{
  "tags": [],
  "chapters": [],
  "title": "Hořící lilie",
  "subtitle": null,
  "authors": [
    "Otomar - Dvořák"
  ],
  "narrators": [],
  "series": [],
  "genres": [],
  "publishedYear": "2020",
  "publishedDate": null,
  "publisher": null,
  "description": "… Aneta už byla vzhůru, seděla na okr. lůžka a roztržitě si splétala vlasy do copu. „Co je to venku za křik?“ zeptala se.\r\nNež stačil odpovědět, zařval kdosi pod okny: „Kate, přišli jsme si pro tu tvoji francouzskou děvku! Vyveď nám ji ven, nebo sám špatně skončíš!“\r\nMydlář zasunul závoru na dveřích a zajistil ji klínem, pak strhl ze závěsu na stěně starobylou dlouhou mušketu a růžek s prachem. Postavil se mezi okna, nabíjel zbraň a pozoroval dění na cestě. „Uteč zadem k řece,“ řekl Anetě, aniž se na ni podíval, „schovávej se za ploty, aby tě nezahlídli, vezmi si klíč od katovský fortny a hned ji za sebou zamkni, na to nezapomeň! Pak běž nejkratší cestou do kostela sv. Valentina a popros pátera Beckovského, ať ti poskytne oltářní azyl. Já tu sebranku zdržím, co nejdéle to půjde…“\r\nAčkoliv jde o román historický, odehrávající se v posledním desetiletí 17. století, tedy v době slavného Krále slunce Ludvíka XIV., problémy, před něž jsou postaveni jeho hrdinové, jsou naprosto současné a aktuální. Slovo „hrdinové“ by se ale v tomto případě mělo psát v uvozovkách. Vždyť protagonisté Hořící lilie se nechají najmout k provedení hrůzného činu: mají zapálit Prahu. A většina z nich jsou Češi! Ať už je to bývalý pasák prasat Vavřinec Procházka, který se stal později na dlouhou dobu symbolem ničivého zla, či rozšafný setník Sedmihradský, typický český hochštapler, z jehož činů nám běhá mráz po zádech. Jejich protikladem se mohou jevit politicky naivní fanatik Benedikt Durez a romanticky rozervaný kat Jan Mydlář III. V románu nechybí ani motiv osudové lásky; Aneta Favartová, nešťastná dcera francouzského tanečního mistra, se sňatkem z rozumu zachrání před vyhnanstvím… A pak pozná muže, jehož lásce nedokáže odolat.\r\n\r\nOtomar Dvořák, nar. 1951, vystudoval filmovou fakultu Akademie múzických umění a poté vykonával mnoho různých povolání – od šéfa divadla až po uklízeče, což mu umožnilo poznat život ze všech stran. Do čtenářského povědomí pronikl jako autor literatury faktu. V tomto žánru vydal kolem desítky knih zaměřených na mytologii, pověsti, lidové zvyky a poznávání genia loci české země, např. Tajemné stíny lesů, Strážci posvátných cest, Reka sedmi jmen, Putování bájnou krajinou, Hora bohů a lidí, Kamenné otazníky české historie, Setkání s tajemnem, Kdo přichází v hodině vlků?. Pracoval také jako dramaturg, televizní redaktor a scénárista a autor rozhlasových večerníčků. Knižní klub vydal jeho první román – Císař alchymistů.",
  "isbn": null,
  "asin": null,
  "language": "cs",
  "explicit": false,
  "abridged": false
}