet pi stoupn se za letadlem objevil bl kou, pak bl oblky, ern oblky a rud plamen. Asi ve 3 000 metrech pelo do vodorovnho letuopt krtce stoupalo a uvidli jsme odlett kryt kabiny. Stroj se pevrtil na zda, peel do letu stemhlav a v te vtein vypadlo Strasnickho tlo z oteven kabiny. Hned se mu otevel padk. "Dvej pozor, Fritzi!" vykikl jsem protoe hoc messerschmitt mil pmo na ns. Ubhnuve nkolik metr nepestvajce pozorovat padajc stroj, vrhli jsme se k zemi. Hoc vrak se jet naposledy vzepjal, peskoil ns a peel do prudk prav zatky za 82 nkolik vtein dopadl za hranic letit do borovho porostu a se zbleskem z nj vyrazil bl hib. "To nm jet chyblo ke tst." Fritz vstal a nasadil si spadlou epici. "Podvej se, Nicky se jde pravdpodobn koupat." Strasnicky se na padku snel n a n smrem k jezeru. Vidli jsme ho, jak zmizel s kltcma se nohama za stromy na behu, ale nikdo netuil, zda pistl na protjm behu nebo ne. Kdy jsme dobhli na beh, prv ho nakldali na lun a zaali pitahovat padk, dosud rozprosten na hladin. Za tvrt hodiny byl zdrav Nicky i s padkem ji na pevn zemi. Byl klidn. "Pt pjdu na let rovnou v plavkch," ekl, kdy jsme mu blahopli ke astnmu vyvznut. Ji v 500 metrech se mu rozsvtilo erven varovn svtlo, ohlaujc por, od tisce metr byla kabina pln blho dmu a slznho plynu, nakonec se objevil dusiv dm. "Chtl jsem jet pistt, ale nemohl jsem dchat a bylo mi horko jako v pekle." Zatmco Nicky s okruhem nejblich kamard zmizel na zk lesn cest, vedouc od lodnice k letiti, vrtily se nae vzpomnky k Herbertu Langerovi. Pro nemohl mit tak takov kousek tst jako ml Nicky v nkolika poslednch minutch? Jeho ivot skuten visel na kousku hedvb. Motor mohl prv tak dob ve vzduchu vybuchnout, padk shoet, nebo seskok nemusel vyjt. Je tu snad njak zkon; e m situace vypad he, o to bezpenji si s n poradme? A ty smn nhody, jako byl Joshiho dotek strn ve a Wrndlova nepozornost (u Herberta to tak pravdpodobn byla jen malikost), ty ni ivoty. Zashne snad kosa mue tehdy, kdy se ct nejsilnj? Toni Thaler piel za mnou do lonice a potsl mi rukou. Chvli jsme li mlky vedle sebe, pak ekl: "Muste si vzt na starost Herbertv poheb. Rsle pojede s vmi do Berlna, aby tam pohbil oba Berlany. Vlak vm jede ztra v pt hodin rno." Spolen jsme doli na velitelstv, kde jsme domluvili zbytek, a j si vydal volno, abych se mohl pipravit. Veer okolo est jsem byl v Oldenburku. Helgu jsem zastihl jet v kanceli. Prv se chystala k odchodu. "Ach, to jsi ty, Mano. Zrovna jsem k vm chtla zavolat, zda je Herbert u zptky. Mm dva lstky do divadla, na "klady a lska". Wurma hraje Schmitthammer." Stla ped malm zrctkem a esala si hust hnd vlasy, peliv uloila heben a rukama si upravila tu a tam njakou vlnu. Pozoroval jsem kad pohyb tlch rukou, krsn profil s jemnm rovnm nosem a neekl ani slovo. "V co, Mano, jestli se Herbert nevrt, pjde se mnou. A zavolme Hild, aby mu ekla, e ns pak me odvzt." Vzala do ruky rtnku a nkolika spornmi tahy si pejela rty. Skoro jsem se dusil, kdy jsem kal: "Herbert ns nebude moci odvzt, Helgo." Nyn si otela ret o ret, ukpla trochu kolnsk vody na koneky drobnch prst a petela si jimi obo. "Pro? M snad v Berln nco dleitjho?" Kalal jsem, abych ze sebe vbec vypravil slovo. Boe, jak to bylo pern ci pravdu tomuto mladmu astnmu stvoen. Neexistuje njak le? Nemohli bychom jt nejdve do divadla, abych zskal trochu asu? Abych dlouhmu smutku ukradl jet kousek tst a nadje. Byl jsem v tu chvli neobratn neikovn a hloup. Bezbrann jako zbabl kolk po vprasku. "Herbert ml smlu, Helgo. Musel nouzov pistt blzko Hannoveru - kvli mlze, dnes rno..." Zatracen, to je blb vst, ale pece nemohu jednodue ci co se stalo. "To je mu podobn. Urit zase zakufroval." "Ano, tak piblin, ale..." "Zrovna mi vyprvl, kolikrt ji pistval na bicho. Doufm, e neml pote se strojem." Helga vbec nic netuila. Vbec nepomyslela, co by se mohlo stt. Jak asto jsme se bavili o nouzovch pistnch a o milch nebo napnavch phodchkter jsou s nimi vtinou spojeny. A o obyvatelch, pro kter to vdycky byla senzace a kte vdy pilotovi po nouzovm pistn nabdli pohostinstv a splnili mu kad pn, protoe to pece byl "hrdina". Znan jsme pitom nouzov, pistn zlehovali, take ani Helga nevidla nic mmodnho v tom, e jej Herbert zakufroval a mus penocovat u njakho sedlka. "Ale aspo mohl zavolat," ekla smutn a uloila si nkolik malikost do kabelky. Nyn jsem j to ji musel ci, protoe jsem s n nemohl jen tak na ulici a doprovodit ji dom, povdat si s n a ertovat, jako by se nic nestalo. "Herbert t nemohl zavolat, Helgo, ml pi pistn nehodu... byl tce zrann.. ach, Helgo, ne... n Herbert je mrtv." Slovo mrtv bylo tak prost, tak obehran v ptm vlenm roce, a pece tak straliv ve sv neodvolatelnosti, e jsem nevdl, co k tomu dodat. Helga se na mne nejdve podvala velkma, nevcma oima, z krsnho oblieje j zmizela vechna krev, pak si jako ve snu pejela oi rukou a odvrtila se ode mne. Tpajc rukou se zachytila jednoduchho kancelskho stolu. Sedla si zdy ke mn a dvala se ven velkm oknem na edou ze sousednho domu vypnajcho se vzhru za malm dvorkem. Tak zstala cel minuty nm sedt s keovit sevenma rukama v klm a v bolestnch vzpomnkch tie pulsujcmi spnky. Pak se docela tie zeptala "Trpl hodn?" "Ne, Helgo, vichni ti byli okamit mrtv." 84 "Uhoeli?" "Ne, zlmali si vaz. Urit to ani nezpozorovali..." "To je dobe. Odveze ho dom?" " "Ano. Pomalu se zvedla, obrtila se ke mn a poloila mi hlavu na rameno. "Tak rda bych s tebou jela, Mano, ale nemohu. Tam mi ji Herbert nepat a tady si ho mohu nechat jen pro sebe." Mlky jsme prochzeli adami dom a j se divil, e Helga nenavrhla obvyklou cestu. Proli jsme nkolika pedmstskmi ulicemi a vyli z msta, kde se za nkolika zahradami rozprostrala pole s vysokmi zelenmi klasy. Helga m podala, abych pokal, a zaala trhat na okraji pole chrpy. Pikldala kvt za kvtem s pelivost zahradnice, asto se zastavovala a rozhlela, kde jsou chrpy nejkrsnj, opatrmm vstupovala do pole a dvala pi tom pozor na klasy. Chvlemi jsem ji sotva vidl. Po dlouh dob se vrtila s obrovskou kytic chrp. Nesla je jako dt na rukou a k domovnm dvem, cestou tu a tam nkter kvt trc z kytice urovnala a vyprvla mi, jak Herbert tyto kvty miloval a pl si, aby si nesla takovou kytici k olti. Ped domovnmi dvemi mi kytici podala a teprve te j nezadriteln vytryskly slzy na krsnou tv. Vidl jsem, jak se j otevraj sta k poslednmu slovu, ale bolest j selhal hlas. Ji se na mne nepodvala, otevela dvee a rychle zmizela v tmav chodb. I j ml staen hrdlo, kdy jsem se pomalu vracel na dvr, kam jsem postavil motorku. Pomalu, abych nepokodil kvtiny, jsem jel nazpt do Zwischenahn. Ve vlaku do Berlna jsme sedli mlky. Franz Rsle a j. Jindy tak sml nadporuk nenalezl odvahu k obvyklm ertm. Nkolik krtkch poznmek nevedlo k rozhovoru. Nae mylenky zstaly skryty v tocch se kolech. Berlnsk program byl uren ji dvno. Franz navtv rodinu finannho d stojnka, j rodinu meteorologa. Veer pak budu pokraovat v cest do Slezska s Herbertovou rakv. Ml jsem s sebou nkolik meteorologovch vc, mezi nimi snubn prsten kter urit ve spchu zapomnl na umyvadle. Velmi star dma se snhoblmi vlasy mi po zazvonn otevela tk dubov dvee bytu v Charlottenburku. zk, nesetnmi vrskami poset obliej, byl skoro lut a jej povadl oi se pi pohledu na m naplnily slzami. "Jsem jeho matka," ekla tie a opatrn m vedla potemnlou chodbou do pokoje, kde m pozdravila jet mlad, npadn krsn ena a dv mal dvtka ve vku t a pti rok. A u si v takovch situacch myslme, co chceme, pesto ns vdy zachvt ochromujc pocit bezmocnosti. Uprosted pokoje jsem uvidl stl, bohat ozdo ben kvtinami, prosten ke slavnostn kv. Jednotliv, dosud nepouit p bory, byly rozloeny kolem dortu ozdobenho slic 30, kter byl kolem dokola lemovn vncem napl vysvcench svek. Toto jsem spatil dve, neli mi mlad ena podala ruku a j zstal stt v bezmocnm vysloven soustrasti. Ob dvtka m zvdav pozorovala, bez nejmenho studu mi podala ruky a ta tlet ekla: "N tatnek ji nikdy neme pijt, on je toti v nebi." Tak prost byla tato vta ped obrovskou bolest tchto lid, e se mi sevelo hrdlo, donutil jsem se sehnout k dtti a zvednout je na ruku. Pitisklo se ke~ mn, pitulilo svtlou hlaviku na mou tv a eklo: "A te mus zaplit svky, aby tatnek vidl, jak slavme jeho narozeniny, Bezmocn jsem se podval na mladou matku, jej bolest byla pli velk ne aby se ubrnila slzm. Jej ruce se thlmi prsty jakoby shly do przdna a na jejch rtech se objevil nznak smvu, kdy ekla: "Ve je jako vera, kdy jsme ekali mho mue k oslav jeho narozenin." "Te ale zaplme svky," znovu opakoval jemn hlsek a j vzal do ruky krabiku zpalek, krtl sirkou a piblil se s n k ad ernch knot. Kdy 86 zpalka dohoela, vzal jsem posledn hoc svku a zaplil vechny, a se rozhoel vnec pod malmi lutmi plamnky. Ped obzvl vyzdobenm talem stl mal obrzek mrtvho. Mlad ena jej vzala do ruky, podvala se na nj a zeptala se: "Odehrlo se to rychle?" "Ano," odpovdl jsem, "tak rychle, e urit nikdo z nich nic nepozoroval." "Tak mu alespo zstala radost z nvratu dom," odpovdla mlad pan neptomnm hlasem. Jej pohled nkolik sekund nejist bloudl pokojem, pak mi nabdla keslo. "Posate se pece, prosm." Sama pomohla obma dvtkm do kesla vedle mne a pivzala jim pestr bryndky, zatmco star dma vzala tesoucma se rukama kvovou konvici a nalvala lky. "Maminko, smme te jst dort?" zeptala se ptilet. Mlad ena m podala n. "Udlejte to, prosm, za mne:" Tak jsem j - cizinec v rodin - krjel dort. Obma malm jsem poloil po kousku na talek, zatmco matka i ena se spokojily s doukem kvy. Trvaly ale na tom, abych j si kousek dortu vzal. Kdy po kv odvedly ob dvtka do vedlejho pokoje, mlad vdova m podala, abych j vyprvl ve o poslednch manelovch hodinch, protoe kolega, kter ji navtvil ji vera veer, dn podrobnosti nevdl. Vyprvl jsem, co jsem mohl, ovem o pochybnm poas ped startem jsem se nezmnil a opt jsem si pi tto smutn pleitosti uvdomil, jak velmi pozstal t, kdy se dozvd, e smrt nen nikdo vinen a e se mohou bez vitek podrobit osudu. Teprve pi odchodu jsem pedal en mal balek, kter jsem pinesl, a v hedvbnm paprku zabalen snubn prsten jejho mue. Znovu j do o vstoupily slzy, u se jim nebrnila. J se chystal k odchodu, stejn bezmocn, jako kdy jsem piel. * Sedlci pijmaj smrt klidnji ne obyvatel mst. Je to snad mrn hnv, co se objevuje v jejich drsnch rysech, kdy oplakvaj mrtvho. Bolest jako by nepronikala poasm zhrublou k. Urit tak proto, e jsou ble smrti, e se s n potkvaj bezprostednji... Na ndra ekal Herbertv otec. Nebylo pochyb, e je to on, tak zeteln se rsoval synv obraz v jeho vn tvi. "Herbert o vs mnoho psal," ekl. "Znme vs velice dobe." Spolen jsme li k poslednmu vagnu, skrvajcmu Herbertovu rakev. Mal statn mu si nedal upt prvo piloit ruce k dlu pi nakldn rakve na kvtm ozdoben vz. Pak jsme si sedli na kozlk a vyjeli. Pednosta stanice piloil ruku k erven epici, jak pravdpodobn dlal vdy, kdy Herbert pijel nadovolenou. Star ena se sklonnou hlavou se pokiovala. Po nkolikaminutov jzd po obyejn silnici jsme zahnuli na u cestu s hlubokmi kolejemi a hrubmi kameny. Vz zaal poskakovat, akoliv Her bertv otec jel pomalu a opatrn. Pipadalo mi, jako bych Herberta slyel, jak se zlob, jako se rozzlobil vdy kdy nebylo nco v podku. A za mmi sevenmi rty se skrval smv. "Tady zan n statek, nae zem," ekl star rolnk po dlouh, mlenliv jzd. Ale budovy nebylo jet iroko daleko vidt. "To ve by mu bvalo jednou patilo." Mlel jsem. Co bych ml ci? Pozdji jsme projdl kolem kousku lesa. Star sedlk ukzal na vysok jako mu siln jedle. Z tch jsem mu chtl postavit dm, vilu, jak maj lidi ve mst. Ale on se nechtl vrtit dom." Vzpomnal jsem na Helgu. Ve, co Herbertv otec kal, kal bez hnvu, jako by chtl jen zdraznit skutenost, pak nhle po dlouhm mlen, po neohranienm psoben mylenek ekl: "Byl hned mrtv?" "Ano," odpovdl jsem, "okamit." "Jak?" "Zlomen krn obratle." "Vaz. Ano, to je lovk okamit mrtv. Ani si toho nevimne." "Herbert urit nic nectil," ekl jsem zbyten, jen abych ho uklidnil. Statk Langer potsl edivou hlavou. "Urit ne, " opakoval sm sob, "ale my to budeme pociovat kadou hodinu, kad den - jet dlouho, velmi dlouho." Opt jsme jeli beze slova. Cesta byla ji lep a brzy se zmnila v hladkou stopu v trv. Docela lehce stoupala, a jsme dojeli na malou vyveninu a uvidli nkolik set metr ped nmi ndhern statek. ekaly ns Herbertova matka a sestra. S pomoc dvou eledn jsme vyloili rakev a odnesli ji do pipraven mstnosti. Pan Langerov nehlasn plakala, kdy pokldala kvtiny kolem rakve. Her bertova sestra skrvala svj al v prci - vdy do pohbu, kter ml bt nsledujc den, zbvalo udlat mnoho. K veeru jsem se s Herbertovou sestrou vydal na prochzku do pol, obklo 88 pujcch statek, kter byl jist iroko daleko nejvt. ist a peliv obdlvanmi polnostmi a dobe poloenmi pastvinami dokazoval dobr hospodaen, kter dil Herbertv otec. Nejen proto, e m s Herbertem spojovalo zvltn ptelstv, ale tak proto, e jsem chtl Helze co mon nejvce vyprvt, jsem byl spokojen, e te uslym o Herbertovi adu vc, o nich j urit neekl ani slovo. Herbertova sestra, o odstn svtlej ne on, mla stejn iv zpsob vyprvn jako jej bratr. Jeho cesta selskho synka k maturit a dstojnick karie letce nebyla jednoduch. "Vdla jsem, e tuto vlku nepeije." Touto vtou uzavelo mlad dve vyprvn. Cel jej smutek nad ztracenm bratrem byl obsaen v tto jedin vt. Pak se podvala na hodinky. "Musme se vrtit, abych se stihla postarat o kr= vY." Statek nebral dn ohledy na smutek cel rodiny. Jakmile jsme se vrtili z prochzky, vbhla tak, jak byla, do stje a j vstoupil do domu a vlastn bezdvodn odeel jet jednou do mstnosti, kde stla pod zplavou kvtin Herbertova rakev. Kdy jsem tie otevel dvee, ulekl jsem se. Vnce a kytice, pedtm poloen na rakvi a open o ni, leely stranou na podlaze a Herbertv otec; kter mj pchod nezpozoroval, se snail tpacmi kletmi odstranit hebky z rakve a otevt ji. "Proboha, pane Langere, co to dlte?" Star mu se otoil jako pistien chlapec a skoro nenvistn se na mne podval. "Chtl jsem ho jet jednou vidt, svho syna Herberta," ekl skoro slavnostn. Obrtil se opt k rakvi, aby vythl posledn hebk. Tu jsem mu s mkkm nsilm vzal klet z roztesench rukou a poprosil ho, aby nechal Herberta v klidu. Kdy rakev dol do Berlna, sm jsem ji Herbertovu mrtvolu nevidl, a proto jsem ani nevdl, v jakm stavu mrtv je. Je mon, e byl pece jen rozbit nebo zrann tak, e bylo lep uetit pbuzn pohledu na nho. BYlo ale zapoteb vekerho pesvdovacho umn, aby se Herbertv otec vzdal svho myslu. Teprve kdy jsem zatloukl tyi nebo pt hebk, kter prv vythl ze deva, pan Langer se vzdal a zaal obyejnmi slovy hovoit o Herbertovi, chvlil jeho dobr smysl pro hospodstv a zlibu v konch, jim se vnoval kadou dovolenou s mimodnou p. Zdlo se, e se mu po tomto vyprvn tak ulevilo, e se dokonce tu a tam usml a spokojen se zvedl, kdy ns matka volala k jdlu. li jsme brzy spt a byla prv plnoc, kdy jsem se nhle vzbudil, jako ns nkdy vzbud ciz postel a jin vzduch. Chvilku jsem v tichu naslouchal, vidl jsem v otevenm okn svtit nkolik hvzd a nhle jsem zaslechl zvuk njakho pohybu. Nejdve jsem si mysll, e to jsou krvy ve chlv. Opt jsem se zaposlouchal do neobvyklho hluku a pojednou jsem byl naprosto bdl. Jedinm skokem jsem vyskoil z postele, rychle si oblkl upan a trepky a bel, neustle do neho nareje a kloptaje krtkou chodbou a po schodech dol, kde leel Herbert. Nemlil jsem se. Herbertv otec se znovu snail otevt Herbertovu rakev, ale tentokrt ji byl tak daleko, e jsem pibhl skoro pozd. Jakmile m spatil, v jeho oblieji se objevil vraz viny a takov smutek,e jsem jej poctil a v srdci. "Dovolte mi, abych se na nho jen jednou podval," adonil a ruka s kletmi mu klesla. U, u bych mu bval vyhovl; pak jsem si ale vzpomnl na jeho kamardy po nehod a odmtav zavrtl hlavou. Kladivo a klet jsem odnesl s sebou. "Pokejte okamik, pane Langere, hned se vrtm," ekl jsem, odeel do svho pokoje, vzal odtud cigarety a doutnky, lhev koaku a z vedlej mstnosti dv sklenky. "Tak, pane Langere, te si spolen zakoume a vypijeme si sklenku, jak to vdycky dlal Herbert, a j vm budu vyprvt o dob, kterou jsme spolen proili." Tak jsme zstali spolu a j mu vyprvl o radostech i vcech vnch, kter se odehrly ve Zwischenahn, o Herbertovch kolech a jeho letech, o potykch a ertech - a noc zeedla a statek oil. Zaal den, kdy jsem doprovodil ke hrobu svho nejlepho vlenho kamarda. 90 Kdy jsem se za ti dny vrtil spolen s Franzem Rslem do Bad Zwischenahn, dozvdl jsem se, e Fritz Kelb byl peloen do Venlo k Bhnerov letce. Okamit jsem se hlsil u Thalera a dal, abych tam byl tak peloen. Thaler mi ale odpovdl, e Bhnerova letka m dostatek mu a j jsem uren k jinm kolm. Za pl hodiny piel Franz a ekl mi, e byl peloen do Wittmundhafenu. Tm byl okruh mch kamard s konenou platnost rozehnn a j zstal sm leet v Bad Zwischenahn jako nepotebn krabika od zpalek. Vdl jsem, e proti takovmu "komisnmu osudu" nelze nic dlat, ale nael jsem si pleitost odlett s Me 110 do Venlo, abych si tam promluvil s Ottou Bydhnerem a setkal se s Fritzem. Snad se mi poda doshnout toho, abych odeel z Bad Zwischenahn, kde se neltaly bojov lety. Ve Venlo bylo dusno. Pestoe proti vysoko ltajcm neptelskm przkumnm letadlm podnikli ji vce ne tucet bojovch start, dosud nedolo ani k jedinmu stetu s neptelem, o sestelu ani nemluv. Z Wittmundhafenu hlsili tot. Dvodem tohoto selhn bylo, jak se nyn ukzalo, e msce trvajc kolen v navdn sthaek nebylo k niemu pilotm, kte v Me 163 ltali a stoupali pli rychle. Pstroje Freya urit pesn a bezpen zjistily kadho vysoko letcho neptele a vzltajc stoedesttrojky obdrely zchytn kurs pro vzlet a tok, ale zstalo jen u toho. Jakmile vak byla ve velk vce nutn zmna kursu, a to bylo pi kadm bojovm startu, selhal namhav nacvien systm na vlastnostech kapalinovho kompasu, tocho se jako ka. Prakticky bychom toti museli po kad zmn kursu chvilku lett rovn, aby se kompas uklidnil, a pak umt najt nov kurs, ale na to britsk Mosquita bohuel neekala. To byl krt pes rozpoet a etn sedl nad knihou s vyschlm kalamem. Fritz s ostatnmi vzltali v poslednch dvou dnech dvakrt nebo tikrt, ale vdy se vraceli bez vsledku. Vechny zachvtila zlost - a tak bezmocnost. Cel msce jsme nasazovali krky, a snad se i nauili abecedu stotiaedestky zepedu dozadu, a te se objevil takov smn problm. Nemlo smysl zlobit se na radisty, protoe ti za to nemohli. Sedli jsme cel veer, abychom nali vchodisko, ale nepovedlo se nm to. Nsledujcho dne, prv jsem dal rozkaz k pprav Me 110 ke zpten cest, byl vyhlen poplach kvli nletu vtho bombardovacho svazu z Anglie Otto Bohner ml na startu pipraveny ti stotiaedestky, ohlen smr bombardr smoval pmo na Venlo. Mou stodestku ukryli pod maskovac s a j odjel ven ke startu, kde ml Fritz s dalmi dvma piloty hotovo Protoe bylo velik horko, ml Fritz dosud oteven kryt kabiny a j se usadil vedle nho na kdlo. Jeho obliej, zatm nezakryt kyslkovou maskou, se zdl bt mn vzruen ne tv kuelke ped poslednm hodem. Ml jen such rty a vdy po nkolika sekundch pejel spodnm rtem horn, zatmco oima nepestval hldat oblohu. "Dvej pozor, Mano, dnes to vyjde, pokud ti chlapci neuhnou. Poletm jen podle vidu a a m vezme ert, nenajdu-li je." "Nebu pli hr, Fritzi. Svaz nen dv penziont, a pokud by to nevylo dnes, vyjde to ztra." "Spolehni se, e to dnes vyjde a s tm dvm penziontem si ji poradn "Nebud ctidostiv, Fritzi. Dlej, co um, ale neva." "Dobr, Mano, ale m cigarety jsou ve skce vlevo nahoe," odpovdl a zamrkal na mne. Na obloze, jet daleko nad Holandskem, se objevila ada tenkch blch kondenzanch ar od tymotork. Jako bl notov linky na modrm papru Letadla bylo mon sotva vytuit jako mal ern teky, ale stbrn stopa jasn urovala smr jejich letu nad nai domovinu. Fritz dostal rdiem rozkaz, ktermu jsem nerozuml. Nasadil si kyslkovou masku, a zatmco jsem mu zavral kabinu dal rukou znamen ke sputn motoru. Ne si zakryl oi brlemi, krtce pro zkouku zahbal kniplem a stiskl startr. O nkolik vtein pozdji vyrazil ze spalovac komory ostr plamen tetho stupn, kola peskoila zarku a prskajc stroj vyrazil na vzletovou drhu Sledoval jsem jej, dokud mi nezmizel z o. Nehnut jsem pozoroval nad hra nicemi letit stojc kondenzan pruhy bombardr. Ubhla stsnn minuta pak jet jedna, kondenzan ry zstali klidn a rovnobn. Oba dal hoto vostn stroje u tak odstartovaly, ale ani po nich nezstala dn stopa. klel jsem, e jsem si zapomnl pinst dalekohled, ale na tom se ji nedalo nic zmnit Slzcma oima jsem nhle uvidl, e dosud ist bl soubn psy se ponaj mnit, dva ubhaj vlevo, tet vpravo. O vteinu pozdji jsem zaslechl tup tesk kannov dvky, jasn rozeznateln od duench vbuch protiletadlovch gra nt. Hned nato byla opt slyet dvka, pak nsledovala krtk pestvka, v tom opt zahmlo nkolik protiletadlovch dl. Kondenzan psy se rozbhly jako st eky a nhle na nedoten modi oblohy, hloubji a daleko za stopami kondenzanch par, mncch se v bizarn cry oblak, vyskoily jakoby 92 exploz rozptlen, dva, ti, tyi padky, kter se jeden po druhm mnily v bl hiby. Nad hiby se od blch cr oddlilo cosi ernho, co rychle padalo k zemi. Jako lipov semeno padalo hoc kdlo a thlo za sebou spirlu ernho koue. O nco n se pevracel trup s druhou polovinou kdla a kormidly. Jedna st se od druh za letu odlamovala a po chvli u bylo mon rozeznat vrak letadla, smujc k zemi. Dopadl daleko za letitm, kde vzpt vyrazil k obloze plamenn hib. To musel bt sestel, prvn sestel Me 163. A tak dokonal, jak jen sestel me bt. Radostn jsme ekali. Po nkolika minutch ji pilt prvn messerschmitt, let dobrch 1000 metr nad letitm, pak proklouzne nad drhou a zahj pistvac manvr. Z jeho zdi vychz dlouh ps blho koue. Vz spch k pedpokldanmu mstu pistn, abychom mohli okamit pomoci, z druh strany pijdj hasii. Messerschmitt vak pistv pln normln a stejn normln kloue po trv. Schametz, mlad rotmistr z Vdn, napl rozzloben, napl rozjsan, vyskoil ze sedadla a hasii okamit pokropili dmajc stroj. Nejdve Schametz ocenil pvalem rakouskch kleteb slzc oi a psobenm koue erven obliej, ale pak zaal heslovit popisovat let. Asi 1000 metr za svazem mu vysadil motor, tak potlail, aby jej snad opt dostal do chodu, ale kabina se stle vc plnila slznm plynem, take toho mnoho nevidl a musel se s rozbolavlma oima vrtit. O Fritzovi samozejm nic nevdl. Ten peletl letit minutu po Schametzovi a stejn jako on, bez jakkoliv phody, posadil Me 163 na trvu. Ve zdrav se vrtil i tet nasazen stroj. Fritz udlal napl kysel, napl nevc obliej. "M. n., Mano," ekl mi nejdve. "Mnoho jsem se nauil." Obeli jsme jeho stroj. "Podvej se na tohle." V nbnch hranch obou kdel bylo mnoho prstel, pancovan pika trupu nesla stopy po dalch zsazch. "Jako d, eknu ti." Prohlel si zvl nebezpen zsah, kter poznamenal kidlka a vkovku. "A kdo sestelil ten Boeing?" "Flak, pln zsah, byl to ze sestavy vypadl bombardr, na kter jsem chtl zatoit, kdy mi cel svaz vyloil svj krm." Pomalu jsme se vraceli po letiti. "Zezadu na takov svaz nememe zatoit. To bys dostal od pl tuctu tkch kulometnch tyat do nosu takov poehnn, e by t muchn pelo. Ale byl jsem vysoko, motor u nebel, a tak jsem mohl zatoit jen zezadu." Chvli jsme li mlky vedle sebe. Vdl jsem, e tymotorky se soustednou obranou zamstnvaj nae mylenky. "Musme se nauit stlet raketami," ekl Fritz. "Na vt vzdlenosti. Nejlep zepedu nebo pmo zdola." "Na to me sotva pomyslet," odpovdl jsem. "Hachtel stle jet zkou ve mon s tcentimetrem, ale nic nevyhovuje Poruk Hachtel byl k nm nedvno peloen jako dstojnk pro zkouku zbran. Shromdil bohat zkuenosti pi tocch Ju 87 na tanky a ml je zhodnotit u stotiaedestek, ale dosud z jeho pokus nevzelo nic zvl pouitelnho "Tcentimetr je pli nespolehliv," potvrzoval Fritz. "Jednou vystel jeden z kann, nkdy tak dn. lovk mus mt tst, aby se mu podailo normln vystelit nkolik dvek." Doli jsme na velitelstv, kde prv usedal do vozu Otto Bhner, aby nael Flakem sestelen bombardr. Fritz se rozlouil a pistoupil k Ottovi do vozu Velice rd bych byl tak nastoupil, ale byl ji as, abych se se stodestkou vrtil do Bad Zwischenahn. Tato nvtva Venlo znovu probudila mou zlost e nemohu bt s Fritzem v Bohnerov letce. Nyn jsem se pevn rozhodl bu doshnu pmo u Thalera peloen do Venlo, nebo, kdy m odmtne napi Sptemu a podm ho o podporu. Marn jsem se pokouel objevit Thalerovy dvody, pro m pehldl pi sestavovn obou letek, ale mimo napjat vztahy mezi nmi jsem dn jin dvod nenael. Okamit po pistn v Zwischenahn jsem se vydal na cestu k Thalerovi v polovin cesty jsem potkal dlouhho rotmistra Nelteho, kter mi el v strety se svenma uima. "Co se stalo, Nelte? Dlte obliej, jako byste sndl ovk." "Tak si tak pipadm, pane poruku. My dva si toti meme vysnn bojov lety strit za klobouk." "Nerozumm vm, Nelte. Co to m znamenat?" "Jen jdte ke starmu, ji na vs ek. Oba ns peloil do Jesau - jako zaltvae novch stoedesttrojek." "Nevyprvjte takov nesmysly, Nelte. V Jesau te pece jsou Voy, Pers a Lamm." Nelte udlal vevyjadujc obliej. "Ach tak, to jet nemete vdt, pane poruku. Lamm ml vera nehodu a Voy s Pershallern to sami nesta zvldnout My oba, vy a j, mme ztra odjet do Jesau a tam zaltvat nov stroje." "To pece nejde, Nelte." "Ale ano, pane poruku, u starho je ji v cestovn pkaz." Te u jsem krel k Thalerov kanceli ponkud pomaleji, v hrdle knedlk e jsem jen s obtemi dchal. Pokud je pravda to, co kal Nelte, pak je to od Thalera vyloen sprostota, protoe tu bylo mimo mne a Nelteho mnoho dalch mu 94 kte pili a po ns a vycviili se na piloty Me 163. K tomuto kolu mohl poslat je. Vdy Thaler dobe vdl, jak nm zle na tom, abychom byli zaazeni do jedn z bojovch letek. Nhle jsem si vzpomnl na starou scnu: "Toni, vyzuj si boty, mme padla." Vzpomnl jsem si na nae hovory o Thalerov stle npadnjm vyhbn se ostrm startm. Brzy to bude osm msc, co letl naposledy, ostr B jet vbec neltal. Vdl, jak odsuzujeme jeho chovn pedevm my, sta piloti stoedesttrojek, Herbert Langer, Fritz Kelb a j. Herbert je pry, Kelb tak a te se me zbavit tmto jednoduchm zpsobem i m. Kdy jsem vstupoval do jeho kancele, velo to ve mn jako v hrnci brambor, zapomenutm na ohni, ale byla ve mn mal duika. Po ohleni nvratu z Venlo jsem ekal, e m Thaler vyzve, abych mu podal zprvu. Nic takovho. Sotva odtrhl oi od psacho stolu, pistril pede mne formul cestovnho pkazu a ekl: "Zieglere, jste peloen do Jesau a pozt v osm hodin rno se hlaste u fpilota Voye, ktermu jste do odvoln podzen." To byly dv rny najednou. "Pokud je mi znmo, pane kapitne, neme bt dstojnk podzen dnmu civilistovi," zamruel jsem, ani bych se sebemn snail o diplomatick pstup. Ani te Thaler jet nezvedl oi. "Samozejm zstvte disciplinrn podzen zkuebnmu komandu, podle Voye se budete dit jen pi plnn letovho programu. Je odpovdn za ltn v Jesau." "Pane kapitne, Nelte a j chceme k bojovmu tvaru a major Spte ns tak uril k bojovmu ltn." "Nemohu nic mnit, Zieglere. V Jesau potebuj dva zkuen piloty a jako takov pichzte v vahu jen vy s Neltem, protoe ostatn schopn jsou ji ve Venlo nebo Wittmundhafenu." Thaler dobe vdl, e ve Zwischenahn je jet nkolik dalch pilot, neltajcch ani o vlas he ne Nelte a j, ale u jsem nechtl do tto zl debaty tahat dal kamardy. Zdlo se, e Thaler ode mne oekv dal nmitky, protoe nhle pokraoval: "Vte, e letit v Jesau nen nejlep a je dlouh jen 900 metr. Nutn potebujeme stroje a Voy s Pershallem nemohou program splnit." Teprve te se na mne poprv podval pmo. "Mimoto je vae odesln rozkazem a j si myslm, e dobe vte, co to znamen." Beze slova jsem se na nho podval, protoe jsem vdl, e odmlouvn nem smysl. Aby zeslabil tvrdost svch slov, dodal: "Konen, je to jen na omezenou dobu, take vs budu moci brzy peloit k bojov letce. Stejn se v ptch dnech sthujeme do Brandisu." Znlo to jako vsmch, kdy mi na rozlouenou pl s povzbuzujcm smvem "zlom vaz". Pak m propustil. Osaml jsem se svou zlost. Bez cle jsem vyel na rozlehlou plochu letit, doel a ke startoviti na vchodn stran, kde jsem poprv vzltl na plnokrevn stoedesttrojce, a vzpomnal na prvn let do osamlho svta mezi hvzdami Opt jsem ctil strach z nespolehlivho motoru i radost z nejkrsnjho ltn na svt. Objala m nekonen pcha nadazenosti nad vm, co rychle a vysoko pronik terem. Zrove jsem poctil bolest a hlubok rozladn, e to ve byl'o. marn a nesmysln, a pipadal jsem si jako p bez luku... Pomalm krokem jsem peel na druhou stranu, kde za nzkm porosten zanal vysok les. Kolem hubench kmnk jsem doel na zpadn okraj plochy kde stla sthai prostlen budka radiostanice a tk bunkr. Ten se ostatn v poslednch dnech stal nam stlm tulkem, nebo clem nlet bylo nae letit, jeho zazen a koneckonc i my. Nkolik set metr za bunkrem stly dlny, v nich to bez ustn velo, kloktalo, nakalo a vetlo, i kdy od t doby, co ob letky pevzaly vtinu letadel, ji ne tak asto. To ve jsem musel nyn opustit. Ctil jsem se mizern. Jako bych opoutl hoc dm, v nm jsen lta bydlel. Jesau u Krlovce ve Vchodnm Prusku! Bezpen pstav, daleko od stelby Bez poplach, bez sirn - a bez kamard. Zaltvat nov, nevinn stroje, dva, nebo ti starty ve vleku, jeden nebo dva ostr starty, pkn jeden za druhm Kad den tot a veer co veer skat s Karlem Voyem, Franzem Pershallen a Neltem v njak boud, protoe tam jsou jenom boudy. Znal jsem to neuten letit z dvjka. Peltvali jsme odtud cel msce Me 109 do Pori ve Finsku Jesau je prdel svta - tvrd, ale pravdiv. M mylenky zhrubly, takov u mylenky jsou, jsme-li rozhoeni k smrti. Pemtal jsem o pltuctu zpsob jak se Thalerovi pomstt... Ale pro vlastn? e m pipravil o vavny, na kter jsem ml nrok jako vichni ostatn, kte odthli do Venlo a Wittmundhafenu aby je tam sbrali? Vavny. Sestely. elezn k, nmeck k, rytsk k Dubov listy, mee, brilianty. Vce jich nebylo, ale to stailo. Pocit povinnosti lska k vlasti, ctidostivost - zvist. Po Sptem s jeho skoro sto sestely po kukovaly eny zpoza roh, a kdy veel do hostince, opeli se osci lokty o tlust stehna a vydechli - hrdina. Chtli jsme bt hrdiny s aureolou kolem pilby a s ehtajcmi oi, projdt arnou a pyn sklnt hlavu ped hozenou r... V tom jsem si vzpomnl na Pitze. Mal, nenpadn, rozhodn Rudolf Opitz a Heini Dittmar; oba le v nemocnici. Jeden s napl zlomenou pte, druh s napl splenmi zdy. Oba smjc se, odmtajc padky a touc po vem novm. Pomhali naim letadlm k bezpenmu ltn a snmali z beder fron tovm pilotm starosti o motory a draky. Oba - Dittmar a Opitz - srostli se svmi koly tak samozejm, e se divili, kdy se o tom hovoilo... 96 Thalere, love, vdy ty m pravdu, ani o tom v. Odjdm do Jesau a budu zaltvat nov motory a draky spolen s Voyem, Pershallem a Neltem. A teprve a vyzkoume jejich srdce a ledviny - zaltme je - a jim nebude ji nic chybt, poleme je do Venlo a Wittmundhafenu. Snad pak exploduje a kad dest msto kad tet. etit padky. To je ono. Ano, pane kapitne, ztra odjedeme do Jesau s radostnou psn na rtech a Karlu Voyovi poklepu na zda a eknu mu: "Poj Karle, dej mi tu nejmizernj mainu, j ji zaltm." Jedna ze dvou dr ve zdi dlny chrlila bl r spalin motoru, kter syel prohoelou stopou a venku vykikoval do soumraku. Stl jsem asi sto metr od nj a ctil jsem, jak m objm hork dech a m hrudi se dotk vlnobit, chyt m za ruce a tese se mnou. Jezdit na tomto ohni, postavit se proti toc vhni a hnvivmu hluku jejho hlasu Odolval jsem, a jsem se sotva drel na nohou, ale udlalo mi to dobe. Ohe nhle s tupm vbuchem odumel a ev se ztiil. M zlost ale u leela na zemi pede mnou jako poslun pes... Cestou dom m napadlo - koalka z Bozenu. Napadlo m jet mnoho dalho, co bych ml ped odjezdem vydit, ale koalka byla nejdleitj. Odjel jsem do Bad Zwischenahn a el k Hann, v jejm sklep demin stl. Pomohla mi stoit 80 litr do stejnho potu lahv. Trvalo to dlouho a hlava se mi toila jen z t vn. Kdy byly lhve pln, vnoval jsem jednu Hann pro chvle starost a smutku. Pak jsem el dom k Hild a Helmuthovi, kte byli velmi smutn, kdy jsem jim ekl o blzkm odchodu. Helmuth odeel do sklepa a shl do nejlepho reglu. Vypadalo to, jako by rodie poslali jedinho syna do ciziny. Druh den rno jsme odnesli plenku z Hannina sklepa a odvezli ji do letitn jdelny. Kolem dest zaaly zpvat sirny svou alujc pse. Utkali jsme z letit. Naskoil jsem na svou malou motorku a odjel na protj beh jezera. A u tu byly, ern body nsledovan bl kondenzanch par, dra hlavy ped stbrnmi ocasy. Dra hlavy plvaly zkzu, e zeznslovan zem se ozval hmot, z fontn kalu vychzely vkiky, stnajc kmen jeel a z lmajcho se lesa to skplo. Ti koberce - dn mk slovo nebylo pouvno pro krut belsk tanec - doslova vymazaly ivot z naeho letit. Za slzy se nikdo z ns nestydl. Pojednou jsem se musel smt. Tak hlasit smt, a se ostatn ke mn obraceli, jako bych byl opil. Myslel jsem na nai plenku a na sladidlo pro Valentiniho, Roztesen vlek z Krlovce do Jesau se kodrcal krajinou, kterou jsem znal tak dobe, e jsem sotva zvedl oi od novin. Pohled na ni m obzvl nelkal Teprve pohled na velk dlny a na dobr tucet novch Me 163, voncch erstvm lakem, mi ohlsil dvrn pocit sounleitosti. Vynoil se Karel Voy, kterho jsem hledal, a ptelsky mi podval ruku. "Je dobe, e u jste tady, Mano Sami na to ji nestame. Kde je Nelte?" "Pijede ptm vlakem z Krlovce. M tam nevstu." Karel se sml. Pro takov vci ml pochopen. Pak zvnl. "Na nco t upozornm, Mano, zdej letit je pkn svinstvo. Pli krtk a tvrd jako zmrzl bramboit." "Komu to k, Karle. Mm na zdejm letiti nkolik set start a pistn s Me 109. S dobrmi brzdami a trochou tst zastavm padest metr ped plotem." "Tak si zvykni na to, e pi detivm poas jsme rdi, kdy zastavme dvacet nebo jen deset metr ped plotem. Pi suchm poas to ujde, m dobrch dv st metr rezervu, ale za det mus bezpodmnen dosednout u pistvacznaky nebo radji jet deset metr ped n, jinak vis za lmec mezi prkny.` Skepticky jsem se podval na prkenn plot, jak jsem dosud nikde jinde ne vidl. Roziloval kadho, kdo tu musel ltat. Snad ho postavili z ist alibis tickch dvod, protoe za nm se rozkldala obvan krajina se starm kame nolomem, kter z kadho prodlouenho pistn dlal pokus o sebevradu o jeho vsledku nebylo nejmench pochyb. Plot mi ji dve pipadal stejn funkn jako paravn na Matterhornu. Kdy se mj Me 109 zastavil pece jen nkolik metr ped nm, musel jsem se vdy pemhat, abych na plot nevyplz jazyk. Me 109 ml ale kola a brzdy. Me 163 vak neml ani jedno. Dobrou chu "Poj se mnou na start," vyzval m Karel Voy. "Pershall m na programu vlek. Me se hned v klidu podvat na provoz." Protoe vlen stodestka jet tankovala, loudali jsme se ke startoviti, vzd: lenmu jen nkolik set metr. Pitom jsem Karlovi vyprvl o konci Zwische nahn. a startu stl vedle Me 163 Franz Pershall s pivenma oima. Ml jsem ho 98 rd, byl jednm z tch, kte nedlaj pozdvien z toho, co dlaj. Zachzel s Me 163 jako s detnkem, kter otevrme, kdy je k tomu as. Franz uml ltat. Ltal klidn a s jistotou, s jakou peka sz do pece bochnky chleba. Pesn vdl, jak vysoko mus tsto vykynout a jak m bt pec vytopena. Vdy, kdy jsem vidl v Bad Zwischenahn Pershalla, zdlo se mi, e Me 163 je mil jehn. Kdy se naproti u erpadla zaaly toit vrtule Me 110, usedl Franz do stroje. Pomocnci pipnuli lano, Franz se jet jednou z kabiny zazubil, pak jeho tv zvnla a Me 110 se na znamen rozjel. Udlosti nsledujcch dvou minut nikdo z ns nepochopil. V bezvtrnm, dusnm vzduchu detivho dne se zdlo, jako by stoedesttrojka byla pilepena k zemi. Franz pod jet jel po drze a vypadalo to, e stodestka thne lano s nepjemnm nkladem jen nerada. Kousek ped koncem letit se stotiaedestka odlepila a s nmahou se vyplhala snad do deseti, dvaceti metr. Nebezpen a nejist se potcela ve vrech za vrtulemi Me 110, ale pece jen stoupala mimo letit. Jednu chvli se zdlo, e ji normln stoup, ale nhle opt klesla a zmizela nm z o, zaxmeo Me 110 stoupal trochu v a po prav zatce se vracel na letit. Nebylo pochyb, e Franz vypnul nebo se petrhlo lano. Chvatn jsme vyjeli vozem a asi ve vzdlenosti dvou kilometr jsme nali zdnliv nepokozen letadlo v porostu mezi kameny. Franz leel bez hnut se zakrvcenm obliejem na kniplu a za nm plandaly utren zbytky popruh, kter nevydrely nraz pi dosednut. Chudk Franz. Odvezli ho do nemocnice, kde se cel dny potcel mezi ivotem a smrt. Ml zlomen dva obratle, dvojitou frakturu lebky a tce porannou elist. To na vlek bylo dost a pro prvn den to stailo i nm. Zbytek dne Karel Voy vyuil k tomu, aby nm pesn vysvtlil program zaltvn. Nsledujcho rna jsme zaali, Nelte a j, s prvnmi vleky, zatmco Karla ekal ostr start. Jeho start jsem sledoval z vky asi 4000 metr, v n jsem za vlenm strojem peltval letit, pak jsem ho vidl stoupat kolem ns a zpozoroval jsem, e mu kou motor. Nechal jsem zaltvn zaltvnm a krouil jsem tak, abych ml Karlv stroj neustle v dohledu. Vidl jsem, jak dm za zd houstne. Pak ltka T vytekla z trupu pi rychlm vypoutn, odltl kryt kabiny a messerschmitt se postavil na hlavu. "Vysko, Karle," pomyslel jsem si, ale nemlo to dn inek. Zdlo se, e se stoedesttrojka opt chytila, udlala nkolik komickch vlnovek. Vzpt z n Karel opravdu vyskoil a o chvilku pozdji se mu otevel padk. Vce jsem nevidl, protoe jsem ml nejvy as pistt - m stoedesttrojka klesala n a n. Samozejm jsme vichni vyjeli ven. Po chvilce hledn jsme objevili nad malm leskem kou ze zcenho stroje a ten ns po mizern poln cest dovedl k mstu dopadu. Nkde pobl letounu musel bt i Karel. Hned jsme ho tam nali a pi pohledu na nj jsem se neubrnil smchu. Sedl s roztaenma nohama na zemi, ohmatval si ruce a nohy a obliej ml ern jako uhel. "Nesmjte se tak blb, mameluci," zakiel na ns. "Asi jste jet nevidli viset na padku starho chlapa." "To ano, Karle, ale nikoliv negra," odpovdl jsem a pidrel mu kapesn zrctko ped nosem. "Te je to jasn," odpovdl Karel zamylen, kdy chvilku obdivoval ernou barvu svho oblieje v zrctku. "Kdy jsem tu pistl a dky bolesti podvrtnut nohy, jsem si myslel, e mm polman kosti, pibhli ke mn dva sedlci jeden vt, druh men. Vypadali jako Pat a Pataon. Deset metr pede mnou se najednou polekan zastavili, vyvalili na mne oi a vzali nohy na ramena Volal jsem na n, aby tu zstali a pomohli mi, ale pravdpodobn m povaovali za maranskho trosenka s rentgenovm pohledem a smrtcmi paprsky." "Vdycky jsem si myslel, es piel z Marsu," ekl jsem. "Jen tam mohli bt tak pitom a jako civilist zaltvat Me 163. Kdybys byl evcem, nesedl bys tady." Karel se chtl zvednout, ale pitom zjistil, e ho bol tak rameno, a tak se nechal odnst do vozu, odkud avnat nadval jako kad, kdo si podvrkl nohu. O nkolik dn pozdji ji chodil o holi a opt s nmi ltal. Nkolik tdn se nepihodilo nic vzruujcho, jenom tu a tam smrdl motor a my museli breet. To patilo ke kadodennm udlostem a jen Oertzen, inenr odpovdn za motory, potsal hlavou a mrzut kolem sebe koukal. Mli jsme podezen na msto na zadn stn pilotn kabiny, kde se asi ve vi pilotovy hlavy spojovaly roury s ltkou T. I kdy tam bylo tsnn, vtinou to smrdlo prv odtud, ale tak ne vdycky. Jen bel vdl, odkud to pchne. Otto Oertzen bel nebyl, a tak to nevdl. Jednoho rna se vysoukal z letadla uplakan Nelte. Po tvi mu stkaly slzy a okraje o ml erven. Ml za sebou ostr start s poloprzdnmi ndremi a ist pistl, drdiv plyn ho vak pepadl ji pi stoupn. Zaltvn normln probhalo tak, e, pokud to bylo mon, kad z ns ltal jeden stroj od vleku a po pedn bojov jednotce. Dnes odpoledne vak ml Nelte vyjednam dovolenou, a tak m podal, abych posledn start s jeho strojem vzal za nho "Motor je prima, pane poruku, tsnn jsem ji ohlsil." Kolem tet odpoledne jsem usedl do pln natankovan mainy. Stl u n Otto a tvil se, jako by to byl Rolls-Royce. "Motor je prima a tsnn jsme prohldli a k lmeku. Neme se nic stt." 100 Stiskl jsem tlatko, pepojil na prvn stupe, druh, pekontroloval budky, pepojil na tet stupe a pejel zarku. Motor uml jako vodopd, rychlomr vyskoil na sto - dv st - ti sta, zvedl jsem se, odhodil podvozek a pithl knipl. Letmo jsem se podval na tlakomr a indiktor poru. Byl jsem sotva 200 metr vysoko, kdy ruka indiktoru zaala stoupat. To se stvalo astji a vtinou to tak rychle skonilo. "Pi edesti enat, pi devadesti svobodn, " znlo zsadn pravidlo, a tak jsem stoupal jet strmji, abych zskal co mon nejvt vku. Ruika vak postoupila jet dl a v kabin to zanalo smrdt. V Jesau jsme rdiem komunikovali pmo, a tak jsem se zeptal pozemnho personlu, zda letoun neho. Akoliv odpov znla zporn, ruika hlsie stoupala vytrvale dl. Byla ji skoro na devadesti, kdy jsem doshl vky 5000 metr, a motor bel jako lokomotiva. Slzy mi tekly proudem i pod skly brl a do o nesnesiteln plily. Ruika indiktoru se zastavila a zaala zvolna klesat na sedmdest, pak ji rychleji na padest, dvacet, deset. Tam se zastavila. Ponechal jsem pln tah, protoe jsem chtl palivo co mon nejrychleji spotebovat. V 8 500 metrech motor dobhl a skoro v tme okamiku se kabina naplnila blm neprhlednm dmem. V mlze, hust jako v prdeln, jsem nevidl vlastn ruce, o pstrojch nemluv. "Kabina je zamlen," volal jsem dol. "Pravdpodobn budu muset vystoupit." "ekat, a se v kabin vyjasn, pokud mono zstat sedt," znla odpov. To byl Otto, s obavami o sv stroje. Napjat jsem sluchem ptral po njak nepravidelnosti, ale svistot proudcho vzduchu ve pehluoval. Potlail jsem letoun tm na hranici rychlosti zvuku, pak jsem opt pithl, co m vyneslo skoro do vky 8000 metr, ale v kabin se nic nehnulo. Otevel jsem tedy mal oknko a opatrn vystril jeho kryt do proudu vzduchu, kter jsem tak svedl do kabiny. Kou trochu zdl a na nkolik vtein jsem uvidl zem. Zahldl jsem letit, trochu upravil kurs, ale pak se mi obraz zase zamlil. Kdybych alespo vidl vkomr, abych znal svou vku. Vystril jsem kryt co nejvc ven a opt zaal trochu vidt, co mi dalo monost posoudit svou vku nad letitm. Jestlie te vyskom, dopadnu sice na plochu nebo tsn vedle n, ale letoun se asi zt na domky ve vesnici, na letit, nebo tak mon na runou silnici. Krom toho jsem ml trmu, protoe jsem jet nikdy neskkal. Navc jsem si vzpomnl, jak se Karlovi pi poslednm seskoku mlem nepodailo odhodit kryt kabiny. Zdola m opt nabdali, e mm pistt, bude-li to jen trochu mon. Chtj vdt, co se s letadlem stalo. Pokud vybuchne, bude cel vda v kblu. A j s n. Jestlie vyskom, bude v kblu jen vda. J snad ne, ale mon nkolik jinch lid - eny na poli, dti ve kole nebo dlnci z tovrny. Mt strach je moc hloup, obzvl u mue, kter chce bt sm sebou. Kdy se ale tento strach sms s odvahou a zbv dost asu, vznikne duevn kae, kter - nahoe pocukrovan - chutn vespod jako lu. Co lovku bhem vteiny prolet hlavou, co ct, na co mysl, nenajdete v dnch knihch. V takovch chvlch mysl kad jen na sebe a ne na milovan rodie, enu a dti, jak se asto romanticky pe. Vbec nen as myslet na rzn vci, protoe kad m dost prce sm se sebou. Snad by to bylo jin, kdyby si byl lovk jist blc se smrt, v tch nejposlednjch sekundch ivota, kdy due ji odlt do nenvratna... Snad je to ve nesmysl, co tu pi... V Bh, e lovk je sobec. "Nevystupovat," ozv se rdiem zdola, "stroj let normln." Zachvtila m zlost. Vdy ti idioti o tom nemaj ani tuen. Stroj let normln, stroj let normln.... Otto by ml sedt vedle mne a breet se mnou, neustle mvat rukou kouem, aby alespo na zlomky sekundy zahldl uml horizont a ikmo letc stroj srovnal. Odsunul jsem si z nesnesiteln plcch o brle na elo. Plen vak bylo jet hor, a tak jsem brle opt sthl dol. Kryt jsem drel venku tak daleko, e mi ho vtr rval z ruky, ale na nkolik vtein jsem opt uvidl zem a pstroje. Byl jsem ve vce 3000 metr, ml jsem tedy jet rezervu. Pokud udrm nejvhodnj hel klesn, mm jet nkolik minut as. O rychlost se nemusm starat, tu slym podle sykotu vtru. U mi ale bylo patn a ped bolavma oima se objevily ern skvrny, Vypadalo to na bezvdom, a to by znamenalo konec. Kousal jsem se do vtaench tv, zaal jsem zpvat a kiet a snail jsem se mt sta a nos co nejble u vtracho oknka, abych se nadchal erstvho vzduchu. Blbost, vdy mm nasazenou kyslkovou masku. Snad je mi patn prv z toho. Vytrhl jsem nstek a lapal po vzduchu u oknka. Chutnal splenm olejem a srou, ale i to mon byla jen fantazie. Nutilo m to ke kali, plivn a zvracen. Pro jen jsem si tu masku sundal. "Myslet na rozvrh pistn," zaznlo v mch uch zdola. Instinktivn jsem se podval na vkomr - jet dva tisce metr a dole silnice napl v mlze Byl jsem na protikursu. Napadlo m, e bych se mohl pokusit sklouznout a tm nastavit oknko pmo proti proudcmu vzduchu. Sotva jsem to udlal, mlha v kabin zdla a j ml volnj rozhled. Jakmile jsem pod sebou zeteln zahldl pistvac znaku, odboil jsem daleko nad erstv zoran pole, nejist naltl na pistn a dosedl. a v tu chvli vylehl z podlahy kolem dc pky ostr plamen a ozval se vbuch. do oblieje m udeila 102 103 hork vlna. Instinktivn jsem vythl vzhru kolena, zapel nohy o sedaku a pod odltajcm krytem kabiny jsem vyskoil ven. Na zem jsem asi dopadl s hlavou ukrytou mezi rukama, nebo snad pmo na vechny tyi - vm jen, e jsem uctil zem a ovldla m jedin mylenka - dostat se pry od letadla. Kdy se za mnou ozvala druh exploze, vyskoil jsem na nohy a ubhl dvacet nebo ticet metr, teprve pak jsem se ohldl. Stoedesttrojka s roztrenou achtou pistvac lye a napl zborcenou kabinou byla zahalena oblakem dmu. Pijdli hasii a za nimi jet sanitka. Vrak zaplavovaly pvaly vody. Karel Voy a dva mechanici seskoili z auta a pibhli ke mn. Karel volal: "Mano, ty ije!" "Pokud vm," ekl jsem a upadl do on prostoekosti, kter ns, nebo alespo mne, asto pepadne po hrznm proitku. Ruce a obliej m plily jako ohe, z o mi tekly po vbuchem olehnutch tvch slzy, chutnajc jako kyselina. "Okamit k lkai," ekl Karel, ale mvl jsem rukou. "Nech to, nen to tak zl, jen to trochu pl." Sanitku jsem poslal zpt. Stejn dobe mohu jet vozem k ubytovn. A hasii skon, podvm se jet na letadlo. "Pro jsi vlastn nevyskoil?" zeptal se Karel. Pokril jsem rameny. Opravdu jsem nevdl. li jsme ke stroji. Ob na prst siln pancov desky na podlaze byly zkroucen jako novinov papr a mily vzhru ostrmi hranami. Kolem leely kusy plechu, gumov soustky shoely nebo zuhelnatly, skla z pstroj vypadla, pancov sklo bylo ern jako kus uhl a uprosted popraskan jako star devo. "Pkn nadlen, " pomyslel jsem si a byl rd, e jsem jet vas vyskoil. Cestou na ubytovnu zmizel prvn ok a zaaly m trpit bolesti. Teprve v zrctku na pokoji jsem vidl, e obo i asy mi pln shoely a vlasy mm o tetinu krat. Vypadal jsem jako tibetsk mnich. Piel n letitn lka, nm mi natel obliej a obvzal hlavu. Pak jsem si lehl do postele, spolkl nkolik pilulek a usnul. Pozd veer ke mn zael Nelte, ktermu urit okamit po nvratu vyprvli o m smle. Kdy velice opatrn otevel dvee do pokoje a vidl, e nespm, postavil se provinile k m posteli. Mohl jsem sotva mluvit, ale pece jen m to svdlo udlat si z dlouhna mal ertk. "Motor byl prima, Nelte," opakoval jsem ertem jeho slova. Zatvil se jako ministrant, pistien ve chvli kdy tajn vypil sklenici menho vna. "love, poruku, kdybych to byl vdl, nebyl bych vs do t mainy pustil." Chtl jsem se zasmt, ale vyly z toho jen skeky. "Tady je lhev koaku, Nelte. Nalijte nm a pipijeme si na ten motor a vai nevstu. Doufm, e fungovala lpe." "Jasn, pane poruku." Nelte nalil. Stle jet m plil obliej, jako bych se cel den opaloval na 104 ledovci, a tak mi brkem usrkvan koak udlal dobe. Ne Nelte odeel, vypili jsme jet nkolik sklenek. Pak jsem lehce opil usnul. Lka mi zakzal tyi dny ltat, a tak bhem nich byli Voy a Nelte neustle ve vzduchu, aby stihli pedat poadovan letouny. Lamm se po nehod sice vrtil, ale pro patn fungujc aludek nemohl zaltvat a byl odvoln. Pershallv nvrat do sluby nepichzel nkolik msc v vahu, otzkou zstalo, zda vbec jet bude moci ltat Me 163. Tak jsme zbyli jen ti a ltali jsme bez pestvky. A na malikosti bel jeden motor jako druh. Hlinkov tsnn na spojch trubek byla podle Ottova pkazu nahrazena tsnnmi z buny (syntetick prye) a zdlo se, e to pomohlo. V krsnch dnech pozdnho lta jsme ltali pro radost. Vzltl jsem jednou a po zpadu slunce s pln natankovanm strojem a v esti nebo sedmi tiscch metrech jsem slunce opt uvidl. Motor byl snad nejlep, jak jsem kdy ml v ruce. Ltal jsem irokmi kruhy mezi hoc oblohou a tm non zem a vidl jsem daleko na moe a na pobe. Pak jsem se opt ponoil do soumraku a pistl jsem, kdy u dlouhou dobu svtila na letiti svtla. Zatm se Wittmundhafensk letka zadila v Brandisi, a tak jednoho dne piletl Nick se dvma kamardy na stodestce, aby peltl jednu stotiaedestku. Dozvdl jsem se, e v Brandisi m bt postavena prvn skupina Me 163, kter bude velet kapitn Fulda, bval vsadk. Jednotka bude mt za kol chrnit ped nlety blzk zvody Leuna. Vzdali jsme se tedy mylenky na obranu pobe a hranice. Opt jsem dostal zlost, e mm sedt v Jesau a zaltvat, zatmco druz haj v Brandisi na svazy bombardr. Ale Thaler m asi hned tak nezavol. "Zstal Thaler v Zwischenahn?" zeptal jsem se Nickyho. "Ach tak, pane poruku, na to jsem skoro zapomnl. Thalerv as brzy skon. Spteho opt peloili k nm. Jako komodora eskadry, kter se nyn jmenuje "sthac eskadra 400." Nicky to ekl velmi pyn a ve mn se zaplila jiskra. Jestlie se Spte vrt, ani j tu u nezstanu. Okamit jsem ve svm pokoji usedl a napsal Sptemu dopis. Nepli sluebn, ale snad se mi poda zaujmout ho lidskou strnkou problmu. Jestlie buduje eskadru, potebuje lidi, to je jasn. Nicky mi musel psahat, e odevzd dopis okamit Sptemu, jakmile se objev v Brandisi. Nicky psahal. Pesn za dva tdny jsem se od nepli astnho Karla Voye dovdl, e Spte telefonoval a skonil moje zdej pidlen. Mm se vrtit do Zwischenahn, kde dostanu rozkaz k peloen do Brandisi. Za tyiadvacet hodin ve potvrdil dlnopis. Zabalil jsem si vci, rozlouil se s Neltem, Karlem Voyem a jeho hezkou sekretkou, slbil jsem Neltemu, e se tak brzy vrt do Brandisi, a odjel jsem. Na Jesau jsem se ji nezlobil, protoe kadodenn zaltvn mi umonilo zskat mnoho novch zkuenost pi he se stotiaedestkou, za co jsem byl vdn. 105 Zatmco jsem byl v Jesau, konala se v Brandisi premira, dokonce svtov Jej posledn djstv jsem vak jet stihl. Ji nkolik msc si n poruk lmal hlavu se zkoukami zbran, ale uvst obvykle pouvan tcentimetrov kanny do spolehlivho stavu se mu nedailo. Urit nebyly patn, ale toky na po zuby vyzbrojen bombardry byly stle obtnj. A to nehovom o pesile neptelskch sthaek. Navc naltnut do sprvn vchoz pozice pro stelbu ns ponkud pipravovalo o vhodu velk rychlosti. Ale Hachtel, ani nikdo jin, dosud jinou monost nenalezl. Pak se ale jednoho dne objevil v Brandisi mu, kter vzhledem ke sv innosti ml naprosto neodpovdajc jmno - doktor Langweiler (pozn. pekl. Langweiler = dlouh chvle). Tenhle dr. Langweiler, znm odbornk na vrobu zbran, byl vynlezcem na prv tak slavn, jako obvan, pancov psti. Pijel, aby vyzkouel novou vzbroj Me 163, kdy dosud pouvan zbran nepinely ken vsledek. Dr. Langweiler doporuil vestavt do pomrn tlustho kdla svislou vzbroj, odpalovanou pi podltnut neptelskho letadla dvojic selenovch bunk. Stelba pmo vzhru by zaruovala uspokojiv vsledky. Byla to prv tak jednoduch jako geniln mylenka, kterou ale dosud nikdo nevyzkouel. Dr. Langweiler vak ml s sebou pro zkouky ve potebn a po rozhovoru s velitelem stha se dali s Hachtelem do prce. Nejdve vestavli do kad poloviny kdla Fw 190 po jedn hlavni s uzavenm spodkem, zapalovaem a vmetnou nlo. Do n pak vsunuli vbun nboj re 5 centimetr. Do nbn hrany kdla byl na kad stran zabudovn jeden selenov lnek a nezbytn zesilova umstili do trupu. Hlavn byly nameny mrn ikmo vzhru, kad pod jinm hlem, aby byla vt pravdpodobnost zsahu cle. inek kad stely byl tak vysok, e postail zsah do kdla, aby se neptelsk letadlo ztilo. Jako cl, na kter by mohly pi podltvn selenov lnky reagovat, jsme pipravili dva men upoutan balny, spojen asi padest metr dlouhm a dva metry irokm pruhem ltky. Jejich podltnut by nemlo zkuenmu pilotovi dlat dn pote. Ppravn prce netrvaly dlouho a jednoho krsnho podzimnho dne bylo ve hotovo. Kdo ml as, stl venku na ploe a stdav se dval na oba, v bezvt skoro nehybn balny, spojen pruhem ltky, a na Fw 190, do kterho prv usedal Hachtel. V spch nevil skoro nikdo, protoe pruh ltky se zdl bt zk jako opasek a doufat v zsah bylo naprosto absurdn. Hned prvn pokus se vak zdail. Hachtel odstartoval, jednou - pro orientaci - proltl kolem baln, vystoupil trochu v, pomalou zatkou naltl do sprvn polohy a krtce nato se pesn zen Fw 190 pehnal rychlost vce ne 400 kilometr prostorem vymezenm pruhem ltky a lany. Ob hlavn vystelily nboje, a kdy jsme prohldli ltku, byly v n opravdu dv dry. To byl pro vechny - s vjimkou dr. Langweilera - tak zarejc spch, e jsme okamit podnikli dal pokusy. S dvojic hlavn v kadm kdle doshl Hachtel t a ty zsah, pi tech a tyech hlavnch bylo docleno pti a sedmi zsah; ale v obou ppadech tlak vzduchu vyvolan vstely rozttil kryt kabiny Clem pokus bylo vestavt do kad poloviny kdla Me 163 po pti hlavnch Aby se zmenil tlak u st zbran pi vstelu, byly dv hlavn na kad stran opateny zpovacm zazenm. Pokusy opt probhly nad vechna oekvn dobe. Dalm krokem byla vestavba pln vzbroje do jednoho Me 163. Pi prvnch pokusnch letech se vak zkouel jen sled vstel bez ostrch nboj. Pak ministerstvo - kvli utajen - zakzalo pouvn upoutanch baln, vystupu jcch dost vysoko nad krajinu, a doporuilo postavit na okraji letit dva vysok story, mezi ktermi bychom mohli nathnout pruh ltky. Tak se tak stalo. Den nato odstartoval August Hachtel k prvnmu letu s pln vyzbrojenm Me 163. V ndrch ml, jen polovinu paliva, aby nemusel stoupat pli vysoko Pirozen pi ticeti-metrov vzdlenosti stor a pruhu ltky zavenm jen dvacet metr nad zem je ve mnohem obtnj, ale natst je vhled ze sto edesttrojky tak bezvadn, e se akce mus zdait. Ten den nebylo docela jasno a nad letitm visely uvolnn cry mlhy, ale tak vysoko, e neohroovaly start ani let. Hachtelv stroj stoupal po bezvadnm startu strm vzhru, nkolikrt zmizel v mlze. Po spotebovn paliva motor umlkl. Haehtel naltval na letit rychlost 900 kilometr za hodinu... Ostatn, ji popisuje sm... "Ml jsem story pesn v zamovai, pomalu jsem podrovnal po sten hlavm letu a u dost daleko ped story jsem letl v pzemn vce a se zapnutmi selenovmi lnky. Byl jsem jet asi 300 metr vysoko, kdy bez 106 dvodn zahmlo. Hlava mi odltla zpt a tvrd narazila do opry. Odltly mi i brle a nhle jsem ml pocit, e sedm venku, a ne v letadle. Na zlomek vteiny jsem byl ommen, pak jsem zpozoroval, e odltl kryt kabiny a letadlo let pln jinm smrem, ne jsem chtl. Okamit jsem pithl. Nevidl jsem vak, kam letm, protoe jsem ml pln oi smet a znan jsem slzel. Nevidl jsem letit, jen jsem tuil, kde mus bt, a tak jsem zaal toit. Dval jsem pitom pozor na tlak. Najednou se letit objevilo pode mnou. Strhl jsem stroj do pomal zatky, ale byl pli vysoko, pithl jsem a opt potlail, a stroj tvrd dosedl na zem. Okamit odskoil a znovu spadl. Pak narazil tak tvrd, e jsem v zdech uctil hroznou bolest. Sevel jsem zuby, abych neztratil vdom. Po nkolika tvrdch derech se mj stroj zastavil. Otevel jsem zvr popruh a vyskoil, ale po nkolika krocch jsem ztratil vdom." Tak jsme ho nali leet vedle tce pokozenho stroje, v bezvdom a s nalomenou pte. Star psnika. Nehodu se nikdy nepodailo zcela objasnit. Jen jsme zjistili, e vech deset stel bylo odpleno najednou, protoe v dlnch zapomnli zabudovat zpoova. To bylo pi celm netst Hachtelovo tst. Odplen pravdpodobn zpsobily cry mlhy, natst v dob, kdy byl jet ve vt vce. Kdyby ale selenov lnky odplily vech deset stel bez zpovae a pi prletu pod ltkou, jen nkolik metr nad zem, nebyl by pilot schopen stroj udret ve vzduchu. Stal jsem se svdkem pedvdn nov vzbroje hned den po mm nvratu z Jesau. Za zrannho Hachtela pevzal dal zkouky Fritz Kelb. Hned prvn rno po pjezdu m odvedl do dlen a ukzal mi Me163 se svisle uloenou vzbroj. Vidl jsem v obou polovinch kdla, asi 75 centimetr od trupu, zaputn roury z ocelovho plechu, vynvajc nahoe z kdla jeden a ti centimetry. V kad z rour byl tenkostnn grant, jeho inek odpovdal vbuchu 8,8 centimetrovho grantu. Ped rourami byly selenov lnky jako slep oi. Bylo mon je zapnout a vypnout tlatkem na dic pce. Ze zesilovae pak ke kad hlavni vedl kabel. Fritz mi dopodrobna vechno vysvtlil. Mluvil jako kniha, jako by ve sm vynalezl. Na mj dotaz, zda to vechno skuten vdy funguje a zda je tak mon spolehliv zashnout cl, ekl jen: Pij se podvat, uvid, jak to naplm." O dv hodiny pozdji byl ji na startu. Naproti, na del stran letit, stly story s ltkou. Kdy jsem to nyn vechno vidl na vlastn oi, byl jsem, navzdory zprvm o Hachtelovch spch, skeptick. Postavil jsem se spolen s nkolika dalmi ke storm a ekal, a Fritz odstartuje, projede po dlouh startovac drze, zvedne se a ikmou zatkou zsk vku necelch 200 metr. Jen kousek nad horizontem se k nm pitil jako ltajc drak, sotva deset metr nad zem, ped tyemi jet vku snil a pesn mezi tyemi proltl kolem ns. Ve stejnm okamiku, kdy proltval mezi tyemi a hluk motoru nm rval ui, trhaly pltno oima nepostehnuteln projektily. Fritz okamit po prletu zvedl letoun vzhru a stoupal kolmo k obloze. Byl jsem tak zaraen, e jsem nebyl schopen slova. Pokud to, co jsem nyn vidl, nebyla nhoda, a pokud tato nov vzbroj Me 163 bude v boji jen trochu spolehliv, pak bude poteba jen dostaten poet letadel a vhodn strategie abychom zastavili smrteln nlety neptelskch bombardr. Fritz doklouzal nad letit a hladce pistl. P. v. c. - pkn vcika, co?" ekl a tvil se, jako by zastelil slona. A vyjde to tak vdycky?" ptal jsem se pochybovan, protoe jsem to pod jet nedovedl dostaten strvit. To byl mj tet let. Prvn se nezdail, pi druhm byly v pltn dv dry po grantech. Zkoume jet rozptyl, ale j myslm, e zsahy jsou ji pesn.` Odpoledne chtl startovat znovu. Bylo ji devt hodin a j se musel za pl hodiny hlsit u Spteho, kter se vera veer vrtil do Zwischenahn. Jakmile jsem vstoupil do starho domu v nm byl umstn tb eskadry, ukzal mi svobodnk, e mm jt do pisrny ped Spteho kancel. S divem jsem zaslechl jeho jen zdka zven hlas jak zn psn a zn, ale slovm nebylo rozumt. Nebylo vak tk uhodnout e uvnit je pkn dusno. Netrvalo ani minutu, dvee se otevely a ze Spteho kancele vyel Toni Thaler, bled jako stna. Jakmile m zahldl, podval mi s nucenm smvem ruku a ptal se: No, Mano, zptky z Jesau?" Nevil jsem svm um, poprv po mnoha mscch m Thaler oslovil jm nem. Jasn, Toni, bylo to prima," odpovdl jsem, ale ji jsem nemohl dodat co jsem chtl, protoe se ve dvech objevil Spte a volal m k sob. Stl opt pede mnou s ostrmi hranami v oblieji a jakoby posmnm vrazem. Doshl dvaceti sestel nad normu, potebnou k udlen dubovch list. Nhle se m zmocnil pocit, e bychom si nejradji poklepali na ramena. Srdenost vak opt jednou kloptla o vloky a zachytila se teprve o nkolik vzpomnek na Zwis chenahn. Pot jsme vyizovali sluebn zleitosti. Dozvdl jsem se, e jsem k eskade peloen ke veobecnmu pouit. Pak mi ekl, e Thaler prv dostal rozkaz do osmi dn hlsit svj prvn ostr start s Me 163B. Bylo to samozejm spra vedliv, i kdy pro Toniho to znamenalo tvrd oek, - po mnohamsn pe stvce ltat ostr bko. Vdl jsem vak, e v tchto vcech Spte nikdy ne ustoup. Od nikoho sice nevyadoval vc ne od sebe, ale byl pilotem tlen 108 ~ 109 i du, a tak nechpal, e by se nkdo mohl ltn vyhbat. Myslm, e tento pohled u nj dokonce byl silnj ne pouze vojensk pstup k een cel zleitosti. Nen ale konec konc kad spch ve vzduchu poplatn jen tko vysvtliteln lsce k ltn? Kad jezdec se pece mus nauit ovldat svho kon, aby se mohl stt rytem. I tady jsou ote dleitj neli me a kop... Pi pohovoru dolo i na jin zleitosti. Nadporuk Medicus byl poven pevzetm skupiny novch k k pekolen na stoedesttrojku a na odpoledne byla ohlena nvtva japonskch dstojnk, kte mli bt ptomni vzletu Me 163. O ve jsem se ml postarat a snait se, zabezpeit hladk prbh udlost. Najednou toho bylo trochu moc, ale lpe vce prce ne dn. Navzdory idelnmu poas nm k dokonen celho programu chyblo jen nkolik bojovch let. Japonci dorazili pesn, jako vdy se zdvoilm smvem, ale o ten zhy pili, jakmile uslyeli ev motor zkouench v dlnch. Jednm ze zkouench stroj byl Fritzv, s pokusnou svisle instalovanou vzbroj. V kabin sedl sm Fritz a dil zkouku. Kdy tup rna ohlsila konec paliva a ze spalovac komory se vyvalil mrak koue, Fritz vyskoil ze stroje, piel k na skupin a svm neomalenm zpsobem ekl pmo do lutch obliej opt se usmvajcch Japonc: T. j. n. n. - to jet nic nen!" Zatmco mechanici znovu plnili palivo a pipravovali stroj, li jsme pomalu na startovit; uprosted Japonc Fritz, gestikulujc rukama, nohama, nosem i uima. Vichni se smli vtipm, kterm nikdo z nich nerozuml. Pomohl jsem Fritzovi s pipoutnm. Ne zavel kabinu, neodpustil si poznmku: Mano, nejradji mm modr karafity." Me dostat leda nitlk," volal jsem na nho malm oknkem a s smvem se dval, jak odlt. Letoun zvedl dobe a rychle vyltl asi do sta metr. Ale najednou jsme vidli, e z letadla vyltlo nkolik blch oblk, kter se nakonec zmnily v pruh ernoblho koue za zd Fritzova stroje. Nebylo pochyb, e stroj ho, zatmco Fritz stoupal nad okrajem lesa za letitnmi budovami. Vytrhl jsem jednomu z Japonc z ruky dalekohled. Uvidl jsem, jak Fritz thne stroj vzhru, a zdlo se mi, e se pokou odhodit kryt kabiny. V nsledujcm okamiku vytryskla ze stroje ltka T, ale pak se hoc stroj sklonil k vrcholm strom. Tak pece vysko, Fritzi. Ji nevm, zda jsem si to jen myslel nebo skuten vykikl; neobjevovalo se vak ani tlo, ani padk. Drama trvalo dv nebo ti vteiny. Jestlie Fritz okamit nevysko, bude pozd. K vrcholkm strom zbvalo ji jen nkolik metr, kdy jsem zahldl, jak z kabiny nco vypadlo - mohlo to bt Fritzovo tlo - a padlo vedle letadla na stromy. Byly vidt ry padku a bl hedvb naplnn vzduchem, jak zmizelo za lesem. Fritzi! Ani bych se ohlel na Japonce, utkal jsem k vozu a poruil idii, aby 110 jel co nejrychleji smrem k nehod. Byla to dlouh, patn cesta. Ji dvno utichl vbuch po dopadu a explozi letadla, kdy jsme projdli brnou letit a velkm obloukem kolem celho lesa hledali msto dopadu. Hasii a sanitka zstali daleko za nmi. Vz vc poskakoval, ne jel, a ze sprvnho smru ns opt odvdl vodn pkop. Konen jsme nali zkou poln cestu se zpuchelm mstkem pes pkop, ped nm ale hasii a sanitka museli opt obrtit. ns ekala u jen krtk cesta lesem, pes koeny a kameny, pak jet vlhk louka. Konen jsme zahldli kouc zbytky letadla. Vyskoil jsem z auta, prohledval stromy a volal, co mi plce staily: Fritzi, Fritzi, Fritz!" dn odpov. Po Fritzovi ani stopa. idi, kter zabhl kousek do lesa, pinesl kus padkovho pytle. To pece nen mon. Kde je padk, mus bt i Fritz, maximln o nkolik set metr dl. Asi mrtv, nebo - pokud by ml dost tst - v bezvdom, ale to bylo nepravdpodobn. Kousek za lesem jsme objevili dm, ped nm stlo nkolik lid.. Beli jsme k nim. Vidli jste pd letadla? Kde je pilot?" Ten sed uvnit ve svtnici," ekl jeden z mu. Mlem jsem jej srazil pst nakonec jsem ale veel do domu a tam sedl - Fritz. V Bh, e jsem zavhal zda ho mm obejmout nebo mu skoit na krk, kdy jsem ho tu vidl sedt s smvem, i kdy trochu bolestnm, zatmco u nohou mu sedlo docela pohledn dve. Jednu botu ml vyzutou a dve mu na ni pikldalo mokr zbal. Z ku chyn vychzela dal dvka, k nerozeznn od prvn - zejm sestra. V ruce nesla lek hork kvy. To u na mne bylo moc. Fritzi, ty jsi to nejneuvitelnj zve, jak jsem kdy v ivot vidl. nen ti nic, Fritzi?" Doel jsem k nmu a prohlel si jeho nohu. Fritz Kelb se usml. Sleno Hildo (tak ji tak znal jej jmno), pineste Manovi tak lek kvy, aby se uklidnil." Ptal jsem se, jestli ti nco nen." Ale ano, moje brle. Mus bt nkde v lese. Bjen mi sedly, takov u nikdy nedostanu." Te neva. Myslel jsem, jestli nejsi zrann. Nebol t pte?" Ne, jen noha. Je snad jen trochu zlomen nebo vymknut." Slyeli jsme, e venku zastavili hasii a sanitka. Tady jsou... jet dal na kvu, sleno Hildo," ekl Fritz. Nebylo snadn ho zdolat... Zatmco jsem venku rychle informoval hasie a nadil jim naloit trosky staral se o Fritze mlad lka. Zdlo se, e noha sice nen zlomen, ale he vymknut. Pak jsme pomalu pimli Fritze, aby nm o nehod vyprvl Nejdve nemohl odhodit kryt kabiny, protoe urit selhalo zazen nouzovho odhozu, a tak se po chvli stoupn musel odpoutat a zdy kryt kabiny vyrazit. I to pokraovalo pomalu, take vyskoit se mu podailo a tsn nad lesem. Z naeho stanovit, pod jinm hlem, to vypadalo jet h. Podle Fritzova odhadu byl jet 30 a 50 metr vysoko, kdy se mu podailo vyskoit. Padal k zemi vedle letadla a teprve v poslednm okamiku uctil trhnut otevenho padku. Pipadal jsem si, jako bych skoil z kosteln ve, ale pak ji u mne byly Hilda a Annelise, a tak jsme spolen dokloptali a sem. Tak rychle jako dnes jsem padk jet nikdy neotvral. Te nebo nikdy, pomyslel jsem si a natst vyhrlo zase jednou te." To ve nm Fritz samozejm vyprvl v salzburgskm dialektu. A co bylo s letadlem?" To docela vesele hoelo a smrdlo a pak na druhm konci lesa trochu bouchlo. Bylo dobe, e jsem v nm ji nesedl, jinak bys musel kupovat modr karafity." Kdy jsem vechny vyzval k odchodu a snesli jsme Fritze, protoe ji nemohl dolpnout, k vozu, ekl dvatm: Zase brzy pijdu, ale bez vbuchu." Pak jeho dobr nlada zmizela, protoe otesy vozu na patn cest mu psobily velk bolesti. Kdy mu na letiti rentgenovali nohu, pece jen se v kloubu objevila zlomenina, kter mu na nkolik tdn zabrnila ltat. Jeho prvn odpov ovem byla, e je mon ltat i se zavzanou nohou. Teprve pozd v noci, kdy noha zaala opravdu bolet a usnul teprve po dvou prcch, se jeho vydilka zastavila. Odeel jsem do svho pokoje, abych napsal nkolik dopis, ale k psan jsem se vbec nedostal. Sotva jsem se posadil, piel Franz Rsle. Nech toho blbho psan, stejn z toho nic nekouk," ekl a klebil se na mne. Nebo napi dom, e si t odtud brzy odvezou v kornoutu s patentnm uzvrem." Ve dvech se objevil Schweinitz. Nemte chu zahrt si skat?" Rezignoval jsem, uklidil psac nin a na stl jsem postavil lhev koaku se tymi sklenkami, protoe k nm bez jakkoliv poznmky pisedl Hans Bott se svm klidnm bledm obliejem. Nalil jsem a chvilku jsme sedli mlky. Pak padl ppitek. Na oslavu Fritzovch narozenin," ekl Schweinitz a zvedl sklenku, aby ji jednm doukem vyprzdnil do dna. Brzy z chlastn nevyjdeme, budeme-li kad narozeniny zalvat." Nebo tu v dohledn dob nebude nikdo, kdo by jet mohl chlastat." To nic, v pekle je taky koalka." Odkud to v?" Nemohu vit, e by erti pil vodu." Nemli bychom si radji zahrt skat, ne tu vst poetil ei?" 114 "Co mysl tm vst poetil ei. Pro mne je to hrozn vn. Jestli se s motory nco neudl, budeme za nkolik msc vichni bradami vzhru." Vzneen povinnost, pni prkopnci raketovho ltn, djiny letectv zachovaj v uctiv vzpomnce." Dvojnsobn hrdinsk smrt - za A pro vlast, za B pro pokrok lidstva... Stopai vesmrnch let." Vyser se na vesmrn lety. Vidl jsi pece, jak dnes letl Fritz vesmrem Jako blesk s prjmem." Zajdi za starm, snad t pelo ke zdravotnkm." Radji jet nalej, dl mi to dobe." No, tak jo." Co m znamenat tak jo. Vythnou ti zpod zadku idli a sed v hnoji." koda kalhot." Na zdrav, moji mil, na astnou noc a do rann pohotovosti." Prv jsme zdvhali sklenky, kdy zaaly kvlet sirny. Pjdeme do bunkru Hloupost, v noci pece neto na letit." J jen, e tam budou dvata." Vykali se na ensk. Pust rdio, abychom vdli, kam let." Udlal jsem to. Chvilku to v pstroji harailo, pak se ozval znm hlas "...siln neptelsk svazy v nletu na Hamburg a Berln..." Prasata, to je te kadou noc." Mli bychom jt k nonm stham, protoe tam se alespo nco dje a vd za nasazuj hlavu..." To souhlas, pesn na tebe tam u ekaj." Venku zaal stlet Flak ze vech hlavn. Oblkli jsme si koen bundy a tma vmi ulikami letit li na okraj plochy. Nkolik trbin automobilovch reflektor pejelo kolem, k bunkru spchala skupina radistek a hldky psn kon trolovaly zatemnn. Jakmile jsme obeli posledn roh hangru, objevila se ped nmi zem jako zda spcho obra. Nikde ani svtlko a domy a hangry stly jako neiv kvdry v bezbarvm porostu strom a ke. Zato na druh stran se nabzelo, i kdy skoro kadodenn, pesto stle fascinujc divadlo. Jasn pruhy svtlomet prohledvaly a klouzaly oblohou. Dv vysok svteln fontny se pekily a do prseku paprsk zachytily stbroed se lesknouc letadlo. K nim se pesunul tet paprsek a tam, kde se setkaly ti svteln svazky nebylo ji mon rozeznat jedinou hvzdu. Pomalu, jako pilepen k tto mohutn zplav svtla, se zvolna plazil tymotorov bombardr. Zdlo se, e se neo hrabanmi pohyby, namhav a mam, pokou uprchnout zniujcmu svtlu 114 Dole se tu a tam zablesklo, jak protiletadlov dla vystelila a vytvoila sotva rozeznatelnou rku, oddlujc zemi od oblohy. Za nkolik vtein se ozvala v naich uch rna jako tvrd vbuch. Z oblohy k nm doltly tup vbuchy, kdy vybuchly granty - a explodovaly v blzkosti t svtelnch silnic nebo jejich prseku, pak jsme zahldli ed koule koue, kter se nepestvaly blit k pachtcmu se letadlu. Jestlie se okamit nedostane z dosahu svtlomet, sundaj ho." To by ho museli ale nejdve trefit." Nad Angli jsme asto proltvali v takovm jevitnm osvtlen. Je to blb pocit, kdy nen vidt nic jinho ne svtlo. Nen tu dn obloha, dn zem a bouchac kuliky praskaj vpravo i vlevo a ty ek s plnma kalhotama, jestli dostane jednu do poklopce nebo ne." Je to podobn jako ve kole, ale v dnm ppad tak nevinn." Kdybych byl tam nahoe, zaal bych si pomalu rozepnat popruhy. Dostanou-li pln zsah, nedostanou se ven." Ty bys tak ped vbuchem neskkal." Bouchne to ale brzy. Flak stl stle pesnji." Hele, love, to bylo o vlas." Vyskote pece, vy blb psi." Jen je nech, ti se chtj vrtit dom." Pod bombardrem opt vybuchl grant. Te ho u brzy dostanou." Nejsou snad pli vysoko?" Hlouposti, vdy u nkolik grant bouchlo nad nimi." Vyskote pece." Poletuj poznmky, obsahujc dv protichdn pn - vidt zkzu bombar- dru, a vdt, e se letci zachrnili. Bylo to vdy stejn, kdy se ciz piloti ocitli v situaci, jej nebezpe jsme tak dobe znali z vlastn zkuenosti. Pak to ji nebyli Anglian, Amerian nebo Francouzi, ale jen letci. Kdyby to lo, snad bychom se i pokusili donutit je k seskoku ped plnm zsahem. Ten ale stle nepichzel. Pestoe jsme kolem sebe slyeli dopadat stepiny grant, neodeli jsme do krytu, ale s rozenma oima jsme dl sledovali prbh nonho pedstaven, kter stle vce vypadalo jako ilustrace k poekadlu o mnoha psech. Z potench dvou, t svtlomet to nyn bylo u pt a poet grant, vybuchujcch v bezprostedn blzkosti stle jet letcho stroje, se zvtoval salvu za salvou. Te musme odstartovat s Me 163 a to drama nahoe zakonit." 116 "Pjemn zitek pi nonm pistvn." "Jak to? S osvtlenm letitm by to nebyl problm." "Nepivolvej netst. Mn to sta ve dne." "Te to koupili." Po explozi se tsn vedle letadla objevil obzvl velk oblak. Letoun zpotku letl dl, jako by se nic nestalo. V tme okamiku se nm zdlo, e se z nj cosi oddlilo - jet v paprscch svtlomet se otevel padk. "To je blbost, mohl pece otevt padk n. Bude-li mt smlu, dostane jet do ptee stepinu." Kopule zmizela ve tm. Nepoznali jsme, podailo-li se seskoit jet dalm lenm posdky. Jen jsme vidli, jak tk letadlo pelo do prudk prav zatky. Pak se zablesklo, a jako by nahoe nkdo zmkl zapalova, se stroj zmnil v ohnivou kouli a pln se rozpadl. Trup padal jako zc meteor a pi cest k zemi za sebou thl dlouh pruh ohn. Ve svtle reflektor se jako semeno lpy jet nkolik vtein toilo kdlo, a nakonec zmizelo v temnot. "Zase o jednoho mn." Vidl jsem blt kon Nesmysl. Je to jen smrt jednoho komra, kdy jich kolem ltaj tisce." Nesmysl. Toto slovo se v naem slovnku objevuje stle astji. Jeho obsah je vak prv tak nesmysln jako jeho samotn vysloven... 117 Teprve nsledujcho odpoledne jsem ml as navtvit Fritze Kelba a byl jsem velice pekvapen, kdy jsem ho zastihl, jak pajd ped rozestlanou postel. Co to dl, Fritzi?" P. ch. - jak vid, pokoum se chodit, Mano." Ty blzniv pse, zsta radji v posteli a eti si kosti." Kosti mus dlat to, co chci j. Leet tady mi u smrd. Jen to pivolv pitom mylenky, jinak nic." Na nonm stolku ml otevenho Nietzeho. Jen si zase lehni, Fritzi." N. . - nepipad v vahu, Mano. Jinak bude Franz ztra pokraovat v mch pokusech." Kter Franz?" Pece Rosle." No a? Tak ho nech pr dn ltat a pak bude ltat zase ty. Poj a lehni si." Neochotn poslechl. Ostatn, chce s tebou mluvit Franz Medicus, m njak starosti s novky." Fritz opt odhodil pikrvku. Pece jen vstanu, Mano. Vykalu se na nohu. Ztra se bude opt ltat. ert v, jak dlouho jet budeme ltat." Co se to v tob zlomilo, Fritzi?" zeptal jsem se udiven po tom, co doznl na Fritze nezvykle kvtnat proslov, jak jsem od nj jet neslyel. Kdy lovk le cel hodiny v posteli, m dost asu na hloup mylenky. Mn se ale v kadm ppad rozsvtilo. Chpe, jak ohromn ns dosud provzelo tst. Kad den jeden, ppadn dva starty. Piblin. M-li kliku, probhne ve hladce, nanejv zjist, e ti bedna jen smrdla. Nebo me mt tikrt tak velkou kliku, jako teba vera j, kdy zmek pleitost viset jako ozdoba vnonho stromku na nkolika jedlikch. Snad se to povede teba stokrt, ale jednou kad z ns v thle knize nhod dolistuje na konec. asto si pipadm jako nkdo, kdo se dr lana nad propast a v, e jednou pijde vteina, kdy prsty ochabnou, psti se zvolna otevou, docela pomalu, ale otevou, protoe tlo ji nebude mt dostatek sly. Na takovm lan vis cel Nmeck e a kad z ns se dr.A je otzkou, zda se ty sk psti rozevou rychleji ne ty nae." Fritzi, ty mudruje," odpovdl jsem, i kdy jsem vdl, e m pravdu. Snad dostal porazov ok, teprve kdy tu leel sm. V kadm ppad se musm vemon snait, abych ho zbavil chmurnch mylenek. Jedin, co jsme pote bovali, byla dvra v sebe sama a v to, emu jsme se nauili kat klika jak prase", protoe slovo tst se nm zdlo bt pli slab. Mon jsme by li i trochu zbabl veejn se piznat, e za kad astn nvrat v duchu dkujem Bohu. Pro Fritze ale takov mylenky neznamenaly vbec nic. Mysli na to sv hezk selsk dve, Fritzi, bude hrd na svho letce, kter j spadl z nebe." Fritz se sladkokysele usml. Hilda. V. . - ven ena. Bylo to o vlas a vedl jsem ji k olti. Jen nevm, zda by pila na mj poheb." No, kdy se to se svatbou nepodailo, vezme si ji a, skon vlka. Ty oi kter na tebe dlala, ty byly pece jednoznan." Byl jsem napjat, zda se mi ert podail, ale Fritz odmtav mvl rukou. Nikdo z ns se ji neme oenit Mano. J v dnm ppad. Za prv mm pote s volbou a za druh ji nebudu, moci volit. Mano, love, oenit se, bt od osmi do pti v zamstnn, odc deseti do dvancti se pokouet o dti, spt v mkkch manelskch postelch a v nedli jt na prochzku. Hihi, dovede si tak pedstavit Fritze Kelba?" Te jsem se musel smt i j. Ne, Fritzi, to nemohu a nedoku. Ty by ses ale mohl stt zkuebnm letcem, dopravnm pilotem, instruktorem nebo nu podobnm." Jako by u ns po vlce byla podobn zamstnn mon. Leda zkuebn pilot paprovch drak. To je vbec dobr mylenka, po vlce zalom tovrnu na vrobu raketovch letadel. Znaka - ltajc vejce. Vezmeme k tomu Botta a Medicuse, ti tyhle vci umj stavt, a vy s Rslem mete bt prodejnmi zstupci..." "...a ty Fritzi, proh ist zisk, e?" Pesn tak si to pedstavuji. Ale u firmy mus bt i Spte. Ten dostane rentu jako seniorf." Rno mu to navrhnu. Te mi napad Medicus. Nechtl se mnou Franz mluvit jet dnes?" Fritz se trochu narovnal. Zatracen, zvlf m o to dal. Tak ho jet za volej." Byl jsem astn, e jsem Fritze dostal z pohebn nlady, odeel jsem k te lefonu a podal o spojen s nadporukem Medicusem. Ji se chystal ke spnku ale pesto seel dol. Co se dje, Franzi?" Jo, jo, Mano," zaal svm bavorskm nem. S tmi novmi to nebude dn tst. est nebo sedm jich hned vypadlo, jakmile vidli Fritzv start." 118 "Tak kolik jich pesn jet zbylo?" Pesn osmadvacet. Tm bys mohl ztra rno udlat men pednku. To um lp ne j. Snad pak budou odvnj." Dobr, Franzi, pozvi je ztra rno na pl devtou do jdelny. Do t doby vydm sv zleitosti u Spteho a budu moci pijt. Po pednce Franz Rsle pedvede svj start; a bude po nm, zeptme se jich, kdo chce zstat a kdo ne." Doplnn potu pilot pro Me 163 bylo opravdu choulostivou zleitost. S nepekonatelnm strachem se ze stoedesttrojkou ltat ned. To jsme vichni vdli, stejn jako Spte, kter proto jet nikoho nenutil, aby zstal. Na druh stran si byl naprosto jist, e poadavky na vcvik novch pilot jsou stle nalhavj. Pokud nasazen tchto letadel m mt viditeln spch, budeme brzy potebovat stovky pilot. k se pjde as, pijde rada ale aby Amci nepili dv a nezbavili ns vech starost. Pro dneek jsem toho ml u dost, byl as jt spt. V pl devt jsem stl v jdeln ped osmadvaceti novky, kte se pihlsili ke stotiaedestce. sten dobrovoln, sten po menm ntlaku. Nebylo snadn pednet jim o budoucch kolech, protoe pokud bych ml bt pravdomluvn, musel bych jim ct, e se maj upsat komandu, kde 90 ze 100 let je otzkou ivota a smrti. Skoro vichni pili z plachtaskho vcviku v Telnhausenu, kde bylo dosud ltn stle jet opravdovm potenm. Krtce jsem jim vysvtlil - a nedlal jsem z toho dn hrdinstv - co je ek, pokud zstanou u stoedesttrojky. Dval jsem se do obliej, prv tak rozdlnch, jako rzn odrejcch dojem z mch prvnch slov. Pi posledn vt jsem se bavil tm, e jsem si posluchae v duchu rozdlil na ty, kte zstanou a na ty, kte jet odejdou. Pak jsem skonil a vyel s nimi a s Franzem Medicusem na plochu. Franz Rsle jet stl vedle svho stroje a drsn ertoval s mechaniky. Hrub erty byly Franzovou specialitou. Byl jednm z tch, kte nemaj ped nim respekt - ani ped stoedesttrojkou, ani ped enami. Nastupoval do letadla se stejnou smvnou drzost, s jakou o hodinu pozdji objmal dve. Zbrany neml - ani tady, ani tam. Vzhledem pipomnal miniaturn vydn Gallanda, naeho nejvyho velitele sthacch letc - nosil stejn vomsky jako on. Franz si je ale zejm nechal narst pro povzbuzen svho sebevdom, kter mu asto vyklouzlo jako mrtn pstruh z rybovy ruky. Byl smsic strachu a odvahy, stejn jako vce i mn my vichni. On vak patil k tm, kte strachu kaj drzost, a to se dvatm ve vtin ppad lb. Ve chvlch strachu se chechtal a jeho smch znl jako chestn plechu. Byl jednm z nejoblbenjch pilot. Za vech okolnost byl kamard, pro kterho nebylo dn hnojit dost hlubok, aby z nho nevythl kamarda, a to pevaovalo vechny jeho slabiny. Franz se usadil v letadle. Jako vdy, rychle a vzruen, vykikl na mechanika; aby v nsledujcm okamiku k nmu prohodil njak ert. Stiskl startr. Chtl ped prvn cvinou stelbou stroj zaltnout. Dobe se odlepil, stoupal jako p a nahoe opisoval kruhy. Byl to sprvn let pro nae novky, kte jsali, kdy Franz nyn naletl na letit, peltl kolem ns a opt stoupal, aby elegantn peel do irok zatky na pistn. Dosedl, klouzal po zemi a ... Zdlo se mi; e vidm opakovn m leteck pohody a pak nehody v Jesau. Na poslednch metrech dojezdu vybuchla lye, z kabiny vylehl ostr plamen, vzhru se vyvalil oblak pry a ze stroje spe vyletlo ne vyskoilo Franzovo tlo. Po ruce nebyl vz, abychom odjeli k mstu nehody, a iroko daleko jsem nevidl hasie ani sanitku. To se jet nikdy nestalo. Volal jsem mue u telefonu na startu, aby zavolal sanitku, a s ostatnmi jsem co nejrychleji bel k mstu nehody. Cestou ns pedjel divoce spchajc hasisk vz. Kdybych byl nael Franze mrtvho, nebyl bych zden vc, ne hrznm vjevem odehrvajcm se v mst nehody. vouc, stnajc Franz stl ped jednm z hasi, nepestvaje na nho volat. aby ho polil... postkal vodou. Kdy jsem vidl Franzv obliej, zdlo se mi; e se dvm na straidlo. Na hlav neml ki, asy ani obo, a na nkolik chloupk zmizel jeho knrek. Cel obliej ml pln speench kus ke s tu a tam krvcejcmi svaly. Ctil jsem, jak se mi zved aludek, zbsile jsem polykal a se zatnutmi zuby volal: dnou vodu, Franzi, ji dnou vodu." Pak jsme ho s nkm vzali v podpa a vedli k hasiskmu vozu, protoe sanitka nebyla jet v dohledu. Odjeli jsme pes letit zpt a vystoupili ped oetovnou, Dv spojaky pi pohledu na Franzv obliej hlasit vykikly a pdily pry, Franz za nimi stnav poslal nadvku. Pak jsme ho pedali lkai. Mlky jsme s Franzem Medicusem odeli na velitelstv. Nemohl jsem se zbavit vzpomnky na Franzv obliej. Myslel jsem na jeho oi, kter - doufejme - nejsou zranny, i kdy obliej je ztracen. Ten stle se smjc nebo uklbajci se obliej, kter nikdy nebyl unaven a i ve zlosti byl stle ptelsk. Je lep bt mrtv," ekl jsem Medicusovi, ale ten mlel. Ped velitelskym stanovitm se se mnou rozlouil a odeel ke svm novkm. Spte a Olejnik jen mlky seveli rty, kdy jsem jim ohlsil, e Rslv obliej je totln splen ltkou T. Pokud je nadporuk Rsle schopn vpovdi, at vm podrobn vyl prbh nehody, Zieglere, a podejte psemn hlen," ekl Spte po krtk vaze. Chtl m senm gestem propustit, prv kdy sirny zaaly houkat nlet. Sedl jsen na motorku a odjel na start, kde byli v pohotovosti Schubert, Ryll, Bott a Glogner a napjat sledovali ve sluchtkch hlen. Vystoupil jsem na krtk ebek Bottova stroje. 120 ' 121 Let pmo na ns," ekl po chvilce. Lipsko nebo Berlna Tetrochu odbouj. Ne, opt nabrali kurs na Lipsko." Obloha byla modr jako sklenn koule, jen nad blzkm Lipskem leely chuchvalce hndho dmu. Te jsem, vysoko nahoe a jet velmi daleko v modi, uvidl bl kondenzan pruhy, mc pmo k nm, jako by nkdo psal po obloze velkm, irokm blm ttcem. A jsem blzen, ty let na ns," ekl Kurt, berlnsk mechanik, stojc u startovacho vozku, kter s nmi sledoval hrozc nebezpe. Rozkaz k bojovmu letu," ekl Hans Bott, rychle zavel kabinu a dal Kurtovi znamen k nahozen motoru. Zvltnm umotem a sykotem se ozvaly i dal startry. Netrvalo ani minutu a Schubert a Ryll krtce po sob vzltli a po minut je nsledovali Bott a Glogner. dn ze ty motor neselhal, vechny letouny bezvadn vzltly a odhozen podvozky opile tancovaly grotesknmi skoky po trv. Vysoko na obloze bombardry irokou zatkou naltvaj kurs na Berln, ale to jim u nepome. Ani ne za dv minuty u nich budou Schubert s ostatnmi a - vem to ert, mus tam nahoe sundat pr klavr. Nyn se objevily kondenzan stopy dvou messerschmitt - Schubertova a Ryllova. Jako dv bl teky se letadla t vzhru a bl se k stbrnm pruhm za bombardovacmi letadly. Nejdve jsou ry jako podle pravtka, pak se mn ve vlnovky a kon jemnmi zatkami. Ale jejich pd stoupaj rovn jako py k irok, na dalekm horizontu se vytvejc silnici Boeing. Pak jsme je ztratili z o. Ubhaly minuty pln zkosti. Glogner kter odstartoval jako posledn, se vracel prvn, proletl nzko nad plochou, stoupal a pistl. Zuil. Motor mu vysadil v 7000 metrech. Krtce po nm tak pistl Bott s koucm motorem, kabinu ml plnou koue a uplakan obliej. Pvod ltky T netsnil. Pak se vrtili skoro souasn Schubert a Ryll. Schubert peletl nad letitm ve vce sotva 600 metr a kval kdly. Jeho mechanici vyhazovali epice do vzduchu - sestel! Po velmi prothlm oblouku pistl, bezprostedn nsledovn Ryllem. Ten zaplil jeden z vnitnch motor Boeingu, nemohl ale pedpokldat ani pravdpodobn sestel. Musel toti vyklidit prostor dvma sthakm, kter se neekan vynoily. Po dohoen paliva a zastaven motoru jej pak donutily k velmi rychlmu letu stemhlav. Mli bychom mt monost pestoupit bhem letu do stodevadestky," projevil sue svj nzor, zatmco skromn Schubert pijmal trochu zdrenliv nae blahopn. Zatm odstartovala dal dvojice, u knipl sedli Husser a Eisenmann. Vtr se otoil, ale k peloen startovit nezbval as. Mus to jt i s vtrem v zdech. 122 123 Zdlo se, e poplach potrv vn, protoe byly neustle hleny nov svazy ale nakonec tu byl pece jen ten posledn, proti ktermu startovali prv Husse s Eisenmannem. Svaz byl ji vidt z letit. Na startu byli jet v pohotovosti Glogner, Strasnicky a Rolly, kdy se Husser a Eisenmann vrtili z bojovho letu. Husser, kter naltval daleko ne ne Eisenmann, pistval nejdve protoe dosud nepeloenmu smru startu, Navzdory naemu nevhodnmu stanoviti jsme vidli, e Husser minul prh letit v pli velk vce. Zdlo se, e chce stroj nsilm potlait k zemi. Dotkl se ly zem, vznesl se znovu a opi jzdou se til na ns. Znovu dosedl a skoro na konci plochy, pejel ale jej hranici a jel do pol a nakonec do nzkho porostu, kde se stroj pevrtil, ale nevybuchl Jet jsem zahldl, jak nkolik mu pozemnho personlu odjelo vozem na msto Husserovy nehody, kdy m nkdo trhnutm otoil a ukazoval na pist vajcho Eisenmanna. Eisenmann tak naltval pli vysoko, poloil ale stroj do skluzu a rychle ztratil vku. Bylo pli pozd. Zdlo se, e se letoun dotknul zem, ale pak se jet jednou vznesl vzhru a rychle vyrazil nam smrem Neekan provedl polovin vkrut a toil se dl. Pravm koncem kdla se dotkl zem a jako ohniv baln se v kotoulech til na ns. Zahldl jsem, jak Glogner a Rolly vyskoili ze svch stroj. Ale tu ji letl hoc a rozttn, Eisenmannv stroj kolem ns a po nkolika stovkch metr zstal leet jako hromada koucch trosek. Eisemman vyletl ven - a jet pipoutan v sedace - leel kus od hocho trupu a kdel. Kousek dl pracovali tyi mechanici na Husserov pevrcenm stroji, pestoe mohl kadm okamikem vybuchnout dn z tchto dobrch chlapc nemyslel na sebe, dn neposlouchal nebez pen sykot vytkajc ltky T. Pod troskami leel stnajc pilot a bylo teba jej vyprostit. Podailo se jim to a poloili Hussera na nostka s vykloubenou rukou, zlomenm nosem a mohutn krvcejcm obliejem. Na pemlen nezbval as. Pomohl jsem Glognerovi znovu do letadla, vidl jsem, jak se vedle Strasnicky s Rollym tak pipravuj ke startu, kdy dal svaz bombardr zamil pmo na letit. Nebylo pochyb, e let k nm. Z velitelstv jsme dostali rozkaz k plnmu ukryt, protoe ke startu ji nezbval as. Glogner Nicky a Rolly opt vyskoili z letadel. Nebeli jsme u ale na okraj letit jen jsme se poloili vedle stroj na zem. Svaz se nhle otoil a zamil k Lipsku. Potet nasedli Glogner, Nicky a Roll do letadel a nakonec se dokali rozkazu ke startu. Rolly vzltl prvn, ale byl sotva padest metr vysoko, kdy se za jeho letadlem objevily bl oblky a hukot rakety utichl. Podailo se mu vystoupat asi do sta metr a vyskoit - ale padk se vas neotevel. Kdy po nkolika vteinch dostal tak rozkaz ke startu, byl Glognerv dtsk obliej bled jako stna. Hlavu vzhru, Bubi, " ekl jsem a poklepal mu na rameno. Usml se na mne. Mano, to se u nepoda." Zavel jsem kryt kabiny a zevnit zaskoila zpadka. Kdy se voucm motorem vzltal, dval jsem se za nm, jako by to byl mj syn. Vdl jsem o ndhernm dveti, kter se o nho blo a kter mu slbilo, e a skon vlka, pjde ivotem s nm. Tak jsem vdl, e dokud nezane stvkovat motor, mysl Bubi jen na svou Evu. V evu raket Strasnickho, Schuberta a Rylla, startujcch ji po druh, jsem sledoval na obloze kondenzan pruh Glognerova stroje, dokud mi nezmizel z o. Prvn se vrtil Nicky. Nedval pozor a neubral pi pechodu do vodorovnho letu tah a zail podivn jevy, kter jej setsly z devti do esti tisc, take mu nezbylo nic jinho, ne se opt vrtit. Po nm pistl Glogner, tak bezspn. Ti idioti vypnuli rdio," vykikoval, pak m nkdo ty Amky najt." Tak Schubertovi se tentokrt nic nepodailo, ale Ryll dostal jeden B-17. Prvn dvkou ho zaplil a jet vidl seskok posdky. Dva sestely, dva mrtv, ti ztracen stroje, nad Lipskem mraky ernho koue a ve veernm soumraku se zrcadlc obrovsk pory, to bylo vsledkem dnenho dne. Nae nlada kolsala mezi smutkem po Eisenmannovi a Rollym, kte k nm patili od prvnch dn, a radost nad Schubertovm a Ryllovm sestelem. Nakonec jsme to pece jen slavili, pokud se mohlo kat slavit" tomu, e jsme vyprzdnili nkolik lahv holandskho genevru, kter pivezla Bohnerova letka z Venlo v hojnm potu. V jdeln jsem se opt seel s Franzem Medicusem. Jen se sml. A na sedm vichni novci opt odprejskli." To byl dal spch tohoto dne, ale myslm si, e ani j bych tu nezstal, kdyby m mlo pro Me 163 nadchnout divadlo dnenho dne. Pozdji jsem Fritzovi a Rslemu odnesl sklenku likru do postele. Obma se dailo dobe. Fritz byl na nohou a nsledujcho dne chtl opt ltat. Rsle, s hlavou a na ti mal otvory pro oi a sta zcela ovzanou, zjevn trpl bolestmi a sotva mohl mluvit. Kdy pes bolest rt vypil sklenku likru, ekl jak nejlpe uml: Chlast zstane v budoucnu mm jedinm potenm." Pestoe nebyl schopen dt svmu hlasu vraz, znl jako hok vsmch. Nemluv hlouposti, Frantiku, " odpovdl jsem mu, za nkolik tdn bude opt ten star boulivk. Zavrtl hlavou, ale bolest ho donutila, aby se poloil na polt. Poslouchej, Mano," ekl pak, ztra m chtj odvzt do nemocnice v Halle nebo v Lipsku. Zai, abych tu zstal." Slbil jsem mu to a vrtil se zpt k ostatnm. Ji to nebyl ten star, dvrn znm houf, kter tu sedl. Vznik eskadry 400 zpsobil, e se tu vynoilo mnoho novch obliej, sympatickch i komickch, nedobrch a nic nekajcch. Jeden z nejkomitjch patil rakouskmu majorovi jmnem Bazilla, mui ne bez zsad, ale tak rakouskmu, e nm pipadalo, e vypadl starmu csai Franz Josefovi z kapsiky u vesty. Bazilla hrl na housle, a to prv tak vytrvale, jak patn. Stal se z nho uzlek nerv a kouil a edest cigaret denn. Te tak hrl na housle, tu a tam se sklnl nad stoly jako prim a jeho struny lkaly. Jak prv on piel k Me 163, nevdl nikdo z ns. Ale byl tu a nae skupina byla o jeden unikt bohat. Prv nasadil k Sarasateho ciknskm melodim, a to tak falen, jak je to jen zdkakdy slyet v nmeckch, nato pak ve vdeskch kavrnch. V tom se otoil hrab Schweinitz, n slezsk junker nejulechtilejho chovu sedc na idli mezi Medicusem a Bottem, a vykikl: Bazillo, zaho konen ty mokr housle, mn se dl patn!" Nebyl to zvltn vtip, ale mokr housle" byly na svt a jako Bazillova pezdvka se okamit ujaly. Od t chvle se staly pojmenovnm mnohho, co nefungovalo. Bazilla skuten takto pohann nstroj zabalil, a my mli klid Bylo skoro ji po plnoci, kdy mezi ns piel Spte. Jakmile m zahldl odvolal si m stranou. Mm pro vs nov kol, Zieglere. Od ztka pevezmete spolen s nadporukem Niemeyerem kolen novk a pozdji doplovac letku, pokud bude ustavena doplovac sthac eskadra." Budou pipravena pro stotiaedestku dal letit, pane majore?" zeptal jsem se, protoe jsem si nedokzal pedstavit, jak by mohly bt v peplnnm Brandisu umstny jet dal letky. Jednoho dne pece mus pijt bombardovac koberec, a pak skon cel ta ndhera, stejn jako ve Zwischenahn, Venlo a Wi tmundhafenu. Zdlo se ale, e jsem se dotkl generlnho tbu, protoe Spte trochu zlostn odpovdl: To nen vae starost, Zieglere," a odvrtil se k ostatnm. Nsledujc dny pinesly s sebou prav podzimn QBI, a tak nejen e nebyly bojov lety, ale nemohli jsme ani zaltvat. Kdy se pak jednoho dne slunce opt usmvalo a kou ze zvod Leuna stoupal skoro kolmo vzhru do istho vypranho modrho vzduchu, bylo na startu ve, co bylo schopn letu,co ltat mohlo, chtlo a muselo. Letky mly venku v pohotovosti devt stroj, stojcch na startu a Nicky, Birt, Mohr, Schubert, Ryll, Reukauf, Zimmermann, Andrea a Miihlstroh, n Jupp, nevyspal jako vdy, ale pesto s dobe odpoinutou klapajznou, sedli nebo polehvali kolem. Niemeyer a j jsme mli na startu kad po jednom ostrm B, dv B k vleku~ a jedno A tak k vleen a zanali jsme se kolenm. Opt tu byl Fritz Kel Jet trochu kulhal, ale horliv pobhal kolem svho stroje se svislou vzbroj pipravenho ke startu. Zaltl jsem zkuebn a pedvdc start pro mlad piloty, kte mli dnes 126 a v nsledujcch dnech poprv vzltnout na ostro. Jakmile byl letoun znovu natankovn, poslal jsem jednoho ze svch raketovch uednk na prvn ostrou cestu. Jmenoval se Ernst a byl to svtlovlas, mladik obyvatel dolnho Saska a jeden z tch, kte se nemohli dokat. Motor mu pracoval stejn dobe jako mn, a kdy ist odhodil podvozek, s ulehenm jsem pozoroval, jak stoup, a zmizel mm om. Dal jsi mu natankovat plnou ndr, Mano?" Otoil jsem se. Za mnou stl Fritz a stejn jako j pozoroval stroj. A stejn jako j vdl, e ka pi prvnm ostrm startu s Me 163 B nesmme poutt do vzduchu s pln zatenm strojem. A za tet vdl, e jsem odpovdn, kdyby se Ernestovi nco stalo. Uhodls, Fritzi." Pro?" Protoe podle mho nzoru je to jedno a j mohu uetit jeden cvin vzlet a budu se svmi ky dv hotov. Budou-li pi prvnm startu rolovat o sto metr dl nebo ne, je naprosto jedno a pro pistn pak m naprosto stejn podmnky." M pravdu, Mano, ale dosud nejsou zvykl na vku deseti nebo dvancti tisc metr. A vrtit se mus nakonec tak." Fritz ml samozejm pravdu a kadho bych tak s plnmi ndremi neposlal, ale u Ernsta se nemohlo nic stt, toho jsem znal... Toho znm, toho znm, toho znm... opakoval jsem si neustle, zatmco ubhala minuta za minutou, jet jedna, pak se znova ozval Fritz: Mano, tak si myslm, e ji nemus ekat." Dr hubu, Fritzi," odsekl jsem zlostn, ale vdl jsem, e m pravdu. Ernst se nevrtil. Podle hodinek byl pry ji dvacet minut. U se neme vrtit, zvl kdy cel obloha byla jasn jako vyletn nabraka. Vtom zazvonil telefon na startu a svobodnk m volal k apartu. Byl to leteck dozor, kter prv obdrel zprvu z Lipska-Mokkau s hlenm, e tam nouzov pistl Me 163 a explodoval. Pilot, mlad svobodnk Ernst, nen zrann. Pistvajc stroj vjel do trychte po bomb... Hlavou mi probhala jedna mylenka za druhou. Jak se Ernst dostal do Mokkau? Pro nepistl u ns, kdy je mezi letiti tak mal vzdlenost? Jak se stalo, e letadlo vybuchlo a on zstal nezrann - nco takovho je pece nemon. Pedal jsem Niemeyerovi svou skupinu, pivolal vz s idiem a vyjel. Jzda netrvala dlouho a brzy jsme stli u trychte se zbytky messerschmitta - skuten po explozi. A Ernst stl iv a s trochu patnm svdomm vedle mne. Podal mi hlen. Ve vce sedmi nebo osmi tisc metr jsem neml v masce dn kyslk, dcha byl jako zacpan. Strhl jsem jej a okamit jsem stemhlav sletl do 128 bezpen vky 4000 metr, tm jsem ale ztratil vlastn letit z dohledu a vidl jsem pod sebou Mokkau. Rozhodl jsem se tedy pistt tady. Ve probhalo dobe, a na ten trycht, kter jsem zpozoroval pli pozd. Podailo se mi najt zk pruh trvy, hladce dosednout, ale pak jsem na poslednch sto metrech, rychlost asi edest kilometr za hodinu, spadl do dry. Pitom se mi asi zasekla kabina, protoe se mi ji nepodailo otevt ani s velkou nmahou. Pak ale pibhla z nedalekho stanovit Flaku mlad pomocnice, kter sekerou kabinu rozttila, take jsem mohl vyskoit. Mezitm k nm pijeli hasii, nehodov vz a asi tucet protiletadlovc. Zakiel jsem na n, aby se okamit kryli, dve jsem strhl na okraj blzk dry. Pak to bouchlo." To byl Ernstv pbh; stejn krtk jako bezbolestn, protoe, mimo znien stroj, zstali vichni zdrav. Dokonce i Ernstovo srdce, pestoe jeho zachrnkyn byla npadn hezk stvoen. My sta zajci od stotiaedestky jsme veer sedli spolen v Bottov pokoji. edn jsme jet nic nevdli, ale kolovaly povsti, e,m bt sestavena doplovac eskadra, je m bt peloena do klidnjch mst na vchod. Znamenalo to tedy opt blzk rozlouen s kamardy ze Zwischenahn, kte mi pirostli k srdci. Fritz Kelb, Hans Bott, Franz Rsle, Jupp Miihlstroh, Nicky a dal, patc k mmu nejumu okruhu. Mlo cenu strvit s nimi tento veer, protoe povsti se podle naich zkuenost velice rychle mnily ve skutenost. A v takovch chvlch jsme vedli hovory, pi nich si nikdo nebral naprosto dn servtky. Byly to hovory znevaujc ivot a odhazujc strach na hnojit, pestoe se kadho z ns drel jako tvrdohlav tnice. asto jsme se vychloubali, protoe jinak ji nebylo mon tento strach skrt. Pak se ozvalo jmno nkoho, kdo jet vera dlal jedno dve astnm a dnes dr ve studench rukch nkolik vadnoucch r, pokud ty ruce jet vbec m. To na dv nebo ti minuty umlkme, a pojednou se jeden z ns opt hlasit ozve a ostatn s nm souhlas. Ji jsme vichni vdli, e vlka je ztracena, ale dn z ns tomu nevil. Snad jsme byli pli jeitn, ne abychom tomu vili a doufali, e budeme mt pravdu. Pak jsme snili o tisci stotiaedestek a o stejnm potu pilot. Pak nkdo ekl: Vechno je marn, pilet se dvma tisci Mustang a bhem pistvn ns sestel jako pezrl blumy." Nejradji ze veho jsme vymleli plny naeho ivota v dob po vlce. Jednm z nejkrsnjch sn bylo podat leteck dny s Me 163, pestoe jsme vdli, e kad start Me 163 je pro ns ivotu nebezpen a nejmn kad tet tragick. Bylo to groteskn, ale bylo to tak. Me 163 jsme milovali jako enu, tahajc nm nezadriteln penze z kapsy, obelhvajc ns, pipravenou ns kdykoliv opustit, kterou vak pesto milujeme. Pirozen, e tyto vahy nenapadaly vechny, kte k nm pat 129 , dnes, ale urit celou partu ns, kte jsme to spolu thli od prvnch dn. A nkolik novk k tomu. Ale vtina z nov pchozch, kdy vid prvn ostr start, nebo jsou dokonce ptomni explozi, opt radji rychle sthne svou vypjatou zarostlou hru. Je t znovu vythnout plachty hrdinstv, ne je sthnout. Mnoh stahuje plachty v posledn minut, ale rekord ve staen v posledn vtein vytvoil n major Bazilla, nae "mokr housle", jak mu nyn kme, kdy ml nsledujcho rna provst prvn ostr start. Na startu stl napl natankovan letoun a j jet jednou klidn vysvtloval Bazillovi vechny pohyby a nezbytn zsahy. Nepetrit lan sl kou cigarety a nervzn jej vyfukoval, pitom stle rychle pobhal kolem stroje, take jsem ho jen s nmahou sledoval. "Tak tedy, pane majore, po rozjezdu dret knipl docela klidn v.normln poloze. Jakmile zpozorujete, e se stroj chce zvednout, trochu pithnete a klidn vykte. Jen dvejte pozor, abyste nevyboil - okamit smrovkou srovnejte. Po odtren netlait jako u jinch stroj, ale nechat rozbhnout. Nepitahovat pli siln, aby podvozek nepadal z velk vky. V pti a esti metrech podvozek odhodit a nyn vyvit stroj trochu t na hlavu. Po celou dobu velice pozorn sledovat tlak ve spalovac komoe. Jestlie pi startu klesne tlak pod 17 a 18 atmosfr, okamit vypnout tah a nechat letadlo dojet. Pokud budete mt krtce po peletu hranic letit rychlost 800 kilometr, pak klidn stoupejte do pti - esti tisc metr. Asi v tto vce vm dojde palivo. Pak sthnte pku tahu zpt, v klouzavm letu asi do dvou tisc provete nkolik zatek, mete si tak krtce zkusit let stemhlav, pak opt pithnout a ve dvou tiscch pak pomalu zanete s rozvrhem pistn. Posledn okruh ped pistnm provete ve vce 800 a 1000 metr, pak se neme nic stt." Bazillovi se chvly ruce, kdy odhazoval dokouen zbytek cigarety a nastoupil do stroje, kde se snail obrcen se pipoutat ramennmi popruhy, vbec nenael pku nastaven sedadla a marn hledal tlatko startru, umstn pmo ped nosem. Nejradji bych ho byl opt nechal vystoupit a na nejbli dv hodiny ho zamstnat dobrou knihou, ale to ji nebylo mon. Ve sv bval eskade se stal dobrm a spnm sthaem a j ho nemohl odstavit, pokud sm nechce. Pak zaklapla kabina a Bazilla zstal sm se svm strojem. Zdlo se, e se te pece jen uklidnil, protoe dobe nastartoval motor, sedl jako , bronzov socha s oste ezanm obliejem na sedadle a na tet stupe poskakoval po drobnch nerovnostech. Zdlo se, e ve probh dobe, stroj se prvnch padest a osmdest metr rozbhal jak podle ry, ale nhle zastavil, z komory vychzel bl dm a letadlo opustilo drhu irokm obloukem a pojdlo po , trvnku. Vem, kte jsme stli u startu, se srdce zastavila, protoe jestli se nyn 130 stroj pevrt, pak z dobrho Bazilla nebude co zachraovat. Sotva jsme se opovaovali dchat, zatmco stroj poskakoval a smkal se stle pomaleji po nepli rovn zemi. Nakonec jako kvajc se kachna zstal stt. V tme okamiku odltla kabina. Bazilla byl jedinm skokem venku, ani se dotkl kdla, a co mohl nejrychleji bel od dmajcho letadla smrem k velitelstv. Beli jsme za nm nkolik set metr, ne jsme ho dostihli. Stl ped nmi opt se zaplenou cigaretou ve lutch prstech, tesouc se strachem a zlost. Na mou otzku, co se vbec stalo, odpovdl nenapodobitelnm rakouskm dialektem: "Motor vysadil, ta zasran vc ztratila hned po startu 50 obrtek, to snad nen mon, s tm pece neme dn lovk ltat, to je hol sebevrada." , "Ale pane majore, pece jsem vm kal, e mte zastavit motor teprve pi 1 700. Mezi 2 100 a 2 400 nehraje mal vpadek vbec dnou roli." "Jo, vy si myslte, e na to budu ekat?" "Naopak, pane majore," odpovdl jsem napl obveselen jeho argumenty, byl ale pece jen tak rozzloben, e jsem mu nyn musel ci pravdu: "Myslel jsem si, e chcete zavst se stoedesttrojkou jaksi zpsob raketovho harakiri, protoe to, co jste provedl, byl tak trochu nejjistj zpsob, jak zahynout." Zaduman se na mne podval: "Vidte pece, e dosud iji." "Za to mete dkovat jenom dobromyslnosti vaeho stroje, se kterm jste si zahrval jako dt se spcm tygrem." Vidl jsem, jak v nm opt pozvolna stoup sebevdom majorsk hodnosti, kdy mi utpan odpovdl: "To muste nechat na mn, pane poruku Zieglere." "Ne, to nenechm na vs, pane majore. V kadm ppad ne do t doby, pokud budu odpovdn za v vcvik. Mimoto se nejedn jen o vai ki, ale i o ostatn lidi. Vy jste pece mohl prv tak dobe vlett do tch dom naproti, a co by se pak stalo, to vm ji nemusm podrobn popisovat." "Pesn jsem vdl, co dlm." Prv si zapaloval tet cigaretu, poplil si pli dlouho hoc sirkou prsty a pilepenou cigaretou si odtrhl kousek ke ze rtu, tak , byl rozilen. Ve mn se ozvalo nco jako soucit. "Te se tu na hodinku polote, pane majore, a odpoledne udlme jet nkolik vlench start." "Nepotebuji ji dn vlen starty, kdy mi dte dobr stroj. Jet odpoledne poletm naostro." "To nepichz v vahu, pane majore. Pt vlench start a nkolik motoro- vch zkouek na zemi, dve mi do ostrho letadla nesednete." Nyn se rozzlobil a vzkypl: "Pak m mete s vaimi ohnivmi draky vlzt na zda dm se odvolat a peloit ke sv star letce. U mi jde na nervy to zdej gamlovn." 131 "Jak si pan major peje," odpovdl jsem ulehen a pidrel pleitost za paesy. "Ohlsm vs u pana majora." Nechal jsem ho samotnho. Jeho stroj, jak tu stl, jsem dal dotankovat a odvlci na start. Sotva o pl hodiny pozdji provedl zdej k ped Bazillovma oima bezvadn start a po zdailm pistn pln radosti a se zcma oima, vystoupil ze stroje. Nae "mokr housle" si jet t den zabalily sv pouzdro a ji jsme je nevidli. Jet asto jsme hovoili o naem rakouskm majorovi, kter stejn jako mnoz dal staten a spn sthai docela jednodue ztratil nervy v posledn fzi naeho beznadjnho boje. Tak Bazilla, dve vborn stha, se stal otrokem svch nerv. 132 Jako vcvikov letit byla vybrna obrovsk poln leteck zkladna ve Vchodnm Slezsku - Udetfeld. Tam ns se dvma kolnmi letkam peloili. Adolf Niemeyer, statn nadporuk s hrud jako grizzly a stejnm nitrem, pevzal 13. a j 14. letku. Nai ci, vtinou mlad, naden chlapci, pili z plachtask zkladn koly v Gelnhausenu, kde je uili na vtronch Habicht s krtkmi kdly zvldat pistn na lyinu i za velk rychlosti. N vcvikov pln pedpokldal i nadle nkolik vlench start s kem, pak jeden nebo dva ostr starty s A, pak vlen starty s przdnm a vodou zatenm bkem a nakonec ti ostr starty s B. S tmto programem jsme mohli v kad letce vycviit msn 90 k. To vak bylo pn ze dvou dvod neuskuteniteln. Jednak byla tato vcvikov cesta pli zdlouhav a za druh nm chyblo naprosto vechno. Na vlastn zodpovdnost jsem cel vcvik zkrtil a posadil sv ky okamit na tk vleen bka a pak hned do letadel s ostrm motorem. Vcvik probhl bez nehody a uetili jsme mnoho asu. Ani to nm vak nepomohlo, protoe jsme pak teba cel tden nedostali ltku T, nebo chyblo nco jinho. Opt jsme jednou gamlovali a "naden" naslouchali potebnm i nepotebnm pednkm. Jako velice prospn jsem hodnotil napklad pednku od Hanse-Ekkeharda Boba, mladho, prv tak drzho jako spnho majora sthacch jednotek, kter k nm byl odvelen, aby vyzkouel nov kruhov zam- ova pro rychl letadla Me 163 a Me 262. Protoe ani tyto zkouky nedopadly pro nedostatek paliva dobe, vyuoval u ns zsadm sprvnho men za vysokch rychlost. opravdu prospn pednky, koda jen, e se ukzaly bt zbyten teprve tehdy, kdy bylo jist, e nai ci ji nebudou bojov ltat. Tak Adolfu Niemeyerovi smrdlo celodenn gamlovn, a tak si nael velice zajmav vedlej zamstnn. Kdy zjistil, e na letiti je tak jaksi jednotka raketr, zskal povolen eskadry, e si me pipevnit pod kdla Me 163 celkem 24 raketovch stel typu R-IV M. Nikdo vak nevdl, jak bude Me 163 reagovat na ponien aerodynamiky kdla. Adolf byl tak drz, e svrznou pravu ani pedem nevyzkouel ve vleku, ale dal si naplnit ndre k ostrmu startu a vzltl. A hleme, ko zstalo pvtiv jako vdy. I s raketami pod kdlem dobe stoupalo a ve zdrav opt pistlo. Bhem tydennch cvinch steleb s touto 133 neobvyklou vzbroj dokzal Niemeyer jej monosti, a dal tak vlastn svtu dal dosud nevdanou novinku - prvn raketov letadlo na svt vyzbrojen raketami. Pak pili Rusov a ped jejich pancovmi klny jsme zmizeli zpadnm smrem. Odthl jsem se svou letkou do Sprottau, postavil s velkou nmahou, a proti vli z klidu vyruenho velitele letit, stany, pedvedl se svmi ky nkolik ostrch start a znovu jsme ped Rusy ustupovali. Tak jsme se po nkolika oklikch v prvn polovin ledna 1945 opt vichni seli v Brandis, odkud jsme si vlastn jen na krtko odskoili, abychom se nauili bt. Ale Brandis, jako jedna z docela mla dosud nezniench leteckch zkladen, se nyn tak stala mstem nejstralivjch akord labut psn naich messerschmitt Me 163. * Obloha v okol Brandis a Lipska se stala peklem, zem pod n krterem a sopkou ohe chrlcch dl. Mraky koue a dmu z msta stoupaly vzhru tm nepetrit. asto potrhny vtrem do prudkch gest, mnohdy klidn s lehkm chvnm jako tpajc ruce. Ji jen zdka peruovan proudy bombardr lily hav elezo do naich otevench ran. Neptelsk sthac letadla, vyhlejc jako mal hraky, pedvdla vysoko na obloze tanec faun na svatb obr. Nae lety byly den za dnem obtnj a nebezpenj. Pokud vysadil motor, tak ns pi pomalm nletu na pistn tm vdy oekvalo nebezpe, protoe neptel u znal nai Achillovu patu. Nae zkladna v Brandisi byla stle jet nepokozen. Pro, to nikdo nevdl. Z neznmho dvodu dosud nebyla letitn plocha peorna, vzletov a pistvac drhy rozbity trychti po bombch a hangry a dlny srovnny se zem. Pak by byli bez.mocn i nae stroje, kterch jsme mli vc ne kdy pedtm. Ty, kter jsme potebovali, stly na letiti v pohotovosti, ostatn pipravovali mechanici v dlnch. Ovem zamaskovno stlo po okol, hlavn v lesch, vce ne sto novch, dosud neltanch Me 163 B. Od hrzy blzkho konce ns dlily jen dny. Od konce, o kterm jsme vichni vdli a kter kad oekval jako novou zemi, k jejm behm ns ene boue. Znamenalo to projt vysokm a nebezpenm pbojem, pinejcm steln prach a jed, mncm odvahu v pochybnosti a strach ve zbablost, chytrost v poouchlost a touhu v cht. Morlka se zmnila v nerozhodnost a vhavost - pl byl pli tenk, aby zahl chladnouc tla. Levn alkohol povzbuzoval a vedle ns stla smrt, smla se a plnila sklenky. Vypij, pteli, vdy tu posledn sklenku. Do il se vlv chu, drdiv se dotk ledvin - ztra ve skon, ji jen jednou, jet jednou, jet jed... Ueten byl mlokdo. U letc se zbablost zklamala. Sedli den za dnem ve strojch, se strachem na jednom a s odvahou na druhm kolen, a ve tech hrli ernho Petra. Jejich prsty se svraly na nehybnm kniplu, tiskly jej, zkouely tlatka a mrtvli Mnoz spali, unaveni slunenm rem, vytrhovali se ze spnku, kdy se zdlo, e pijmaj rozkaz, nebo se usmvali, kdy zetelnji vidli obrzek svho dvete. Pak piel rozkaz a ltalo se. Jednotliv, ve dvojicch, nejve ve tech ale vdy znovu - osamle - do ohnivch dvek bombardr a znovu zpt s tanky v tle. Posledn bojov stroj Fritze Kelba stl naproti v dlnch. Peliv: spotanch 146 stel zashlo trup a kdla. Ale Fritz pistl a ekl drze, jak to bylo jeho zvykem: Z. v. . - zsahy jsou vc tst." Schubert doshl tetho sestelu, ostatn prvnho nebo druhho. Jet nebylo mnoho bombardr, kterm Me 163 zabrnily v cest dom, ale pomalu se na ploval tucet. V jednom z nsledujcch dn pila boue a nad letitm hml svaz za svazem od rna do veera. Pro ns vak tato boue zaala a nsledujcho rna. Schubert a Bott nejdve stiskli tlatka a startry vrnly vzrstajcm potem obrtek. Vpedu Schubert, za nm Bott vyrazili na plochu, kdy neekan Schubertova motoru vylehl plamen a motor se zastavil. Stroj mohl mt rychlost pes 200 kilometr za hodinu a neexistovala sla, kter by jj zastavila ped koncem drhy. Schubert peel do irok zatky, s kvajcm se strojem minul okraj vzletov drhy a vydal se na nebezpenou cestu po sice rychle brzdcm ale nerovnm trvnku. Bezmocn, pln hnvu, odvahy a strachu, jsme sledovali Schubertovu posledn cestu. Jet v zatce se kdlo jeho stroje dotklo zem setrvanost je strhla, ocas se zvedl a pak se letoun pevrtil a zaznl nm znm tup vbuch patn dopadnuvho bie. Vzhru vyletly trosky, po nich plamen a kou, pern ohostroj k uctn svatebn noci pilota se strojem... Bott dobe vzltl, snad ani nevidl Schubertv konec, a zmizel v modi obLohy Nicky a Bollenrath startovali jako dal dvojice, po nich opt dva stroje a , posledn stla pipraven ke startu dv letadla Giintera Andrease a Bubiho G nera. U Andreasova stroje stl poddstojnk Ferdi Schmidt, prvn mechanik, jeden z tch, kte u ns byli od prvnch dn. Znal jet Zwischenahn s radostmi, prvnmi jsav oslavovanmi lety a prvnmi zachmuenmi oblieji Nyn stl Ferdi u Giinterova stroje, starostliv, kritick a pyn, jako by jej postavil. Stejn jako Ferdi byli i ostatn mui naeho pozemnho personlu. se ikmo nasazenmi epicemi, drzmi upinami a pli dlouhmi kalhotami Ale jedno mli pesn na svm mst, a to bylo srdce. Tihle chlapci ns 134 135 nikdy nezklamali. pokud to bylo nutn pak napl letadlu a napl pilotovi obtovali noci a nevnovali se jim mn dkladn, ne kdy se obtovali vnu a lsce. Tak stl Ferdi vedle svho letadla, jet jednou zkontroloval pipojen podvozku, pozoroval kormidla, ktermi Gnter lehce pohyboval, klouzal pohledem po pevnm trupu a zastavil se u trysky. Ano, ve bylo v podku. Andreas a Glogner dostali rozkaz ke startu. Obloha se hemila bombardry a sthai, a bizardn kivky kondenzanch ar psobily jako ozdobn filigrn pod modrm sklem. Zvltn filigrn, kter se neporuil, i kdy jej probjelo tisce vstel. Pak se opt vraceli. Jen nkolik z nich. Ryll s jednm sestelem, Bott bez sestelu, Glogner tak bez, Nicky jako vtz. Pak jsme vidli ve velk vce nkoho piltat, Bollenratha nebo Andrease, nedokzali jsme ho pesn urit. Za nm, stle mimo dostel, Mustang. S rukama sevenma v pst jsme pihleli, jak se Mustang neustle pibliuje, t se dol jako kn na holuba a... Messerschmitt stle jet letl svm smrem, ale v bezmotorovm letu pomalu a bez sly. Mustang kadou chvli zane stlet. Vysko," chtlo se nm vykiknout, ale zbyten slova zstala vzet ve vyschlm hrdle. Dvku jsme nemohli vidt, jen trochu koue, pak dm, explozi. K zemi padaly a krouily trosky. To byl Bollenrathv konec. Andreas pijel dom autem. Minul bombardovac svaz ve vce 6000 metr, vystoupal do 10000 a pak, skoro ji se stojcm motorem naltl k toku. Vzal si na muku Boeing, letc ponkud stranou, a vystelil. V tme okamiku to zarachotilo i v jeho bedn. Kolem hlavy mu ltaly stepiny, z ela nad pravm okem tekla krev a kanny vypovdly slubu. Peruil tok a pro ppad ohn se pokouel otevt kabinu. Nelo to. Teprve kdy snil rychlost na 250 kilometr za hodinu, se odpoutal, vzepel se obma lokty, a kryt odltl. Zamstnn tmito kony nezpozoroval Mustanga, kter se k nmu zezadu piblil a dvkou mu proil z. Tm se letoun stal neiditelnm, postavil se na hlavu a padal kolmo k zemi. To Andreassovi zachrnilo ivot, nebo letadlo nabralo rychlost, a kdy pelo do vodorovnho letu, byl ji Mustang pry a Giinter mohl vyskoit. Odnauovali jsme se povaovat smrt za dleitj, ne si zasluhovala. asto ns tak ovldal pocit, skoro tlesn jist pocit, e jsou na tom lpe ti, kte sm jet nyn zemt. Z tch, kte ltali, nezklamal jedin. Byl u ns rotmistr Klein, ndhern mlad chlapec se svtlmi vlasy a hezkou zkou tv. Pipravil jsem ho na Udetov letiti k prvnmu vlenmu letu. Byl drz jako lika. Pi prvnm ostrm startu naltl z vky na letit, peletl je v deseti metrech rychlost 900 kilometr za hodinu, pithl a pedvedl ndhern pistn. Ltal jako Bh, ale mlad Bh. Za dobr pistn jsem mu prominul 136 zpupnost, ekl jsem mu ale, e vdy to nebude tak snadn. Sml se. V ptch dnech u byl jeho tet nebo tvrt vzlet zrove prvnm letem bojovm. Zahl dli jsme ho v souboji s Mustangem. Jako dva hrajc si orli klesali stle n. Musel vdt, e je za nm Mustang, protoe letl tak, jak lt jenom ten, kdo chce bojovat. Kdyby postavil letoun na hlavu a pedvedl sv umn v nzkm letu , byl by asi unikl. Ale on dl vytel, v pekelnm kole s Mustangem, kruh za kruhem. Tm jsme rozeznvali hlavy obou pilot, byli urit n ne 1000 metr. Herberte, love, co to dl? Jet jeden kruh, jet jeden. Mustang s bcm motorem byl trpliv, zatmco Flak musel kvli Herbertovi mlet Zatmco Mustang stlel ze vech hlavn, vidli jsme, jak se Kleinv letoun slab vzepjal, opt sklonil p a zmizel za lesnatm horizontem... poloili ho na nostka, zdnliv nezrannho, ale mrtvho. Tak letoun jako zzrakem dosedl skoro normln na rozlehlou planinu a byl tm nepokozen Kleina jsme nali na sedace, knipl mezi koleny ve ztuhl ruce, hlavu ml sklonnou. Jen v temeni hlavy ml docela malou drku po kulce, kter probila pancovou desku. Jednoho asnho rna nastoupili piloti obou skupin Me 163 ke ten rozkazu. Peetl jej kapitn Fulda, velitel prvn skupiny. V rozkaze se hovoilo o bd vlasti, en a dt, kter jsou stle vce vydny vanc neptelskm bombardrm, ale tak o nezbytnosti chrnit vlast, eny a dti bojem a k sebeobtovn a o nutnosti s konenou platnost udeit na neptele a urychlit vtzstv. Toto vtzstv ale nyn vyaduje cel mue a potebuje piloty, kte by byli ochotni odstartovat s Me 163, lett vstc tkm bombardrm a naltvat do nich. K tomu elu oekv vdce dobrovolnky. Rozkaz podepsal sk marl Gring. Nikoho nenutili, chtli jen dobrovolnky, a tak se kapitn Fulda po peten rozkazu pihlsil prvn. Ml enu a ti dti. dnmu mui nezbvalo k tomuto rozhodnut - kter znamenalo s nejvt pravdpodobnost smrt - vce ne nkolik minut. asto jsme mezi sebou mluvili o taranu. Byly znmy ppady, kdy po srce piloti bezpe:n pistli padkem. Stejn ale bylo jasn, e podobn vc se me podait jednou nebo dvakrt, ale potet sotva. Rozhodnut bt dobrovolnkem nevyadovalo nic jinho ne vli zemt pro vc. Ovem zda se tm nco zachrn, nikdo nekal. Konen vtzstv, stle pedhazovan, se stalo nboenstvm, ktermu vit meme nebo nemusme. A tak se hlsili. Bott, Glogner, Lscher a jet nkolik dalch. Celkem osm mu. Letka pro tento boj mla bt sestavena ve Stendalu. Nbor do Stendalu mne minul, protoe m povinnosti povolaly do Berlna. Vrtil jsem se tho dne odpoledne. Zem se ocitla v hlubok tlakov ni, nad n se vlela hust mlha. Kdy jsme ji mjeli, napahovaly stromy ern thl prsty do przdna a zhy tak mizely v przdnu. Obloha pipomnala ed runk, zral do prdla, a konec zem byl velice blzko. Umrzl cesty tvrd odrely kroky, tk vzduch, vlhk a chladn, pronikal do plic a zdlo se, e ustal veker ivot. Zem byla nehostinn, odmtav a mrzut. U brny stl promrzl vojk na hldce, v mlze se na mne nedviv dval, pak m s levou poznal a pozdravil. Jinak jsem po dlouh cest k prvnm budovm nikoho nepotkal. Ale i barky se zdly bt pust a oputn. Vstoupil jsem do na ubytovny, odnesl si nkolik vc do svho pokoje a hle dal ostatn. Zaklepal jsem u Botta, u Rsleho, u Kelba, nakonec u Schweinitze. Nikdo tu nebyl. Podval jsem se na hodinky. Na jdelnu bylo jet pli brzy, ale pesto jsem seel dol. Nael jsem je tam vechny. Byli sten v jdeln, sten v pilehlm kdle, kde bylo ubytovno nkolik pilot. Nkte byli opil. Schwe nitz leel, stdav zpval a stnal v ciz posteli, a kdy m spatil, otel rukvem koile vlhk sta a ekl: Tak u jsi tady. Poj, pines kytaru, zpvej a chlastej, Mano. Vechno je jedno. Sly, Mano?" Kdy jsem okamit nereagoval, hlasit na mne volal: Kytaru m pinst Mano. Chceme zpvat. My chceme zpvat!" Dr hubu, hrab," vpadl mu do ei Sturm, kter tak ji nebyl stzliv~ a hodil po nm mokr runk, kter s plesknutm dopadl na Schweinitzv obliej Ten se bezmocn svalil zptky na polt, sml se a volal: Ach, to dl dobe Me dostat jet nkolik porc, hrab," sml se Sturm. Naklonil se, uchopil runk a hodil ho do umyvadla. Sturm byl zvltn sek, kter patil na Udetfeldu k m letce. Drsn zlk kapitn, vynikajc pilot a zvl dobr plachta, usedal do vtron Habicht a cviil pzemn akrobacii. Uplynulo jen nkolik tdn od chvle, kdy se s jednm vt ronm bhem pemetu zapchl do zem. Tm, kte se rozjeli k mstu, kde byli trosky vtron rozpreny v irokm okol, zstal rozum stt, kdy se tam msto mrtvoly setkali s vesele se klebcm kapitnem Sturmem, kter rozhrnul tsky kolem sebe, setsl je a s smvem vylezl. Byl to jeden z tch mu, jejich drzost a sla hlasu udrely krok se spolehlivost. Jakmile se Schweinitz opt zvedl a volal po kytae, ekl jen: Hrab, dr konen hubu, jinak budeme zpvat dvojhlasn," a mn: Nic si z toho nedlej Mano, hrab je oral. Vak ji tak chlastme od obda." Seel jsem dol do mal haly ped jdelnou. Tam jsem nael Fritze Kelba !"~ Hanse Botta a jet nkolik dalch, sten pobledlch, sten jet stzlivch , nebo u stzlivch. Od nich jsem se dovdl, co se dopoledne pihodilo Zdlo se, e Fulda ml jednu ze svch nejbojovnjch e, odpovdajc jeho tvrdosti a neprosnosti. Byl pedstavitelem prusk touhy plnit povinnosti bez odmlouvn, co se podob fanatismu a bl se blznovstv. U vsadk si vyslouil rytsk k a urit se tak nauil znosti, kter vedla jeho - i ns. J ale jeho e neslyel a stl jsem jen proti hol skutenosti, kter se zdla tak absurdn, e jsem nebyl schopen ji pochopit. Ostatn ale zstali vn No, a nkdo z vs se snad pihlsil?" zeptal jsem se. J ne," odpovdl Fritz Kelb, ktermu, Bh v, nikdo nemohl vytat zbablost 140 Pihlsilo se osm mu," ekl klidn Hans Bott a jmenoval jejich jmna, sv jako posledn. Vichni to byli bjen chlapi. Nechpal jsem je, ale k pochopen tu nic nebylo. Vlku jsme prohrvali tak , dkladn, jak dosud dn vlka prohran nebyla. Vdli jsme, e u jen bodme pendlikem, zatmco na ns padaj tuny eleza a ohn. Vdli jsme, e nemme odvahu dobrovoln zemt. Vy jste se zblznili," ekl jsem. Me bt," odpovdl jeden z nich. To je pece vplod chorho mozku." To je mon." Vy si snad myslte, e s nkolika stodevtkami zastavte parn vlec? Co se vbec stane, kdy jich sto srazte a pilet jich tisce? Ani tolik, jako kdy plivnete do mravenit." Nevzruuj se, Mano, vdy je pece jedno, jestli vybuchneme tady nebo tam," sdloval svj nzor Loscher. Nejedn se o zdechnut, ale o to, jestli to m nebo nem smysl. To, co se , dje tady, smysl m, i kdy tm nevyhrajeme ani hodinu vlky. Ale stle ltme prvn raketu na svt, a kdy ne pro ns, tak pece jen pro tento svt. Ale depnout si v noci do njak star stodevtky a rozbourat tam nahoe jeden klavr, to je pece pitomost..." Kdo riskuje, m vce ze ivota," nepohnut ekl Bott. Dlouho jsme mleli. Hrabal jsem se v mylenkch, ani bych pozoroval, e jakmile jsem je jen trochu odkryl, dra se opt zavela. Tady se dlo nco nepostiitelnho, co se nedalo oznait nebo napravit ani statenost, ani odvahou, hloupost nebo sebeobtovnm. Nikdo nebyl tak staten, aby dobrovoln vyhledval smrt, nikdo tak lhostejn, aby byl fatalistou. Sotva by byl nkdo tak hloup, aby nevidl skutenost. Sebeobtovn pece u nebylo k niemu. To ve mi te bylo jasn. Fritz Kelb se nepihlsil. Ml pravdu on nebo ti druz? Vlku prohrajeme tak nebo tak a kad den, o kter ji prohrajeme dve, vlastn vyhrajeme. Pro ji prodluovat? Byli jsme snad pyn? Jet pli pyn, ne abychom mohli prohrt? Obzvl my, letci, kte jsme nepadali do bahna a neotsl nmi dn minomet. Jet dn z ns nebel o ivot a nechytal se rukama zem, aby se j pidrel, kdy se pod nm tsla. Na ns ekala jin smrt, kter ns uetila strachu... Kdy to dolo tak daleko, udeila, ani jsme to zpozorovali. Jestlie jsme mli strach, pak to byl strach jen ped vlastn odvahou. A ta snad u doznla nebo se stala zvykem, jen nevnmme. Pehlenm a samozejmm jako voda. Mli jsme za sebou pt a pl roku vlky. Vlky s przdninami, kter s sebou pinesly nco dobrho. Po kadm boji tu byl dm, bark nebo alespo stan A kad rno stle jet kartek na zuby. Letci bojovali jen ve dne nebo v noci Stle jet jsme mli podek, kter u civilist neznali. Ty tvali do sklep ve dne i v noci, zatmco my jsme mli pestvky k vydechnut. Zkony a podek uprosted chaosu. Snad byl kl v tom, e jsme se stavli proti podku tam kde byl pravidlem nepodek. e jsme navzdory nepodku chtli konat svoj povinnost. Ale byl nesmysl vret letadlem do jinho letadla. Co by to mohlo bt jinho? Hrdinou nebyl ani jeden z ns. Snad Fulda? Ano, ten hrdinou urit byl, ale to nic neznamenalo. U ne... Mohlo to bt tak drdn neznma, okoenn na nenvist k osdkm bombardovacch letadel. Na tyto kobylky jsme mli opravdovou zlost, protoe ohroovaly i ty, kte nm psali dopisy a mysleli na ns. Vydit bombardr stlo za tu cenu. A znali jsme djiny, kter ns v tak mnoha ppadech pouuj o sebeobtovn Troja - Sparta - m a bitevn pole od Teutonskho lesa a po Mazursk jezera., To bylo nae prvo, tento zapishl zklad vlky. Ctili jsme se bt vlastnky tohoto prva, stejn jako ostatn. Kdo by nm toto prvo upral, byl nam ne ptelem. A abychom je uhjili, bylo sprvn udlat cokoliv... Tak se mylenky aily jedna za druhou, sdruovaly se a dlily, zdobily jena druhou a dn neponechala posledn slovo. To u bylo vysloveno. Pihlsilo se osm mu a veker pemlen o tom nemlo smysl. Ve dvanct v noci pijede nkladn auto a osm mu odveze~ Osm pilot z nejlepch, kter jsme mli, kter jsme vypiplali jako ulechtil kon, abychom na nich v dostihu vyhrli drahocennou trofej. A tchto osm drahocennch mu enou nyn vstc zkze, proti n se maj slep vrhnou Ne, slep pece ne, protoe oni vd, co dlaj. Pesto je to vak vechno ne smysln. Kdy nic jinho, byl to konec, absolutn konec na doby. Byl to dvod k chlastn - u nkoho ke van - to u nehrlo roli. Pitom ale ani jedin nebyl sklesl nebo smutn. Tak ti, kte dosud nepili byli v nejlepm ppad vcn. Kolemjdoucho sluhu jsem poslal pro kytaru a jeden po druhm jsme odeli do jdelny. Tam jsme dl plcali nesmysly, zpvali psniky, vyprvli si ne cudnosti a dobr pbhy. Nlada rostla s pibvajcm potem vyprzdnnch lahv. Nai taranov sthai byli vesel, jako bychom li pt den na venkovsk posvcen. iv hovoili o rznch metodch. Jednodue kdlem do kormidla B 17, to stodevtka vydr, a bude-li mt tst, me jet pistt." Urit, ale mus vyskoit." 142 J jim odtrhnu smrovku." To by ale nemuselo dopadnout dobe, pokud nepolet naprosto pesn." Prost v noovm letu do kidlek." Blznovstv, to pece Me 109 nikdy nevydr." ...d se pak ale dobe vystoupit." Nebo tak ne." Pak jsme opt zpvali. A pili. Mnoz museli odejt. Odchzeli bled, ale s smvem. Ruiky na hodinkch neprostn spchaly vped. m bylo pozdji, tm chladnji ns drela za krky stzlivost. Nakonec stly kolem ns pohry jako sklenky bolehlavu a nikdo se jich u nedotkl. Tabkov dm se ve stle klidnjch chuchvalcch povaloval pod jasnmi svtly a mal louiky rozlitho vna na stolech se leskly jako zrcadla. Zvedl jsem kytaru z kolenou, zabrnkal nkolik obvyklch tn a podval se za nimi, jak stejn jako straliv mylenky pluj tichm prostorem. dn z tn zcela nedoznl a bylo velice podivn, kdy se samy spojily v akordy, souasn si podaly prhledn ruce a spojily se v pse. Byl to zatek m zamilovan psn o tech ciknech a j klidn vybrnkval ve vhavch intervalech tkomyslnou melodii, nejprve v dur, pak jet jednou a opatrnji v moll a tie zpval prvn sloku. Ostatn tie pobrukovali se mnou a pse znla jako vzdlen chr. Teprve pi posledn sloce jsem zeslil hlas a tch nkolik mlo, kte pse znali, se mohutn pidalo: Mockrt jste mi ukzali, e kdy ns ivot zmate, ve prokoume, prospme a propijem, a pak se na nj tikrt vykalem.* Jak lehce se v onch letech ta pse zpvala. V dob, kdy jsme ivot nesli lehce jako chycenho chrousta v kapse kalhot. Jak stran je procitnut, kdy se vechno vezme doslova... Tch osm si pineslo zabalen pytle a kufry a my je odvedli za veselch e k autu, kter stlo se zamraenmi trbinami svtel v mlze. Nastupovali na korbu, kde usedli na hrub devn lavice, zakryti roztrhanou plachtou. Tak mizernm vozidlem je vezli na smrt. Lscher jet jednou vystril hlavu drou v placht, velkou jako tal, a zavolal: Po prvnm dostanete pohlednici z nebe." To nejde, tam nen dn pota," odpovdl jeden z ns. Tak to bude z pekla," opil smjc se Lscher. Prastar auto se hnulo a po nkolika metrech zmizelo v hust mlze. *A pak se na nj tikrt vykalem."* My zbyl jsme pomalu a mlky vystoupili po nkolika schodech k jdeln a nm se posadili na sv msta. Jen jeden si nalil vno z lhve do przdn sklenky a klokot v hrdle zaznl jako klepn na devo. Opt jsem se chopil kytary a vyhmtl posledn tny. ...a pak se na nj tikrt vykalem." Ticho peruil der pst. Tvrd kapitn Sturm udeil do stolu s takovou nenvist, e padaly sklenky, a kiel na mne: Pesta, love!" Pak jeho hlava tce dopadla na stl. 144 Jako by zadren zloba tto noci vyistila oblohu, rno druhho dne zilo slunce z bezoblanho nebe. Hned po sndani jsem se posadil k hromad paprov vlky, kdy m zavolal Fritz a zeptal se, zda mm chu s nm zaltat letadla po oprav. Zda jsem ml chu! Pinesl jsem si kombinzu, kuklu a rukavice a s Fritzem jsme se seli cestou na start. Z. p. - zabijck poas," ekl a coural se svm kymcivm krokem tenkou vrstvou snhu, z nho vynvaly stvoly trvy jako stmit edho vousu. Zdlo se, e , je spokojen stejn jako j. Posledn noc a rozlouen s kamardy njak odlehily naim srdcm. I ten tsniv pocit, kter jinak ped kadm startem s Me 163 I nedobrovoln svr hru, jsme dnes nectili. Byla to snad samozejmost, s n dobrovolnci v noci nastoupili cestu, je pozvedla nai nladu, zahnala strach a dodala nm odvahu? Do obou letoun jsme se posadili, jako by to byly nevinn veslice na jezee v parku, krtce po sob stiskli tlatka startr a rolovali pes zarky. Fritzv motor se zdl bt silnj ne mj, protoe m na drze pedhnl. Odhodil jsem podvozek co nejrychleji a ve stoupn jsem ho dostihl. Kdlo na kdle jsme stoupali vzhru, obloha byla modej a modej a blila se k nm jako zc obiln pole. Doshli jsme vky 7000 metr, kdy se Fritzv stroj s trhnutm zastavil, zatmco j jet kousek stoupal, ne vysadil tak mj motor. Odpovdalo to plnu, protoe ndre nebyly pln. Po ztrt pebyten rychlosti jsem letl dol a vidl Fritze dobrch tisc metr pod sebou, jak pomalu krou. Potlail jsem a til se k nmu, on vak zmnil smr a zaala divok honika. Stotiaedestka pokud byla bez pohonnch hmot, pokud nezlobil motor a pokud ovldla sv ppadn nlady, byla kouzeln letadlo. Pstruzi se nemohli pi svch hrch ve vod ctit lpe ne my v naich obratnch strojch ve vzduchu. Nebo snad to ji byl beztn prostor, ve kterm jsme se vzneli? Rychlomr se pohyboval mezi 205 a 950 kilometry podle toho, zda jsme padali dol nebo stoupali, oprotni od pitaliv sly se vzneli v kabin, odltali a opt nabrali rychlost. Jsajc vlatovky a arodjnice na koatech souasn. Dokzali jsme zapomenout na zem, ztratit vzpomnky a bt jen lovkem. Nae stoedesttrojka ji nebyla letadlem, nebyla vbec dnou vc, ale jen chmm ve he vtru, prem kdel pohdkovho ptka. Tak klouzala pomjiv radost terem... Ale byla tu opt zem, ta zarputile mamonsk bestie, kter nepust nic, eho se jednou zmocnila, kter zved prach k povenosti, aby v prachu udusila ob... Potlaenm jsem zvil rychlost, proletl kvnm kdel kolem Fritze, abych mu dal znamen k pistn. Vidl jsem, jak zat, nsledoval jsem jeho nlet ve vt vce a sm pak peel na pistn. Byl jsem pli vysoko, snil jsem co nejvce rychlost a dve ne jindy zaal vysunovat vztlakov klapky. Jakmile byly venku, mj stroj se siln poloil na bok, zvil rychlost a ikmo padal k zemi. Zatracen, co se dje? Zasunul jsem klapky, letoun peel do normln polohy, znovu klapky ven. Okamit mi bylo ve jasn. Jedna klapka selhala a na rozmylenou, co s tm, mm jen pr vtein. Pmo na letit jsem ji nemohl, protoe bych urit skonil vzadu v porostu, kde hrozilo pevrcen. Tedy obrtka vlevo, znovu pry od letit, vrtit se a ikmo pes plochu ist pistt. Z lev zatky opt do prav, tvrd na okraj plochy, jinak zk strana nevysta. Ale na t stran stl nkladn vlak, a tak jsem musel pmo pes nj. Potlait, a s pebytkem rychlosti pithnout. Ale pak se mi v och objevil ds. Tsn za nkladnm vlakem jsem uvidl ve vzdlenosti necelch dvaceti metr stt na soubn koleji ti cisterny s ltkou T. Pelett i ty se mi zdlo naprosto nemon. Pemlen by ale nepomohlo, tak tedy - tst - nastup! Pestoe mal rychlost dvala jen mal vztlak, pln jsem pithl knipl. Kdly jsem se dostal pesn nad cisterny do mezery mezi dvma vozy. Pak se rychlost ztratila, letadlo jet ped chvilkou lehk jako dech se propadlo a tvrd narazilo na zem. Nic jsem nectil. Kdy ale nastalo ticho, na mch bolavch nohch leelo tk rdio a pl pstrojov desky, z oblieje mi kapala krev a jeden vyraen zub mi visel jako studen nedopalek mezi rty. Mimo nohy m nic nebolelo. Kdy se mi podailo zvednout tkou bednu rdia a odsunout ji stranou, zmizela i bolest nohou. Zdlo se mi nepravdpodobn, e by krom krvcejcho oblieje a vyraenho zubu neml mj tvrd dopad jet jin nsledky, a tak jsem si obma rukama opatrn ohmatval nohy. Kdy jsem nic nenael, zaal jsem pohybovat nohama a koleny a nevcn jsem potsal hlavou. Nic se nestalo, ob nohy byly zdrav. Byl jsem tak zamstnn sm sebou, e teprve te jsem zpozoroval ti vozy, kter pijely a zastavily vedle mho stroje. Mechanici, hasii a zdravotnci - ti vichni piskoili ke mn, dva mechanici namhav oteveli zaseknut kryt kabiny a pomhali mi ven. Pospte si, pane poruku, ta vc me kadou chvli vybuchnout, vzadu se z n docela pkn kou," ekl jeden z nich. Na to jsem zatm vbec nepomyslel; ~ 146 147 okamit mi po zdech pebhl mrz. Hasisk stkaky se vak ji daly do dla a j jsem za nkolik vtein sedl v sanitce jedouc na oetovnu. Lka zjistil, e mm lehce naraenou pte, a tak mi nakzal zstat njakou dobu v klidu a co mon nejvc leet. Nastaly chmurn dny. Vzduch nad nam letitm se zmnil v rejdit americkch sthacch letadel. Zdlo se, e maj radost, kdy mohou ekat na pistvajc bezbrann Me 163 nebo sestelovat vracejc se stroje. Nae hvzda zapadla s dobou, v n se zroila. Odvn Ryll se po tetm sestelu stal sm obt neptelskch sthaek a tak vdy vesel Nicky a Rolly, se ktermi nic nehnulo, se jednoho dne nevrtili. Mezitm ovem nastalo velik pozdvien, kdy se ze Stendalu - pro naprostou nezajitnost cel akce - vrtil Bott, Lscher a ostatnch est dobrovolnk. O tom, co zaili ve Stendalu, by jet dnes mohli napsat veselohru, kdyby cel udlost nebyla z lidskho hlediska spe tragdi. Shromdnm kandidtm smrti" ve skuten slavnostn, cel den trvajc ei vysvtlili, e by jejich bojov nasazen mohlo znamenat obrat v prbhu vlky. Hkali je vemi monmi zpsoby a pipravovali na posledn boj, aby nakonec zjistili, e zvolili a na nkolik pochybnch pokus zcela neuskutenitelnou akci - nemli ani dostatek letadel, ani palivo. Z plnovanho dramatu se stala ukzka bezhlavosti nebo tak tuposti nkolika nepostradatelnch okolo Hermanna Gringa. O to vt radost jsme mli, e jsou kamardi opt s nmi. Co se te bojovch let, bylo v Brandisu ticho po pin. Po velkch ztrtch nm bylo rozkazem zakzno startovat proti bombardrm se sthac ochranou. Smli jsme toit jen na jednotliv przkumn letadla, na n jsme pak hali den za dnem. Krom m malikosti, opaten lehkm korzetem z leukoplastu, byli vichni schopni boje. Franz Rsle ml jako dv svj star obliej s knrkem a tak Fritz Kelb ji dvno nekulhal. Pestoe se skoro nic nedlo, sedli jsme kad den venku v pohotovosti. Jednoho veera nm ohlsili prek Lightning. Bylo krtce ped zpadem slunce, a pokud jejich piloti mli neho doshnout, mli na to jen pr minut. Za chvli po rdiovm hlen se nad nmi ve vce osm a devt tisc metr objevil jemn, v pozdnm slunenm svtle zlat se lesknouc kondenzan ps. Bott a Rsle dostali rozkaz ke vzletu. Nejdve startoval Rsle, tsn za nm Bott, oba zaujati jen tm, jak nejrychleji dostat przkumn letadla. Motory bely bezvadn, stroje se normln zvedly. Podvozky jet tancovaly po drze, kdy se Rsle a Bott hnali pke vzhru. Z jednoho kondenzanho psu byly tyi, zdola lehce rozeznateln cl, pipendlen na fialov veern obloze. V 8 000 metrech vky peel Rsle do horizontlnho letu, oi stle upen na neptelsk stroje, ve kterch nyn spolehliv rozeznal Lighmingy. 148 Zbvaly mu necel dva kilometry pmho letu, aby dostal Lightning na nkolik vtein do zamovae, kdy se jeho stroj skoro narz postavil na hlavu, zaal se otsat a peel do svislho letu tak tvrd, e vyrazil Franzovi dc pku z ruky. Zahldl na rychlomru 1050 kilometr za hodinu a vdl, e se dotkl hranice zvuku. Za nm letcmu Bottovi se nevedlo jinak. Tak jeho stroj, protoe dodroval Rsleho rychlost, se vzepel, provedl nkolik vlnovek a pak se zvrtil doprava. Oba pirozen okamit strhli plynovou pku zptky, ztratili ale pitom tolik vky, e Lightningy byly ji dvno pry, zachrnn vetenost rychlost zvuku. Znlo to jako ertk, kdy oba po pistn hnviv vyprvli o sv smle Ptho dne rno ml Bubi Glogner pece jen vc tst. Bylo prv tak asn jako minul veer pozd. Anglick Mosquito, jako ostatn velmi asto, bylo na rann fotografick obhldce kod, zpsobench minulou noc bombami. Bubi dostal rozkaz ke startu a stoupal vzhru. Nebylo to poas pro zelene - mezi oblohou a zem bylo mnoho mrak take jsem Bubiho stroj nemohl dlouho sledovat. Pi stoupn nkolikrt ztratil Mosquito z o, krtce ped dosaenm vrcholu stoupn dokonce tak dkladn e se ji chtl vzdt. Prv v tu chvli zahldl z vky 14 000 metr anglickho ptka hluboko pod sebou. Zdlo se; e Anglian vbec nic nezpozoroval. Nevdl ani, e je ve vzduchu Me 163. Klidn letl dl svm smrem, i kdy se Glogner k nmu stemhlavm letem rychle piblioval. Krtce ped okamikem, kdy se Bubimu podailo zaujmout pozici ke stelb, Mosquito provedlo prudkou zatku a pelo do strmho stemhlavho letu. Glognerovi dalo spoustu prce, ne dostal Angliana podruh do zamovae. Musel nejdve Me 163 skoro kolmo potlait pak obratn pithnout a opt potlait, aby se dostal za jeho kormidla. Po tech dvkch zaal lev motor plivat ohe a kou, pi tvrt odltaly cel kusy kritu a Bubi zahldl, jak oba lenov osdky vyskakuj. Souasn se vnoil do o brovskho mraku, nebo si alespo myslel, e mus bt obrovsk, protoe nevidl ani na metr. Po chvli ale zpozoroval, e to u nen mrak, ale e se vnitn st krytu kabiny pothla tlustou vrstvou jinovatky. Led odstranit nemohl, a krbal jak krbal, podailo se mu ale uvolnit alespo uzoukou rku, kter ale ke vemu hned zase zamrzala. Bubi, tehdy mladek sotva dvaadvacetilet, vdl o se jedn: Ledem pokryt kabina, nen nic vidt, nenajde letit - to me rovnou zavt oi a ekat nraz. krbal, a si olmal nehty, zkiven piky prst ho bolely, ale krbal dl. lo o jeho mlad ivot. Oi nevidly nic jinho ne rychlomr, na kterm bylo 800 kilometr za hodinu, vkomr, pli rychle klesajc ze 7000 metr a kuliku-ruiku, ukazujc polohu letadla ve vzduchu Konen se mu podailo vykrbanm przorem zahldnout mezi mraky zemi Ta spousta dom je urit Lipsko, ale po letiti Brandis ani stopa. Przor se opt pothl kraloupem a Bubi znovu zatnul prsty do ledu. Nezbvalo mu ne doufat, e led povol, a se letadlo dostane do spodnch, teplejch vrstev. Mus vak klesat co nejpomaleji, jinak by as nestail. Snil rychlost na 200 kilometr za hodinu, potlail, vyrovnal, a zase trochu vidl. Vkomr ukzal 4000 metr a Bubi zajsal, zahldl kousek drhy brandisskho letit. Rychle postavil stroj na hlavu, vnoil se do pokrvky mrak, a zase nic nevidl. Zdlo se ale, e venku je tepleji, protoe prhledy v ledu se zvtily a krbn mlo spch. Byl v mln polvce, o kter si myslel, e nem konce. Vkomr rychle klesal. 3000 - 2000 - 1000 metr a stle dn viditelnost. 800 - 600 - 400 metr, nyn se zaalo jasnit a ped nm leelo letit. Byl ale pli rychl, ne aby mohl pistt bez zmny smru letu, udlal tedy zatku nad blzkou obc Teilitz a snel se vce podle odhadu ne podle vidu k letiti. Pistl sice jako zatenk, ale zdrv a na vlastnm trvnku. Jet po pistn byla p trupu i z vnjku zcela pokryta ledem, stejn tak byl z velk sti zamrzl i kryt kabiny. K oslav byly hned dva dvody - Bubiho prvn sestel a jeho narozeniny" po tomto zdailm pistn. Glognerv let byl jednm z poslednch ostrch start vbec - a pokud se dobe pamatuji - i pedposledn sestel. Dny Me 163 ly v zpadnm americkm a vchodnm ruskm ohni pozvolna, ale jist vstc konci. Objevily se prvn povsti, e stroje vyhodme do vzduchu a budeme nasazeni jako pci. Podle jinho plnu mme bt pekoleni na Me 262 a nadle ltat v jednotkch obrany e. Dokud nevyel jasn rozkaz, vnovali jsme tmto fmm pozornost jen okrajov. Navzdory pohnutm okolnostem byly i v tyto dny na startu pipraven stroje, cviili jsme nov ky a dlna pracovala. Fritz Kelb pes zkaz podobnch tok sestelil svislou vzbroj bombardr. V onch dnech tak odstartoval Franz Rsle ke svmu poslednmu letu s Me 163. Jeho let vak skonil neuviteln rychle. Odehrl se tak tsn u letit a v tak mal vce, e jsme pi jeho pozorovn nevychzeli z divu. Sputn, vjezd a vzlet - to ve probhlo normln, letoun se dobe odlepil a po odhozen podvozku okamit peel do strmho stoupn. Piblin ve 400 metrech nhle s vbuchem vysadil. Franz stoupal pokud to bylo mon, pomoc rychlho vypoutn se zbavil T-ltky a obrtil zpt k letiti, zatmco my jsme pozorovali ernobl oblky za zd letadla. Bezprostedn nato Franz zaslechl druh vbuch a v kabin uctil horko. U byl nejvy as k vstupu. Trhl pkou k nouzovmu odhozu krytu kabiny, ale ten se opt jednou ani nepohnul. Franz se odpoutal, opel se obma rukama o kryt. Ten konen povolil, zvedl se sice jen trochu vzhru, ale vznikl otvor byl dostaten. Kdy se Franz chtl pekulit ven, zmnil nezen letoun neekan svoji polohu, kryt kabiny se opt zavel a uvznil mu ob nohy. Franz zstal viset na padajcm stroji v sotva 200 metrech a marn se snail vytrhnout nohy ze smrtcch klet. Natst ml koeinov boty, kter mu byly velk. S velkou nmahou jednu nohu vythl z boty, opel se o stnu trupu, a tak uvolnil i druhou Kdy se odtrhl od letadla, byl nejv 120 metr vysoko. Okamit otevel padk jen nakonec zabral kousek nad zem. Jeli a utkali jsme na okraj letit, kde padk jet stl ve vzduchu jako bl hib. Pod nm leel Franz. Byl v bezvdom ale dchal. Rentgenov snmek ukzal zlomen prvn bedern obratel, a tak Franz dostal po tom co mu nedvno konen sejmuli obvaz z hlavy, podn sdrov korzet co vzal po probuzen na vdom s velkou nevol. Tento let Franze Rsla byl jednm z poslednch pozoruhodnch start Me 163 Pot se ji rzn fmy a zvsti" stvaly velmi rychle skutenost. Me 262 doshl prvnch spch v obran e a byla ustavena jednotka, do kter byly povolni nejspnj sthai, a v n ltali jako obyejn piloti ve dvojicch nebo rojch komodoi mnoha eskader a piloti znmch jmen jako Galland, Stein hoff, Ltzow a ada dalch. Tak se uzavel kruh od onch spnch zatk nad Severnm moem, pes Anglii, a k tragickmu konci nmeckho sthacho letectva. A mon, e tm skonil tento zpsob leteckho lovu vbec. Bylo to posledn vzept, potek poslednho kola zpasu bez monosti zvtzit, drama tick finle ve svm pvodnm stylu boje. Smyslem tchto poslednch boj nebylo nic jinho, ne chrnit vlast krvcejc ze stovek ran, ale i tento konen cl zstal poslednm stham odepen. K on eskade odeel i n komodor a vzal s sebou nkolik nejschopnjch a nejzkuenjch. Vrtilo se z nich jen mlo. Fritz Kelb, jeden z naich nejlepch chybi mezi nmi od svho poslednho bojovho letu na samm konci vlky... Ale Me 163, nae ltajc vejce, velo do djin letectv. Amerian, Rusov Francouzi a Anglian se pdili po strojch, je uly znien a odvezli si je jako koist a vzor. Slva Me 163 nespov v jeho spch a potu rek sestel na trupech - ten byl a zstal mal. Byl to ale letoun zahajujc novou epochu v ltn a vechna dnen reaktivn letadla v nm maj svj zrodek. Byl-li blu njak letoun pro zlost, pak to byl tento stroj, kter ve sv dob nejvce naploval touhy vech Ikar. 152 153 TAJN VELITELSK DOKUMENT Hlen o letu .163 68/44 Letadlo: typ: Me 163B Vrobn slo: 10050 Oznaen: PK+QL V 41 k Motor: typ: 109.509 Vrobn slo: 781 el letu: zkouka (ostr start) I. Stav letadla: ist hmotnost 1780 kg Pilot a padk 100 kg Palivo (T a C) 1950 kg Munice ./. kg Letov hmotnost 3830 kg Umstn tit pi startu 470 mm za MVH Zt ve pice stroje /. kg Tlaky - v tlumcm vlci 32 atm. v kolech podvozku 5,5 atm. v ostruze 4,5 atm. II. Startovac pomry: Msto startu: Dal: Mraky: 4 desetiny ve vce 800 metr, dohlednost 20 km Vtr: jihovchodn, 10 km/hod Srky: .. ............. Vry a ............ km/hod III. Vsledky Start: 16.13 Pistn: 16.32 Doba letu: 19 min. Vyven na startu 6 na hlavu na ocas Stoupn pi 800 km/hod do vky 11000 metr. Tlak v komoe 21 atm. Maximln rychlost stoupn ..... m/s pi rychlosti na drze ....... Vodorovn rychlost .... km/hod ve vce ... m. Tlak v komoe .. atm. Maximln rychlost .... km/hod ve vce ... m. Tlak v komoe .. atm. Konec tahu pi tlaku v komoe .. atm ve vce .... m, ppadn v letov Rozdlovnk: 1 x zkuebn skupina Zkuebn skupina Vypracoval Dne Msto E. K. 16 Hacker 2.7.44 Bad Zwisch~ Oznaen: PK+CL V 41 k Vrobn slo: 10050 Hlen .163 T kg C kg Spoteba pali palivomru ; Natankovno 1480 530 Zbytek 480 60 Spoteba 940 470 Pomr C ku T v % 0.50 IV. Nlen pilota Pi startu motor nepekroil tlak 17 atmosfr, po odlepen stoupl na 21 atmosfr. Nsledoval normln let do 11000 metr rychlost 880 km Pojednou se letadlo zaalo siln otsat. Okamit jsem pku tahu pEsunul na volnobh. Otesy stroje dky tomu pestaly. Motor po nslednm zapojen okamik pracoval a pak pln vysadil. Radiov spojen ve vkch mezi 11000 a 12000 metry bylo velmi patn V blzkosti zem bylo bezchybn. podpis Po letu byly zjitny nsledujc nedostatky 1.) proden pl ostruhovho koleka. Nedostatek rc a~ven: 2.7. podpis Leteckotechnick oddlen roty F 16 "Diana" Nejvych rychlost bylo dosaeno bezocasm letadlem Me 163 (konstrukce Dr: Lippische). Zkouky ve vysokorychlostnm tunelu jednoznan prokzaly vhody tto koncepce v oblasti vysokch rychlOS. Letov vlastnosti jsou ve vech oblastech letu podstatn lep neli vlastnosti nejmodernjch letadel. Tato zjitn potvrdily naprosto pesvdiv vechny zkuebny. Vvoj letadel s nejvymi rychlostmi vychzejc ze zklad zskanch pi vvoji normlnch letadel nevede z taktickch dvod k poteb mezni rychlosti (1000 km/hod). Proto bylo nejsnaz pout pro splnn tchto novch kol ji dosaench vsledk a zkuenost. Stvajc nvrh bezpochyby vyhovuje poadavkm na co nejrychlej vvoj a vrobu. kol byl tedy een tak, aby ke stavb letounu bylo mon pout d typm Me 163B a C, He 162 a Ju 248, ppadn 263. Poadovan vkony: Letov hmotnost Doba letu Maximln rychlost Vzbroj a vstroj Podvozek pfovho typu Motor 3,6 tuny 45 min. 1000 km/hod jako He 162, ppadn Me 163B jako Me 263, ppadn He 162 He S 11 (BMW) Nsledujc stavebn prvky maj bt pevzaty beze zmn: Stavebn vkony: Kdlo Me 163C neseroubovan povit kdlo Kabina a pilotn prostor He 162 Podvozek He 162, ppadn Me 109G zen Me 163B Zstavba zbran He 162 nebo Me 163B Vechny podklady aerodynamickho nvrhu maj odpovdat nsledujcm hodnotm: Obtkan horn plocha < 62 mz Nejvt prez kolmo ke smru proudn < 3,2 m2 Trup + kormidla + nosn plochy Z toho vyplv plocha idelnho, prmrnho kdla cca. 20 m2o rozmru. cca.10 m. Pi pouit stejnch meznch hodnot jako pro He 162 to znamen monost zvten plochy kdla v pomru 1:1,8 a rozpt v pomru Oproti nvrhu Me 163 a podobnch stroj na bzi normlnch letadel pi.stejnm obtkn hornch ploch mon podstatn zven vkonu rychlostnm letu, protoe 1. pov kdla v oblasti vych Machovch sel jsou vhodnj a protoe 2. vnitn odpor zpsoben sevenm zpsobem stavby pi vylouen vech prunch element a mrtvch hl bude snen na minimum. Na druh stran je kdlo, stejn jako cel zpsob stavby ji prbn vyzkoueno a dokazuje oproti vem ostatnm typm jasnou pevahu pi letovch vlastnostech. Proto doporuujeme vyrbt co nejrychleji tento typ, eho je mon doshnout v nejkrat dob pouitm dl ji bn vyrbnch v jinch zvodech. Vde, 4. bezna 1945 e takov letadlo, jako je Me163, nevzniklo jen na zklad mylenky konstruktra nebo pracovnka vvojovho oddlen, je jasn kadmu, pro nho nen letectv knihou se sedmi peetmi. Hledme-li pvod tto prvn pilotovan rakety na svt, pak zjistme, e pochz ji z roku 1920. Lippisch tenkrt poznal mladho, stejn jako on sm plachtnm nadenho mue, kter se jmenoval Fritz Wenk a kter podle vzoru rackovch kdel postavil bezocas bezmotorov letadlo. Tento stroj ml rozpt 26 metr a byl zen stejnm zpsobem, jakm ltali rackov, tedy souhlasnm protismrnm nakrucovnm konc kdel. K prvnm spnm klouzavm letm dolo na Feldbergu v ernm lese. Po nich byl pepraven do Wasserkuppe v Rhnu, kde na nm odstartoval pilot Leusch. Tent den se Lippisch s Wenkem seznmili. Lippisch se stal oitm svdkem tohoto, podle jeho nzoru vbec prvnho plachtaskho letu s bezocasm strojem. Leusch stoupal ve vtroni od startu stle v. Pak se chtl vyhnout elu bouky smrem na sever a vrtit se tak na msto vzletu. Lid na startoviti vak zahldli, jak je Leuschenv zen klouzav let stle strmj a pechz do skutenho stemhlavho pdu. Pozorovatel stle doufali, e se Leuschovi poda zvolna podrovnat, ale piblin ve 200 metrech se od malho trupu odtrhla kdla a pd na balvany posetou mtinu nedval mladmu pilotovi dnou anci na peit. Po zevrubnm vyetovn havrie bezocasho vtron doly ady k zvru, e u tohoto druhu letadel nen mon doshnout dostaten stability. Tento zvr byl podloen faktem, e i jin obdobn konstrukce kluzk bez kormidel mly podobn havrie. O teorii stability samokdla se nikdo nezajmal. Nikdo, s vjimkou Alexandra Lippische: Lippischv zjem o samokdla, nebo tak o bezocas letadla, zaal ji roku 1911, kdy se na letiti v Johannisthalu objevila Etrichova Taube. Mlad Alexander Lippisch fascinovan pozoroval kdla zkonstruovan podle semene zanonie. Na semena tropick dovit rostliny Zanonia Macrocarpa, kterm proda dala skuten vlastnosti kluzku, jako prvn upozornil biolog profesor Ahlbom. Tak Hugo Junkers vlastnil patent na konstrukci samokdla, podle kterho 159 v nm ml bt umstn nejen veker nklad, ale i cestujc a pstroje. V oddlen aerodynamiky firmy Domier, kde pozdji Lippisch pracoval, se rozhovory vracely k samokdlm. Ale Leuschv zpotku ndhern let s pozdjm tra gickm koncem vlastn uril celoivotn Lippischv kol. Stle jet fascinovan ndhernm stoupnm a plachtnm racho kdla vyvjel v nsledujcch mscch jeden bezocas model za druhm a vnikal se zv davost a badatelskou vdeckou zn do teorie letu tchto neobvyklch letadel. Jednoho dne za nm piel do plachtask boudy na Wasserkuppe velice zajmav mu jmnem Fspenlaub, kter chtl tak stavt vtron. Bhem neobvykl zimy 1921/22 spolen mrzli a hladovli, ale tak konstruovali a stavli. Po modelech vzniklo prvn, bezejmenn bezocas letadlo. Bylo bez motoru protoe motorov letadla byla po vlce Spojenci jet psn zakzna. Bylo to nepohodln letadlo, v nm Espenlaub pi startu sedl na tvrdm nosnku jako na koni, kval u toho nohama a jet v tto nepli stabiln poloze obsluhoval tce ovladatelnou dc pku. Po vce ne nepovedenm startu tento ojedinl stroj dokonce stoupal penlaub ml vak oprvnn obavy z pli silnho protivtru, a tak radji obrtil svj apart k zemi. Pi pistn se jedin kolo pod ly zaboilo do mkk pdy Letadlo se pevrtilo a o dv vteiny pozdji z nho zbyla jen hromdka vovho dv. Fspenlaub se ctil po mscch zbyten prce podveden a stavby bezocasch letadel se vzdal. Tvrdohlavj a vytrvalej Lippisch si naopak ekl: "A te to zane doopravdy!" Cel dva roky studoval teorii, tkajc se bezocasch letadel. Pedevm ho zajmala teorie dynamickho plachtn, zskan pi pozorovn letadel Hartha a tak jet velice mladho Willy Messerschmitta. Dal, tak jet mlad mu, vyvinul spolen s berlnskou skupinou bezocas letadlo s poetickm jmnem "Charlotta". Jmenoval se Kurt Tank a pozdji se stal slavnm Fw 190 a Condora. Vce ne cel dva nsledujc roky pokraoval Lippisch cestou teoretickch vzkumu a praktickch pokus s modely bezocasch stroj, ve sv prci. Pokraoval ve sv innosti ve Winterbergu ve Westflsku a jen tak mimochodem zkonstruoval: a postavil cvin a koln kluzky Baby, Hangwind a na nj navazujc Princz Jeho mylenky vak neustle patily samokdlm. Konen se rozhodl postavit bezmotorov kluzk bez kormidel. Dailo se mu to se stdavmi spchy Nejprve byl letoun pli tk na to, aby mohl ltat. Pesto s nm v roce 1924 jel z Winterbergu na Rhnskou sout na Wasserkuppe, Ml vlastn tst, e bylo mon vzhledem k neustlm mlhm ltat. Uetil si pinejmenm blam. 160 Po nvratu do Winterbergu pestavl Lippisch bezocas motorov "Experiment" v co mon nejjednodu kluzk. S tmto samokdlem se mu ji tak zdaily mnoh pokusn lety. Dal pokusy vak musel peruit, protoe mu po mnov reform chybly finann prostedky. Tou dobou se jako zachrnce v nouzi objevil Oskar Ursinus. Slavn "otec Rhnu" povil Lippische vedenm nov zaloenho technickho vzkumnho oddlen spolenosti Rhn-Rossiten, a tak se Lippisch vrtil na sv milovan rhnsk kopce. Krom svho hlavnho kolu, dalho technickho vvoje kolnch a cvinch kluzk pro spolenost Rhn-Rossiten, vnoval veker voln as sledovn problm samokdla. Brzy objevil v Richardu Mihmovi velmi zdatnho spolupracovnka, kter pevdl Lippischovy konstrukce vzornm zpsobem ve velk ltajc modely. V jednom z hangr na Wasserkuppe si zadili malou dlnu, v n s velkou p stavli model samokdla o rozpt ty metr. Bylo to ist samokdlo s daleko kupedu vynvajc ly. Za jednoho jasnho letnho vera ho z ruky odstartovali. Udivenma oima pozorovali jeho ndhern klidn klouzav let. povitm kdlem a daleko pesahujc ly jim model pipomnal pa, a tak ho pojmenovali Storch. Tohoto pa meme plnm prvem oznait za prvnho prapedka Me 163, i kdy cesta mezi nimi byla velmi dlouh. Model pa sice za bezvt nebo slabho vtru klouzal vborn, ale jeho letov vlastnosti vbec neuspokojovaly v silnjm vtru nebo dokonce turbulentnm ovzdu, kdy i sebemen zatky nebo obraty naruovaly jeho stabilitu. Tyto nectnosti vak zhy odstranily stabilizan plochy na koncch kdla. Dal rhnsk sout se mla konat v roce 1926. Lippisch navrhl, aby se krom leteck soute konala tak sout technick, je by pomohla uplatnit nov mylenky. Prvnho ronku se zastnilo mlo soutcch. Prvn cenu se podailo zskat Lippischovi za model pa. Cena z nj sice neudlala bohe, ale pece jen byla vtanm zkladem pro dal prci na problmu samokdel. Temohl Lippisch postavit skuten experimentln letadlo. Jeho model v mtku 1:10 byl dkladn promovn v gettingenskm aerodynamickm tunelu. Zatmco ekal na vsledky, postavil Lippisch spolen s Mihmem model letounu kachnho typu. Jeho zen vak nemlo dn pednosti, protoe bylo snadno zraniteln. Pivedlo vak Lippische na mylenku postavit dal samokdlo bez vkovho kormidla, s pevnou odtokovou hranou kdla, na n budou zavena kormidla. Pokusy s tmto kdlem byly velmi spn a dnes je meme oznait za prvn krok ke stavb letadel s deltakdlem, vedouc pozdji ke stavb Delty I. 161 Ale nepedbhejme. Nejprve vzniklo podle vsledku men v Gettingenu pokusn letadlo p, kter zaltal Bubi Nehring, tehdy nejspnj plachta. Objevila se ale dal pot. Tit leelo pli vpedu a bylo velice obtn udrovat za letu stabilitu. Nakonec se prvn p, zen Nehringem, bhem pistvn s vtrem v zdech pevrtil, havaroval a musel zpt do dlen k oprav. Nastala tvrd doba mnohch zklamn, pestoe druh pokusn letadlo s pozmnnm uspodnm ovldacch ploch, pojmenovan Kachna, ltalo tak dobe, e si na nj mohli troufnout i nadan ci. Nebylo to ale v pravm slova smyslu samokdlo. Kachna se dokonce s pilotem Fritzem Stamersem stala 11. ervence 1928 prvnm letadlem s raketovm pohonem. Nejtvrd der zashl Alexandra Lippische, kdy se v roce 1928 na svm Junkersu A 20 zabil Bubi Nehring. Po nucen pestvce se objevil nov zaltva, tehdy jet neznm mlad mu, o nco pozdji svtov proslul plachta Gnther Groenhoff. p dostal dvouvlcov dvoudob vzduchem chlazen motor DKW, kter byl umstn na konci trupu v tlanm uspodn. 17. z 1929 urychlen gumovm lanem, pouvanm ke startu kluzk, vzltl poprv p s Giinterem Groenhoffem za zenm a s bcm motorem. Tento den se tak stal dnem prvnho motorovho letu samokdla vbec. Zatmco se letov vlastnosti motorizovanho pa ukzaly bt velice dobr, s pohonnou jednotkou byly stle pote. Kdy se konen podailo pote pomrn zdrn odstranit, Lippisch se rozhodl pa pedvst na letiti Tempelhof u Berlna zstupcm vldy. Akoliv Groenhoff pedvedl ptomnm pnm z Nmeckho zkuebnho stavu pro letectv dva impozantn lety s osmikami a stoupavmi zatkami a na zakonen druhho letu pedvedl perfektn pistn s vypnutm motorem, publikum tm nenadchl. Pedveden nepineslo oekvan spch a pro komickho bezocasho ptka nezbylo nic, ne pr zdvoilostnch frz i prpovdek. Naden byl jen tisk a tehdy vzna:nn leteck novin Walther Kleffel doshl u svho nakladatelstv Ullstein, e asopis BZ am Mittag" vypsal bohat dotovanou sout pro prvn thodinov let bezocasho letadla. Lippisch, Groenhoff, Mihm a jejich pomocnci, bohat o zklamn, odjeli zpt na Wasserkuppe. Lippischovi ji nezbval ani fenik a jeho sen o dalm vvoji samokdel se zdl bt dosnn. Ale opt se stal mal zzrak. Pokoitel ocenu Hermann Kohl, jeho manelka se zastnila pedvdn na tempelhofskm letiti, byl vyprvnm sv eny tak zaujat, e se vydal do Dartnstadtu a poadal Groenhoffa o pedveden (.pa. Groenhoff ml vak smlu a pi pistn, dky velice silnmu vtru, nadlal z pa hromadu tsek. natst vyvzl nezrann. I pes tuto nehodu se uvolil Kohl financovat stavbu dalho pokusnho letadla. Dky tto pomoci se mohl Lippisch pustit do stavby pozdji tak slavn Delty I. Zpotku ho ale opt pronsledoval jeden nespch za druhm. Prvn vt model ml jen mrn zlepen letov vlastnosti, kter podle veho odpovdaly jeho krtkmu, nad kdla posazenmu trupu. Nsledoval vt letoun s trojhelnkovm kdlem a trupem plynule pech zejcm do tlustho kdla. S nepatrnmi pravami ltal bezvadn. Po uspoko jivm vsledku se Lippisch se svmi vrnmi pustil do stavby prvn Delty s troj helnkovm kdlem a rovnj odtokovou hranou. K tto vt pipsal Lippisz vlastnorun opravu, kterou rd a doslova uvdm: Tmito vrnmi byli H Jacobs, Fritz Krmer, Billy Hubert a Beverly Shenstone - kanadsk inenr kter s nmi spolupracoval jen z istho zjmu a pozdji pevzal v USA a Anglii mnoho vznamnch kol. Mimoto v dln pracovali Richard Mihm, Willi El Max Kropp a Alex Schleicher. Sam vynikajc ineni a emeslnci. Bez tchto vbornch mu bych nikdy nedospl k Delt I, o Me 163 ani nemluv ." Celou zimu 1929/30 jsme stavli. Prvn bezmotorov Delta byla zaltna v prbhu Rhonskch sout a prokzala dobr letov vlastnosti. Khl byl spokojen a okamit navrhl zabudovat do letadla motor. S pomoc svho ptele Groneise, fa Bavorsk leteck dopravn spolenosti, pak tak opatil britsk dvouvlcov tydob motor Bristol Cherub. Prvn motorov Delta byla zaltna o Velikonocch roku 1931 a mla naprost spch. Jej letov vlastnosti byly vynikajc, pouze pi startu, bezprostedn po odlepen, velice snadno pechzela do takzvanho pumpovn", ktermu bylo mon zabrnit pouze velice jemnmi pohyby dc pky. Konstruktr se opt rozhodl k jejmu pedveden v Berln. Protoe doprava po zemi byla velice komplikovan a tak drah, ml tentokrt na msto soute Groenhoff s letadlem pelett. Druh pedveden v Berln-Tempelhofu, konan 25. jna 1931, znamenalo jet vt zklamn ne prvn, pestoe Groenhoff pilotoval letadlo, je mohlo pedvst loping, stoupn a velkou obratnost v pzemnm letu, ba dokonce se ocitlo i v nedobrovolnm pdu, kter dosud nebyl dostaten vyzkouen. Delta vak snadno toto nebezpe zvldla a hladce pistla. Naden vech ivk a opt tak zstupc tisku bylo obrovsk a upmn ovem pnov z ministerstva zstali i podruh chladn, dn z nich se nevyjdil ani kladn, ani zporn. Jedin, v em se shodli, bylo konstatovn, e si nejdve musej ve promyslet a poradit se. 162 Jen Ernst Heinkel, kter byl nhodou v Berln a zastnil se pedvdn, rozeznal obrovsk monosti tto koncepce a nabdl Lippischovi, aby ho navtivil ve Warnemwnde, kde by si mohli v klidu pohovoit o ppadn spoluprci. Walther Kleffel pipomnl Lippischovi cenu asopisu BZ a upozornil ho, e thodinov let mus uskutenit do 31. prosince, aby vhra nepropadla. Tak na Wasserkuppe pracovali cel dny a noci, aby pipravili pa na thodinov let. Navzdory mnoha potm se Gntherovi Groenhoffovi zdail let z Wasserkuppe do Berlna-Temphofu jet v prosinci 1931 s motorem Bristol, kter pouvala i Delta I, za hodinu a 55 minut. Letl z Rhnu podl Durinskho lesa do Berlna. Teprve vytouen penn cena umonila dal prci a vvoj. Nedostatek penz ji nehrozil, brzy vak nastaly jin pote. Nejdve to byla rozmka s Hermannem Khlem pro skuten nevhodn novinov lnek. Znamenalo to konec jejich spoluprce. K tomu se pidala tk automobilov nehoda Giinthera Groenhoffa, pi n , se smrteln zranila jeho nevsta a on sm utrpl tk zrann, ze kterho se , ji nikdy pln nezotavil. Tk ztrty zavrila 23. ervna 1932 Groenhoffova , smrteln leteck havrie. Tyto ztrty zastnily i potitelnou skutenost, e na jae roku 1932 dala vlda v Berln Lippischovi velk obnos na stavbu novho letadla s deltakdlem. Deltu II ml konstruovat na Wasserkuppe a postavit ji mla firma Focke Wulf v Brmch. S objednvkou spojen podmnky vak bohuel zbyten dlouho stavbu zdrely. Brzy potom zaslala tovrna na cigarety Haus Bergmann objednvku na stavbu letadla typu Delta mal tovrn na letadla Gerharda Fieselera. Tak vznikla podle Lippischovy licence Delta IV, kter vak bez Lippischovy pomoci a spoluprce vykazovala pi letovch zkoukch tolik nedostatk, e se Fieseler nakonec dal stavby vzdal. Lippischovi mezitm doly penze a tak se jet jednou obrtil na berlnsk ministerstvo se dost o dal podporu. To vak ji nastal rok 1933. sk ministerstvo letectv bylo na obrovskm vzestupu a budovalo nmeckou Luftwaffe. Lippisch najisto potal s dal objednvkou, kdy z Berlna dola neuviteln a poniujc zprva o odmtnut. Bylo zdvodnno tm, e dolnoplonky se te staly nezajmavmi, nebo jsou pro vojensk ely nepouiteln. To se stalo necel tyi roky ped zatkem epochy nejspnjho dolnoplonku Me 109. Pak jednoho dne piel Gerhard Fieseler, tehdy slavn nmeck leteck akrobat, s pnm postavit v jeho leteck tovrn pro tovrnu na cigarety Haus Bergman tlennou letku stroj Delta pro Evropsk let" a dal soute. Pestoe zbvalo mlo asu na vvojov prce, Lippisch objednvku pijal, nebo mu pinejmenm umonila pokraovat v prci. Delta IV, zvan tak Fieselerova Vosa, byla jednm z jeho nejvtch omyl a kdy tak Groenhoffovy velk zkuenosti pi zaltvn byly s jeho smrt pohbeny, byla nad Deltou IV zlomena hl. Lippisch a jeho mui se vak nevzdvali, dopravili hotov drak Delty IV do Darmstadtu. Tady se Lippischv nov zkuebn pilot vemon pokouel stt se pnem tohoto nezbednka, vybavenho motorem. Ke vemu se mu jet pi pistvn pipletl do cesty cvin letoun, co skonilo kotrmelcem Delty I` a jejm naprostm znienm. Pilot jako zzrakem zstal nezrann, zanedlouho potom ml smlu Woegmeier, kdy po kavalrskm startu" pln odepsal Deltu III, postavenou na objednvku Berlna u Focke Wulfa. Tm byla dv posledn letadla Delta zniena pro nedostatky v letovch vlastnostech". Grmium prvot dnch odbornk mlo po porad rozhodnout, zda bude Nmeck vzkumn stav pokraovat v dalm vvoji letadel Delta, i ne. Pedem znm rozsudek znl - prce na letadlech Delta nepinej dn poznatky pro dal vvoj stavby letadel a maj proto bt perueny. Tak se tak stalo, oddlen samokdel u Vzkumnho stavu bylo rozputno a Alexander Lippisch se vrtil jako konstruktr ke stavb letadel. Pak ale zashl editel DFS, profesor dr. Walter Georgii, kter rozhodl o cel zleitosti vcnji a pedvdavji. Jemu se podailo s velkou dvkou diplomacie a vhou svho jmna jako vdce, navc podpoenou pomoc berlnskho minis terstva, zachovat vvoj bezocasch letadel. Alexander Lippisch jet dnes k e opravdovou hodinou zrodu Me 163 byla pomoc profesora Georgii a e bez jeho zsahu by letadlo nikdy nevzniklo. Zpotku byl tak nov letoun oznaen DFS 39. Byl podroben velice dkladnm letovm zkoukm, pi em na Giinthem Groenhoffa s jeho velkolepmi zaltvacmi schopnostmi, uplatnnmi v ranch dobch vvoje samokdel, navzal Heini Dittmar vynikajcmi vkony v prbhu nejobtnj konen fze. Samouk Heini se ji v Groenhoffov dob stal v Lippischov dln stejn spnm konstruktrem jako pilotem vtro. Hned po smrti svho ptele Gro enhoffa se nabdl jako pilot k letovm zkoukm samokdel, ale Lippisch zpo tku povaoval svho nejmladho pomocnka a spolupracovnka za pli ne zkuenho. Teprve v ppad DFS 39 ustoupil Lippisch nalhn Heini Dittmara, a nikdy toho nelitoval. Nepochybnou zsluhou tohoto mladho pilota bylo, e pi stov kch zkuebnch let pesn rozpoznal zdroje obt DFS 39, a Lippisch je pak 164 165 mohl v dln odstranit. Ostatn tak Lippisch se mnohokrt posadil za dic pku svho letadla a vytrval, dokud konen nesplovalo veker do nho vkldan nadje. DFS 39, pvodn Delta IV, obdrel jako prvn samokdlo dokonce edn schvlen, co v on dob byl velkolep spch. Letadlo pak jak Heini Dittmar, tak Alexander Lippisch - uvali jako dve pro vechno". Ltalo hbit a bez chyb, reagovalo mkce a okamit na vechny pohyby kormidel a bylo tak stabiln, jak si jen bylo mon pt. A to se pirozen rozneslo mezi odbornky. A tak se jednoho dne v roce 1937 stalo, e se na Wasserkuppe objevili dva pnov a jeden z nich, jmnem Lorenz, vysvtlil ponkud zaraenmu Lippischovi, e si u nho chtj objednat speciln letadlo. Mus to bt prv takov samokdlo jako kupkladu Delta IV, ale navc letadlo mus mt obzvl dobr letov vlastnosti, mus velice dobe vzltat i pistvat a mlo by bt i velmi obratn. Mohou bt pouita stejn kdla jako m Delta IV, ale stroj potebuje jin, mnohem objemnj trup, v jeho zadn sti mus zstat prostor, nebo tam m bt umstn zvltn motor. Lippisch nastrail ui. Podobnou e ji slyel tm ped deseti lety. Jako nyn pili tehdy na Wasserkuppe dva tajemn se tvc pnov, prohldli si pa a Kachnu a zaali hovoit oteven. Jmenovali se Max Valier a von Opel a jezdili na Avusu u Berlna raketami pohnnm autem, v nm doshli rychlosti 250 kilometr za hodinu. O tot se chtli pokusit s letadlem. Dolo to tak daleko, e Fritz Stamer odstartoval s raketami pohnnou Kachnou a letl. Samozejm to byly jen krtk lety, i kdy prvn v djinch letectv, ale Stamer riskoval explozi dvacetikilogramov rakety a tm i krk. Lippisch neml dobr vzpomnky ani na ony primitivn pokusy, ani na pny, kterm se jednalo mnohem vc o senzaci neli o vdeck pokus. Te ped nm sedli dva dal, chovali se tajemn a hovoili o zvltn pohonn jednotce. Lippisch se ale nedal zaskoit a ekl sue: Chcete tedy do letadla opt zamontovat raketov motor, e?" Kdyby ekl, e ztra zavrad Vdce, nemohlo by to oba mue z Berlna vce pekvapit. Lorenz rozilen vyskoil a Lippisch ml pocit, e mu chce skoit po krku. Pak mu teprve prozradili, e to cel je straliv tajemstv, hodn nejvyho stupn utajen. Lippisch jen pronesl: Aha, tak tedy ped tenm split!" To bylo tehdy takov poekadlo, kdy dola z Berlna velice tajn zprva. Kdy prvn vzruen opadlo, chvli spolu rozmlouvali a po njak dob obdrel Lippisch objednvku na stavbu raketovho letadla, schopnho bojovho nasazen. Slovo Gekados" - tajn velitelsk zleitost - stlo nade vm. U DFS v Darmstadtu byl vytvoen zvltn prostor za mohutnmi ocelovmi vraty, kde smli pracovat jen mui, kte sloili psahu. Nakonec se ukzalo, e Lippisch se svmi lidmi m postavit jen kdla, zatmco u Heinkela ve Warnemnde vznikal trup, do nho ml bt vestavn raketov motor. V t dob na nm Heinkl s Oheimem pracovali, a tak ji vyvjeli raketov letadlo He 176. I v tto tovrn vzniklo pro raketov pokusy zvltn oddlen, kter bylo stejn tajn, jako to je prv vznikalo v Darmstadtu. Dsledkem tchto prostorov tak vzdlench spolench snah bylo, e ve neprobhalo uspokojiv a vlastn ani nepokraovalo. K tomu se ze vech stran objevovaly stle jasnj znmky blc se vlky a tak mobilizan rozkazy kter stejn zakazovaly dal setrvn Lippischova oddlen v Nmeckm stavu pro plachtn v Darmstadtu. Te ji bylo Lippischovi jasn, e si bude muset hledat jin msto. Po jednn s Heinkelem a Messerschmittem se rozhodl pro augsburkskou tovrnu Willy Messerschmitta. Dvodem tto volby bylo mimo jin dobr ptelstv, kter ho pojilo s Gronaisem, prvnm muem v Messerschmittov spolenosti. Lippisch vzal s sebou do Augsburku dvanct mu a zaloili oddlen - Lippisch. Te konen byl projekt X, jak byl po ujednn s ministerstvem pokin pojmenovn v Darmstadtu, opaten novm, konenm oznaenm Me 163. Volba tohoto oznaen nepostrdala uritou komiku. Pvodn toto oznaen patilo vysloven pomalu ltajcmu letadlu s malm~ nrokem na dlku vzletu a pistn, kter se ml stt konkurenc pozdji znmmu Feiselerovu Storchu. Protoe byl vak schvlen Storch, vvoj Me serschmittova letounu se postupn zastavil. Njak pan Schmedemann, kter byl asistentem profesora Messerschmitta, ml tehdy skvlou mylenku, aby nov projekt utajil i v rmci podniku, a tak navrhl penst znaku Me 163 na projekt X. Take tehdy nejrychlej letadlo na svt obdrelo jmno svho ped chdce, kter by bval urit jednm z nejpomalejch letadel na svt. Bylo to velice praktick, nebo vechny vkresy z Lippischovy projekn kancele mohly bt oznaeny Me 163" a lid, kte se s nimi setkvali, vbec nemli tuen, o jak letadlo se tu vlastn jedn. Krom pechodu dvancti svch nejlepch mu prosadil Lippisch u profesora Georgii, e jeho skupina si mohla vzt s sebou tak dopravn letadlo DFS a dosud nedodlanou kostru pokusnho letadla DFS 194, stedoplonku s tlanou vrtul pro men za letu, protoe si s nimi v DFS ji nevdli rady. Kdy v z zaala vlka a na dal prci na Me 163 ji nebylo ani pomylen rozhodl se Lippisch se svmi lidmi pestavt drak DFS 194 natolik, aby poslouil 166 pi prvnch letovch zkoukch s menm raketovm motorem firmy Walter z Kielu. Dky tomu pece jen mohli zskat njak zkuenosti se zvltnmi vlastnostmi tchto motor a tak s jejich obsluhou. Protoe drak DFS 194 byl dosti prostorn, mohlo v nm bt instalovno i zazen, zaznamenvajc za letu dleit men. V lt 1940 zaaly s pestavnm DFS 194 vodn zkouky. S velkm tstm a vynikajcm tmem odbornk se podail znan poet velice zajmavch let, kter mimo jin pisply k tomu, e projekt Me 163 na sebe upoutal vt pozornost. Tak se podailo na jae roku 1941 dokonit drak Me 163 a jako kluzk s kdovm oznaenm KS+WE na trupu jej vyzkouet nejprve na letiti v Lechfeldu a pozdji tak v Augsburku-Haustettenu. Stroj pirozen opt zaltval Heini Dittmar, ovem ne s motorem, ale v klouzavm letu. Do vky byl kluzk dopraven ve vleku za Me 110. Ji v prbhu prvnch let vykazoval Me 163 nad oekvn dobr letov vlastnosti a vkony. Klouzavost 1:20, jej dosaen ostatn nedlalo Heini Dittmarovi ani sebemen pote, bylo mon s klidnm svdomm oznait za senzaci. Kdy pak po nkolika dnech ltn s tmto prvnm prototypem, oznaenm D-KE+SW, po odpoutn od Me 110 zamil na nedalek tovrn letit Messerschmittovy tovrny v Augsburku - Haunstettenu, znan se pecenil pi piblen k tomuto mnohem menmu letiti. Aby nebyl beznadjn louh, musel sklouznout po kdle a snit vku. Pi poslednm piblen se ocitl ped dvma vedle sebe stojcmi hangry, mezi nimi byla vzdlenost men neli rozpt Me163. Pelett tyto hangry ji tak nebylo mon, a tak Heini v posledn vtein postavil letadlo na kdlo a proltl zkou mezerou mezi hangry. Ped dosednutm opt srovnal letadlo do normln polohy a pistl bez jedinho pokozen. Nikdo z nhodnch divk by nebyl vsadil na Heiniho a jeho letadlo ani zlmanou greli, ale Heini vystoupil ze svho samokdla s smvem a dobrou nladou. Pi kadodennm zaltvn se sil se svou stoedesttrojkou, uml dokonale ltat a dal vyniknout velkolepm letovm vlastnostem letadla. Za nkolik tdn se o tom dozvdl i Ernst Udet. Ohlsil svou nvtvu v Augsburku, aby se zastnil porady o Me 109, a pi tto pleitosti si chtl prohldnout tak Me 163. Kdy piel s Lippischem na letit, doshl Heini se svou stotiaedestkou ve vleku vky 5 000 metr a prv se vypnul, aby zahjil stemhlavm letem. Udet prstem ukzal nahoru. Co to je, Lippischi?" Me 163." V tu chvli Ditmar sklonil p k zemi, po stemhlavm letu peletl letit rychlost 800 km/h a opt prudce stoupal. Jak m motor?" zeptal se Udet. dn," odpovdl smjc se Lippisch. dn motor?" zvolal pochybovan Udet, Lippischi, ty le." Heini Dittmar se opt vrhl dol a s pebytkem rychlosti nkolikrt obletl letit. To pece nen mon," znovu zvolal Udet. Ty le, Lippischi..." Pak Heini pistl a Udet bel pmo ke stroji. Vpedu nevidl nic, vzadu tak nic, jet jednou obhl cel letadlo a pak jen ekl: Skuten v tom nic nen." A byl tak naden tmto vkonem, e se zasazoval o dal vvoj Me 163 pikl mu vy stupe dleitosti a a do sv smrti sledoval jeho vvoj. Samotnmu Lippischovi spadl po pidlen vyho stupn dleitosti ze srdce tk kmen, protoe a u v poslednch mscch dal o cokoliv, a to ji byly penze nebo materil, stle jen slyel - to pece nen mon, tak na ns dosud nikdo nenalhal, vy chcete mt pozt hotov letadlo." Heini Dittmar pokraoval ve zkuebnch letech. Neustle pichzeli povenci Luftwaffe nebo z ministerstva letectv. Vichni tito nvtvnci, mezi nimi by asto i velice vlivn ednci z ministerstva, byli tak velice nadeni vkonem stroje, postarali se o dobr hodnocen vvoje a opt mu pikli vy stupe dleitosti. Po Udetov nvtv brzy pemstili KE+SW do Peenemiinde, kde do letadla zamontovali Walterv raketov motor o tahu 750 kilopond a zkoueli chod motoru na stojnce. Trvalo do podzimu 1941, ne mohl Heini Dittmar uskutenit prvn zkuebn lety s motorem. Bylo to vc ne smrteln nebezpen zaltvn protoe nebylo mon se pi nm vyhnout vnm poruchm motoru. Je teba podkovat Dittmarov neotesiteln odvaze a samozejm tak velkmu tst kter bylo teba k tomu, aby zkouky peil mu i stroj. Ji po prvnch letech doshl Dittmar velmi vysok rychlosti. teni si mus uvdomit, e v t dob byla rychlost 450 km/h vysok i na sthac letadla Svtov rekordy dosaen na specilnch strojch Messerschmitta a Heinkela se pohybovaly kolem 700 kilometr za hodinu, co byly rychlosti, o nich si i piloti rychlch sthacch letadel onch dn mohli nechat zdt. Heini Dittmar pi zkuebnch letech dosahoval rychlosti 800 a nakonec tak 900 kilometr za hodinu. Te se Lippisch posadil a opt potal. pokud pjde ve dobe, mus vylepit me 163 168 169 A doshnout ve 4000 metrech hranice sn - rychlosti 1000 kilometr za hodinu. To ovem nen mon pi ostrm startu ze zem, protoe by po stoupn ji palivo nestailo na rekordn let. Tak motor ml neustle sv mouchy. Nechme te ale vyprvt samotnho Heini Dittmara: Bylo zapoteb jet t nebo ty let, abych doshl vytenho cle, protoe motor vdy, kdy jsem doshl rychlosti 500 km/h, vysadil. Pi nsledujcm startu jsem vzltl do 4000 metr, s plnm plynem jsem proletl pedem urenou menou tra. Rychlomr brzy ukazoval 910 kilometr za hodinu a neustle stoupal: 950 - 970 - 980. Tentokrt m motor nezradil. Kdy jsem se znovu podval na pstroje, byla rychlost 1000 kilometr za hodinu pekonna, ale rychlomr kolsal, kormidlo zaalo vibrovat a ve stejnm okamiku pelo letadlo do neiditelnho pdu a zaalo na m psobit s tm spojen velk negativn peten. Vypnul jsem motor, nkolik vtein jsem si myslel - to je konec - ale hned potom jsem uctil tlak na kormidla a pomrn snadno jsem letoun z pdu vyvedl. Jinak se nic nestalo. Tyto tak zvan Machovy nznaky, kter jsem zail jako prvn pilot, nebyly nim jinm ne prvnm zaklepnm na zvukovou bariru letadlem, kter jet nebylo konstruovno k jejmu proraen. Po pistn pesn vyhodnocen ukzalo rychlost 1 004 km/h. Tm byla poprv pekroena dlouho odolvajc bjn hranice. Stalo se to 2. jna 1941." (V prvnch dajch uveden datum 10. kvtna 1941 se ukzalo jako omyl.) Alexander Lippisch ekl k tomuto velkolepmu spchu: Nejvy rychlost Me 163 s Heini Dittmarem milo est filmovch teodolit Askania, men bylo tedy pesn. e Heini Dittmar pestl peten 9 g (devtinsobek normln zemsk pitalivosti), kter vzniklo nhlou zmnou smru letu, je skoro zzrak. Me 163A ml stejn kdlo jako DFS 39, pouze jsme odstranili bon ovldac plochy, kdy se v Gettingenu a pi letovch zkoukch ukzalo, e klasick smrov kormidlo podstatn zlep letov vlastnosti. Samotn kdlo, pochzejc jet z mho nvrhu Fieselerovy Vosy (Delta IV), bylo vlastn velice nemodern. Ml jsem radji postavit a vyzkouet mnohem lep kdlo, ale k tomu jsme nedostali pleitost. Nai chlebodrci toti mli strach, e bychom pi novch pokusech ji nemuseli mt tst. Z jejich pohledu je to pirozen stanovisko, kter chrn ped nejrznjmi pekvapenmi. Kdybychom vak tento pohled uplatovali dsledn, mohli jsme jet dnes ltat na dvouploncch s tryskovm pohonem. Vdy jsme museli pijmat urit rizika, jinak by se vvoj pece pln zastavil." Potud Alexander Lippisch. A znovu Heini Dittmar: Vsledek jsme pirozen okamit ohlsili do Berlna Udetovi. Na ministerstvu psobil spch Me 163 jako vbuch bomby. Letoun ml bt okamit pestavn a vyzbrojen, a tak bylo velkm zklamnm kdy Lippisch vysvtloval, e to nen mon. Se studenm motorem me stoupat nejve do 6000 metr, a tak se vbec nepibl k mnohem ve ltajcm neptelskm strojm. Mimoto vem objasnil, e v takovch vkch by byla spoteba paliva studenho motoru tak vysok, e by nebylo ani pomylen k dosaen i jen zsti uspokojiv doby letu. Na ministerstvu se pirozen prothly oblieje, protoe sthac letoun, s rych lost teba jen 700 nebo 800 kilometr za hodinu, by se stal vldcem vzduchu pinejmenm alespo nad zemm e. Rozhodli se proto pout horkho" motoru, spalujcho palivo. Hodilo se e Walter prv stavl pomocnou startovac raketu s tahem 1500 kp. asto se m nkdo ptal, emu kme studen a hork motor. Takzvan stu den" motor, se kterm ltal Me 163A, pracoval s teplotou asi 800 C, hork motor Me 163B pracoval za teploty asi 2000 C. Bylo by na mst vloit sem samostatnou kapitolu - by o rozsahu knihy - vnovanou vvoji a djinm raketovch motor. V tto knize by se mnoho hovoilo o vysok vbun sle paliva a snad i laici by si dokzali vytvoit pedstavu, co v onch dobch znamenaly tyto vysoce brizantn tekutiny v motoru kter neml dn pedchdce, na nich by bylo mon zskat zkuenosti. O vvoj thto motor se zaslouil Hellmuth Walter z Kielu, ale a do dnench dn nebyl patin ocenn. Nelze samozejm zamlet, e my piloti jsme tehdy svolvali na nae motory hromy a blesky, jestlie se v nich vytvely pry, z nich nm v nejlepm ppad slzely oi. Pokud dnes uvme, e hork" motor se dokal bojovho nasazen po sotva pldruhho roku trvajcm vvoji, zatm co dnes podobn vvoj za mnohem pznivjch podmnek trv osm a deset let, pak nelze za ten vkon Walterovi a jeho mum vbec dostaten podkovat." Kdy bylo po rekordnm letu Heini Dittmara v Berln rozhodnuto, e bude pro nov drak postaven hork motor, mla bt tato pohonn jednotka samozejmn hotov ji pedevrem. Hellmuth Walter se v dobr ve zavzal splnit ibenin termn a pedpokldal, e v posledn fzi pprav Me 163B k bojovm letm mu poda mt na jae 1942 hotov hork motor. A tak vrobci drak a motor vykonali cosi skoro nadlidskho. O konstrukci a stavbu draku Me 163B se staralo zvltn oddlen 50 inenr v konstrukn kanceli. 1. prosince 1941 zaali s prvnmi vkresy a v dubnu 1942 vythli z haly Messerschmittovy tovrny v Augsburku prvn hotov drak Za tuto rekordn dobu bylo v neposledn ad teba podkovat tehdejmu fovi konstruknho oddlen. 170 Zaltn draku typu B nepineslo dn za zmnku stojc obte a jeho letov vkony nezstvaly za typem A. Byl jen t a ve vzduchu ji nebyl tak hrav obratn. To ale tak ani nemusel bt. Piloti Deutschmann a Tunes zvldli jeho zaltvn v Rechlinu. Byl to tent Deutschmann, kter si pi havrii s Deltou I zlomil oba kotnky a piel o nohu. Oba tito piloti ohodnotili Me 163 B velice dobe a jeho letov vlastnosti povaovali za vynikajc. ekalo ji jen na motor, kter stle nepichzel a nepichzel, pestoe na nm u Waltera pracovali doslova dnem i noc. Trvalo jet cel plrok, ne ve dolo tak daleko, e Me163B mohl bt opaten horkm Walterovm motorem, zaltn, a teprve pak byl pedn zkuebnmu komandu 16 v Bad Zwischenahn. Tak vzbroj bka" pinesla mnoho starost. Lippisch pedpokldal, e k boji pipraven letadlo bude mt vzletovou hmotnost 3 300 kilogram. Vdom upustil pro tuto zchytnou sthaku - a nic jinho nemohl ani nechtl Me 163 B bt - od veho zbytenho psluenstv, aby stroj, kter ani v nejlepm ppad nemohl lett s bcm motorem dle ne 5 nebo 6 minut, doshl co mon nejvyho vkonu a nejdelho klouzavho letu. Ministerstvem bez ustn vyadovan dodaten dostavby zpsobily zven konen vzletov hmotnosti na 4 300 kilogram. Nebylo to tragick, ani rozhodujc, ale urit to sniovalo bojov vkony. Heini Dittmar mezitm obdrel za rekordn let s Me 163A nejvy vyznamenn, kter bylo mon zskat za motorov ltn - Lilienthalow cenu za rozvoj v letectv. Zaslouil si ji nejen za konen rekordn vkon, ale za stovky let, ve kterch ltal pro pokrok a asto se jen o vlsek vyhnul smrti. Kdy pozdji zahjil mnohem nebezpenj lety s horkm motorem, postaral se v jednom z rozhovor s Ernstem Udetem o to, aby jeho plachtask kamard Rudolf Opitz byl t pidlen k zaltvn Me 163 B. Dittmar nevdl, zda ltn s Me 163 B peije, a chtl tm zabrnit, aby se pi ppadn nehod vvoj neocitl v situaci jako po Groenhoffov smrti, kdy nebyl nikdo, kdo by mohl v jeho dle pokraovat. Rudolf Opitz byl nejdve peloen od jednotky k Messerschmittovi, pozdji ke zkuebnmu komandu 16, a ml tak obrovsk podl na dalch zkuebnch a vvojovch letech. K ltn byli pozdji pizvni tak dal znm plachtai, kte pak ltali Me 163 B bez motoru a pozdji i s motorem. Zkuebn komando v Bad Zwischenahn pevzal zkuen stha Wolfgang Spte. Dnes meme bez pehnn ci, e tehdy musel bt Me 163 B nasazen, pestoe tomu dosud neodpovdala nedokonen zvren fze vvoje. Lety a do ve 14 500 metr bez petlakov kabiny, teploty a do minus tyiceti - padesti stup Celsia bez vytpn kabiny a dn monost spolhat se na vystelovac sedadlo, velice pochybn zajitn let v letadle, kter po kadm startu pistvalo bez motoru, to byly okolnosti, kterm by se dobrovoln poddili v nejlepm ppad jen vysoce honorovan zaltvai. Heini Dittmar si pi tvrdm pistn koncem roku 1942 zlomil pt bedern obratel a od t chvle odpadl z dalho zaltvn. Nestaral se zbyten, kdy k sob pivedl Rudolfa Opitze kter nyn spolen s Wolfgangem Sptem provdli dal letov zkouky do podzimu 1943, kdy zkuebn komando 16 v Bad Zwischenahn pevzalo vlastn bojov zkouky. V t dob zan pbh tto knihy. 172 Ilustrace na oblce Vlastimil Such Grafick prava Martin Zhouf Peklad Vladimr Vuko Odpovdn redaktor Jan Vank Technick redaktor Martin Salajka Jazykov redaktor Hana Klmov Sazba NIKO Plze Vydalo Nakladatelstv MUSTANG, s.r.o. jako svou 2. publikaci (edice PILOT, svazek 1.) Plze 1993, vydn 1. Vytiskla tiskrna Libertas, a. s., Praha Nklad 20 000 vtisk. Prodejn cena vetn DPH 79 K Nascanovno a upraveno v kvtnu r.2000 Konec knihy.